Nechci mámu! Nechci tátu!

3152
12.1.06 08:51

Nechci mámu! Nechci tátu!

Chtěla jsem se vás zeptat, zda někdy vaše dítě reaguje na zákaz těmito větami (malýmu jsou 3 roky): Nechci mámu, nechci tátu, nechci tě… apod. Zakážu mu nějakou činnost nebo mu řeknu, ať se ustrojí, že jdeme ven a malej začne hysterčit a do toho ječí Nechci mámu! Běž pryč! Podle chytrých rad se snažím to ignorovat (pokud je to doma a nikam nespěcháme) a když ho to přejde, tak se třeba nakonec sám od sebe začne strojit a je klid. Ale na manžela tahle věta působí jak červená na býka. Prostě mu to hrozně vadí a snaží se to malýho odnaučit. Ovšem bezvýznamně (trvá to tak půl roku). Zkoušel domluvou, pohrůžkou, dal mu za to na zadek, pak dokonce vařečkou, ale efekt žádný. Spíš se potom rozzuří ještě víc a pak zaleze někam trucovat, že ho třeba 20 minut nevidíme! Včera jsme se kvůli tomu dost ošklivě pohádali, protože když jsem mu řekla, ať ho ignoruje, štěkl na mě, že by nás za chvíli taky mohl poslat do pr…, když budu dělat, že je to normální. Já za to malýho samozřejmě nechválím, jen mu na to řeknu: To není hezký, co mamce říkáš nebo Já taky nebudu chtít kluka, kterej je na mě takovej… a odcházím z dohledu. Jak byste to řešili vy, případně řešíte nebo nemáte odkaz někam, kde se podobné téma vyskytuje???? Jsem z toho nešťastná, hlavně z těch dvou „kohoutů“ doma a následných výchovných hádek.
Děkuji. Iva

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

1768
12.1.06 09:17

:D já myslím, že je to normální… zrovna včera jsem se zhluboka nadechovala a zády k dcerce jsem si pro sebe nadávala, kde že jsme vzali takového parchanta :oops: :twisted: …rozdíl mezi mnou a mou dcerou je takový, že já se ovládnu, ona to řekne nahlas a neohlíží se na druhé a jejich city.
zamyslet by se měl tvůj muž, myslím že kluka přílišnou pozorností k těmto incidentům zbytečně dráždí a provokuje ho k situaci " A JUST TO BUDU ŘÍKAT".

PAMATUJU SI, ŽE KOLEM 5 LET JSEM SE SLAZMA V OČÍCH A SOPLEM AŽ NA BRADU křičela v duchu na matku „di aj do pr…e ty kr…vo jedna“… no nakonec máme úplně normální vztah :wink: Myslím že děti to prostě dělají a nic divného na tom není - je to jen forma vzdoru a projev určité bezmoci.

elda

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Radina
12.1.06 09:28

To je ale úplně normální způsob jak dává najevo svoje pocity. prostě je řekne bez jakýchkoliv podmínek. Ty bys možná řekla: teď mne nech být, potřebuju být sama, za chvíli budu O.K. Dítě řekne nemám tě rád, nechci tě. Můj syn dokonce na mne řval že mne nenávidí aniž by pořádně tehdy věděl co to znamená. Podle mne je důležité dát i v tuhle chvilku děcku najevo, že i když on tě nechce, ty o něho pořád moc stojíš a říct mu to. Bezpodmínečně svoje dítě miluj a dávej mu to najevo i ve chvíli, kdy bys ho nejraděj poslala do pr… . Mému synovi je skoro 7 a když ho občas chytne rapl a řekne, že jsem zlá a nemá mne rád, já mu na to pokaždé řeknu, že mi to nevadí, že já ho mám ráda i přes to, že on mne ne. Obyčejně přijde za dvě minuty z pokojíčku s brekem, že mne má také rád a že to tak nemyslel. Nechci žádné sliby, že už to víckrát neudělá, protože vím že to udělá znova,ale ví že i na negativní pocity má plné právo stejně jako já. Zrovna včera kdy mne, přepadenou migrénou, prosil abych mu šla přečíst pohádku na dobrou noc. Moc se rozzlobil, že jsem mu to přece slíbila, dost hlasitě zavřel dveře :oops: a za chvilku byl zpátky, pohladil mne a řekl že to teda neva,ale zítra mu přečtu dvě. Rozhodně bych bití za jakékoliv vyjadřování pocitů brala jako utlačování osobnosti. Dítě fakt nedokláže vyjádřit tu podmínku: teď mne nech, já budu za chvíli v pořádku, ono cítí právě a jenom tu zlobu, pak přijde na řadu všechno to dobré co do něho vkládáte.

  • Nahlásit
  • Citovat
1436
12.1.06 09:36

Radina to napisala krasne, k tomu nie je co dodat!!
Uplny suhlas. :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2058
12.1.06 09:50

Iviku, ,
nebuď nešťastná, to se spraví. Malej prostě ventiluje svou náladu, nezná důsledek vět typu já tě nechci a nemám rád. Prostě je vyjadřuje svůj pocit a jinak to neumí. My dospěláci to umíme říct jinak, ale mrňouskové se diplomacii teprve musí naučit.
Manžel ať se zkusí zamyslet sám nad sebou. I můj muž to nechápal a zlobil se, že malý něco takového řekne a trvalo mi hezky dlouhou dobu ho přesvědčit, jak to vlastně je. Je to boj, náš syn je hyperaktivní se vším všudy a aby táta pochopil, že malej u toho jídla nebude sedět a mlčet a nekopat do toho stolu…jéje to bývalo děsný.
Naštěstí má náš Petřík velký srdíčko a neumí moc zuřit, občas řekne nějakou ulítlou věcičku, ale přijde a omluví se za ni.
Tuhle řekl tchánovi, že od něj nechce pusu, protože mu smrdí z pusy, oheň na střeše, jak si to může dovolit, ale že mu z ní táhlo jako ze sudu, to už jaksi nepřiznal. Ale večer si ho rodina dobírala, co kde ujídal, že je to jako kanál.
Takže se neboj, malej je v pohodě, manžela zkus přemluvit, aby malýho chápal, není mu tolik let, aby znal důsledek toho, co řekne.
Držím pěstičky…moc moc

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
657
12.1.06 09:57

Ahoj.

100% souhlas s RADINOU!!!!!

Každý člověk i dítě má právo vyjádřit své pocity. Děti se neumějí tak ovládat jako dospělí. Myslím, že úlohou rodičů není jim vyjádření pocitů zakazovat, ale učit je, jak své pocity mají vyjádřit slušně a kultivovaně.

CIBULKA

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
18075
12.1.06 11:02

Radina to opravdu napsala moc hezky.
S dcerou zatim toto neresime, zatim…

Ale zlobi mne jina vec. Je ji dva a pul roku, od rijna pravidelne chodi do jeslicek, ale nechci rict ze mne zrovna neposloucha, spis mam pocit, ze mne ingoruje. Proste nereaguje, je tak zabrana do toho co dela, ze nevnima (ostatne ma to mit po tatinkovi, to dela nemlich to samy).
Kdyz mne po nekolikate nevnima nebo neposloucha tak ji upozornim durazneji, popr. ji od dane veci (hrani ci kresleni) odvedu a to se pak zlobi a vzteka, coz se taky snazim ignorovat, i kdyz obcas - a to te Ivco u toho oblekani chapu - mi i tecou nervy, zvlast kdyz jsem nabalena a tecou mi curky potu po zadech a ona si lita po chodbe v triku a punchochacich. Nedovedu se predstavit jak se vypravime ven pokud se nam zadari druhe mimi, popr. jak ji budu pristi zimu honit po chodbe s pupkem a snazit se ditko, typu svijejici se chobotnice, nacpat do kalhot, bot a ostatnich veci…

Tety ve skolce ji naopak hrozne chvali, ze je hodna, rozumna, da si rict a tedy poslechne hned a navic, ze je hrozne samostatna co se tyka jidla, oblekani, curani a spani…
Tak nevim, jestli me naroky nemam trochu prehnane jen ja…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
212
12.1.06 11:47

Tak já tohle ignoruju, syn to nemyslí vážně, jenom se ventiluje, ale přitom právě chce pochovat. Naopak tomu nechávám volný průchod, a jsem ráda, že vím, co se v něm děje. Nikomu nedovolím, aby mu to zakazoval. Vím, co to je za neřád tohle dítěti zakazovat. Mně doma totiž zakazovali průchod citům, za všechno mě mlátili či nadávali (aby mě vychovali), a já jsem si to v sobě myslela stejně dál, jen jsem to teda už neříkala nahlas. Docílili tím jediného - že jsem se jim zcela odcizila a vůbec netušili, co se ve mně děje.
Podle mě to jsou právě ty případy takto násilím potlačených děcek, co pak v extrémním případě v dospívání rodičům vrazej facku, nebo utečou z domova nebo se chytěj party.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
212
12.1.06 11:59
Hanka1 píše:Ale zlobi mne jina vec. Je ji dva a pul roku, od rijna pravidelne chodi do jeslicek, ale nechci rict ze mne zrovna neposloucha, spis mam pocit, ze mne ingoruje. Proste nereaguje, je tak zabrana do toho co dela, ze nevnima (ostatne ma to mit po tatinkovi, to dela nemlich to samy).
Kdyz mne po nekolikate nevnima nebo neposloucha tak ji upozornim durazneji, popr. ji od dane veci (hrani ci kresleni) odvedu a to se pak zlobi a vzteka, coz se taky snazim ignorovat, i kdyz obcas - a to te Ivco u toho oblekani chapu - mi i tecou nervy, zvlast kdyz jsem nabalena a tecou mi curky potu po zadech a ona si lita po chodbe v triku a punchochacich. Nedovedu se predstavit jak se vypravime ven pokud se nam zadari druhe mimi, popr. jak ji budu pristi zimu honit po chodbe s pupkem a snazit se ditko, typu svijejici se chobotnice, nacpat do kalhot, bot a ostatnich veci…

Tohle znám a hrozně mi začlo pomáhat na děcka mluvit jako na dospělé, to jest získat je domluvou a trpělivým vysvětlením pro tu danou věc. Nejhorší je vždy nadřízený příkaz či zákaz bez vysvětlení, oni to vycítěj a je oheň na střeše. Je ale potřeba na to mít čas, nespěchat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
586
12.1.06 13:44

Ahoj Ivco,

Ja take naprosto souhlasim s Radinou, jen bych to neumela tak vystizne napsat.

Tomas to obcas taky udela, kdyz si nevi sam se sebou rady. Kdyz jsem ho na stedry den odpoledne probudila a on se snazil se probrat a ja se ho snazila motivovat Jeziskem, na ktereho byl nateseny uplne nepricetne, rval NECHCI JEZISKA!!!! Proste kdyz se sekne, tak nechce nic, a vybere to, co vi, ze bude mit nejvetsi ohlas - ve vasem pripade nechci tatu nechci mamu.

Ja bych tomu vubec neprikladala takovou vahu, obzvlast kdyz vim, ze Mojda je skvelej kluk, ohromne chytrej a doma se moc snazi.

Pevny nervy! Pa pa Katka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1089
12.1.06 17:55

Radina, normalne som si tvoju odpoved vytlacila! :P Strasne sa mi paci co a ako si napisala!!!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3152
12.1.06 20:40

Díky vám všem za odpovědi. Podvědomě to cítím stejně, tak teď už jen zpracovat manžela!!!!!!!!! Asi si vytisknu nějaké vaše odpovědi jako důkaz :).
Katko, Mojda taky řval NECHCI JEŽÍŠKA! NO, to je s nima konec :).

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3152
12.1.06 20:44

Hanka1: Jo, zima je na strojení opravdu něco :). Já nabalená, malej v kočáru nabalenej a ten větší rošťák zdrhá po baráku a odmítá na sebe navlíkat svetr, bundu… Když tomu předejdu, abych ho ustrojila prvního, tak se zas peče on, zmizí mi v nestřeženém okamžiku ven a pobíhá před barákem, z čehož taky nejsem úplně klidná, i když provoz je tady minimální - tipuju tak 3 auta za den :).
Fakt to chce asi jen ty silný nervy, nic jinýho nám nepomůže :)!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5636
12.1.06 21:49

Ivi, Katko …no u nas to na Stedry den vypadalo podobne … Nika usnula odpo pozdeji a kdyz uz bylo vsechno pripraveno a ona jeste stale spinkala, tak jsem se ji snazila nezne probudit … nicmene byla na mne nastvana a ani lakadlo Jeziska nezabiralo a rvala ze NECHCE JEZISKA a NECHCE DARECKY:-)))) No jsem rada, ze to jinde vypadalo podobne:-)))

Sulda

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
18075
13.1.06 11:39

no holky, nezbyva nam nic nez pevne nervy a to jejich „nechci…“ poustet jednim uchem tam a druhym ven…
Mne zas manzel vytaci, ze prijde domu a zaleze k pc, kdyz zacnu remcat, ze se dceri nevenuje, popr. ze mne mala neposloucha tak pribehne a hrozne vychovava, cimz mne teda totalne vytoci a dorazi…
Goody, to vysvetlovani - ja na ni mluvim, nejsou to jen prikazy a rozkazy, vysvetluju, ze nekam pujdem a co tam bude delat a bla bla, aby se oblekla, ale proste jak je zabrana do hrani a pod…tak nevnima. Reaguje pak az na zvyseny hlas a ja zas nechci na ni nijak jecet…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama