Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak diskutovat s malými dětmi?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.6.14 15:38
Se svými dětmi komunikuji, ale jsou věci, o kterých diskutovat nemíním. Dám-li jim na vybranou, mohou se sami rozhodnout, co se bude dít. Některé věci však s nimi probírat nehodlám. Pokud si dohodnu někde schůzku, nehrozí, že bych ji překládala jinam jen proto, že děti chtějí na jiné hřiště.
Zrovna tak netoleruji kladení podmínek. Zavolám k večeři a očekávám, že se dostaví. Nebo nedostaví, ale pak jsou hlady. Žádné „půjdu jíst, ale…“ Chceš jíst - přijď si. Nechceš jíst - nechoď.
Příspěvek upraven 24.06.14 v 15:42
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:38
@Bubiii píše:
Záleží na situaci, ale pokud v cca 90% poslechne, je to v pohode.
Navíc, kazde díte je jine, naše starší si zrovna „přeje“ sekyrovaci obdobi, protože vysvětlení a domluva se míjí účinkem.Ale dlouho to šlo tak krásně v klidu.
Rada vzpomínám.
Zakladatelko, Ty nejlépe víš, co a jak. Nekteré děti musi mít drezuru, jine třeba jen někdy a další jsou vyspeli, ze se lze a nimi domluvit.
ono to zas v klidu půjde. 
U nás je to jak sinusoida. Sekýrovací období se střídá s andílkovským v pravidelných intervalech 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:40
Tvoje dítko je pěkně rozmazlené, sestřenice měla prvdu. Nedovedu si představit, že bych takle ustupovala. Mám už dospělé potomky, ale vím, že jsme se vždycky domluvili, a ne že by dti řekly jdem tam a přes to nejela kolej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:41
@kuti píše:
Myslím, že je lepší děti brát jako partnery a diskutovat s nima, než jim velet. Mě názor syna také zajímá, je to i jeho volný čas, ptám se ho kam chce jít a co dělat a proč tam chce jít, atd. Vysvětluju, když nemůžeme jít kam chce on, třeba z časových důvodů, že bychom nestihli nakoupit. A snažím se ho učit i kompromisům. Má mladší sestřičku, tak aby věděl, že ne vždy bude vše podle něj, ale i podle mě nebo ségry…že se musíme střídat, abychom byli všichni spokojení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:41
Diskutujem a nediskutujem. V obchode ked vyberame sandalky, tak dam vybrat a kludne kupime chlapcenske, ked slecna preferuje modru farbu pred ruzovou. Ale ked sa rozreve aby som ju nakrmila, ze ona sama nemoze, tak ju len informujem ze teda ostane hladna 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:42
Já mám teda teprv 2,5 letáka a diskutujeme taky. Jako umím být nekompromisní, ale děláme to stylem že já řeknu že jedem nakoupit a on řve že nikam nechce, v tom neustupuju. Nálada pod psa, scény, zastavuju u Kauflandu a on mi řekne že chce do tesca /mají tam ty košíky autíčka/ tak jedu do Tesca. Jako kdybych v tom kaufu něco nutně potřebovala tak ho mastím, ale takhle
Jednou jsem někde četla, že nejpaličatější děti jsou děti nekompromisních rodičů. Nevím, jak jinak se má dítě naučit, že je třeba dělat kompromisy, vyhovět někomu jinému? Chápu že jsem autorita a měl by mě poslouchat, ale v některých věcech mu prostor prostě dám. To samé když řve že se nechce jít koupat a nakonec přestane brečet a řekne že ale ho odnesu na zádech, tak jo, odnesu
Ale zakladatelko to asi ty musíš cítit jak moc s tebou cvičí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:43
Sestřenice má na 100% pravdu.
Nejde o to, že bych s dítětem nediskutovala, ale pro mě je nepřijatelné, aby si dítě prosazovalo svoji vůli nad dospělým jen tak, aby si něco dokázalo. A to přesně tvůj syn udělal v případě té hospody.
Stejně jako to jídlo, co to je, aby si dítě určovalo podmínky, za jakých půjde jíst?
Kdyby ti řekl, že musí něco dodělat nebo dohrát a bylo to časově přijatelné, tak ok, já taky nechci z dítěte cvičenou opici.
Ale tvoje dítě ti diktuje a očividně ví, že si to může dovolit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:45
@kuti píše:
Myslím, že je lepší děti brát jako partnery a diskutovat s nima, než jim velet. Mě názor syna také zajímá, je to i jeho volný čas, ptám se ho kam chce jít a co dělat a proč tam chce jít, atd. Vysvětluju, když nemůžeme jít kam chce on, třeba z časových důvodů, že bychom nestihli nakoupit. A snažím se ho učit i kompromisům. Má mladší sestřičku, tak aby věděl, že ne vždy bude vše podle něj, ale i podle mě nebo ségry…že se musíme střídat, abychom byli všichni spokojení.
Super názor
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:45
@omites píše:
ono to zas v klidu půjde.
To je super zprava, u ni se to zhoršuje po návštěvě školky, badam nad tím, jak to lepe zvládat.
Možna je to náhoda, ze po návštěvě MŠ se více NESMYSLNĚ vymezuje, ale třeba ne. Třeba si jen chce trénovat, kam ji dovolím zajít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:45
Jinak, kdyz mela dcera 18 mesicu, taky jsem si myslela, ze to a ono nikdy delat nebudu, proto mi nejake komentare od zenskych, ktere maji takto male deti prijdou bezpredmetne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:47
@Bubiii
Jo jo, dcera chodi ze skolky taky drzejsi, proste to zkousi, kam az jim dovolime zajit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:51
Diskutovat ano, ale jen odsud pocud… když jdu na kafe s kámoškou, rozhoduji o tom já a kámoška, když jdeme na hřiště s prťaty, můžou si rozhodnout ony, kam půjdeme… většinou… někdy je to jinak, ale aby si dítě určovalo, kam se půjde a bylo vše jen podle něho, to rozhodně ne…
Z jednoho příkladu se to posoudit nedá, sama musíš vědět, jestli ustupuješ pořád nebo ne… a nebo spíš co by následovalo, kdybys neustoupila a trvala na svém, že půjdete tam, kam dítě nechce… pokud by následovala uječená scéna po každém tvém rozhodnutí, tak je něco špatně…
Dítě potřebuje jak prostor, tak i mantinely…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:53
@marmelada78 píše:
Super názor
Musím říct, že se mi můj přístup zatím vyplácí. Ráno ho vždy obejmu, ptám se, jak se vyspal a co se mu zdálo. A moc mě hladí na duši, když si třeba v neděli vleze ke mě do postele, přitulí se a řekne: „Už ses vyspinkala? A co se ti zdálo hezkého“ 
Kdybych mu jen velela z pozie síly, protože velká máma určuje program a rozhoduje, trošku bych se bála, že mi to samé odzrcadlí až vyroste a bude silnější a větší, než já 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.14 15:57
@kuti
Hrozne hezky napsane, taky se snazim jit touto cestou, proste s dcerou mluvim. Nejtezsi na tom je neprekrocit hranice, nevymknout to z kontroly, citim, ze v tomto nejsem nejdokonalejsi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
