Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Black Tears píše:
@Finkaa Ale to dítě, to musí někdo naučit
Děti nasávají jako houby, zvlášť ty menší. Nejvíc nápodobou. Takže jak už jsem psala, žabomyší spory doma nevedeme. A taky učíme děti tolerenci, odpuštění a někdy i sebezapření v rámci zachování hezkých rodinných vztahů ![]()
@Keyllah píše:
a jsem zase u toho -) u druhých dětí, u těch, co ty dárky dostávají, je to v pořádku? tam je očekávání dárku ok?zakladatelka evidentně nemá problém ty dárky přijmout, ty asi také ne a nebyl by problém druhým dětem nic nedat. Ok. My to naštěstí v rodině máme nastaveno trochu jinak a jsem za to ráda.
Kdybys dočetla o větu dál, tak píšu, že bych jí za dárky mím dětem fakt neděkovala, naopak bych ji připomněla, že máme důležitější problémy k řešení. A ano, přijde mi normální nezakazovat sourozenci chodit ke mě domů, naopak sourozenec má klíče a může ke mě domů chodit jak chce ![]()
@Finkaa Já si myslím, že jí vadí to, že jí nepozvou Třeba, kdyby byla pozvaná, tak to neřeší. A to jsou jenom moje domněnky.
Nedávej finance na dárek, kup dárek sama za sebe. A předej ho synovci třeba v cukrárně. Pozvi ho na dortík.
@Finkaa To myslím, že kdyby se kousli a pozvali jenom děti. Tak zakladatelka tohle neřeší.
@Black Tears píše:
@Finkaa Já si myslím, že jí vadí to, že jí nepozvou Třeba, kdyby byla pozvaná, tak to neřeší. A to jsou jenom moje domněnky.
To si myslíme stejně. A pro mě toto jsou právě ty žabomyší spory. Kdyby mě pozvali, dárek dám, když ne nic. A vytrestám jen to dítě, které v těchto věcech rozhodovat nemůže. Za mě malicherné a zbytečné hrocení situace. Ale neříkám, že je to jediné možné a správné řešení. Každý, ať jedná tak, jak je to správné s jeho svědomím.
@Black Tears píše:
@Finkaa To myslím, že kdyby se kousli a pozvali jenom děti. Tak zakladatelka tohle neřeší.
Ale druhá strana s tím problém nemá. Proč je do toho zatahovat. Ať si zakladatelka srovná, co je dle ní správné a to si v rodině (především s mamtkou) obhájí.
@Finkaa píše:
To si myslíme stejně. A pro mě toto jsou právě ty žabomyší spory. Kdyby mě pozvali, dárek dám, když ne nic. A vytrestám jen to dítě, které v těchto věcech rozhodovat nemůže. Za mě malicherné a zbytečné hrocení situace. Ale neříkám, že je to jediné možné a správné řešení. Každý, ať jedná tak, jak je to správné s jeho svědomím.
To si, ale musí ona vykomunikovat se sestrou.
@Black Tears píše:
To si, ale musí ona vykomunikovat se sestrou.
Proč? Já bych to za mě měla srovnané, jak se rozhodnu, bez ohledu na sourozence. Ano, jiná by byla, kdyby mi sourozenec zakázal setkat se dítětem (i třeba na neutrální půdě, cukrárna, u babičky) a dárek předat. To bych tedy s ním probrala. Ale to zda chci a nebo nechci někoho obdarovat si rozhoduji sama za sebe…
Švagr, nešvagr, prostě bych tam k nim svoje děti dala. Je to moje sestra, a ta tam moje děti chce. Dárek bych buď koupila, nebo na něj přispěla. Pokud by měl ´strejček´ nějaké hem.zy, tak tam nemusí být. Hotovo, točit. Řekla bych mu: " Je to MOJE sestra, tak ONA bude určovat, jestli moje děti k vám půjdou na oslavu. Tečka."
@Annonymní_007 píše:
Když oslava pokračovala u nich doma, to nemohli vzít vaše děti a pak vám je předat ve dveřích, když vy tam tedy nesmíte? A ne, dárek bych nedala, kdyby se ke mě někdo choval tak, že k němu nesmím domů![]()
ano, to by bylo řešení. Ať vezmou na oslavu vaše děti.
@Finkaa píše:
Vidíš a jsme u toho. Ty pořád očekáváš vděčnost rodičů dítěte. Ale třeba u mě by jsi nepochodila, už předškolní dítě umí za dárek poděkovat a tak mě ani nenapadne, to dělat za něj. Ani to nedělám. Takže já kupuji dárek, protože mě těší udělat někomu radost a zvlášť u menších dětí, je to velmi nabíjející, ty jejich rozzářené oči
@Finkaa asi jsem se špatně vyjádřila, nemluvila jsem o dětech, že mají poděkovat, ale o dospělých
taky jsem před narozením dětí kupovala, když měli narozky, to bylo hmmm jé to je pěkné, tos nemusela atd, též mě pak v duchu rozesmálo-jednou jsem darovala set ferrero rocher (nebo jak se to píše), ségra to vzala, dala do špajzu a z lednice vytáhla kočičí jazýčky a nějaký nedopitý dětský růžový šampus (to teda ani nevím, kdo jí dal zrovna dětský), sladké jak cecek, že jsem měla slepenou hubu ![]()
No a když jsem měla kulatiny, pozvala jsem je do restaurace, dovedli s sebou ještě 1 pro mě úplně cizího kluka, že je to jejich kamarád, bydlí v cizině a večer zas jede. Ale co už, nechtěla jsem rozbroje, tak se slavilo a teda ani jsem nic nedostala
samozřejmě, že platil oslavenec. Takže za mě to je vyčůranost-i v té situaci, abych teď přispěla na dárek. Po té rozepři se švagrem jsme v období narozenin těch dětí, se s nimi chtěli sejít ať už u nás nebo venku (ne úplně v ten narozeninový den nebo o vikendu), zkrátka v době, kdy se jim to hodí a to bylo, jsme nemocní (chápu, to neovlivní), pak máme hory, pak máme kamoše, tchány, cvičení, plavání…a pak mě to přišlo už jako výmluvy, takže asi i proto jsme zaujali takový postoj ![]()
@Pudloslava píše:
ano, to by bylo řešení. Ať vezmou na oslavu vaše děti.
@Pudloslava no ale to právě nikdy nenastalo a vnucovat je někkmu fskt nebudu. Stačilo tehdy v té herně, kdy ségra šupem rychle honem, abychom se k nim náhodou nestihli přidat cestou k nim domů na ten dort, a pak byla jako na trní, když čekala, až zaplatí ty ostatní maminky s dětma a proto si ty naše měly jestě dál v herně hrát, když se ptaly na dort…takže ne, ani naše děti samostatně nejsou zvané.
Dárky dávám pouze tam, kde jsem zvaná, klidně budu sedět jen u čaje u pískoviště, to je mi fuk, ale musí to prostě být nějaká akce pořádaná k narozeninám.