Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Minulý rok o Vánocích jsme děti ( syn měl 4 roky a 9 měsíců) poprvé postavili na lyže. Dcera to bez problémů zkoušela a syn po tom co dostal lyže na nohy začal brečet, že to chce okamžitě sundat. Tak jsme mu to sundali.
Letos jsme dětem domluvili na 2 hodiny instruktorku. Synovi jsem řekla jen toto a zabralo to na něj úžasně.
Příští rok chceme jet na týden na dovolenou na lyže a potřebujeme, aby si se naučil taky lyžovat. Pokud se to nebudeš chtít naučit, tak je to OK, ale nebudeš moci jet s námi a v tu dobu se o tebe bude starat babička s dědou.
Nic na to neříkal, ale bylo vidět, jak mu to šrotuje v hlavě. Druhý den se vzorně učil lyžovat s instruktorkou na svahu.
@Liška2014 píše:
@unuděnákolik máš tvorů? Já tři..
Já jen dva a do třetího se asi nedonutíme, protože ty dva přinejhorším drapneme s manželem po jednom a je to ![]()
@Teruška85 Taky ti fandím, lyžování je skvělé! A klidně i to menší dítě ať si to už zkusí. U nás v tomto věku největší sranda, že se dítě rozjelo a rodič ho o pár kroků dál chytal ![]()
@warita Ne každý má hlídací babičky, ne každý má hlídatelné děti
Když rodina žije aktivně, tak těžko na každý druhý víkend umístí děti na hlídání, aby rodiče (nebo jen to dítě, co chce) jeli na kola, na túru, na běžky nebo plavat
Z pozice člověka, co jede na hory jednou ročně, ti to možná nepřijde, ale já třeba považuji lyžování a to kolo jako takový základ našich společných dovolených
Takže šprajclé dítě motivuji všemožnými způsoby, abychom si takové chvíle užívali všichni.
@unuděná
tak dcerku už mám velkou…tu už beru jen jako statistiku do počtu
ale žravá byla taky… ![]()
@Teruška85 píše:
@j.a.n.i1 spíš jsem si prostě myslela(doufala)že ho to víc chytne no. Myslela jsem že bude spíš problém se mnou a ne naopak
fakt to ještě jednou zkuste a uvidíš
nám to pokaňhala učitelka, po 10 minutách s ní z toho má dcerka trauma už třetí rok, ale už se pomalu osměluje. Za mě základ je nějaký fajn instruktor, oni ty děti dokáží namotivovat jedna báseň a pak to půjde. Naše malá už z principu odmítá vše, když to dělá poprvé -) nechce jít plavat/na kolo/na sáně/lyžovat atd. ale už víme, že prostě poprvé trochu dotlačíme a pak se jí to začne líbit ![]()
@Teruška85 píše:
Letos jsme postavili syna skoro 5 let poprvé na lyže. Chtěla jsem aby se to pomalu naučil, protože chceme jako rodina lyžovat. Sama jsem se to letos učilaa super sport za mě. Mysela jsem si že bude problém spíš se mnou, ale vůbec, byla jsem také dvě hoˇky ve,,školce" a pak už brázdila svah sama.Zato syn nás docela vypekl protože jsme ho tedy dali do školičky, kde ho to naučí no a mu se tam vůbec nelíbí, moc nespolupracuje a i brečí že tam nechce být. Zítra máme jít zase a už ted mi hlásí že nepojede, že ho lyže nebaví…To už se k tomu víc hlásí ani ne tříletá ségra, tak přemýšlím, že to zkusíme aspoň s ní. Třeba brusle ho docela chytly ale lyžování ani rana. Možná je brzy na nějaké soudy, ale vzhledem k tomu, že chci, tento sport provozovat potřebuji aby on se to naučil že. Nemáte nějaký tip jak správně namotivovat takové dítě? děkuji
Ty chceš, on nechce. Jde ti o sebe nebo o něj? Podle toho se zařiď.
@Enmamma píše:
Ty chceš, on nechce. Jde ti o sebe nebo o něj? Podle toho se zařiď.
Když bys to brala takhle, tak dítě můžeš cpát knedlíkama a bonbonama, protože zdravou stravu pro něj chceš ty a ne on
Do školy taky chodit nemusím, však to chce maminka, ne já. Co takhle místo kroužku juda sedět doma u telky?
Ona ho to přece chce naučit pro jeho dobro - aby mohli dovolenou trávit společně na horách, aby byl na čerstvém vzduchu a naučil se něco, co se mu bude do budoucna hodit. A věř, že bude - lyžáky jsou dnes už i na prvním stupni ![]()
@Teruška85 píše:
@Petula306 ano učím se to ted, protože moje rodiče mě k tomu nikdy nevedli a pak k tomu nebyly podmínky a co bych za to dala, kdybych to už uměla od dětství. Třeba mu chci poskytnout to, co jsem sama neměla
Poskytnout jo, ale nutit ne. Ja jsem stejny pripad jako ty, nelyzar, resp. vecny zacatecnik. Taky se snazim detem dat moznost vyzkouset vse, co je v nasich moznostech, ale nenutila bych je do toho. Jedine, co bych jeste vyzkousela, pokud ma syn nejakeho kamarada, co lyzuje, tak jezdit s nim. My mame takhle zname se 7letym klukem, ktery ted zacal lyzovat. Ve skolicce ho to nebavi, s otcem se vzteka, ale s nasimi kluky v pohode lyzoval. Kdyby ho to ani tak nechytlo nebo nemate tu moznost, tak bych ho proste nenutila, pouze trbea jednou za rok nabidla. Kdyby vam to chtel v dospelosti vycitat, muzes vzdycky rict ‚nabizeli jsme ti to, nechtel jsi, respektovali jsme to‘.
@unuděná píše:
Když bys to brala takhle, tak dítě můžeš cpát knedlíkama a bonbonama, protože zdravou stravu pro něj chceš ty a ne onDo školy taky chodit nemusím, však to chce maminka, ne já. Co takhle místo kroužku juda sedět doma u telky?
Ona ho to přece chce naučit pro jeho dobro - aby mohli dovolenou trávit společně na horách, aby byl na čerstvém vzduchu a naučil se něco, co se mu bude do budoucna hodit. A věř, že bude - lyžáky jsou dnes už i na prvním stupni
A co je na lyžování tak dobrého, že bez toho nemůže dítě žít? Ať ho nechá dýchat. Může třeba bobovat, nebo se koulovat, stavět sněhuláky, nebo jít na výlet. Dítě se musí hýbat, ale jak se bude hýbat, bych nechala na něm.
@Keyllah píše:
fakt to ještě jednou zkuste a uvidíšnám to pokaňhala učitelka, po 10 minutách s ní z toho má dcerka trauma už třetí rok, ale už se pomalu osměluje. Za mě základ je nějaký fajn instruktor, oni ty děti dokáží namotivovat jedna báseň a pak to půjde. Naše malá už z principu odmítá vše, když to dělá poprvé -) nechce jít plavat/na kolo/na sáně/lyžovat atd. ale už víme, že prostě poprvé trochu dotlačíme a pak se jí to začne líbit
Je fakt, ze tohle je treba i pripad nasich deti. Na jednu stranu jsem rada, ze to nejsou takovi ti bezmozci a maji nejaky pud sebezachovy, na druhou stranu by je to docela limitovalo, pokud bychom jim nepomohli prekonat ten strach z neznama. Ale vim, ze si musim davat pozor na to, abych neprekrocila tu hranici a nenutila do neceho, co je nebavi. Nasi kluci jsou hodne nadseni sportovci, s lyzovanim zrovna problem nemeli, ale treba s plavanim a kolem jo. Dokud meli nejake podpurne pomucky nebo jsem plavala s nimi, tak dobre. Jak se po nich zacala chtit samostatnost, zacali hystercit. Pote, co strach prekonali, je zas nemuzu dostat z vody a na kolo by byli schopni jit i v -20. Ale zase ani v te dobe, kdy se bali, nikdy nerekli, ze je to nebavi.
@Enmamma píše:
A co je na lyžování tak dobrého, že bez toho nemůže dítě žít? Ať ho nechá dýchat. Může třeba bobovat, nebo se koulovat, stavět sněhuláky, nebo jít na výlet. Dítě se musí hýbat, ale jak se bude hýbat, bych nechala na něm.
Tak tyhke jiné aktivity těžko bude dítě dělat samo, když rodič bude lyžovat.
@lucenka píše:
Tak tyhke jiné aktivity těžko bude dítě dělat samo, když rodič bude lyžovat.
S dětmi nejde normálně dělat všechno. Tak se musí přizpůsobit i v tomto, nebo ho dát na hlídání, nebo nevím co by se dalo vymyslet. Může ho zkusit motivovat, ale prostě přes koleno bych to nelámala.
@Hoa Mai píše:
Je fakt, ze tohle je treba i pripad nasich deti. Na jednu stranu jsem rada, ze to nejsou takovi ti bezmozci a maji nejaky pud sebezachovy, na druhou stranu by je to docela limitovalo, pokud bychom jim nepomohli prekonat ten strach z neznama. Ale vim, ze si musim davat pozor na to, abych neprekrocila tu hranici a nenutila do neceho, co je nebavi. Nasi kluci jsou hodne nadseni sportovci, s lyzovanim zrovna problem nemeli, ale treba s plavanim a kolem jo. Dokud meli nejake podpurne pomucky nebo jsem plavala s nimi, tak dobre. Jak se po nich zacala chtit samostatnost, zacali hystercit. Pote, co strach prekonali, je zas nemuzu dostat z vody a na kolo by byli schopni jit i v -20. Ale zase ani v te dobe, kdy se bali, nikdy nerekli, ze je to nebavi.
Tak nějak u nás, my ze začátku ustupovali, ale to bylo -) posazení na saně = řev, posazení do sedačky na kole = řev, přiblížení k bazénu = řev. Prostě cokoli nového je u nás s řevem. Pomáhá motivace, dělání blbinek, polehoučku to prostě poprvé dát i s menším řevem a pak už je pohoda...…..malou teď vytahuju z vody násilím, když už pomalu modrá. Na kole se nechává vozit velice ráda
jen ty lyže nám to trochu kazí, už se pomalu osměluje, ale nepěkný zážitek s instruktorkou nám to hodně zpomalil a znepříjemnil ![]()
@Teruška85 píše:
@warita protože chci třeba na ty hory jet s dětmi že, jako rodina…a ne strčit k babičkám, navíc ne každý má možnost takto hlídacích babiček přes několik nocí(třeba my)
chapu, ze chces podnikat neco jako rodina. Ale vymyslela bych neco, co bavi vsechny. Ne za na silu vymyslis, jak syna napasovat do neceho, co on nechce?
@unuděná píše:
@warita Ne každý má hlídací babičky, ne každý má hlídatelné dětiKdyž rodina žije aktivně, tak těžko na každý druhý víkend umístí děti na hlídání, aby rodiče (nebo jen to dítě, co chce) jeli na kola, na túru, na běžky nebo plavat
Z pozice člověka, co jede na hory jednou ročně, ti to možná nepřijde, ale já třeba považuji lyžování a to kolo jako takový základ našich společných dovolených
Takže šprajclé dítě motivuji všemožnými způsoby, abychom si takové chvíle užívali všichni.
neber si to spatne, ale z toho mi az beha mraz po zadech. Pri predstave, ze me kazdy druhy tyden rodice tahaji po nejakych akcich, na kterych byt nechci… uffff. A pokazde diskuze, kdy je v dobrem na mne vyvijen natlak, jak si to musim uzivat, dyt je to zabava a vsechny to bavi, jenom mne ne.