Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Denny.5 homeopatika jsme zkoušeli i ty bachovky, jako určitě to ze mě taky citi, jenže já nevím co s tím, i když se hecnu a snazim, tak prostě po půl hodině řevu to už nedavam
@Capelucia ten skrytý reflux mě taky napadl, ale doktorka o tom moc nechce slyšet, jinak na neurologii jsme prave taky byli, vše v pořádku ![]()
@Veve886 píše:
@Denny.5 homeopatika jsme zkoušeli i ty bachovky, jako určitě to ze mě taky citi, jenže já nevím co s tím, i když se hecnu a snazim, tak prostě po půl hodině řevu to už nedavam
Zkus se nejdřív zkusit od toho řevu odprostit. Měla jsem z toho občas až takové nesnášenlivé pocity, narovinu - když pořád brečí nebo je nevrlé, leze to na nervy. jenže to dítě to cítí a není mu to příjemné, takže je to začarovaný kruh. Když jsem se naučila sama uklidnit a ty pocity už nemít, já si třeba pro sebe v duchu říkala “je to malé bezbranné miminko a nedělá mi to naschvál”, tak to fakt na ně zabíralo, ono to dítě podle mě začne cítit jistotu a bezpečí, což ho uklidňuje. Když je matka nervózní, tak to cítit nemůže.
@Denny.5 je mi to jasné, fakt se snažím, ale jsou dny, kdy proste jen padám na hu**
@Veve886 píše:
@Denny.5 je mi to jasné, fakt se snažím, ale jsou dny, kdy proste jen padám na hu**
Já mám zrovna dneska den kdy jsem zvedava jak se vůbec naobedvam no…nevydrží sám ani vteřinu. Ještě jsem spala úplně šíleně mizerně, do půlnoci jsem nemohla usnout že mu bylo vedro a pak byl malej do pěti kdy vstava vzhůru 7×. Jediný co mě drží je to, že se to s tím ditetem všechno hrozně rychle mění, tak prostě musí přijít chvíle kdy se změní tohle. Nejsi v tom sama ![]()
@Anonymní píše:
Já mám zrovna dneska den kdy jsem zvedava jak se vůbec naobedvam no…nevydrží sám ani vteřinu. Ještě jsem spala úplně šíleně mizerně, do půlnoci jsem nemohla usnout že mu bylo vedro a pak byl malej do pěti kdy vstava vzhůru 7×. Jediný co mě drží je to, že se to s tím ditetem všechno hrozně rychle mění, tak prostě musí přijít chvíle kdy se změní tohle. Nejsi v tom sama
Moc děkuji, snad se nám to oběma brzo změní. Mě to mrzí hlavně v tom, že mi mrnous chybí…protože když je v pohodě tak je uzasnej, ale těch dnů je tak strasne málo…ze když pak nastane chvilka kdy je v pohodě a směje se, tak mám slzy na krajicku
@Veve886 píše:
Moc děkuji, snad se nám to oběma brzo změní. Mě to mrzí hlavně v tom, že mi mrnous chybí…protože když je v pohodě tak je uzasnej, ale těch dnů je tak strasne málo…ze když pak nastane chvilka kdy je v pohodě a směje se, tak mám slzy na krajicku
Mě je to taky líto, co si budeme povídat, když furt jen řve, leze mi na nervy. A pak když
je chvíli roztomilej tak si říkám proč to tak není pořád, proč musím mít nervy i z toho že si dojdu na záchod nebo zapnout pračku…asi se prostě nedá nic dělat.
@Anonymní píše:
Mě je to taky líto, co si budeme povídat, když furt jen řve, leze mi na nervy. A pak kdyžje chvíli roztomilej tak si říkám proč to tak není pořád, proč musím mít nervy i z toho že si dojdu na záchod nebo zapnout pračku…asi se prostě nedá nic dělat.
Ja se právě pořád bojím, aby neměl nějaký zdravotní problém
Soucítím, jedno z dětí bylo též dosti náročné. Večerní uspávání bylo psycho, přes den skoro nespala a když už, tak většinou jen v náruči nebo u prsa, v kočárku být nechtěla, v šátku být nechtěla. Pořád jsem čekala, kdy se to zlepší. No a zlepšilo se to až ve chvíli, kdy jsem se s tím smířila a přijala ji takovou, jaká je
. Ale zase díky tomu, že vyžadovala neustálou pozornost a já už kolikrát nevěděla, co s ní, tak byla ve spoustě věcí hodně napřed. Hlavně začala velmi brzy mluvit, takže se to celodenní neustálé natřásání, cvičení, houpání, zpívání a ukazování a pojmenovávání všeho už od úplného mimina vyplatilo. Jen jsem dodnes alergická na řeči, že do tří měsíců je to brnkačka, protože mimino jen spí ![]()
@Hana19 píše:
Soucítím, jedno z dětí bylo též dosti náročné. Večerní uspávání bylo psycho, přes den skoro nespala a když už, tak většinou jen v náruči nebo u prsa, v kočárku být nechtěla, v šátku být nechtěla. Pořád jsem čekala, kdy se to zlepší. No a zlepšilo se to až ve chvíli, kdy jsem se s tím smířila a přijala ji takovou, jaká je. Ale zase díky tomu, že vyžadovala neustálou pozornost a já už kolikrát nevěděla, co s ní, tak byla ve spoustě věcí hodně napřed. Hlavně začala velmi brzy mluvit, takže se to celodenní neustálé natřásání, cvičení, houpání, zpívání a ukazování a pojmenovávání všeho už od úplného mimina vyplatilo. Jen jsem dodnes alergická na řeči, že do tří měsíců je to brnkačka, protože mimino jen spí
@Hana19 já jsem zase alergická na vety typu, ty máš tak hodného chlapečka, protože samozřejmě jak naschvál je někde v klidu, ale kdyby to viděli doma!!! Si pak každý mysli, jak to mám jednoduché…
Zdravím všechny maminky,
máme doma půlroční dcerku, která si nejspíš prochází nějakým náročným obdobím, jen neumíme přijít na to, co se jí nelíbí. Jediná doba, kdy je chvíli v pohode, je ráno po probuzení, to trvá třeba 10 min a pak začne mrčet a je protivna až do svého prvního spánku. Ze spánku se probudí, je par minut Ok a pak se stává neodlozitelnou - kdykoliv ji položíme, začne šílené hystericky ječet, ale jakmile se ale vezme do ruky, plac přestane.. když s ni začneme dělat blbosti, tak přichází smích a rázem jakoby zapomněla na svoje nalady. Musí se s ni ale neustále chodit, ukazovat věci, davat nové podněty, vymyslet, jak ji zabavit… jakmile si s ni člověk jen sedne, začne okamžitě brecet. Dost mi to připomíná první týdny jejího života, kdy se takhle chovala při kolikach, to bylo období, kdy jsme ji museli mít pořad na rukach. Momentálně zavádíme prikrmy a opět začíná mít problémy s vyprazdnovanim. Je možné, ze je to způsobené i tím nebo případně rostoucími zoubky (které ale vůbec ještě nejdou vidět, ani nabehle dasne)..
je to pro nás dost vyčerpávající a frustrující, máme s manželem pocit, ze pro ni děláme všechno, je prebalena, nakrmena, vyspana a stejně není spokojena.. zajímalo by mě, zda mate někdo podobnou zkušenost, zda je to normalni, jen období, přejde to.. měli jsme už i kontrolu na fyzioterapii, nakonec na nic nepřišli, ale řekli nam, ze máme náročné miminko.. moc mě to mrzí, těšila jsem se na materstvi, ale někdy je to už opravdu vyčerpávající. Malá je od narozeni více náročná než děti, co vidím okolo, na krouzku cvičení jediná nevydrzi na zádech, na brisku, proste si chce dělat, co se ji zrovna zlíbí a stejně pak už mrci v každé poloze a vydrží jen v ruce, kdy ji houpu v klubicku.. k “cizim” lidem moc do ruky nechce, to, aby ji prarodice drzeli v naruci a sedeli s ni, většinou neexistuje.. tak nějak v hloubi duše doufám, ze je to jen nejake období a časem z toho vyroste.. mate, prosím, nějaká z vás, maminek, podobne zkušenosti?
Moc dekuju, pokud jste docetly az sem ![]()
@Mami2710 Měla jsem podobně u nejmladší dcery. Jediný okamžik klidu byl ráno po probuzení a nakojení, to vydržela celých deset minut na hrací dece. Pak celý den stejný jako u vás. Kočárek jí naštěstí nevadil, spala přes den max 3×20 minut, jinak 7 - 22 zápřah. Vše v pořádku, dle dr. prostě nespavé, náročné dítě. Zlepšení začalo, když se začala sama pohybovat, někdy okolo devátého měsíce lezla, tak mručení přestalo. Je to o nervy, ale přejde to ![]()