Nenormální chování dcery

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Kla
2535
29.6.12 10:17

Blandiku kolik mas deti? Ja jenom, ze pokud ma clovek jedno dite, da se to vsechno praktikovat, ale pokud jsou ty deti dve, tak na rozpravy opravdu neni cas…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Mišanila
29.6.12 11:16
@Kla píše:
Blandiku kolik mas deti? Ja jenom, ze pokud ma clovek jedno dite, da se to vsechno praktikovat, ale pokud jsou ty deti dve, tak na rozpravy opravdu neni cas…

Já myslím, že to je jak kdy. Mám dvě děti (5 a 2,5) a někdy je času na rozpravy dost, když není, tak moc nedebatuju, ale snažím se abych nevystupovala i tak příliš autoritativně. I když někdy, ale naštěstí spíš vyjímečně jsem taky za tu zlou :-)
Podle mě je to hodně moc o chtění a vůli, pokud člověk chce, dá se zvládnout opravdu hodně, jen musí být to rozhodnutí a přesvědčení už na začátku…

  • Citovat
  • Upravit
22044
29.6.12 13:47
@sisovka51 píše:
Ja jsem byla vychovavana podobne s tim, ze jsem nemela moznost zadne volby. A myslim, ze mi to neublizilo. Stejne jsem zustala tvrdohlava, netrpeliva a povrchni. At se nasi snazili sebevic.

Právě proto jsi taková zůstala. Proto, že jsi neměla možnost žádné volby, neustále byla do něčeho nucena, bylo Ti přikazováno a rozhodováno za Tebe.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17221
29.6.12 13:51

Možná jde o nedostatek sebedůvěry a strach, že pozdravem spustím lavinu otázek, na které nebudu umět zodpovědět. Co si dodnes pamatuji je, že já jsem si s těma lidma prostě NECHTĚLA povídat, vždycky došlo na otázky „na tělo“, u kterých jsem nevěděla, co mám říct, protože mluvit pravdu bylo často špatné, a lhát je vždy špatné.

Např.
Co jste dělali ve školce, ve škole? (Nuda, otrava, hnusné jídlo, zlá učitelka, vylitý talíř… můžu to říct nebo po pravdivé odpovědi vyslechnu kritiku na nevděk a neslušné chování?

A co paní učitelka, je hodná? - Co má slušně vychované dítě odpovědět? Umění diplomacie nezvládá, mluvit špatně o učitelce nesmí, a lhát taky ne.

A všechen ten vnitřní stres začíná slušným pozdravením. No jestli není lepší místo pozdravu mlčet.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2618
29.6.12 16:33

Bohu: ale ja davam vzdy vybrat, nechavam ji rozhodovat samotnou hodne casto. Nutim ji jenom mluvit. Ale ne s cizimy lidmy, ale s nama. Protoze pak nevim, co chce, kdyz mi to nerekne a ja to proste nekdy neuhodnu, co se ji honi hlavou. Nekdy jo, to je po problemu hned. Ale stejne bych radeji, kdyby mi to rikala a nemusela jsem hadat. To ze nemluvi s cizimi lidmi…na to je jeste mala, to chapu. Zase ze me nedelejte tyrana. Ze na ni jednou tydne zvysim hlas si myslim, ze je jeste v mezich. Jinak si dene rikame, ze se mame radi. Ona i sama rekne.
Jedine, co jsem za ni rozhodla byly jesle a skolka. To ale asi dela vice lidi. Jinak ma hodne velkou svobodnou vuli. Jen to Mluveni s nama, kdyz se zasekne nam nejde.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
817
29.6.12 20:21

@Mišela1 - když byl malému rok a půl a první vzdor, uhodila jsem ho, velmi silně přes zadek. Nechtěl se jít mýt..já z toho měla šok, byla jsem přesvědčená, že na něj nikdy ruku nevztáhnu..a přesto se stalo..byla jsem zaskočena silou svých vlastních emocí, naběhla na net a našal Respektovat a být respektován, a byla z toho unešená, možná i proto, že to v tom prvním období vzdoru bylo pro mě aktuální, hledala jsem cestu…změnila jsem celou komunikaci…pak jsme narazili na montessori - byly jsem na pár kurzech s paní Štarkovou a pak jsme chodili do centra montessori, protože syn neměl rád kontakt s dětmi typu - kolo, kolo..a tam se mu líbilo..a pak z knížek, které se mi hodně líbily - Vychováváme děti a rosteme s nim - Naomi Aldort (tu jsem četla dva krát, někdy po tom roku a půl a to mi přišla příliš volná, ale teĎ jsem se k ní vrátila znova a jsem z ní paf, protože to, co u nás funguje, je přesně z té knížky…), pak Nenásilná komunikace (není to o komunikaci s dětmi, ale o komunikaci vůbec, autor je mediátor v různých konfliktních zónách), a taky tuším Svoboda a hranice, láska a respekt…taky občas posloucháme - Ruize - Čtyři dohody..a četla jsem Koncept kontinua - to mi dalo takový nějaký obraz o tom, kam chci výchovu směřovat a jak chci přistupovat k dítěti…

@Mišela1 - píšeš, že máš kurz Montessori pedagogiky - to je takový ten měsíční v Praze? Já byla svého času hodně unesená z montessori, takže jsi i učitelka montessori? Bohužel u nás není taková školka ani škola, hned bych dala dítě do takového zařízení…Jinak tak knížka - Svoboda a hranice, láska a respekt - je o zkušenostech jedné paní, která založila svobodnou školu, je původně taky učitelkou montessori, ale odchýlila se od toho dále..a nádherně tam vysvětluje různé principy vývoje dítěte a jak jej můžeme narušit..píše tam o pravidlech, jak vnímat svobodu…úžasné, možná by se ti mohla líbil i vzhledem k tomu učitelství…

@sisovka51 @juchinka - oh, to vůbec ne, jen jsem chtěla naznačit cestu, většina lidí ji nevidí, protože se k nim nedostanou informace, a opravdu většinový náhled na děti je prostě jiný, a tak jsem chtěla napsat o naší zkušenosti a pohledu na věc. Přeji hodně radosti s dětmi :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
817
29.6.12 20:35

@Kla - mám jedno, bude mít čtyři a na podzim čekáme druhé, snažím se ujasnit si svoje další chování, jednání, až přijde období, kdy nebudu mít na prvního tolik času a on začne vnímat novou situaci třeba negativně..navíc starší zůstane se mnou doma, nepůjde do školky, i když tu možnost máme..takže pokud změní názor, půjde do školky…
Myslím, že to není úplně o tom, že při dvou dětech už tento přístup není účinný..jsem spíše přesvědčená o opaku, že to je způsob, jak nezpůsobit trauma mezi sourozenci, protože sourozenci se dostávají častěji do patových situací mezi sebou a nešikovnými zásahy rodičů právě dochází k narušování jejich seběvědomí, emocionálním dramatům a křivdám, které ovlivní pak třeba i celoživotní vztah…ale samo přímou zkušenost nemám…takže doufám, že jsem dostatečně nastavená na nenucení, akceptaci syna, jeho pocitů, chování, emocí..že to zvládnemem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Kla
2535
29.6.12 22:14

Blendiku tak to drzim palce, taky jsem mela vize,,, ale znas to clovek mini a panbuh meni, ale ja mam dite s adhd, a tam muzes mit ambice jake jsou, muzes se snazit jak chces, ale vysledek je 0.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3115
30.6.12 09:11

@Blandik - no jsem si říkala jestli v tom montessoti nebude:-)). Syn chodí do Prvních krůčků k Montessori, začali jsme v roce a pul. Já jsem totiž takový ten člověk co si hledá vlastní cestu, chodila jsem na kurzy Principy života ( jestli znáš) a tak jsem hledala i něco pro syna. Montessori mně nadchlo.
Ten kurz co jsem chodila byl v Brně a bylo to jenom na 4 soboty. Na velký kurz do Prahy bych ráda, ale s dvouleťákem a těhotná - ještě není ten správný čas:-). Učitelka tedy nejsem, jenom zvídavá maminka, která chce vedět vše o tom kam by případně chodil syn do školky a mimo jiné je to velké plus pro syna kvůli přijetí do školky. Kurz byl zážitkový takže jsme hráli scénky dítě - učitelka, dítě - rodič, takže opravdu žádné zbytečné „kecy“, ale řešení konkrétních situací. A samozřejmě jsme si vyzkoušeli všechny možné pomůcky co tam mají. Jednu sobotu jsme měli i na Montessori škole co je v Brně a to byl opravdu zážitek.
Děkuji za tipy na knihy. Tu - Svoboda a hranice, láska a respekt - neznám, podívám se na to.
Jinak doporučuji http://www.montessoridoma.cz/ jestli neznáš:-).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3115
30.6.12 09:16

@Kla - se mnou na Montessori kurz chodila slečna co dělá asistenku a má v Montessori školce na starost dítě s ADHD. Ten kluk udělal neskutečné pokroky. Takže cesty existují.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
817
30.6.12 10:38

@Mišela1 - děkuji za stránky, znám je, občas se inspiruji..naše dítě je hodně specifické v prožívání, vše prožívá přes fantazii, vše hraje jako scénky, pohádky, příběhy ze sluníčka…některé věci z montessori jsem použila, ale nejsem striktní v tom, že bych „vyžadovala“, aby se aktivita udávala určitým způsobem, jestli mi rozumíš, nechám ho dělat, co mu fantazie přinese..ale opravdu mě hodně inspiroval pohled na vývojové potřeby a celková filosofie. Do montessori center chodím moc ráda, ty pomůcky ať už originál nebo ty novější jsou geniální, dítě to zaujme, velký výběr..nesnáším aktivity typu jamaha, pohybové hrátky s batolátky atd..Takže u vás je možnost dát dítě do monti školky i školy..to bych si taky přála.
Ještě se o tomto přístupu k výchově bavíme na modrém koníkovi, na chatu..a zajímavé je, že jsem ještě nenarazila na maminku, která by zkusila jiný přístup k dítěti - typu montessori, respektující výchovu..a byla by nešťastná, že to byla chyba..myslím, že je to o našem postoji, našem vlastním vývoji a pohledu na dítě..kdy člověk více a více chápe dítě, a přestává chápat okolí se vším svým nucením, vnucováním vlastních nápadů a řešení a pohledem na dítě, jako by bylo něco nedokonalého, co je třeba přetvořit k obrazu svému.. (tím se tady nechci nikoho dotknout..).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
kaštinka
4.7.12 20:53

Zdravím všechny maminky, které inspirovala výchova dětí pomocí respektu. Nám se taky daří a přispívá nám to k pohodě v rodině, dokonce přenášíme i na naše rodiče, kteří vychovávali spíše autoritativním zpusobem. K tématu zakladatelky: určitě bych se obrátila na specialistu. Ještě je moc pěkná knížka Kontaktní rodičovství. I manžel je nadšený, že se nám vše daří zvládat v klidu, protože starší má jisté postvakcinační problémy, které se projevují také jako lehká forma poruchy autistického spektra (možná i Aspergerův syndrom). Ať je všem maminkám se svými dětmi hezky.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna pediatra

Ikona - Jiří Havránek

Mudr. Jiří Havránek