Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Mně se stalo, že jsem chtěla dosypat slánku… tak sypu, sypu, slánka pořád prázdná.. a najednou koukám, že ji sice držím vzhůru nohama ale už jsem jaksi zapomněla zacpat ty dírky a sůl se mi sypala na zem ![]()
Tak moje story, pokusím se to napsat nějak krátce.. Na VŠ jsme čekaly s kámoškou na zastávce, odkud jsme jely večer po mejdle každá jinou tramvají. Každá jsme měly pepřák, tak jsme ho zkusily, jen tak do vzduchu, jestli funguje a já pak na ruku - jestli to kouše - nekousalo
.. Pak odjela kamarádka a já osaměla na refíži. Pak koukám, že tam spolužák vede spolužačku, totálně zlitou, a vrazí mi jí, ať jí odvedu na kolej, že on jde zpátky do hospody.. a já že teda jo a že se mi snad cestou nepo
.. tak jsem jí posadila, jedeme a já se jí furt ptala, jak jí je, vypadala příšerně, taky chtěla usínat a pořád říkala, že bude zvracet.. no, asi 3 zastávky před koncem jsem si tak mimoděk promnula oči.. neskutečný!! Pepřák byl dávno zapomenut a tak jsem si to neuvědomila, že si nesmím sahat do oka. Spustily se mi slzy a nic jsem neviděla (neskutečné, kdo jste to zažil, potvrdíte
) a teď ještě na starosti tu ožralou kamarádku, co chtěla zvracet..
Podle hlášení jsem poznala, že jsme u kolejí a je čas vystoupit, tak jsem po paměti sáhla po kamarádce, vystoupily jsme, ona začala zvracet a já jí totálně slzící nic nevidící držela, na nás musel být pohled, strašně jsem se styděla
Pak jsme se nějak dohrabaly na kolej, to už jsem začínala vidět, odvedla jsem jí a předala spolubydlící, která dostala neskutečnej záchvat smíchu, když viděla tu poblitou kamarádku a ty moje šminky rozteklý pláčem až na kalhoty
no, síla, takže bacha na pepřák a samo i na metlu lidstva
