Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Dobrý den, moje dcera nereaguje na své jméno. Ale oslovuje tátu „táta“ a na děti ukazuje a volá " baby". Ale na jméno se prostě neotoci. mám se tím znepokojovat?
No a kolik jí je? To je dost důležitá informace
A slyší jinak dobře?
@Anonymní píše:
Je jí 19 m a Slyší dobře.
Jakože když zavoláš „hele bonbonek“, tak se otočí, ale na své jméno ne? Oslovujete jí tak často?
Ptám se proto, že je to známka autismu. Dr jsem to říkala, a myslí si, že mě jen malá ignoruje. Ano, když ji řeknu, chceš Krupku? Tak zpozorní, nebo, půjdeme ven? „Jo.“ ![]()
Pokud je to jediné, tak to neřeš. Rodič svoje dítě pozoruje, a těch symptomů se musí sejít víc. Jinak to neřeš. Spíš jí to nauč, klidně jako se to učí pes.
Učím ve školce a takových mám ve třídě každoročně hned několik a opravdu nikdo z nich není autista
Někdo zkouší, zda se musí opravdu otočit nebo reagovat, někdo se jen umí kolikrat tak ponořit do nějaké činnosti, že nevnímá vůbec okolí
. U jednoho jsme kdysi zvažovali navrhnout návštěvu ušního, ale byla to s prominutím opravdu jen vyčůranost, protože jakmile se řeklo slovo “bonbon”, slyšel až za roh ![]()
V klidu, oslovujte často, třeba jen jednou dvěmi podobami, pokud má jméno spoustu zdrobnělin, do toho občas zlaticko, berusko… tak možná jen neví, ještě je malinká ![]()
Dobrý den, moje dcera nereaguje na své jméno. Ale oslovuje tátu „táta“ a na děti ukazuje a volá " baby". Ale na jméno se prostě neotoci. mám se tím znepokojovat?