Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak diskutovat s malými dětmi?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.6.14 15:27
Nemám pštiletého, mám 3,5 letého syna. Ono každý půlrok je znát, takže vlastně nevím, jak to bude v jeho pěti letech.
Diskutuju taky. Ale na druhou stranu prostě oznamuju, že jdeme tam a tam.
Max., když nemáme program, tak se ho zeptám, jestli chce na kolo nebo na průlezky a vybere si. Pokud ale jsem domluvená s kamarádkou, že jdeme tam a tam, tak mu to prostě oznámím. Je teda fakt, že on je společenský tvor a všude se těší. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
111verunka111
24.6.14 15:28
Já nemám moc ráda, když děti musí poslouchat, jak psi. I u nás je vše na střídačku, někdy poslechnu já jeho, neumí mluvit, spíš jen ukazuje, naznačuje, co chce a zase někdy musí poslechnout prcek. A nějak nechci to měnit, takže tvůj přístup by mi nevadil ba naopak 
- Citovat
- Upravit
24.6.14 15:28
No nevím nevím, možná má trochu sestřenka pravdu. Dítě by nemělo poslouchat jak pes, ale také ne odmlouvat.. Jsou určité věci, o kterých bych s dítětem nediskutovala. Nějaká pravidla by měla být, ale v rámci těchto pravidel-volnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:29
Rozmazlujes ho 
Dělam to stejný, takže nesoudim. V tom případe jak si uvedla, bych si řekla, že me je prakticky jedno, kde kafe pijuu 
Příspěvek upraven 24.06.14 v 15:29
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:29
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
chtěla bych znát názor ostatních maminek. Měli jsme u nás na návštěvě na pár dnů sestřenku s málým 18m. A reagovala na mou výchovu tak, že moc dikutuji a malý téměř 5let, mě využívá. Dám příklad. Říkám půjdeme s tetou na kafíčko tam kde jsou ty houpačky, né tam nechci chci jít tam( jinou hospůdku), nebo na hřiště, jinak ne. Říkám mu, že v té hospůdce, kde si vybral, není nic pro děti, že půjdem tam kde jsou. A on, že né, že buď tam, nebo tam. Tak jsem mu vyhověla. Přijde vám, že mě využívá?
Já jsem to brala, tak, že po obědě nespal je unavený a tam kde je ta hospůdka s klouzačkama se jde do kopce, že se mu tam nechce. Je na tom něco špatného? Mě přijde, že mě přece nemusí poslouchat, jako nějaký pes.
Pak večer zas vymýšlel, říkám pojď se navečeřet, půjdu, ale dones mě za nohy ( to občas z legrace děláme, že ho vemu za nohy a zanesu třeba do koupelny a smějěm se ja blázínci). Sestřenka na tohle řekla, že má poslouchat on mě a né já jeho… Tak nevím, přemýšlím nad tím, taky diskutujete? Nebo je to fakt špatně? Mě to nějak nepřijde, jinak celkem poslouchá co po něm chci. Je pravda, že teˇm mi celkem odmlouvá a na nějakou povinnost odpovídá, ale…, nebo až udělám tohle,… ale nakonec udělá co poněm chci. Díky za názory i negativní.
Je to tvoje dítě, když máš jen jedno, můžeš si dovolit ten luxus, že s ním můžeš dlouze diskutovat Já osobně na tom nevidím nic zlého, taky občas diskutuji, ustoupím, když se jedná o něco, co mi je jedno. Za mě: je důležité si určit CO chci dosáhnout (jít ven, na kafe), a třebas na dítěti nechat JAK (kam) se půjde. Nediskutování je podle mě blbé v tom, že nenaučím dítě si prosazovat/ obhájit svůj názor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:29
@omites píše:
Nemám pštiletého, mám 3,5 letého syna. Ono každý půlrok je znát, takže vlastně nevím, jak to bude v jeho pěti letech.
Diskutuju taky. Ale na druhou stranu prostě oznamuju, že jdeme tam a tam.
Max., když nemáme program, tak se ho zeptám, jestli chce na kolo nebo na průlezky a vybere si. Pokud ale jsem domluvená s kamarádkou, že jdeme tam a tam, tak mu to prostě oznámím. Je teda fakt, že on je společenský tvor a všude se těší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:32
Tvuj syn tvoje vychova, druhemu je po tom houby hlavne ze to vyhovuje tobe i ditku
S tou restauraci vetsinou davam vybrat mezi tim co vyhovuje me, nevim zda bych se nechala presvedcit na neco co jsem puvodne nechtela, ale treba jo, to zalezi na situaci poslouchani na slovo nepreferuju, pouze v dulezitych vecech ohledne bezpecnosti potazmo ohrozovani zdravi sveho nebo jinych, tam pres to vlak nejede, jinak se da diskutovat o ledascem proc by ne s vlastnim ditetem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:33
Upřímně a co chceš jako slyšet 
jo diskutuješ s ním otázka je jak to děláš často, pokud to děláš občas tak proč ne - pokud to ale děláš neustále, tak je něco špatně a opravdu bys to dělat neměla - ty seš tady vedoucí jednotka, nikoliv syn
p. s. a nejde o to, že dítě má poslouchat jak pes, vůbec ne, jde jen o to, že nic se nemá přehánět a jsou situace, kdy si klidně diskutovat můžete a pak jsou ty, kdy se prostě nediskutuje, tečka…
Příspěvek upraven 24.06.14 v 15:36
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:34
Myslím, že je lepší děti brát jako partnery a diskutovat s nima, než jim velet. Mě názor syna také zajímá, je to i jeho volný čas, ptám se ho kam chce jít a co dělat a proč tam chce jít, atd. Vysvětluju, když nemůžeme jít kam chce on, třeba z časových důvodů, že bychom nestihli nakoupit. A snažím se ho učit i kompromisům. Má mladší sestřičku, tak aby věděl, že ne vždy bude vše podle něj, ale i podle mě nebo ségry…že se musíme střídat, abychom byli všichni spokojení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:34
Záleží na situaci, ale pokud v cca 90% poslechne, je to v pohode.
Navíc, kazde díte je jine, naše starší si zrovna „přeje“ sekyrovaci obdobi, protože vysvětlení a domluva se míjí účinkem. 
Ale dlouho to šlo tak krásně v klidu. 
Rada vzpomínám. 
Zakladatelko, Ty nejlépe víš, co a jak. Nekteré děti musi mít drezuru, jine třeba jen někdy a další jsou vyspeli, ze se lze a nimi domluvit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:35
Tvoje sestřenice má naprostou pravdu. Nikdy bych nepřipustila to co děláš ty. Má tě obmotanou kolem prstu, manipuluje s tebou a ty se necháš, je rozmazlený. Radím důslednost a přísné mantinely, nebo ti za chvíli přeroste přes hlavu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:37
Možná by bylo dobrý zapátrav v paměti a zkusit si vzpomenout, jak často je po tvém a jak často se přizpůsobíš synovu přání a především v jakých situacích to je. Pokud si syn dokáže vynutit to, aby bylo po jeho ve více jak polovině případů, tak bych se zamyslela. Ale jak psaly holky výše, tak je to tvoje výchova. Na druhou stranu bych syna připravila na to, že v budoucnu nastanou situace, kdy s ním nikdo diskutovat nebude, případně jeho názor vyslechnou, ale stejně nebude po jeho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:38
Z tech par prikladu je tezke soudit, myslim, ze kazda nekdy ustoupime, nez bychom koukaly na navztekane dite.
Mam sestrenku, ktera ma vylozene takovy styl vychovy, kdy si dite urcuje co chce a prijde mi to silene, dite nezna slovo ne a nikdo to dite nechce hlidat, protoze je totalne zlobive, rozmazlene. Dite musi znat, kde jsou hranice, ale neznamena to, ze si nesmí bez svoleni ani uprdnout
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:38
Ano, diskutuji, vysvetluji, to je v tomto veku normalni a i zadouci. Dite neni stroj aby mne poslechlo ve vsem, co zavelim. Diskutuji, nakonec udelam po svem, nekdy naopak vyhovim. Takto mi to prijde v poradku, proste beru to tak, ze ma taky svuj nazor. Treba ji rozmazluji, nevim, treba se mi to jednou vrati, taky nevim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Ahoj holky,
chtěla bych znát názor ostatních maminek. Měli jsme u nás na návštěvě na pár dnů sestřenku s málým 18m. A reagovala na mou výchovu tak, že moc dikutuji a malý téměř 5let, mě využívá. Dám příklad. Říkám půjdeme s tetou na kafíčko tam kde jsou ty houpačky, né tam nechci chci jít tam( jinou hospůdku), nebo na hřiště, jinak ne. Říkám mu, že v té hospůdce, kde si vybral, není nic pro děti, že půjdem tam kde jsou. A on, že né, že buď tam, nebo tam. Tak jsem mu vyhověla. Přijde vám, že mě využívá?
Já jsem to brala, tak, že po obědě nespal je unavený a tam kde je ta hospůdka s klouzačkama se jde do kopce, že se mu tam nechce. Je na tom něco špatného? Mě přijde, že mě přece nemusí poslouchat, jako nějaký pes.
Pak večer zas vymýšlel, říkám pojď se navečeřet, půjdu, ale dones mě za nohy ( to občas z legrace děláme, že ho vemu za nohy a zanesu třeba do koupelny a smějěm se ja blázínci). Sestřenka na tohle řekla, že má poslouchat on mě a né já jeho… Tak nevím, přemýšlím nad tím, taky diskutujete? Nebo je to fakt špatně? Mě to nějak nepřijde, jinak celkem poslouchá co po něm chci. Je pravda, že teˇm mi celkem odmlouvá a na nějakou povinnost odpovídá, ale…, nebo až udělám tohle,… ale nakonec udělá co poněm chci. Díky za názory i negativní.