Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Proč jste měly druhé dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.3.23 12:16
Proste si racionalne reknes, ze to date, co jineho.
Pohodlnosti a zpohodlneni by se mel clovek fakt vedome branit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.23 12:19
Dvě vždycky v klidu, páč starší už byl vesměs v první třídě.. teď mám kluka 2r 4m a holku 3 týdny… A jako jo, jsou věci, co jsou fakt mazec. třeba vypravit ty dva ven 
neumím si zatím představit nákupy a pod - musíme všude autem. Ale za pár dní to prubnu, páč muži končí otcovská a budu tu sama denně do cca 18 h minimálně 
jenže víš jak.. když musíš, tak musíš.. za půl roku bude vše zase jiné, ubtech děti se to rychle měni
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.23 12:22
Mám tříletou neřízenou strelu a ctyrmesicního fantastickýho kloučka. Jsem na ne vesmes sama, bydlim na samote a chlap se stara o barak a zahradu. Obcas vypomuze, ale zadna slava. Jde to protože nic jiného nezbývá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.23 12:29
Je to taky o tom, jak si to v hlavě nastavíš. Když se budeš hroutit už dopředu, tak si moc nepomůžeš. Mám dvě 11 a 8,5. Někdy je to blázinec, u starší asi nastupuje puberta, mladší umí být nerváček
Někdy se řežou a hádají, ale jsou to jinak parťačky a myslím, že jsou obě rády, že se mají 
no a chtěli bysme třetí 
i když teda manžel říká, že mu skoro někdy hrabe z těch dvou já si sice taky říkala, že už jsem ráda, že je to všechno volnější, žádný plíny, mléko atd. atd., ale nějak tomu nedokážu poručit a cítím, že nejsme kompletní
Jinak jsem jedináček a dodnes mě mrzí, že jsem sourozence neměla, ač jsem měla krásné dětství
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.23 12:38
U mně ta touha po druhém nastala asi minutu po porodu dcery, kdy jsem si říkala, nikdy více a za chvíli, že ještě jedno… Manžel druhé už nechtěl, já tu touhu měla pořád. Dcera byla celkem pohodové mimčo, až na občasné vztekání u kojení, byla zdravá, po obědě krásné skoro dvě hodinky spala v kočárku, v kočárku vůbec ráda spala. V noci to také šlo. Obě babičky a dědečkové po ruce, ale to jsme chodili akorát na návštěvy, hlídat jsem nedávala. V noci jsme jí kojila do dvou let. Kolem jejích dvou let jsem začala manžela ukecávat. Pak jsem neplánovaně otěhotněla, ale skončilo to samovolným potratem. Ale pak jsme to zkoušeli už plánovaně a za tři měsíce po potratu už jsem čekala syna. A co se týče dcery mi to vyšlo skvěle. V prosinci jsem šla na rizikové na neschopenku, od ledna mi vzali 3 letou dceru do školky, chodila na celý den, já těhotenství dlouho tajila, takže aby to nebylo nápadný. Ale já si doma odpočala. Malý se narodil o prázdninách. Je mezi nimi 3,5 roku rozdíl. Náročnější bylo, když jsem nastupovala po rodičáku do nový práce, syn do školky a dcera do první třídy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.23 12:41
Nerozumím- “nemá problém s ním být od rána do večera”. A “ nenakrmí”… To jako celý den nejí?
Jinak já si říkala, že až otěhotním máme 9 měsíců se na novou situací připravit. Myslím, že to vyšlo dobře, syn udělal velké pokroky a sourozence hezky přijal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.23 12:45
Já mám jen jedno šestileté. Pravdou je, že čím je dítě starší, tím víc se nám do druhého nechce.
Zvykli jsme si na klid, protože syn je samostatný a o víkendech se o něj prarodiče jako o jediného vnuka “perou”.
Od 3-4 let ráno vstává bez problému sám, nachystá si i snídani a věnuje se svým zájmům než vstaneme.
Zároveň by nám odchodem na rodičovskou klesly příjmy o 40 tisíc měsíčně, takže místo 90 tis bychom měli vč. rodičovské 50 tis. a nevím jak bychom vyšli. Cca 25 tisíc měsíčně nám dělají hypotéka + energie + pojistky + spoření a další stále měsíční výdaje. Aktuálně můžeme synovi dopřát několik dovolených ročně, dostává dárky dle svých přání a žijeme si dobře.
Závěrem moje rada zní, pokud chcete druhé, moc to neodkládejte, časem bude chuť jen menší a menší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.23 12:45
Protože jsem doufala, že to bude holčička. Marně
V práci mě cpali do něčeho, co jsem vzhledem k staršímu dítku nechtěla (vedoucí pozice, časově i psychicky náročná), takže jsem zvažovala i výpověď, pokud se nezadaří otěhotnět. Odchod na MD to celé pěkně vyřešil.
- Citovat
- Upravit
26.3.23 12:49
Jestli to zakladatelku uklidní, tak s druhým dítětem pozná, že se s prvním ještě nudila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.23 12:53
Stojí to za to. Přežili jsme to. Ale i díky hlídací babičce. Resp spíš než hlídání mi pomáhala doma. Druhé jsem měla proto, že prostě dvě děti jsme chtěli, moc jsem nad tím neuvažovala ( je to život, ne jaderná fyzika). Nepočítala jsem s tím, že to vyjde hned. Stalo se, mám kluky 22 měsíců od sebe. V době početí jsem už nekojila, dobře spal. Změnilo se to až v těhotenství, a později se zjistilo adhd. Jsem šťastná, že jsem to další dítě měla. Dneska to má mnohem víc pozitiv. Jen jedno dítě bych nechtěla ani omylem. Třetí mám s odstupem 7 let a taky to není špatný. Nemusíš mít další dítě teď hned.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.23 12:58
Jinak teda moct dopřát několik dovolených ročně, dárky na přání a neomezenou pozornost by pro mě důvod nemít další dítě nebyl. Neumím si představit, že bych to vyměnila za možnost mít aspoň dvě děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.23 13:08
Druhé teprve čekám, ale budu mít mezi dětmi v podstatě sedmiletý věkový rozdíl. My jsme vždy 2 děti chtěli. Syn byl hodně hodně náročný, to nejhorší se začalo lámat po druhém roce. Ale i tak tam ta touha po druhém byla tak nějak přirozeně a v jeho roce a půl jsme nechali věcem volný průběh. Hlídání nemáme žádné. Ale věřím, že u nás to bude dobré, syn už je parťák. Nemusíte se hnát do dalšího dítěte hned. A ono za těch 9 měsíců těhotenství bude to starší zase někde jinde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ledová káva
26.3.23 13:35
Jo je to náročné Ale sama jsem z více dětí a neumím si představit ty sourozence nemít, máme hezké vztahy. Jsme tu jeden pro druhého, moje sestry jsou i moje nejlepší kamarádky… Nechtěla bych svoje dítě ochudit o to mít sourozence.
- Citovat
- Upravit
26.3.23 13:41
@Anonymní píše: ......…Druhé (u mě třetí po dvojčatech) bylo chtěné, protože jsem si prostě ty dvě neužila. Byla to honička kolem dvojčat a to třetí jsem si chtěla užítMohly byste prosim porovnat zivot s jednim vrs. s dvema? Da se to zvladnout, aniz byste zesilely? Stoji to za to?
Moc diky
EX manžel to pojal asi doslova
protože krátce po narození, chtěného, plánovaného dítěte utekl dost daleko a rozvod.Bez hlídání, s třema dětma, s prací on-line a šíleným rozvodem, kdy jsem se bránila ex manželovi…jo, jde to zvládnout vždycky. Život bez hlídání, ve stresu, pod tlakem, s dvěma, třema, třeba i čtyřma (které potom přišlo) se to dá zvládnou hravě
je to fajn vidět, že jsme super banda.Jo, a děti si užívám, jen s každým dalším dítětem ten čas letí ještě rychleji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Hezky den,
mam skoro 17. mesicni dite, a je to teda mazec. Super aktivni blazen, do ted kojeny, nespi celou noc, vsude vleze, vsechno vykramuje.
Pred ditetem jsme zili hodne aktivni zivot, plny cestovani, ted jsme hodne zpomalili, koupili velky byt (4kk) a prizpusobili tempo diteti. Moc bych chtela dve deti, ale ted si rikam - Jak to proboha preziju?
Manzel hodne pracuje a s ditetem mi pomaha malo, nema problem byt s nim od rana do vecera nebo jit na prochazku, ale napr. nekrmi, nekoupe, neuspava. Jsem s tim ok, dela spoustu jinych veci, ma nadstandardni prijem a nechci po nem vse - pisu jen pro ilustraci.
Jak to zvladate, kdyz jste na to hodne samy? Mame moznost 2× tydne na par hodin mit chuvu, babicky bydli daleko.
Proc to pisu? Pred par tydny jsem prodelala biochemicke tehotenstvi. Moc se nechranime, meli jsme veliky problem pocit 1. dite, takze mnou ted ten fakt, ze uz to znovu asi takovy problem uplne byt nemusi, lehce otrasl.
Bojim se, ze cim vic budeme otalet, tim mene se nam do toho bude chtit, zpohodlnime.
Mohly byste prosim porovnat zivot s jednim vrs. s dvema? Da se to zvladnout, aniz byste zesilely? Stoji to za to?
Moc diky