Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nelidsky řve
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
15.8.11 13:04
Nelidsky řve
Ahoj, doufám, že mi pomůžete, opet si nevím rady. 
Moje Gábina začala strašně řvát, je to děs. Nebrečí, prostě řve. Tak moc, až se z toho zakašle. Když přijdu k ní, tak úsměv jak prase. Vyloženě mi přijde, že je rozežraná. A to myslím, že se jí věnuju fakt dost, nemysdlím, že by si až takto musela vynucovat pozornost (pokud to JE vynucování pozornosti). Jde v tomto ohledu nějak „vychovat“ skoro osmiměsíční dítě? Pochopí už, že takhle se to dělat nemá?
Teď jsem to třeba udělala tak, že jsem ji prostě dala do jejího pokoje a nevšímám si jí, ale mám z toho divný pocit (že jsem špatná matka a nevím si rady s vlastním dítětem) a navíc teď už to trochu přechází do pláče, ale nevím, jestli mě nevydírá - pokud teda to takhle malé dítě umí.
Děkuju za jakékoliv názory. Už fakt nemůžu, rve to uši a já fakt nemůžu být u ní každou vteřinu - přece každý má domácnost nebo se chce jít umýt, na wc… .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.8.11 13:09
Určitě bych jí nenechávala v jejím pokoji, vždyť je tam sama a nevidí na tebe 
Normálně jí nech na zemi nebo kde je a chvíli si s ní hraj, ukaž jí hračku… a až se sama zabaví, tak poodejdi a dělej něco jiného. Takhle jí pomalu zvykej, že by se mohla zabavit i sama. Neboj, ono to přejde, až se naučí pohybovat, lézt a začne sama prozkoumávat byt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.11 13:11
Separační úzkost?
Což je normální vývojová fáze, já mám vždycky pocit, že to příroda tak zařídila, aby se dítě neztratilo matce. Ona za to nemůže, chová se instinktivně.
Pokud potřebuješ něco udělat a dítě chce být u tebe, mohlo by se jí líbit třeba v ergonomickém nosítku, zkus mrknout na nosenideti.cz, mrskla bych ji na záda, budeš moct všechno udělat a přitom bude s tebou, můžeš jí povídat, zpívat, děti často takto usnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.11 13:16
Dítěti je 7,5 měsíce - co si asi tak vezme ze situace, kdy ho při breku dáš vyřvat vedle do pokoje? Jediné - „když mám nějaký problém, máma mě nechce, dá mě pryč a musím se s tím poprat sama“. Tohle je metoda, která se dá rozumně praktikovat až v mnohem pozdějším věku, při batolecích záchvatech vzteku a i to je celkem brzo, nejsmysluplnější je to u těch starších, které chápou příčinu a důsledek hysterických záchvatů s cílem něčeho dosáhnout.
Malá brečí, protože má nějaký problém. Třeba ji bolí zoubky, cokoli - nebo prostě jenom chce být s mámou. Vezmi si ji do ergo-nosítka nebo šátku k sobě, dělej, co potřebuješ a jí to komentuj, nos ji s sebou z pokoje do pokoje, kde zrovna jsi a nelámej to přes koleno. Nechávat ji řvát samotnou v pokoji, to fakt není dobrý nápad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.11 13:23
Já bych si ji dala k sobě do pokoje na nějakou podložku deku, aby tě viděla a dala ji tam hračky…
No jak to popisuješ, tak bych taky tipovala, že nic ji nebolí jenom něco zkouší..
Kdyby ji něco bylo, tak pláče pořád a ne, když přijdeš, že se směje…
Možná asi nebudeš mít dítko, které vydrží chvilku samo a budeš muset být tak, aby ta tebe pořád viděla - hodně blízko myslím…
Jinak já když jsem dala malého do postýlky s kolotočem, tak vydržel i 10 min na něho hledět a byl vedele v místnosi - viděla jsem na něj.. ale znám děti, co prostě toto v žádném případě, jakmile máma jde jenom na wc je řev.. Měla to tak švagrová až asi pomalu do roku a půl
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.11 13:29
Na zem,žádná postýlka,na to je už velká dost,dopřát pohyb,rozlet,nech ji,atˇje s tebou kdekoli(no na wc s tebou nemusí),atˇpoznává a zkoumá a budeš mít spokojené dítě. Může to být i období separační úzkosti,ale není potřeba nosit,stačí ,když tě bude mít blízko. Hrejte si spolu,komunikuj s ní,povídej i třeba,když budeš pracovat u linky a uvidíš,že pláč zmizí. Hlavně ne zavírat do jiné místnosti a izolovat v postýlce,nebo ohrádce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jancic
15.8.11 13:30
Taky bych řekla, že je to separační úzkost … čím míň jí od sebe budeš odhánět, tím dříve jí to přejde …
- Citovat
- Upravit
15.8.11 13:35
Jinak souhlasím s holkama. Já jsem měla velkou ohrádku na zemi a tam se i hrál lezl a divočil..
Ale zase tě chápu, že nemušeš celé dny nechat dítě lozit a věnovat se mu, že musíš mít i chvilku povařit a uklidit..
Ten kolotoč jsem mysela, když byl ještě miminko, že mu stačilo mě jenom vnímat, nemusela jsem u něho pořád být, stačil mu hlas atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.11 13:37
kámoška má osmiměsíčního chlapečka a říkala, že maj teď stejné období… prý je to v tomhle věku normálka, tak to holt budeš muset vydržet 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.11 13:52
Jasný, já mám tohle doma taky. Vždycky řve tak, až z toho kašle a poslední dobou i modrá
Ale jak už bylo řečeno, chce ti být na blízku, tak ji nebraň, ale nastav pravidla.
Já to dělám tak, že chlapečka nechám v místnosti, kde jsem a dám mu hračky (resp. ne hračky, jeho teď zajímají hrnce, pokličky, vařečky, plastový odpad 
) a dělám, co potřebuju, mluvím na něho, zpívám, občas proložíme paci-paci a jiný srandy. Když potřebuju odejít/přestat se mu věnovat, řeknu mu počkej, jdu dělat to a to. On samo spustí řev, ale občas už jen kouká a čeká, kdy a kde se objevím, nebo naopak využije situace a jde pronásledovat psa či jinou pakárnu, kterou nechci aby dělal (už jsem taky letěla polonahá ze záchoda 
).
No a když potřebuju, aby fakt nikam nelezl (on už chodí) šoupnu ho do postýlky, no a to je teprve rachot. Ale musí se naučit, že mi nemůže věčně viset na sukni, že existují věci, které prostě nedostane a hlavně, když odejdu, tak že se vrátím, že budu řešit jeho problémy, ale ne jeho rozmary atd..
Přeju pevné nervy.
Jen dodám, že chlapečkovi je 8,5 měsíce, už chodí a bydlíme v bytě 25m2, pochopitelně přecpaném věcmi. A to nepočítám lahůdky jako krbová kamna a fakt, že nemáme mezi místnostmi dveře
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.11 13:55
Berry4, přesně tak! A pak do půl noci uklízíme napáchené katastrofy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
cher
15.8.11 13:56
žádné takhle malé dítě nevydrží samo v pokoji. Moje děti se uměly zabavit samy,ale na dece, že mě pořád měly na dohled. 8-mi měsíční dítě se takhle ještě vychovávat nedá. Jestli se už plazí nebo lozí, tak ji nech volně se pohybovat, děti doprovází matky i na záchod, s tím se nedá nic dělat. Mně taky dítě furt visí na noze, furt za mnou, bez ní se nehnu, takže když nespí, všechno dělám s ní, leze mi do myčky, vytahuje šuplíky,holt to už je úděl matek
- Citovat
- Upravit
15.8.11 14:03
Nedivím se ti, že máš blbý pocit, měla bych ho taky. Dítě má normální separační úzkost. Buď necháš vyřvat, dítě to vzdá a už řvát nebude. Nikdy už v tobě nebude mít tu jistotu.
Nebo se smiř s tím, že se teď pár měsíců nebudeš od ně moct hnout na krok. Mě syn doprovázel i na záchod. Domácnost - sama nejsem zastánce toho dělat vše, když dítě spí. To je jediná chvíle pro můj relax a nedělám nic. Uklízím s dítětem. Když byl malinký, byl na dece, tu jsem za sebou „vozila“ po bytě. Dítěti je jedno, jestli pozoruje, jak hraješ loutkové divadlo nebo jak šůruješ byt. Později seděl v židličce nebo lezl po bytě za mnou. Od cca 15ti měsíců už uklízí jako máma s hadrem v ruce. Bylo obdob, kdy byly i dva metry moc daleko. to nejlépe vyřešil šátek. V 8mi měsících už může dítě v pohodě na záda, tam nepřekáží a doma se tak dá udělat všechno (snad kromě sprchování). I na ten záchod tak můžeš jít s ním.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.11 14:10
Bohunko, Gladys, Anastazie a otatní… jenže ona nebrečí. Psala jsem, že řve, prostě huláká, nevím jak jinak to napsat. Kdyby plakala, samozřejmě že ji od sebe nedám, to ani náhodou - nejsem přece praštěná!!! Podle mě, kdyby to byla separační úzkost, tak opravdu pláče, tak jako nešťastně asi. Jenže toto je řev, který podle mě nemá opodstatnění, navíc to dělá, i když na mě vidí a jsem v dosahu, nejen když se vzdálím. Mám ji klidně vedle sebe, dotýkám sae jí, ale jakmile kouknu jinam než na ni, tak řve.
Popíšu na ši situaci: v obýváku má podložku na hraní, tam je většinu dne (když jsem tam s ní samozřejmě - samotnou ji tam nemůžu nechat). Může se tm plazit, kutálet se… co chce. V kuchyni když vařím má cestovní postýlku, v ní hračky, tak tam se taky otáčí jak jí to prostor dovolí. U našich má taky deku a pohyb jak se jí zachce. Stále je jí někdo nablízku. Přesto řve. Tak mi to vysvětlete. 
Kdyby ječela že mě nevidí, tak mi to dojde a neptala bych se, protože je mi jasné že by si každý klepal na čelo. Jenže takhle?
Jinak mám teda šátek a nosím ji v něm, ale moc tam nechce být, kor když je teď orko. Vydrží tak půl hodiny. Když už to nejde, nosím ji. Ukážu závěs, klíče na stěne, záclonu, kytky, kliky na okně, obrazy, otevřené skříně, tatínkovy hudební nástroje, zrcadla… Položím, řev.
Příspěvek upraven 15.08.11 v 14:18
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.11 14:12
No myslím si že tě prostě zkouší, ale nevím co poradit.. Co můžeše dělat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
