Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Regina Hero To jo, pokud situaci ditě v peti letech nezvládne, kdyz neni po jeho… ale záleží i v jake je kondici, vím, ze při únavě se dětem hůř ovládá. ![]()
Podle toho co píšeš jsi na dítě opravdu příliš hodná. Ono taky záleží na tom, jakým způsobem si dítě svůj názor prosazuje, jestli se vzteká když není po jeho. Matka má být pro pětileté dítě chápající a ochraňující autorita. Je dobré, když se dítě postupně učí samo rozhodovat o svých záležitostech, ale nemá rozhodovat o své matce.
Příspěvek upraven 24.06.14 v 16:01
@kuti píše:
@marmelada78 @silvik.sk koukám holky, že to máme podobně
Jsou to zlatíčka
Náš mladej začíná být ještě k tomu diplomat. Minule na mě zahalekal že chce pití, tak mu říkám at si ho podá, tak na to nereagoval a po pár minutách mi říká: „Ses moc klásná a sikovná maminka, a más klásné vlásky.. a podala bys mi plosím pitíčko?“ A přitom vůbec nechápu kde na to chodí, můj chlap mi nikdy takovou poklonu nevysekl ![]()
@Sany80s jako já z případů, co zakladatelka uvedla, žádné velké diktování necítím
Odnést za nohy k vaně je třeba u nás docela běžná forma „sdílení“…nevím, jak to nazvat jinak, ale není to poroučení nebo diktování
U nás chce kluk nosit, když je nevymazlený…a většinou si opravdu uvědomím, že je to ve dnech, kdy bylo moc povinností a nebyl čas si sednout a pořádnou ho poňufat. Už je mu občas hloupé otevřeně říct, že chce mazlit, tak vymyslí nošení nebo cokoliv jiného, kde máme fyzický kontakt…a i mě ten fyzický kontakt dobíjí, takže se mu absolutně nebráním a ráda vyhovím. On pak zase vyhoví mě, když se chci pomazlit já s ním…příjde mi to normální ![]()
Příspěvek upraven 24.06.14 v 16:15
@Bubiii píše:
@Regina Hero To jo, pokud situaci ditě v peti letech nezvládne, kdyz neni po jeho… ale záleží i v jake je kondici, vím, ze při únavě se dětem hůř ovládá.
tak pětileté dítě je už zase někde jinde než třeba tříleté… takže od toho bych očekávala, že to spíš zvládne…
@Bubiii píše:
@Regina Hero To jo, pokud situaci ditě v peti letech nezvládne, kdyz neni po jeho… ale záleží i v jake je kondici, vím, ze při únavě se dětem hůř ovládá.
Presne tak a taky jakym obdobim dite zrovna prochazi, u vzdoru se nam tyto veci mnohem hure zvladali, mala jecela a vztekala se. Byly momenty, kdy jsem o sobe jako o matce vahala, ale vzdor casem pominul, takze vim, ze kdyz dite jeci, ze zrovna neni po jeho, nemusi to jeste nutne znamenat, ze je rozmazlene ![]()
Ja se ridim hlavne citem a instinktem, ten mi napovi, co je spravne ![]()
Ještě bych dodala, že občas mé známé nadzvednou obočí když slyší jak s malým diskutuju, on dost dobře mluví od dvou let, takže ony většinou nechápou jak můžu prostě diskutovat s dvouletákem
a většinou nezapomenou poznamenat, že jde vidět že mám jen jedno dítě, že to ony (matky dvou dětí) by si to dovolit nemohly.
A možná proto u nás zatím zůstane u jednoho. Já prostě nepotřebuju mít doma nastoupenou armádu a lítat celá přinas. raná a zpachtěná z děcek a jedním dechem přesvědčovat jednomatky jak by měly „jít do druhého“ protože je to něco úžasného
![]()
Příspěvek upraven 24.06.14 v 16:05
Tak v tom druhém případě (večeře) jste spolu ani nediskutovali, on si položil podmínku a ty jsi ji splnila (jako ten cvičený pes), jinak výběr hospody bych na 5 letém dítěti taky nenechávala. Jako diskuze jestli karate nebo klavír, ZOO nebo aquapark, tričko s pejskem nebo s kočičkou určitě. Vždycky záleží na věku a situaci.
Diskutujeme, ale ne o podstatných věcech. Třeba o barvě trička, ale ne o tom, jestli bude dlouhý nebo krátký rukáv. Vysvětluji, že rodiče tomu rozumí víc a tak jsou věci, v kterých musí poslouchat. Dávám na výběr, jestli se v obchoďáku může svézt na mašince nebo na autíčku, ale už ne o tom, že pojedem právě do tohoto obchoďáku, protože tam ty atrakce jsou. Jiný příklad: k svačince mrkev nebo okurku, ne Brumíka.. a tak podobně.
Když nám tohle období začlo, tak to bylo vtipný, jak malá neznala slovo diskutovat. „Teď se půjdeš koupat a bez diskuze.“ Odpověď: „S diskutem
“.
@kuti Vždyť jí řekl, že půjde na jídlo, jen když ho tam zanese.
Pokud toto není diktování, tak se asi odstěhuji do jiného státu, protože neumím česky.
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
chtěla bych znát názor ostatních maminek. Měli jsme u nás na návštěvě na pár dnů sestřenku s málým 18m. A reagovala na mou výchovu tak, že moc dikutuji a malý téměř 5let, mě využívá. Dám příklad. Říkám půjdeme s tetou na kafíčko tam kde jsou ty houpačky, né tam nechci chci jít tam( jinou hospůdku), nebo na hřiště, jinak ne. Říkám mu, že v té hospůdce, kde si vybral, není nic pro děti, že půjdem tam kde jsou. A on, že né, že buď tam, nebo tam. Tak jsem mu vyhověla. Přijde vám, že mě využívá?
Já jsem to brala, tak, že po obědě nespal je unavený a tam kde je ta hospůdka s klouzačkama se jde do kopce, že se mu tam nechce. Je na tom něco špatného? Mě přijde, že mě přece nemusí poslouchat, jako nějaký pes.
Pak večer zas vymýšlel, říkám pojď se navečeřet, půjdu, ale dones mě za nohy ( to občas z legrace děláme, že ho vemu za nohy a zanesu třeba do koupelny a smějěm se ja blázínci). Sestřenka na tohle řekla, že má poslouchat on mě a né já jeho… Tak nevím, přemýšlím nad tím, taky diskutujete? Nebo je to fakt špatně? Mě to nějak nepřijde, jinak celkem poslouchá co po něm chci. Je pravda, že teˇm mi celkem odmlouvá a na nějakou povinnost odpovídá, ale…, nebo až udělám tohle,… ale nakonec udělá co poněm chci. Díky za názory i negativní.
Myslím, že tvoje sestřenice má úplnou pravdu. Za rok/dva půjde tvůj syn do školy a tam na podobné diskuze nebude prostor, jenže on bude zvyklý, že se svět řídí obvykle podle něj. Takové děti občas mívám a je to pro ně skutečně tvrdá srážka s realitou. V jeho zájmu bych na tvém místě ubrala v diskuzích a pokud ještě není pozdě, začala ho učit, že o tom, co řekne máma, se nediskutuje. Pokud ho to nenaučíš teď, pak už nikdy a zkus si ho představit v pubertě.
@marmelada78
Mam to taky tak a mit deti hned po sobe nikdy nebyl muj sen ![]()
Mám věci o kterých diskutovat lze a o kterých ne. Pokud to jde, proč si nevybrat, je-li víc podobných možností. Třeba s tou jinou hospůdkou záleží asi hodně na okolnostech, které s tím souvisely a podle toho bych buď byla ochotná ustoupit nebo ne. Syn taky kolikrát, že udělá to co chci, až.. pokud to jde, odkývu mu to, občas není čas na až, ale je potřeba to udělat hned, tak houknu a musí to být hned, ale vysvětlím i proč to nepočká. Pokud poslechne je-li potřeba, proč nevyhovět když to jde. Od malinka se např. snažím varovat, že poslední chvilka, poslední cokoli, aby pak to ukončení nepřišlo okamžitým příkazem. Zbytečné hrocení a poslouchání na slovo za každou cenu přece není potřeba. A to jsem celkem přísná matka macecha ![]()
To musíš vědět ty
Já děti docela rozmazluju v tom smyslu, že ve spoustě věcech dávám na vybranou, dokonce i v jídle ačkoliv to hodně lidí odsuzuje, tak chápu, že i dítě má na něco chuť a na něco ne. Takže třeba svačinu ovoce(a jaké) anebo domácí moučník anebo jogurt s lupínkama, a batole si vybere.Za svým si stojím když je to nutné, nedávno jízda na motorce na nevhodném terénu. Stropil příšernou asi 15 minutovou scénu
Ale neustoupila jsem, nechala ho až se uklidní, pak za mnou přišel nasedl na motorku a jel tam, kam ví, že může
A už to v téhle oblasti nezkouší…Takže jsou věci, kde je nutné neustoupit, ale já v nedůležitých(pro nás)povoluju, diskutuju a nechávám hodně na dítěti. Kam půjdeme na kafe…když by mi to bylo jedno, tak ať klidně rozhodne dítě. Když zrovna budu potřebovat na konkrétní místo, tak vysvětlím, že dnes musí rozhodnout maminka, protože tam musí zajít.
@marmelada78 píše:
Ještě bych dodala, že občas mé známé nadzvednou obočí když slyší jak s malým diskutuju, on dost dobře mluví od dvou let, takže ony většinou nechápou jak můžu prostě diskutovat s dvouletákema většinou nezapomenou poznamenat, že jde vidět že mám jen jedno dítě, že to ony (matky dvou dětí) by si to dovolit nemohly.
A možná proto u nás zatím zůstane u jednoho. Já prostě nepotřebuju mít doma nastoupenou armádu a lítat celá přinas. raná a zpachtěná z děcek a jedním dechem přesvědčovat jednomatky jak by měly „jít do druhého“ protože je to něco úžasného![]()
![]()
Příspěvek upraven 24.06.14 v 16:05
Sice trochu tvrdě řečeno na můj vkus, ale souhlasím.