Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ano,zazila a bude lepe,to si porad rikej.Posledni 2 dny v porodnici jsem jdn brecela a brecela a pak si pripadala jak blazen a proto znova brecela a dite rvalo,ja nevedela proc,cele noci na nohou.Castecne to.pokracovalo.i doma,ale to.uz mi strasne pomohl.manzel.Poslal me spat a budil me jen na kojeni,nabrala jsem sily a bylo lip.Pak jsme se stridali,do pulnoci sluzba on,po pulnoci ja.Přes den jsme museli hodne vozit.Proste dodnes nevim proc holka tak rvala.Bylo to peklo.Ale zvladli jsme to (Je ji 7 a hystericka je porad
).Delej zakladni veci jak mas-krmit,prebalovaz a pak proste jen chovej a utesuj,i kdyz mas pocit,ze to nepomaha.Co delat vic?Jste ted pod kontrolou.Dej si i neco dobreho.Predstavuj si,jak budete chodit na prochazky,vitat navstevy,udelate si pekne fotky,nastrojis si ho-cokoli ti zlepsi naladu.
tři porody a ani jeden jsem v porodnici nespala, oči jak balony přitom utahaná k smrti ale nešlo spát hlava milion blbostí dokola, ale jen co jsem vždy přijela domů spala jak špalek. Zkus si vzít mimiško k sobě přiložho a užívej si ten pocit blízkosti ,zavři oči a uvidíš třeba dáš aspoň mikro spánek. A malek byl taky otesánek u prsu byl snad pořád ![]()
Syn se napil plodovky pak jip no cca do 3 mes jecel snad porad prso nechtel tak lahev je vzteklejsi na prvni naslapnuti bude mu 7 a nekdy je to ocista i ted kdyz nema svuj den je schopnej od rana brečet je litostivej ale treba dcera mela pohodový porod a je salamista nevim jestli porod muze nejak ovlivnit budoucnost ale prvni horsi porod je nervacek druhy pohodovy porod salamista.....jinak v porodnici jsem snad nespala s dcerou jsme chytli pani s mimcem co bude brecelo a nebo pani porad volala mela navstevy vubec nerespektovala klid…vydrz za chvili budete doma a najedete na svuj rezim porad je to čerstvé
Nečetla jsem všechny příspěvky, ale napíši v krátkosti svůj příběh… Mám dvě děti a po obou porodech se vyskytla poporodní deprese. U dcery to bylo nejspíše díky velmi náročnému porodu a u syna hlavně v důsledku nevyspání se. U obou dětí byl problém s kojením a já měla panický strach z toho, že nedokáži utišit svoje dítě. U syna jsem byla zkušenější, že jsem ho první noc nechala u sester, abych se vyspala, bohužel druhá maminka měla náročnější mimčo, takže jsem oči nezamhouřila, navíc, když její dítě spali, tak ona chrápala… No nic další noc to samé, s tím, že jsem tam už měla syna… Třetí noc tam šoupli mamču po sekci, která prostě chtěla mít dítě ihned u sebe (bylo to její 3), klučík byl hodný, ale ona když se o něj starala, tak pořád skuhrala bolestí. Takže v porodnici strašné… Navíc jsem měla pocit, že když mi bude dítě řvát, tak bude rušit i ostatní.
Udělali jste dobře, že jste na nastandardu a že ti manžel pomáhá… Pokud by se u vás situace nezlepšila ani doma, tak bych zvažovala návštěvu odborníka. Ve finále já u syny nespala skoro 10 dní a to i když nebyl přes noc doma (po návratu z porodnice byl na UM a manžel ho měl třeba na noc v jiném bytě), prostě jsem nedokázala vypnout, slyšela jsem všude jeho řev. Držím palce!!!
To znám, my to zažili taky. Porod katastrofa, já obrovské krevní ztráty, neudržela jsem se na nohou, neustálé omdlívání a zvracení, v porodnici jsem nespala ani minutu. Kojit nešlo, malý se neuměl přisát a já neměla mléko, takže nepřibíral. Do toho skvělé sestřičky a jejich poznámky o neschopnosti, že nedokážu ani nakojit děcko. Příkrm nám odmítly dát s tím, že kojit může každá, že mně se jen nechce. K tomu ještě skvělá „spolubydlící“ na pokoji, která sežrala všechnu moudrost světa. Uklidnilo se to všechno doma, já šla konečně po x dnech spát, manžel koupil sunar, malého nakrmil a byli jsme spokojení všichni. Vydrž a doma se to všechno hodí do normálu, uklidníš se, odpočineš si a bude líp ![]()
Já jsem po porodu teď necelé dva týdny a týden jsem doma z porodnice. Ani můj porod nebyl bezproblémový, protože po dvou dnech bolestivých kontrakcí skončil císařem. Já pak byla na JIP a malou mi odmítli přinést dřív, jak po čtyřech hodinách od porodu, že mají frmol a nestíhají to. Tak jsem tam ležela a počítala minuty všichni mi psali jak mám krásnou holčičku a já brečela, že jsem jí ještě neviděla. Pak mi jí přinesla sestra, dala mi ji na pět minut a zase odnesla. To bylo devět večer a znovu mi jí přinesla v šest ráno. Celou noc jsem byla v nervu kde je, jestli je v pořádku a hned druhý den jsem si ji vydupala, že jí chci na pokoji. Tu druhou noc jsem nemohla zabrat, pořád jsem ji kontrolovala, jestli dýchá a je v pořádku. Třetí noc už jsem usnula asi na dvě hodiny
takže to je asi normální. Na JIP mi říkali, že malá je křikloun, ale asi chtěla být u maminky. Už v porodnici usínala nejraději přitulená ke mě a když brečela, tak jsem prostě kojila nebo se o to pokoušela, což nás uklidňovalo obě. Vykašli se na nějaké intervaly mezi kojením a zkus mu dát, když bude chtít. I ty se rychleji rozkojíš a když uvidíš, že on je spokojený, tak se uklidníš taky. A když nespíš tak mazli mimčo. Mě maličká buď usíná v náručí nebo v posteli do teď, jinak se mění v malého uřvánka.
Ty ji jo, koukám že ani zdaleka nejsem jediná. Já tedy můžu říct že porodnice naprosto skvělá, samozřejmě až na jednotlivce… Porod dlouhý ale až na jednu pa byli všichni skvělý a medikaci co jsem dostala mi vždy pomohla a prospěla. Citlivý přístup na jip, jsem ráda že jsem tady kde mají JIP na urovni. Když jsem požádala o pomoc tak většina je skvělá, když vysvětlím svj problém, tak se ukázalo… I doktorka co nebyla moc milá na pořádně pro mě udělala max. I na šestinedělí i na novorozencich se najdou individuální mouchy, ale celkově mě porodnice překvapila a jsem za ní vděčná i když jsem váhala.
Dneska bobek ráno spal 4 hodiny, snad se smůla láme… Trošku se mi ulevilo.
@Pocahonta můžu se zeptat co ti pomohlo. Začínám to doma těžce nezvládámadat. Spím pár hodin denně i když manžel hlídá a mám čas nemůžu usnout… Uvažuji o psychiatrovi protože na mě už jdou mdloby. Nejsem schopná jít s kočárkem ven… A přesto mi nejde usnout už jsem hodně zoufalá.
Já měla problém, že jsem prostě nemohla vypnout, nervy pracovaly, i když nebyl malý doma, prostě jsem ho podvědoměla slyšela. Kdo nezažije, nepochopí… Byla jsem poučená od dcery a naklusala ihned k psychiatrovi a základ byl se vyspat, takže mi napsala lék na spaní, který když vezmeš, tak bys ihned měla jít spát a zaručilo mě to 2-3 hodiny v kuse spaní (nic mě nevzbudilo). Samozřejmě, že jsem se dohodla s manželem, že tu příslušnou noční službu bude mít on. A pak jsem vyfasovala nízkou dávku antidepresiv. Do měsíce bylo všechno v pohodě… Z tvého popisu bych si opravdu někam zašla, za to nic nedáš… Odkud jsi? Klidně napiš SZ. Držím palce!!!