Nerozhodnost s VŠ
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Hele, co ja tak vím, tak na ty jazyky je vždycky velký nával a jako chce to ten jazyk fakt umět - kamarádka takto studovala zeměpis a němčinu učitelství a jako dostala se díky tomu, že byla 1 rok v Německu - takže to uměla fakt dobře. Jinak ja jsem řešila hodně podobnou věc - také me hodně baví jazyky a mluvím několika jazyky a učím se jich několik, taky jsem přemýšlela nad učitelstvím, ale pak mě táta usadil do reality, že těch učitelů na jazycích je fakt hodně a chce to fakt nějaký jiný předmět když už (matematika, chemie, fyzika) a že at se kouknu po něčem jiném - tak jsem na prirodovede na demografii a uvidím, co budu dělat s tím no, když tak si říkám, ze si udělám pedagogické minimum a půjdu učit něco… 
ale jen dávám svůj pohled
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Tomie
Byla by to JCU v ČB, kde požadují úroveň A2 (případně B1).
Navíc je pravda, že jsem hodně přemýšlel s uplatněním případně i to překladatelství, ale to by chtělo k tomu mít i nějakou tu odbornost. Přijde mi škoda, že si nejde vybrat kombinaci humanitního oboru a přírodní vědy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Mr.Gamatt uplatnění v překladatelství s jazykem z pajdáku moc nemáš. Za mě je úplná blbost jazyk studovat, prostě se ho pořádně nauč. Když ho budeš dobře umět, učit ho budeš moct stejně. V překladatelství vůbec není tolik lidí po vystudovaném jazyku, jak by se zdálo - nemají kompetence. To máš ne tak moc obecných překladů, ještě nějaké reklamy, dovolenky a tak, ale agentury stejně chtějí odborníky - třeba medicínské překlady, nature sciences, technické překlady, právo, strojírenství… protože obecný snadný překlad udělá každý student za pár šušňů (a agentury hodně rádi platí hodně mizerně, zvláště že se teď hromadně přechází na strojové překlady) a na odborné překlady lingvisti nemají kompetence. Takže vystuduješ jazyk a tvé možnosti na trhu práce si nijak nezvýšil. Radši si vyber kombinaci silných předmětů, po kterých je poptávka a jazyk se nauč k tomu.
- Citovat
- Upravit
@Mr.Gamatt píše:
Zdravím,
Potřeboval bych poradit. Letos jsem nastoupil na VŠ konkrétně obor Biologie a Geografie učitelství pro sš. Problém ale je, že nevím jestli ho chci studovat. Už dlouho mě totiž láká francouzský jazyk pro sš, ale na mé univerzitě ho bohužel nešlo zvolit jako kombinaci s biologií (je to totiž v rámci přírodovědné fakulty a ne filozofické). FJ zbožňuju, učím se 2.rokem jako samouk, učení se jazyků mě vždycky bavilo a rád bych fj učil. Jenže teď nevím, jestli si mám jít za snem, po 1.semestru ukončit studium Bio-geo a dát si příští rok přihlášku na Fj a Čj nebo Aj. Jenže si zase říkám, že biologii mám taky rád a chtěl jsem jí taky učit (celkově učitelství je můj sen už od základky
). Když nad tím tak přemýšlím, přijde mi, že bych na rozhodnutí kam na vš potřeboval snad další rok nebo i víc
Jestli chceš opravdu učit, tak biologie geografie je svým způsobem lepší než nějaký jazyk, navíc FJ, který se učí dosti málo. To vzdělání mimo školství je dosti k ničemu. Dvouoborová učitelská biologie nestačí k práci v nějaké laboratoři např. ve zdravotnictví. A ta geografie, využití na katastrálním úřadě to mít nebude. Mimo školství ty znalosti neuplatníš. Za obecně platí, že je lepší mít vystudované odborné předměty a jazyk si doplnit. Nejdříve si udělat nějaký certifikát jako státnici nebo jinou zkoušku na úrovni C1. Pak dostudovat nějakou tu didaktiku a můžeš ten jazyk taky učit. Mimo školství je zas lepší učitelství FJ. Ne k překládání, to je mizerně placené, ještě horší jednání agentur vůči překladatelům. Ale najít si nějaké místo s uplatněním jazyka. U holek dělat nějakou asistentku, práce ve firmě s FJ. Biologie a geografie jsou přírodní vědy, FJ je humanitní, ale fakticky má lepší uplatnitelnost, mimo to školství. Ve škoství je zas více potřeba učitelů bi, zem než fj. Ale celkově těch učitelských míst je málo u všeho. Fj si jde vybrat s kombinací, třeba ČJ nebo AJ, možnosti jsou různé, záleží na škole. Z hlediska kredibility je lepší rok vystudovat a pak přejít jinam. Nepůsobí dobře studenti, kteří ukončí po prvním semestru a nemají zkoušky, dost lidí bere, že byli vyhozeni, i když zanechali sami kvůli nezájmu a ne kvůli tomu, že na to nemají. Ale tady zas je doba, kdy můžeš studovat bezplatně, ta se ti odečítá. Půjdeš-li jinam po roce, ztratíš víc, než když to zabalíš hned nyní. Pak se totiž za studium musí platit. Jenže zas nevíš, jestli se na fj dostaneš. Záleží na vstupních požadavcích. U některých jazyků stačí, aby uchazeš měl zájem a berou je bez vstupní znalosti. Myslím, že to je u španělštiny na TUL. Předpokládá se nějaká malá znalost, která jde dohnat třítýdenním kurzem před nástupem do školy, fakulta sama pořádá kurz, něco se tam platí. Možná někde berou na FJ jen s malou znalostí. Ale chtělo by vědět, jaký druhý obor. Třeba ČJ nebo Aj, s tím se chytíš dobře ve školství i někam do redakce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Martina.pxx
Je pravda, že bych si nejspíš vybral Čj, ale zase s Aj by byla možnost uplatnění i v zahraničí. Na druhou stranu si ale Aj jde dodělat na vysokou úroveň vždycky a Čj by mě taky hodně bavila.
S biologií bych na magistra případně přešel na neučitelskou zoologii, ta by mě hodně bavila, ale zase jsem slyšel, že s uplatněním nic moc i platově.
No, prostě zatím uvidím, jaké bude studium na Přf, Fj se budu učit doma a ještě si to v hlavě nějak urovnám. Rozhodně mi ale přijde lepší mít jako učitelskou kombinaci cizí jazyk a čj nebo aj, které se učí opravdu všude, než třeba dějepis. Idealní by bylo umět matiku nebo fyziku, ale holt každý nemůže umět všechno .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Sedmnactnulajedna píše:
Přijde mi výhodnější mít nějaký obor, ne jen jazyky. Sice bys měl výborné lingvistické (a to především teoretické) znalosti, ale co z toho. Dobře, můžeš učit a překládat. Jinak moc nevím, protože vlastně nic nebudeš umět.Jestli nemůžeš třeba přestoupit na jinou školu, kde mají biologii + francouzštinu, nechala bych to, jak to je, a francouzštinu si jela dál samostatně. Můžeš si udělat certifikáty a uplatnit FR třeba jako soukromý učitel, pokud by to nešlo na veřejné škole.
@Tomie má pravdu v tom, že na přijímačky potřebuješ relativně rozumnou úroveň. Na druhou stranu nesouhlasím s tím, že věci jako subjunktiv by měly někoho zapáleného odradit, a už vůbec ne triviality typu předmět přímý a nepřímý. S tím bych si nedělala starosti, pokud jsou jazyky, a konkrétně francouzština, tvým koníčkem. Navíc jistě jsi jich během dosavadního studia už pár absolvoval, tak asi tušíš.
Ono se řekne triviality, ale je to přesně ten moment, kdy ten jazyk hodně lidí vzdá a věčně zůstanou na úrovni B1+… Tyhle všechny věci člověk umí před maturitou a přesto si maturu z obou nebo více cizích jazyků vybírá málokdo (přitom je to nejlehčí maturita - jen povídáš a píšeš), lehčí je snad jen matika, kde „jenom“ počítáš, možná ještě fyzika (vyčteš z tabulek) takže žádnou přípravu nepotřebuješ, oproti třeba dějepisu, zeměpisu, biologii, kterou si přecijen o svaťáku musíš trochu osvěžit. Prostě mi 2 roky na získání trvalého zájmu i jazyk přijdou málo. 
U sebe jsem to taky pozorovala, že u některých jazyků mi ten zájem opadl dřív než jsem se dostala na B2. A to jsem je měla ráda. 
Ale teda znám dost lidí, co studuje víc oborů paralelně, právě kvůli uplatnění, takže bych šla spíš touhle cestou. Biologii a jazyky bych asi uplatnila v nějakém manažování mezinárodních výzkumných projektů, kde je znalost vědy dost plus - ale teda neřeší to to, že tazatel chce být učitel, takže tam bych prostě přibrala druhý obor na jiné fakultě (takže pedagogiku, třeba FJ-AJ, FJ-NJ, FJ-ŠJ (ale teda přijde mi fakt divné, že stačí A2, to musí děsně času strávit ještě učením gramatiky toho jazyka na úkor didaktiky, fonetiky a stylistiky ).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Mr.Gamatt Kombinace humanitního a přírodovědného oboru nebo matematiky možné bývají, ale záleží na konkrétní vš. Jednak jsou fakulty, kde v názvu je filozofická a přírodovědná a potom některé vš umožní mezifakultní studia. Záleží na konkrétní vš. Jinde to nejde, nejde ani v rámci jedné fakulty, třeba pedf kombinace, kterou nemají nabízenou. Tady ovšem záleží, kde člověk bydlí a jaké jsou možnosti nebo ochota studovat jinde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Tomie píše:
Ono se řekne triviality, ale je to přesně ten moment, kdy ten jazyk hodně lidí vzdá a věčně zůstanou na úrovni B1+… Tyhle všechny věci člověk umí před maturitou a přesto si maturu z obou nebo více cizích jazyků vybírá málokdo (přitom je to nejlehčí maturita - jen povídáš a píšeš), lehčí je snad jen matika, kde „jenom“ počítáš, možná ještě fyzika (vyčteš z tabulek) takže žádnou přípravu nepotřebuješ, oproti třeba dějepisu, zeměpisu, biologii, kterou si přecijen o svaťáku musíš trochu osvěžit. Prostě mi 2 roky na získání trvalého zájmu i jazyk přijdou málo.
U těch jazyků bývají i pomaturitní studia, snad tam je i statut studenta. Rok se studuje, myslim 20 h týdně nebo podobně, jeden jazyk hlavní, třeba AJ a pak dopňkově další jazyk, méně, třeba jen 4-5 h týdně. V tom prvním jazyce se asi člověk může hodně posunout. V tom druhém by se měl naučit víc, než za rok studia na sš, mělo by to odpovídat spíš dvě rokům výuky. Optimálně pak rok v zahraničí, kde se tím jazykem mluví. Nebo rovnou v zahraničí ty jazyky na vš studovat, třeba v Německu AJ a NJ, nebo AJ a FJ na vš a němčinu mít jaksi pobytem. To je o tom, že někdo je do těch jazyků fanda, z hlediska uplatnění poměrně velká investice, která se člověku finančně nevrátí, spíš pocitem, že dělá něco, co umí a dělá to rád. Já si myslím, že učitelé jazyků by měli v těch zemích nějakou dobu žít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
