Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nejsem mateřský typ :(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
19.2.16 12:37
Já to mám jak kdy. Nekdy mi to doma bavi, někdy se nudim a vymýšlím různé aktivity a někdy mi to doma baví, ale kdybych byla sama a nerincela mi tu malá 
.
Myslím, že je to normal. někoho to doma baví, někoho ne. Rozhodně není nic spatnyho na tom, že chceš do prace. Jen ti doporucim, najdi si kamarádky s podobné staryma detma (pokud nemáš) a můžete spolu trávit ten čas. A podnikat různé výlety, Plavani, prochajdy. Později hernicky atd. Až bude dítko starší tak to bude určitě lepší. Hlavně v létě je taky lépe.
Přeji ať to dobré zvladas.
Já mám jen jednu kamarádku v okolí, která má stejné starý dítko a kdybych ji neměla tak se zblaznim. Seznámily jsme se přes emimino .
Klidně bych se seznámila i s dalsima, ale už asi došly 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.2.16 12:51
Já ty pocity chápu. Taky mě to nějak moc nebaví 
A jsem za to na sebe naštvaná - vždyť co by mámu mělo naplňovat víc než věnovat se vlastnímu dítěti? Na druhou stranu jsem ale tušila, že nejsem moc ten typ ženy v domácnosti…
Moc tomu nepomáhá to, že jsme krátce přestěhovaní a v novém bydlišti nikoho neznám. Kamarádky mám bezdětné a většinou bydlí daleko. Finančně jsme na tom bledě, takže nějaké cvičení, plavání s miminky nepřipadá v úvahu. Už měsíc manžela přemlouvám aspoň aby nám zaplatil rodinku, ale zatím se tomu brání - považuje to za zbytečnost. Mně to přijde fajn i kvůli malé, aby se sžila s dětským kolektivem. Zatím zná jen mě, večer manžela a občas se staví babička s dědou.
Brigáda pro mě moc nepřipadá v úvahu, protože nemám nikoho na hlídání a manžel se vrací relativně pozdě.
Cítím se tak trošku v pasti. Ale co - hlavně že tu naši zubatici máme 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.2.16 12:58
@Anonymní píše:
Ahoj holky prosím o zachování anonymu stydím se za to. Mám synka je mu 6 měsíců miluju ho nejvíc na světě ale už od třetího měsíce jsem hotová z toho že jsem doma a nechodím do práce. Mateřskou si vůbec neužívám a nevím jak vydržím 3 roky být doma. Vždycky jsem si přála mít děti blízko od sebe ale ted si neumím představit být třeba 7let doma. Holky máte to taky některá tak? Našla jsem si brigádu ale díky kolegyni končím tak jsem zas z toho zas smutná a nevím kudy kam. Připadám si zbytečná a každý den ten stereotyp
vždyť nemusíš být doma, nikdo Tě nenutí.. nehledě na to, že i s děckama se dá podnikat tolik věcí, že kolikrát nestíhám ani ten základ.. jaké si to uděláš, takové to budeš mít..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 13:05
@Anonymní píše:
Já ty pocity chápu. Taky mě to nějak moc nebaví
Moc tomu nepomáhá to, že jsme krátce přestěhovaní a v novém bydlišti nikoho neznám. Kamarádky mám bezdětné a většinou bydlí daleko. Finančně jsme na tom bledě, takže nějaké cvičení, plavání s miminky nepřipadá v úvahu. Už měsíc manžela přemlouvám aspoň aby nám zaplatil rodinku, ale zatím se tomu brání - považuje to za zbytečnost. Mně to přijde fajn i kvůli malé, aby se sžila s dětským kolektivem. Zatím zná jen mě, večer manžela a občas se staví babička s dědou.
Brigáda pro mě moc nepřipadá v úvahu, protože nemám nikoho na hlídání a manžel se vrací relativně pozdě.
Cítím se tak trošku v pasti. Ale co - hlavně že tu naši zubatici máme
Tak to je tak trošku v háji. Co nějaké cvičení doma? Dlouhé výlety s kočárkem? Nebo, až vyleze sluníčko, tak bude líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 13:11
@Kakachna:
Domácí cvičení a krutědlouhé procházky (jak to nazývá můj muž) jsou to jediné, co mě drží při životě a jsem na nich existencionálne závislá
Teď bohužel marodila malá, pak já, takže jsem se skoro 14 dní nepodívala ven a jsem zavřená mezi čtyřma stěnama, což je pěkně na palici. 
Za 14 dní jsem se neviděla s nikým jiným, než s manželem (který jak jsem psala chodí docela pozdě) a jednou na chvíli s mojí mamkou. Je jasné, že ani rodinné atmosféře a pohodě to nepřispívá a k tomu finanční problémy…prostě bych to shrnula: už aby bylo léto a já si chodila s malou hrát někde na pískoviště, kde snad i já (odmala introvert, nyní už asociál) si najdu nějakou kamarádku a malá se dostane mezi děcka. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 19:30
Já třeba taky nejsem mateřský typ, v tom smyslu, že by mě bavilo si s dětmi hrát, že bych si užívala být doma, vymýšlet dětské radovánky a chodit na hřiště… Mrzí mě to, ale nejsem taková. Takže od synových 3 měsíců pracuji z domova, od 10 měsíců jsem dokonce na 2 dny v práci, syn u babičky. Vím, že by s tím možná někdo nesouhlasil, ale mám jednu velkou výhodu: žiju SVŮJ VLASTNÍ život. Doporučuji si dobře si rozmyslet, co vlastně chceš (já měla jasno) a pak se podle toho zařídit. Podle mě je mateřská hrozně náročná a neberu jako ostudu, že si ji někdo potřebuje naředit prací
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 21:22
Buď si zařiď hlídání (případně se můžete s tatínkem prohodit na RD) a vrať se do práce dřív, nebo si pořiď děti brzo po sobě. Vím, že to druhé zní trochu bláznivě, ale věř, že s mimine a batoletem za zadkem se nudit nebudeš, navíc budeš mít ve starším dítěti par´táka pro to období, kdy s tím malým miminem ještě nic není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.16 14:13
Najdi si nějakou práci formou home-office, mě to teda pomohlo dost… i když od cca 5 měsíců mě to s malou bavilo víc a víc, začaly jsme jezdit plavat, cvičit, návštěvy mojí rodiny i kamarádek a když si takto vyplníš alespoň tři dny v týdnu, tak to bude fajn… navíc za chvilku začneš vařit příkrmy, to mě teda bavilo, dělala jsem i domácí ovocné přesnídávky, prostě se dělo něco nového… a taky bude za chvilku lepší počasí, budete víc venku, malá bude víc reagovat, v květnu vytáhnete deku na zem… ale já teda od roku malé dělám 2 hodiny z domu + mám angličtinu a někdy padám na hubu, ale jsem za to strašně vděčná, že to není jen o miminu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.16 15:47
Já jsem doma moc ráda. Čím je dcera větší, tím je to lepší. Chodíme cvičit, ven, s kamarádkou. Je toho hodně. A taky počkej až bude venku pěkně, to je hned líp. Já měla deprese min.rok v zimě. Dcera byla ještě malá venku skarede. Jarem se to zlepší uvidíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.16 17:24
@Nikki5 píše:
tak můj manžel je doma 3× do měsíce a jednou v měsíci je pryč 14 dní, taky mě to doma zrovna nějak nebaví, ale snažím si najít zábavu, začala jsem např. teď šít a možná budu i ty věci prodávat, abych si trošku přivydělalapřitom slibovaly jak přijdou do porodnice a za náma se podívat, nesnáším když toho všichni naslibují a za 3 a půl měsíce nejsou schopny to dodržet
jo a nemám ráda jen tak bezúčelné procházky, takže každý den se chodím projít do 2km vzdáleného obchodu a koupím třeba jen pečivo a taky bezcílně bloumám
To vam nezavidim. tak muj muz je doma casteji, ale prijizdi az vecer, rano odchazi taky brzy, tak je to dost podobne. Doma hodne pomuze, ale na nejake extra povidani to uz v noci teda neni Az bude lepsi pocasi, budu chodit na dlouhe prochazky, zatim holt muzu akorat vlakem do mesta a pak do nakupaku, aby mi to mrne nezmrzlo a neumrelo hlady:D ty vylety si uzivam, protoze je mala prospi, coz je vznledem k tomu, ze doma nespi skoro vubec super. A vzhledem k tomu, ze fakt doma skoro vubec nespi, na domaci prace nebo nedejboze konicky muzu zapomenout. No, snad se to casem zlepsi, jinak fakt nevim…Ale fakt me vytaceji ty komenatare cizich lidi na ulici, ve vlaku, v obchodech. To jako ty zenske, kdyz mely mimina, tak byly jen zalezle doma? Nechapu!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.16 17:32
@Anonymní píše:
Ahoj holky prosím o zachování anonymu stydím se za to. Mám synka je mu 6 měsíců miluju ho nejvíc na světě ale už od třetího měsíce jsem hotová z toho že jsem doma a nechodím do práce. Mateřskou si vůbec neužívám a nevím jak vydržím 3 roky být doma. Vždycky jsem si přála mít děti blízko od sebe ale ted si neumím představit být třeba 7let doma. Holky máte to taky některá tak? Našla jsem si brigádu ale díky kolegyni končím tak jsem zas z toho zas smutná a nevím kudy kam. Připadám si zbytečná a každý den ten stereotyp
ahoj, najdi si práci na zkrácený úvazek pokud máš možnost hlídání (pomoc manžela) nebo studuj. já ti naprosto rozumím, mateřství jsem si začala užívat až od těch šesti měsíců dítěte, kdy jsem právě začala zase chodit do školy a po praxích teď čekám druhé a psychicky mě to naprosto naplňuje - ta kombinace s mateřstvím. Moc si užívám společně chvíle s dítětem, jelikož mám i čas, kdy se věnuju něčemu jinému a zároveň si připadám „použitelně“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.16 17:36
@ProfZav píše:
Já to sice nechápu, já šla do práce ve 2 letech syna kvůli financím, jinak bych byla doma a ráda, ale každý je nějaký. Zakladatelko, tak choď někam cvičit i s prckem, udělej si kurz stroleringu třeba a veď cvičení, hodí to nějakou korunu a hlavně se dostaneš mezi lidi.
Nejsem žádná ekobiošílená matka, ale z dlouhodobých psychologických výzkumů vyplývá, že děti, které jsou nucené být bez matky v prvním roce života, z toho pak mají určité problémy ve vztazích s rodiči. Sice se říká, že šťastná matka = šťastné dítě, ale někdy je fajn myslet i na to dítě
mohla bys prosím uvést odkaz na ten výzkum? to by mě moooc zajímalo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.16 23:00
@reinkarnace taky by mě to zajímalo. V některých zemích Západní Evropy je zcela běžné, že se matka vrací do práce - alespoň na částečný úvazek - práve během prvního roku života dítěte. Tedy by například ve Francii měla mít dle příspěvků výše celá generace problém s rodici…nic takového jsem tam pritom během let nepozorovala. Tedy nevím, zda je problém ve výzkumu, či jeho interpretaci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
