Nic neprožívám
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Já teda fakt nebrečela dojetím nikdy 
možná když šla do skolky, školy… Nejsem žádná plačka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ja nebrecela ani pri porodu, ani nikdy po nem, ve smyslu dojeti, rozjimani se apod. a nepripadala jsem si kvuli tomu nijak nepatricne, a ani ze sveho okoli neznam takovou brecici maminu.
Takhle se laska k diteti nemeri, bud v klidu, muze to souviset s hormonalni nerovnovahou, labilnosti mamin.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
V dnešní době je všechno hrozně jen o emocích a když nejsou, nutí nás okolí se cítit špatně. Každý emoce projevujeme jinak. Že nebrečíš hned nemusí znamenat, že jsi necitlivá. Vnitřně to přece prožíváš, cítíš a vidíš. Věř mi, že někdy jsou ty klidnější a vyrovnanější typy ženských lepší, než nějaký ubrečený ženský 
- Citovat
- Upravit
Ja brecim furt, pri porodu, po porodu, dneska, vcera… ale jsem v sestinedeli a byvam emocne labilni, mnou se nerid, obcas si pripadam jak magor 
… nemyslim si, ze se tim nejak meri laska k diteti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jeste takova poznamka, manzel taky nebreci, ani kdyz malou videl poprve, a pritom nepochybuju o jeho lasce k ni 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Každej je jinej. Chlapi taky neřvou nad každym krůčkem dítěte a nikdo je za to nestigmatizuje. Neřeš ostatní, jsi taková jaká jsi, svoje ditě máš ráda a jestli je spokojeny a prospívá, tak není co řešit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nebrecela a nedojímala jsem se ani u jednoho dítěte, obě byly plánované. Ta láska tak nějak rostla s tím, jak rostly a společnými zážitky. A pořád můžu říct, že jiné city cítím ke staršímu (2,5 roku), než k dceři, které bude rok. Oba je miluju, ale každého jinak. Dokonce bylo období, kdy jsem si říkala, zda jsem neměla zůstat u jednoho a plakala, že to druhé nedokážu tolik milovat. To se časem spravilo, ale ta láska je prostě jiná. Ale velké procento žen nezažije takovou tu lásku na první pohled.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ja byla možná dojatá při porodu, už si to moc nepamatuju, bylo dost po půlnoci. A od té doby nic, upřímně mi nepřijde ok nad vším pořád bulet. Takový ufňukaný ženský fakt nechápu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Každý člověk je individuální. Ze nějaké ženy brečí dojetim neznamená, že když ty ne, tak nejsi normální. Každý má práh citlivosti jinde a s časem se mění. Nutit se do citu je fakt nesmysl. Já mám za sebou taky hodně zlomení, zklamání atd… a jsem daleko méně citlivejsi. Strašně záleží i na tvém životě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To, ze automaticky necitis lasku az za hrob, je uplne normalni. Stejne jako s kazdym jinym clovekem i s ditetem si musis vybudovat vztah. A to nejakou dobu trva. Ja to ze zacatku mela hodne podobne.
Ted ma syn ctyri roky a bulim pri kazde besidce ve skolce nebo pokazde, kdyz mi rekne, ze me ma rad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nac furt bulet
Taky nebulim nad kazdou hovadinou, proc taky? a kdyz me neco chytne, tak spis z totalniho vycerpani 
myslim, ze jsi uplne normalni 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Myslim si, ze to zvaldam moc dobre ale proste mi prijde, ze tam neni takova ta laska az za hrob. je neco jineho nez Nic neprožívám
Pokud bys nic neprozivala, je na zvazeni konzultace s odbornikem, je to projev deprese. Kdyz mozek neprodukuje prislusne hormony, clovek se oplosti a neproziva emoce.
Nicmene ty zvladas a jsi tak nejak „v pohode“, to je neco jineho. Ona materska laska se projevuje ruzne. Pokud o mlade pecujes, zalezi ti na jeho zdravi a prospivani a neprici se ti na nej sahat a davat mu fyzicky kontakt, tak jsi UPLNE NORMALNI MATKA a davas diteti to, co potrebuje.
Ona ta laska, jako ke komukoliv jinemu, neprijde z hodiny na hodinu. Proste se spolu poznavate a treba potrebujes vic interakce, aby te to zacalo bavit. Az zacne chodit a mluvit, bude to mnohem vetsi zabava.
Jen se nestresuj, ze nejsi dost dobra, protoze ho dost nemilujes. Jsi ta nejlepsi mozna mama, protoze jsi JEHO mama. To je na prvni mesice az dost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Na druhou stranu to berte i pozitivně. Nemůže vás zase tak nic moc překvapit a i to je důležité.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Ahoj holky, vzdycky jsem byla takova racionalni a rozumne smyslejici. Mam 3,5 mesice miminko. Casto tu ctu a nejen tady jak vsechny miminko dojima a casto breci dojetim a ja nevim co vsechno. Uvedomila jsem si, ze jsem mela na krajicku jen jednou ale nevzpominam si, ze by me mala nekdy nejak rozplakala. Miminko jsem si moc prala. Mala. Je krasna a strasne hodna holcicka. Od tehotenstvi az doted vse probihalo na jednicku. Myslim si, ze to zvaldam moc dobre ale proste mi prijde, ze tam neni takova ta laska az za hrob. Uplne je mi ted stydno, ze jsem to vypustila z pusy, kdyz to po sobe ctu. Hrozne me to mrzi, kdyz mi ostatni holky vykladaji jak kazdej den breci dojetim. Citim se jak krkavci matka. Mozna to proste beru tak jak to je a hotovo. Ale taky bych si prala to umet tak prozivat
prijde mi ze se tak okradam o nejkrasnejsi chvile zivota. Prosim ujistete me, ze je to normalni nebo ze to taky tak mate. Kazdej den se tim ubijim. Dekuji