Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nechce nic dělat sama - mamánek
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
20.9.11 12:11
Nechce nic dělat sama - mamánek
Holky, mam doma šílenýho mamánka. Už nevím, co s tím…
Dcerka ma 1r 8m a od 1roku mám pocit, že nám v porodnici zapomněli přestřihnout pupeční sňůru…
Pořád chce být u mě a všechno musím dělat s ní !
Ani nejsem schopna uvařit, jakmile se ji nevěnuji, tak mě tahá za kalhoty, kňučí, brečí a prosí. Tak vařím po nocích. Nejhorší je, že už mluví celýma větama a říká mi: „Maminko, prosím, bud se mnou“ nebo „Maminko, nechci byt sama, bud u me“.
Snazim se ji vysvetlit, ze potrebuji neco delat, ale ona celou tu dobu jen kňučí. Nevsteká se, ale jen smutně kňučí a volá „maminko“. Hraje si jen, když jí asistuji. Sama si žádnou hračku nevezme.
Je to na palici. Několik měsíců krásně jedla lžičkou, tak, že se ani nepobryndala. Teď chce, ať ji krmím já 
. No to už je vrchol, když to tak hezky umí, musí prostě sama papat. Když ji ale nechám, tak buď nejí vůbec a pořád mě volá, nebo jídlo začne rozhazovat po celem obýváku.
Zkoušela jsem ji prostě dát spát bez oběda, ale po 30 min se budila hlady 
a dvojnásob protivná.
Uměla se svlékat, teď volá „Maminko, sundáme kalhoty“ a nesvlékne se, dokud to neudělám já. Už to začíná i u hraček a kreslení „maminko, namaluj, maminko dej medvidka spinkat“ atd atd.
Jinak bývá hodná, nedělá lumpárny, krásně mluví, říká mi celé básničky je fakt hrozně šikovná a dělá mi radost, ale zároveň se cítím jako její oběť a to je špatně.
Jo a taky nechce být s manželem, pokud jsem doma já 
Jsme z toho oba smutní, protože manžel si s ní chce hrát a ona mu řekne „Tatínku, běž pryč“. Je to mazec ! Když jsou spolu sami, je uplně v pohodě a tulí se k němu.
Říkám si, jestli je to ještě normální, nebo už na radu dět. psychologa…
Ufff, to jsem se nějak rozepsala, pokud můj příspěvěk dočtete až sem, tak smekám 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.9.11 12:17
Ahoj já ti neporadím, jen mám pocit, že u nás je to totéž 
Jen s tím rozdílem, že naše malá má rok. Krásně začíná mluvit, lozí, nechodí. Pokud jsem s ní tak je relativně klid. Jen zmizím do kuchyně nebo do koupelny nastane řev. Za ruce chce chodit jen se mnou. Pokud ji vezme třeba jen manžel je opět řev 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.11 12:17
Já bych řekla ,že to normální je..( zvlášt když si člověk přečte diskuze zde )..je to určitá separační úzkost.
Myslím, že je moc moc šikovná a že je ještě výhra, že to není vzdor jak se patří se vztekem, jekotem a výbuchy..
Vyžaduje pozornost..chápu, že je to vyčerpávající, ale neřekla bych ,že je to špatně a že to není normální..je to prostě část vývoje..Navíc je ještě opravdu malá i když tak krásně mluví ( závidím )
Mimochodem moje dcera si začala trošičku hrát až nyní ve 2 letech a 3 měsících..Také to vypadalo ,že budu stavět mašinky až do puberty, ale ze dne na den se to zlomilo samo..Nyní už vydrží i chvilku beze mne..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.11 12:18
Nemůžu mluvit z vlastní zkušenosti, ale tady je asi vážně nutný tu „pupeční šňůru“ přestřihnout dodatečně… Hlídají ji někdy třeba babičky? Už je dost veliká, pokud máš možnost, šoupla bych ji třeba na odpoledne k babičce nebo někomu jinému… Tohle mi přijde totiž jako hodně nezdravá závislost. Neuvědomuješ si třeba, kdy se to zlomilo, kdy přestala dělat sama i věci, které dřív dělala? Nevím, ale třeba představa, že onemocníš nebo budeš muset na dva, tři dny pryč a holka nebude jíst, spát ani nic jinýho mi přijde šílená. Chce to asi hlavně vydržet, prostě ne, umíš se najíst sama, najíš se, nenajíš se, nenajíš, když se probudí hladová a protivná, může dostat jídlo, ale sní ho sama.
Z toho, co píšeš, mám pocit, že jí nakonec vždycky ustoupíš, takže jí to vlastně prochází…
Nechci kritizovat a jak říkám, vlastní zkušenosti nemám, ale asi bych se vážně snažila být v tomhle důsledná. Jinak ji budeš mít za sebou jak ocásek a nedej bože když se něco stane a ty s ní nebudeš moct být celý den…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.11 12:19
Páni v 1 roce a 8 měsících mluví takto ve větách? Sakra a já myslela, že mám šikulu doma…nic těžce zaostává 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.11 12:19
Ahoj, napsala si to moc pěkně a myslím, že máš moc šikovnou holčičku. Mojí je rok a půl a máme to dost podobné. Nemůžu mýt nádobí, vařit, uklízet hned mi stojí u nohy, táhne za ruku a chce abych jí asistovala u hraní. Pomáhá jí do toho nějak zapojit, ale ne vždy to jde. Ale musím říct, že teď tak poseldní 2týdny pozoruji změnu, najdenou si začíná občas sama hrát a já o ní nevím 
Stejně tak s tatínkem, když jsem u toho byla já tak ho moc nechtěla a teď pořád tatí, tatí a tulí se k němu a jěště raději má babičku, to pak nechce ani ke mně. Ale je to až poslední dny, tak snad se to u vás taky brzy spraví 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.11 12:29
Lizbeth, tak jsi me povzbudila, ze to jednou přejde - snad !
Dessie, jo, mas pravdu, teoreticky to vidim taky tak - proste ji nechat i hladovet, a pak zkusit znova, ale proste to nejak neklaplo ani jednou.
Jinak, mala je uplne bez problemu s babickou, s manzelem. Tak 2× tydne ji odpoledne hlidaji a s nima je uplne v pohode. Mučí jen mě . Ted se směju, ale v reálu kolikrát brečím (tajně) .
Možná, že tak hezky mluvi prave proto, ze je porad se mnou, ja taky nevim, co porad dokolat s malou delat, tak porad zpivame a prohlizime knizky, tak ji to aspon kecá. Jo, radost z toho mam, ale nekdy si rikam, jestli by nebylo lepsi, kdyby nerikala nic a umela byt samostatna…
Ale aspon me pozvbudilo, ze v tom nejsem sama. Diky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
emocuc.polymorf
20.9.11 12:30
RyBANA píše:
Páni v 1 roce a 8 měsících mluví takto ve větách? Sakra a já myslela, že mám šikulu doma…nic těžce zaostává
Ahoooj 
taky mě zaujalo hlavně tohle, ani jsem pak nevěděla, na co že se to zakladatelka ptala
Zakladatelko, neboj, přejde to. Máš teda doma fakt mluvícího bouráka!! 
Naše malá si hraje sama, já jdu stranou když dorazí tatínek, ale mluva, to je v podstatě u vás lepší o 100%
- Citovat
- Upravit
20.9.11 12:35
Někde jsem četla, že je dobré nařídit kuchyňskou minutku pro začátek třeba jen na minutu dvě a říct, že teď maminka musí dělat to a to a až zazvoní budíček a tak si půjdme spolu hrát-dělat něco oblíbeného a pak postupně intercaly prodlužovat. Ale sama jsem to nezkoušela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.11 12:42
Jdu tě povzbudit, řekla bych, že je to normální, podle toho, co píšeš, by to mohlo být období vzdoru namíchané se separační úzkostí.
Zkus chvíli počkat, nelámej to násilím přes koleno.
Nezapomeň, že čas běží strašně moc rychle a přijde doba, kdy už tě nebude prosit, aby jsi byla u ní
Dessie, ono to možná vypadá děsivě, když si něco takového přečte bezdětný člověk, ale takové chování je normálním vývojovým stupněm dítěte. Říká se, že cca kolem jednoho roku dítěte začíná tzv. separační úzkost (závislost na rodiči, většinou na matce), ta pozvolna přejde cca ve 2 letech do období vzdoru (to radši ani nechtěj vědět, co je to zač ). A období vzdoru prý pomalu, opět pozvolna, přechází v pubertu
Ve zkratce řečeno, nikdy to neskončí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.11 12:48
Cappy píše:
Jdu tě povzbudit, řekla bych, že je to normální, podle toho, co píšeš, by to mohlo být období vzdoru namíchané se separační úzkostí.
Zkus chvíli počkat, nelámej to násilím přes koleno.
Nezapomeň, že čas běží strašně moc rychle a přijde doba, kdy už tě nebude prosit, aby jsi byla u ní
Ve zkratce řečeno, nikdy to neskončí
Musím si také přihřát polívčičku, ale vážně mě Dessie pobavilo, jak píšeš, že 18 m dítě je už dost velké
No ale vyvraceti ti to nebudu.. 
Nevěřila bys.
( to nemyslím rýpavě, jen je to takové úsměvné)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mufina
20.9.11 12:53
U nás je to podobný - až na to mluvení a to jsem si taky myslela, že mám šikulku, když spojuje slova a skloňuje. Ale věty teda ani náhodou 
No ale taky, musím jí pořád u všeho asistovat, jedla taky sama a teď ji musím krmit. Hraček si vůbec nevšímá, když chci něco dělat tak mi visí na noze. Ale to je fakt jen doma, když jsme samy. Když jsme u našich, tak je ráda když může být s babičkou, i dědu někdy vezme na milost. Navíc když jsme venku na hřišti tak si mě ani nevšimne a řádí sama. Ale doma je to fakt horor 
Přitom ještě ve 14-15 měsících vydržela třeba ráno i hodinu sama rabovat skříně nebo se jinak zabavila. Teď prostě ne. Tak se taky uklidňuju tím,že je to období a přejde to.
- Citovat
- Upravit
20.9.11 12:55
Mne sa zdá, že je to normálne. Mám doma to isté s tým rozdielom, že tak krásne rozhodne nehovorí a pridal sa nám k tomu vzor Máme doma veselo, furt samý jekot, to chcem, už to nechcem, vlastne to chcem… 
Ťahá ma furt za nohavice, chce byť pri mne a tatínka okrem pozdravu z príchodu práce ťažko ignoruje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.11 13:09
silvik.sk píše:
Mne sa zdá, že je to normálne. Mám doma to isté s tým rozdielom, že tak krásne rozhodne nehovorí a pridal sa nám k tomu vzor
Přesně to mám doma i já
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.11 13:13
Určitě bych pupeční šňůru nepřestřihovala násilně jak píše Dessie. Zkusila bych spíš opačný postup. Hodit se pár dní do klidu a vyhovět jí, být s ní, nemslouvat, že teď musí být sama a já musím něco dělat apod. Možná z tebe cítí jak ti to vadí, jak to chceš jinak a je to určitý projev vzdoru, snaží se prosadit svoji vůli. U nás to teď při období vzdoru a pořádném vztekání pomáhá, když se hodím do klidu a nechám to krom zásadních a nebezpečných věcí na ní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
