Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mel byste pro me nekdo radu/uklidneni, ze to nejak prejde? V breznu se nam narodila dcerka a synovi pred tydnem byly 4 roky. Malou prijal moc hezky, je na ni hodny, neni protivny, kdyz kojim apod., pusinkuje ji, louci se s ni, kdyz ho vedeme do skolky atd. Predcilo to nase ocekavani a trochu doufame, ze az mala zacne lozit a treba mu i neco brat a tak, ze zas uz bude maly mit vic rozumu a nejak to zvladneme. Nicmene nas jediny problem je, ze maly si od narozeni segry nedokaze hrat sam, porad u nej musim byt, vymyslet pribehy s legem, co kdo rika a co kdo dela, donekonecna zlodeji a policajti atd. Ja si s nim hraju rada, i kdyz priznavam, ze radsi treba spolecenske hry, nebo ctu knizku, delam s nim sesity s aktivitami nebo ho vezmu na kolo, nejsem moc na auticka a hrani s legem. Najednou si maly nepohraje minutu sam, nemuze byt v pokojicku sam a tak. Snazim se ted byt maximalne s detmi venku, kdyz je pocasi, protoze venku je v pohode; pohraje si na hristi, jdeme s kamarady apod., ale jak jsme doma, je to na budku, domacnost si poresim dopo, kdyz je ve skolce a mam doma jen dcerku, ale odpoledne jsou nekdy silene dlouha, manzel chodi domu pozde a kdyz jsme doma, porad jen slysim mami, pojd si se mnou hrat. Jinak se nekde vali unudene, porad tohle opakuje a sam si nevymysli nic. Diky bohu nemame zarlive sceny, to ne, spis je takovy nekdy smutny, ze at dam segru tatovi a mazlim se s nim, kdyz to jde a mam segru kam na chvili dat, tak samozrejme se venuji synovi co to jde, nechci, aby si pripadal na druhe koleji, ale tyhle jeho hry jsem nemusela ani driv, ale to si hraval pekne sam. Chapu, ze potrebuje jistotu, ze ho miluju, chci s nim byt, ale kdy se u vas starsi sourozenec vratil do svych koleji a umel si i hrat sam a chvili se zabavit po svem, pokud jste meli podobny vekovy rozdil a podobnou povahu ditete/povahu prijeti sourozence? Jsem vdecna, pze je to aspon tak, jak to je, je prece jen porad maly, ale jsem z toho unavena, ze nemuzu chvili delat nic jineho, chtel by, abych porad sedela u nej a vse vymyslela a on sam nevymysli nic a jen sedi. Nekdy mu reknu, ze tohle hrat nechci a ze si muze zkusit pohrat i sam, zveme k nam kamarady, aby mel partaky apod., ale on mi pak place, ze se mu nevenuju a to mi trha srdce. A nemyslim, ze je rozmazleny, jen proste asi litostivy, ze nema mamu uz jen pro sebe. Moc diky💛
Myslím, že sis to sama pojmenovala „nemá mámu už jen pro sebe“, věřím, že časem se to srovna.
Zrovna nedávno jsme s kamarádkou vzpomínaly jak to měla s dětmi (tentýž věkový rozdil) a mala ji dělala něco podobného. Kolem půl roka malého se to zlepšilo - uz si šlo hrát i s ním (no hrát…v nadnesenem slova smyslu).
Nešlo by třeba o víkendu si vyčlenit dopoledne na hraní jen s ním? Prostě pravidelný čas jen pro vás dva?
Jinak k tomu hraní si, plně chápu, že tě vysiluje hrát si s ním celé odpoledne. Poloz si otázku, zda si hrát dám neumí a nebo nechce? Bojovali jsme s něčím podobným a nakonec nám pomohly velké nástěnné hodiny, malé jsem řekla, že si chvilku musi hrát sama (za začátku jsem ji i činnost zadala - pr. Dala Duplo a řekla ať stavi ohradu a ukázala jsem jak) a že já přijdu až bude velká ručička pr dole. Tohle nám hodně pomohlo. Začínali jsme na krátkých časech a postupně si začala hrát i sama, hodně ji pomohla i skolka. U vás si myslím, že to bude hodně ovlivněné tím sourozencem, ale třeba by ti ty hodiny také pomohly ![]()
Chce být víc s tebou. Co třeba dávat do školky jen čtyři dny v týdnu a v pátek trávit čas oběma dětmi. Třeba by měl pocit, že je s tebou víc. Jako chápu ( mám stejně starého kluka), že ho víc baví tyhle aktivity. Však je to kluk. Je super, že ti vlastně řekne, že chce trávit čas s tebou. Já myslím, že když to budeš omezovat, tak to bude jen horší. Bude žárlit. Naopak až mu mladší začne lézt do hry bude hůř. On bude chtít stavět a mimino bude bořit. Už mají velký věkový rozdíl
já mám děti o dva roky a taky jsme si prostě hodně hráli s čím chtěl on. A taky mě to nebaví. Pak se postupně přidal mladší a od té doby mám pohodu. Jenže jsem je to učila. Od půl roku mladšího jsem u nich seděla a učila je jak si spolu mají hrát. Od roku a půl mladšího si hrají sami a já o nich nevím. Ale starší nechodil do školky. Schválně byl se mnou doma. Teď taky moc chodit nechce. V podstatě závidí bráchovi maminku a jak si s ním dobře vyhraje, tak nepotřebuje vrstevníky. Teď čekáme třetí a samozřejmě to ten čtyřletý vnímá hodně. Chce se mnou spát, chce být neustále se mnou. Nechce do školky, ptá se jestli se budeme pořád mazlit. Prostě chce svoji pozornost. Takže spolu třeba spíme. A budeme i klidně s miminkem, když si to přeje. Já věřím, že když mu teď poskytnu co si bude přát, aby se ujistil, že o mě nepřišel, tak brzy bude vše zase ve starých kolejích. Ale časově se to určit asi nedá. To bude individuální.
@anavi13 se skolkou problem neni, naopak tam chodi strasne rad a ma tam kamarady a kdyz nemuze jit treba kvuli nemoci, je strasne smutny, takze to v nasem pripade asi nebude reseni. S malym jsem spavala ja, ted ho uspavam a ctu pohadku vecer a tata ma v te dobe ma malou a pak ja spim s malou a tatinek s malym, s tim je malej ok, je spokonenej, ze nezustal sam v pokoji, az bude mala mene v noci vstavat, budeme spat asi spolecne. Ten cas pro nas dva si vyhradit musime, pres tyden to nejde, jsme porad sami ve trech, ale o vikendu neco zkusime asi, to by mohlo pomoct. Ja ho nedostrkuju, kdyz to jde, je mala s nami na zemi a my si hrajeme to jeho, ale proste je toho nekdy moc, ale plne souhlasim, ze cim vic naplnim jeho potreby ted, tim drive se nam to nejak srovna zase a bude zase syn umet vymyslet hry sam a i si sam pohrat ![]()
@CrewGirl prostě to děláte dobře
ono to přejde. Třeba za týden už to bude zase v pohodě a začne si hrát víc sám. Ono je to prostě těžký. Mě to s auty taky nebaví, takže to naprosto chápu
mě třeba baví magnetická stavebnice a to baví teď i kluky, takže s nimi stavím hlavně to. Lego mě nějak teď nebaví ![]()
Zkusila bych opustit nastaveni, ze maly je „chudak“ a je potreba to s pozornosti prehanet.
Fakt bych se nebala mu klidne rict, ze si s nim pohrajes, az treba dovaris jidlo.
@Lucie_Sx jo, s tim mam presne problem, ze ho mam v hlave jako chudaka, co prisel o maminku jen pro sebe, ale ja jsem mladsi sourozenec, takze nevim, jake to je pro nej a asi jsem si to spatne nastavila v hlave ![]()
@CrewGirl teď s tím vařením. Normálně ho zapoj do práce. U nás hra z největší části je o tom, že se mnou vaří, uklízí. Čtyřletý dostane bez obav už ostrý nůž a kraji třeba žampiony. To je najednou radosti, že má důvěru. Hrozně ho baví domácí práce. Jak je zapojený, tak si nepotřebuje vyloženě hrát a já si taky nemusím hrát
miluje pečení, takže to taky dělám s ním. Zkus mu navrhnout něco nového co vy vás mohlo bavit oba. Jako určitě může od tebe slyšet, že nemáš čas a že třeba dojdeš až uklidíš třeba koupelnu. Ale pak musíš samozřejmě dodržet slovo. Nebo aspoň tak to dělám já.
@CrewGirl píše:
@Lucie_Sx jo, s tim mam presne problem, ze ho mam v hlave jako chudaka, co prisel o maminku jen pro sebe, ale ja jsem mladsi sourozenec, takze nevim, jake to je pro nej a asi jsem si to spatne nastavila v hlave
Zkus to prehodit. Prichod sourozence je uplne normalni a prirozeny beh sveta. Rozhodne neni trpici chudak.
Fakt to zmeni hodne.
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.