Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Nervozní před porodem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
20.5.12 14:45
Nervozní před porodem
Ahoj, jsem podruhé těhotná, nyní 36+4 t a jsem už otevřená na 1 prst, mám i dost bolesti, tvrdnutí břicha atd, vůbec se nevyspém cca 3 hod denně, protože mála 2,5 roku jako když tuší, že se něco děje se pořdá v noci budí i po hodině a pláče. Asi cítí mou nervozitu 
Já mám nervy na pochodu, protože ona vyžaduje hodně pozornost přes den. Občas na ní křičím a pak mě to mrzí. Děsím se až tady bude druhé mimi, jak to zvládnu, když jsem teď fakt vyčerpaná a jak zvládnu porod. Měly jste někdo něco podobného? A jak jste to pak daly? Já se strašně bojím 
že to nezvládnu. Bohužel pomoc babiček nehrozí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.5.12 15:35
Neboj se, zvládneš to. Nic jiného ti nezbyde. První dva měsíce budou na palici ale pak se sžijete a všechno bude klapat. Když nebudeš perfekcionistka a budeš spokojená s tím že dcerka má každou ponožku jinou, tak to zvládneš i bez toho aniž by ses z toho zbláznila. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.5.12 16:14
Jo zvládneš, neboj, já mám 14 dní po porodu.. u nás to vypadalo od 36TT stejně, od 37TT mi odešla zátka a ve 38TT jsem byla otevřená na 3 cm - takže docela nervy, jak rychlý to může být a abychom stíhali… Prvních pár dní to byl nářez, pak první dny co jsem byla sama s oběma dětma doma taky.. ale čím dýl od porodu tím já mám víc sil a dcera se srovnává… malej taky chytá režim…
Neboj, ono ti fakt nic jiného nezbyde, jak psaly holky, ale dá se to.. ne líp jak posl. pár dní těhu, ale jinak..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.5.12 16:25
Ahoj, jsem 39+2 a taky jsem už nervní. Taky na prst otevřená, sice bez bolestí a malá je taky v poho, ale to je možná tím, že mi s ní dost pomáhají rodiče..
Snažím se vnitřně na porod připravit, ale jelikož vím, co mě čeká, nějak se to nedaří 
každopádně - šlo to dovnitř, musí to i ven… 
Snaž se být optimistická. já jsem si třeba hned na začátku těhu řekla, že tentokrát si chci vyzkoušet úlevový polohy, míč atd a ne tam ležet jak pecka a užírat se bolestma, tak snad to klapne a taky to tak bude lepší:-)
No a po porodu se taky bojím jak to budem zvládat. A taky poporodní depky, jeslti na mě vleze, to bude mazec 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.5.12 16:41
Mám chlapečka 2roky a 2měsíce, jsem ve 32tt s dvojčaty. Je to přesně jak říkáš, budí se v noci, chce víc pozornosti… Taky už jsem to obrečela jak to bude vypadat, byla jsem na nervy teď se snažím si ho co nejvíc užít, hodně, hodně se tulit, určitě cítí že se něco děje. Snažím se mu o tom povídat, vím že rozumí jenom tónu, ne významu, ale to stačí, pomáhá mi to
Hodně štěstí a držím palce, tulení zdar
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.5.12 17:05
Až tam bude druhé mimi, tak nebudš mít těhu pupek a hormony ovíněný mozek, tudíž budeš méně popudlivá 
Pár týdnů před porodem jsem se odstěhovala do hostovského pokoje a spala jsem úplně sama, tak jsem se aspo'ň trochu vyspala. Spala jsem se dvěma peřinama, které jsem si pod sebe různě vrstvila a vycpávala jsem skuliny, aby se mi leželo pohodlně, případě jsem z peřin udělala hromadu a spala na nic.
Hoď si nohy nahoru, dítěti pusť pohádku - pak další pohádku… Pak ještě jednu 
Uleví se ti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.12 11:11
Nervozitu na konci těhotenství znám velice dobře a nebuj, spraví se to
Taky mě pak bylo staršího maličkýho líto, že jsem se nechala nervozitou někdy unést a seřvala ho nad věcmi, nad kterými normálně mávneš rukou, ale nedalo se nic dělat a snad už mě to odpustil 
. Po porodu jsem se pak hodila vcelku rychle do normálu.
U mě byla nervozita na konci těhotenství spojena s tím, že jsem opět přenášela (první porod vyvoláván a slíbila jsem si, že už nikdy více) a tlak od okolí- „Tak co, už rodíš? Nebo: Co tu ještě děláš, ty nejsi ještě v porodnici?!“… atd. atd… Takhle, když to člověk slyší několikrát denně, když přenáší a má hrůzu z vyvolávání porodu, tak to není žádný med a vcelku tlak na psychiku.
Ještě, že už je to za mnou 
Drž se, bude to zas OK
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.12 11:46
Holky díky, taky se s malou teď hodně mazlím, ale snad to zvládne bez újmy. Držte se všechny, které to také čeká 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.12 12:23
Jinak k tomu že občas ujedou nervy a seřve se dítě za maličkost a pak vás to trápí - proč se jim potom prostě neomluvíte? Proč se tím trápit? Když si uvědomíte že jste udělali chybu tak se omluvte za to že jste křičely, vysvětlete tomu malému, že to byla vaše chyba a že jste nechtěly na něj křičet a je to. Buď to pochopí nebo to nepochopí ale vy se tím pak nemusíte užírat. Chybovat je lidské a dítě by mělo vědět že i rodiče chybují a že svou chybu umí přiznat a že se umí omluvit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.12 12:31
To víš, že jsem se malýmu vždycky omluvila a on je zlatíčko, odpouštěl mi vždycky. Přesto jsem se občas nevyhla tomu, že jsem si to vyčítala a kord, když jsem se na něj chodila kouknout když spí, to mám tak vždy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.12 16:43
@Lynette píše:
Neboj se, zvládneš to. Nic jiného ti nezbyde. První dva měsíce budou na palici ale pak se sžijete a všechno bude klapat. Když nebudeš perfekcionistka a budeš spokojená s tím že dcerka má každou ponožku jinou, tak to zvládneš i bez toho aniž by ses z toho zbláznila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
