Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nervozita z pláče
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
12.1.11 20:39
Nervozita z pláče
Ahoj maminky, měla jsem velmi nepříjemný zážitek v porodnici, byla jsem na pokoji s jednou ženskou, které brečelo celou noc miminko, samozřejmě jsem to neřešila (bylo starší o 4 dny než moje), druhou noc zase brečelo moje, protože jsem pořád neměla mléko a ona měla pořád kecy, že se nevyspí, že jde zítra domů atd. Od té doby jsem hned nervozní, když malá začne plakat a já nevím co s ní nebo když jí uspávám a ona nechce usnout, jsem hned nervní a pak na ni nepříjemná. Potom mě to strašně mrzí a pořád si to vyčítám, ale v tu chvíli si nemůžu pomoci. Jsem od porodu strašně labilní, nepodařilo se nám kojit, s tím jsem se dlouho nemohla vyrovnat, já snad ani nechci druhé dítě, protože si na to vzpomenu, že bych to nezvládla a hned mě to vyleká. Jste na tom někdo podobně, že nejste vždy dobře naladění na své mimi? Je to asi blbý dotaz, ale já jsem z toho nešťastná, že nedokážu být pořád milá. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.1.11 20:44
U prvniho sem mela stejnej problem. Ve dvou mesicich mi na kontrole rekli, ze ho mam nechat tak aby na me videl, dat si kafe, udelat pohodli a nechat ho, at se vzteka, kdyz vim, ze mu nic nechybi. Na prvni pokus po pulhodine usnul. Druhej kluk spal tri mesice, ja snad ani nevedela jak vypada s otevrenejma ocima 
A ted mam problem, ze jak zacnou brecet, vztekat se, vrestet, tak se mi z toho dela spatne, fyzicky spatne od zaludku, zacinam bejt nervozni a hnusna. Pak mam taky vycitky. Myslim, ze jsme jenom lidi. Btw. Prej chteli nekde pouzit novou zbran. Ze by pousteli nahlas plac miminek, ze to prej nejde vydrzet, je to na zesileni, takze to je asi pravda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 20:48
tak něco podobného jsem měla též.. ted si říkám, že pokud budeme mít druhé dítě jentak se nenechám vyvést z míry…
Já jsem z toho pláče byla hodně neštastná, ale pak jsem přišla na to, že si tím jen něco vynucuje… jen pozornost… tím myslím starší mimčo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 20:51
Máš pravdu, taky si něco vynucuje, manžel mi pořád říká ať ji nechám brečet, že přestane, že jsem z toho pak nervní. Ale zase sousedi mají kecy, že pláče 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 20:55
sousedy byc poslala přímo do řiti… děti prostě pláčou a co jako? Oni děti nikdy neměli? Hele na sousedy se neohlížej, hlavně jde o vás o to aby jste byli spokojeni
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 21:00
Já vím, oni na nás bouchaj do topení, právě, že dítě mají a ten nám neustále skáče nad hlavou . No je to hrůza, vždy se mi vybaví, ta z porodnice, že ji moje dítě rušilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 21:01
papopy píše:
Ahoj maminky, měla jsem velmi nepříjemný zážitek v porodnici, byla jsem na pokoji s jednou ženskou, které brečelo celou noc miminko, samozřejmě jsem to neřešila (bylo starší o 4 dny než moje), druhou noc zase brečelo moje, protože jsem pořád neměla mléko a ona měla pořád kecy, že se nevyspí, že jde zítra domů atd. Od té doby jsem hned nervozní, když malá začne plakat a já nevím co s ní nebo když jí uspávám a ona nechce usnout, jsem hned nervní a pak na ni nepříjemná. Potom mě to strašně mrzí a pořád si to vyčítám, ale v tu chvíli si nemůžu pomoci. Jsem od porodu strašně labilní, nepodařilo se nám kojit, s tím jsem se dlouho nemohla vyrovnat, já snad ani nechci druhé dítě, protože si na to vzpomenu, že bych to nezvládla a hned mě to vyleká. Jste na tom někdo podobně, že nejste vždy dobře naladění na své mimi? Je to asi blbý dotaz, ale já jsem z toho nešťastná, že nedokážu být pořád milá.
Když to čtu jako bych to psala sama, ale moc tě neuklidním. Dceři je přes dva a cítim se stejně pořád je něco spaní,dudlík,plíny atd… Stím,že jsem nekojila bojuju pořád.
Já jí nezormazluju spíš když něco zakážu já a ona se vzteká,že to chce tak má smůlu, ale jakmile se jedná třeba o manžela tak mam tendenci povolit což nemůžu nebo ho napomenout a tím bych ho jako autoritu podtrhla musím se zuby nechty držet.
Kdo si řekl „Rodičovství je snad nejkrásnější, ale i nejnáročnější úkol v životě člověka“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 21:01
Hele to je normalni.
Prvni byl sileny nespavec - takze v noci se budil treba co hodinu a pak klidne hodinu rval a nepomohlo nic. No a pres den jak vsichni rikali, jak si miminko lezi a kouka. To neznam bud spal coz temern nebylo nebo brecel a nepomohlo nic. Uspavani dalsi horor - vozili jsem ho v kosiku pres koberec, nebot to drncalo a to zpocatku pomohlo, ale casem si na to zvykl a bylo to to same. Kdyz byl maly vubec jsme nemela sanci se treba vecer divat na tv, nebot cele veceri proplakal - hodne trpel na boleni briska a nepomahalo nic
Vsichni rikali at si uzivam maleho miminka, ze to rychle utece a bude velke a ja se tesila az vyroste a prestane toto martirium. Priznam se, ze kdyby mi nekdo predtim rekl, ze budu schopna vydrzet 10 mesicu bez poradne prospale noci - rekla bych, ze je silenec.
Takze je to normlani. Jednak po porodu mas rozhazene hormony ja jsem vzdy byla silena citlivka - obrecela jsme fakt i reklamu na vlozky - to se casem srovna.
No a ze jsi nervozni to je normalni . jsi proste unavena. Ono nekdo ma spave mimi a nevi co to je kdyz cele dny probreci. No a navic je to prvni mimi a to je clovek proste takovy nejisty, o mimi se boji. Takze neboj je to normalni a neboj prejde to.
Hele ja se desila druheho ditka - predtsva, ze mi probreci cele noci a druhy zase budu vzhuru cele dny, tak jsem se bala a druhy naprosto v pohode. V noci se budil jen na kojeni jinak spal, a pres den temer neplakal - bud spinkal nebo se koukal ci hral.
Hele zkus nekoho najit kdo Ti s mimi pomuze at si chvilku odpocines. Dej si v klidu kafe ci si dojdi nakoupit nebo s kamaradkou na neco sladkeho a uvidis bude to lespi. Drzim palce at to zvladnes 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 21:05
Tak to tě obdivuju, že jsi to zvládla a že jsi šla do druhého. Už se těším až povyroste a bude s ní legrace. Děkuju za podporu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 21:12
neboj , je to normální Míšánek do ted když hodně plače sem hrozně nervozní a občas mu i řeknu , že je to kanour dyž tak brečí a nic mu nechybí:-) přitom, nikdo nevíme co tomu prtátku je. z toho se dostaneš neboj. já kdyžhodně plače prostě ho chovam a zpívam mu, hodně nahlas abych se slyšela víc já , než abych slyšela plakat malýho 
pomáhá to:-) do druhýho nejspíš nepudu z jinýho duvodu a to z finančních i když doufam, že se to obrátí, protože já sama sem jedináček a nechci aby byl i Míša 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 21:30
papopy píše:
Tak to tě obdivuju, že jsi to zvládla a že jsi šla do druhého. Už se těším až povyroste a bude s ní legrace. Děkuju za podporu.
Hele mela jsem to same. Az na to, ze jsme s manzelem byli rozhodnuti, ze druhe chceme, ale celou dobu jsme se toho desila, jak druhe ditko zvladnu a fakt jsem se tesila az povyrostou a ted jsem na tom tak, ze druhemu je uz rok a me je najednou smutno, ze uz je velky, ze uz nemam to mimi na mazleni a snazim si ho poradne uzit dokud mi uplne nevyroste a dokud pro nej jsem ta „nejdulezitejsi osoba v zivote“ Vidim to u druheho uz ma sbe zajmy, sve kamarady…
No a zcela uprime klidne bych uvazovala i o tretim
Hele a 100× jsem si myslela, ze jsme na dne a ze uz fakt nemohu. U prvniho jsem po pul roce brecela, ze uz opravdu nemohu (nemam nikoho kdo by mi pomohl) a presto jsem nasla dlasi silu a zvladla jsem to.
Neboj take to zvladnes ono az se to zabehne do urcitych koleji a proste si na to miminku vic zvyknes bude to lespi. No a kazde ditko je opravdu jine - tak treba jsi si to vybrala u toho prvniho. Moc ti drzim palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 21:56
já měla křiklouny oba dva, u Terezky jsem to nesla daleko hůř a taky jsem na ní byla protivná resp. spíš hodně na své okolí…u Honzíka už to bylo lepší, ale stejně a dnes?? šla bych klidně do třetího a jejich aktuální vztekání mě nechává naprosto klidnou
mě nevadí vztekání, mě vadí pláč miminka, když jsem bezradná, protože nevím co chce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jajjja
13.1.11 12:44
Zdravím všechny. Našemu drobkovi byly začátkem ledna 3 měsíce. Doteď tvrdím, že bych radši tisickrát rodila, než prožívat znovu to, co přišlo potom. Jen asi čtyři hodiny po porodu se malej rozeřval, a od tý doby se zastaví jen když spí nebo je u prsa… V porodnici jsem byla absolutně vycuclá a strašně nervní, protože jsem samozřejmě nebyla na pokoji sama a malej řval a řval.Dokonce jsem ho už musela odnést i na novorozenecký, abych si aspoň na chvilku oddechla (i ta paní co ležela se mnou-poznámka:její miminko neustále spalo).Po příjezdu domů jsem byla úplně mimo, byla jsem neštťastná, protože jsem si to takhle vůbec nepředstavovala, dělalo se mi špatně od žaludku pokaždý když začal ječet a naprosto bezradná…Neříkám že jsem na něj úplně sama, ale většinu času s ním samozřejmě trávím já a to se na člověku podepíše. Dneska je to o trochu lepší, dokážu ho zabavit chrastítkama, dělat na něj obličeje a rozesmívat ho. Ale jakmile u něj nesedím a neustále nevymýšlím co ještě by ho mohlo bavit, rozeřve se vzteky a nezastaví se…Se spaním máme taky problémy, zrovna včera jsem nespala snad ani hodinu.Každý mi říká, že to musím vydržet a ona je to bohužel pravda.Takže čekám na chvíli, kdy mi začne ten náš prďola dělat radost a všechnu tu snahu mi vrátí… Hodně štěstí a trpělivosti
- Citovat
- Upravit
13.1.11 14:33
Ahoj, tak to jsme na tom stejně, taky mám někdy pocit, že už nemůžu a nevydržím to. Těhotenství jsem měla super, porod celkem také, ale šestinedělí katastrofa, měla jsem mléko až 5 den a malá byla už tak slabá, že neměla sílu sát, (v porodnici ji nechtěli nic dát, že si to prý musí sama vytahat), ale když neměla chudák co, 5 dní bez jídla, doma pak musela být přikrmována, pak už se jí k prsu nechtělo, tak jsem pořád odsávala, ale nestíhala jsem se jí věnovat. POřád začarovaný kruh, ale už to začíná být lepší. Musíme to opravdu vydržet 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.1.11 22:25
Holky to je téma pro mě, já taky nesnáším miminkovský pláč. Zlatý vztekání mojí tříletý dcery, než tohle 
Já jsem hned nervní, ještě že příroda zasáhla a narodil se mi zlatej syn, který málo brečí a pěkně spí(s dcerou to bylo horší)…vydržte, bude líp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
