Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, mýmu prckovi je 22m a byl vždycky spíš klidnější dítě, i když poslední dobou má své vztekací dny. Problém je, že když jsme ve společnosti dětí, tak si nechá sebrat hračku, smutně kouká a třeba se i snaží jí vzít zpátky, ale děti kolem jsou „silnější“ takže mu jí nedají, tak si vezme jinou, a zas mu jí někdo vezme…mě je ho fakt líto, ale nevím, co udělat správně, prý si děti vyřeší konflikty sami. Kamarádka svojí holčičku vždycky seřve, proč mu to bere, ale moc to nepomáhá. To už je asi povaha co? No po mě to teda nemá:)))
Bohužel neuděláte nic,je to asi v povaze. Buď se časem naštve a začne se bránit.Možná bych v tomto případě zvážila jestli nezasáhnout a třeba už třetí hračku synovi sebrat nenechat,také nepíšete zda jsou jeho nebo společné.
Náš Mates je to samé…
ale ted až si začíná prosazovat svou.....
ale ve věku jak píšeš byl jak říkám trouba co si nechal vše líbit…
Taky mám takového „blbounka“.Sice je mladší, ale myslím, že je to jeho povaha, bude po tatínkovi…V mateřském centru nejen, že si nechá sebrat všechny hračky, ale ještě jí chudinka kolikrát vezme a tomu děcku „zloději“ odnese…Nebo minule jsem koukala, malej stál u děcka, co si hrálo s kostkama, jednu si chtěl vzít a ten druhej starší kluk ho strčil, až povalil…Malej chudák jen ležel, koukal, nevěděl co.,…Mi ho taky bylo hrozně líto, ale na druhou stranu chápu, že jsou děti, co mají období „to je moje“..Takže jsem jen chlapečkovi řekla, že ty hračky nejsou jen jeho, malého zvedla a nechala to být…Co jiného s tím… ![]()
tak buď jsme v herničce, kde jsou hračky „všech“ nebo u nás doma, kde jsou jen jeho, ale ta malá mrška kamarádky jde jen po těch jeho hračkách, co právě drží. On třeba něco vymyslí /vlezu si do košíku/ a ona ho vystrčí, vleze si tam sama a už ho nepustí:(
Být tebou bych ještě vydržela, mám zkušenost, že jeden rok do něj všichni strkali a další rok už oplácel taky ![]()
s tím nic neuděláte. lepší možná nezasahovat, on si to musí vybojovat sám. naše malá je na svůj věk hrozný drobeček, takže si na ní dovoluje opravdu každý. časem se naučila své taktice, jak si hračku ochránit-vezme jí, piští a utíká
občas to zabere, když je dost rychlá a má prostor pro útěk.
nezasahuji, dokud jí nikdo neubližuje … však ony se časem ty naše dětičky naučí bránit
![]()
No asi tě moc nepotěším, dcerka byla vždycky taková, dodnes je neprůbojná a neumí se bránit, když jí někdo něco vyvádí
měla jsem strach ze školky, ale nějakým zázračným způsobem proplouvá už třetím rokem bez sbemenšího konfliktu. Ne že by byla „blbounek“, to v žádném případě, jen neumí důrazně dát najevo, když se jí něco nelíbí.. nikdy žádnému dítěti neublížila, ani když jí dělalo opravdu nepříjemné věci, „drží“ tak dlouho, než jí to začne vadit natolik, že se rozbrečí. je to blbý, ale je to povaha… snažila jsem se ji naučit, jak reagovat v těchto případech, je už dost stará na vysvětlování a chápavá je taky dost, snaží se, ale nemá to v povaze, takže smůla…
Iffka píše:
No asi tě moc nepotěším, dcerka byla vždycky taková, dodnes je neprůbojná a neumí se bránit, když jí někdo něco vyvádíměla jsem strach ze školky, ale nějakým zázračným způsobem proplouvá už třetím rokem bez sbemenšího konfliktu. Ne že by byla „blbounek“, to v žádném případě, jen neumí důrazně dát najevo, když se jí něco nelíbí.. nikdy žádnému dítěti neublížila, ani když jí dělalo opravdu nepříjemné věci, „drží“ tak dlouho, než jí to začne vadit natolik, že se rozbrečí. je to blbý, ale je to povaha… snažila jsem se ji naučit, jak reagovat v těchto případech, je už dost stará na vysvětlování a chápavá je taky dost, snaží se, ale nemá to v povaze, takže smůla…
No to mám radost
Doufám, že to bude ten případ, že to přejde
Jinak, sem vypozorovala, že dřív třeba smutnil víc, a teď u se s tim jakoby smířil, že to tak je a jde si zas hledat jinou hračku…ach jo, snad nebude neprůbojnej, to v dnešní době není žádná výhra ![]()
Taky mám doma truhlíka. Všichni mu všechno brali, syn mojí nej kamošky ho dokonce naším kyblíčkem mlátil po hlavě a malej držel. Chodím s ním do hodně kroužků kde je hodně různých dětí. Jedno období jsem se z každýho vracela s pláčem, všude byl odstrkovanej, poslední, opomenutej, bitej… Snažila jsem se mu to vysvětlovat, ale nezasahovat do jeho sporů. Zastávám názor že se stejně starýma dětma si musí umět poradit sám. Ve školce s ním taky nebudu a najde se tam určitě pár agresorů. Co můžu je připravit ho na to aby to zvládal sám. Takže jsem sledovala, vysvětlovala a když to vypadalo opravdu nebezpečně, vlítla jsem mezi ně a otázkama a vysvětlováním to vyřešila. Teď je malej aktivnější, už to není úplnej trouba, ale ostrý lokty mít asi nikdy nebude ![]()
To se naučí ještě má dost času, Veru v tomtu období byla taky zakřiknutá a teď už se umí ozvat. Učím jí že hračky se z rukou nervou a musí o ně poprosit a druhý může ale nemusí půjčit, stejně tak jako ona. A když jí někdo něco sebere tak aby šla za dítětem a řekla si o vrácení hračky. Dost jí u toho asistuju ale je čím dál tím víc samostatnější ![]()
V tomhle věku si ten náš nechal vše sebrat, pak měl období, že řval a naopak nic nepůjčil a teď už se jen tak nedá. Já do toho zasahovala. Pokud mu dítě hračku vyrvalo, tak jsem si dítě zavolala a oběma vysvětlila, že je potřeba se na půjčení hračky zeptat. Zeptala jsem se toho svého, zda hračku půjčí a pokud ne, tak jsem druhému dítěti vysvětlila, že má prostě smůlu. Naopak si myslím, že to zasahování synátorovi pomohlo a už příště věděl, jak si v té situaci poradit.
prdelkáá malej
tak jestli smutně kouká jak si děti přehazují jeho hračku, tak bych to řešila za něj. je ještě malý. jsi jeho maminka a zástup.
hračku dětem vezmi a řekni, my si to vezmeme zpátky joo ? ![]()
Tak já si myslím, že malým dětem by se mělo ukázat, jak konflikty řešit, ony to neumí a někdo jim to musí alespoň ukázat. Některé se to třeba naučí samy, ale jiné ne. Zrovna těm agresivnějším by měli jejich rodiče ukázat, že takhle by to dělat neměly a i těm mírnějším poradit nebo ukázat jak se bránit. Jinak ty méně průbojné děti budou vždycky odstrčené a ty průbojnější dosáhnou svého.
Syn je taky mírný, tak mu říkám, co má dělat, když mu někdo bere hračku a pod. a někdy zasahuju taky. Ne vždycky, taky ho musím nechat se pocvičit samotného.
Vydrž. Tohle jsem mněla taky dceři jdou 3r. Letos by mněla jít do školky a mněla jsem obavy,že bude " fackovací panák" co se udělalo hezky a začaly vylézat děti tak jsm se nestačila divit. Dcera se sama od sebe přes zimu změnila a už nikomu nic nedaruje. Ještě na podzim jí každý vše vzal a ona přiběhla za mnou a dnes VELKÝ HRÁČ RUGBY ![]()