Poradna o výběru kočárků a autosedaček
Lukáš Fiala
Nešťastné děti - kocary
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.2.23 08:51
@Svetluska55 zrovna teď jdu se sluchátky a mobilem 
ale protože mi dítě spi. Zase nikoho nenutim a neprivazuju na nocnik a nenechavam rvat v postýlce, prsa má k dispozici jen si houkne a ohradku v životě doma neuvidí 
taky nevíš jestli to bylo na 10 minut nebo tak chodí vždy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.23 08:52
@Alušáček taky ani jindy neposloucham a mobil moc v ruce nemám když je vzhůru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.23 09:05
@Svetluska55 co to je za závěry?! Když dítě spí a mám možnost něco si poslechnout, tak kdy je vhodnější doba. Řekla bych, že většina se těm dětem věnuje až dost. Samozřejmě jsou i extrémy z jedné i druhé strany. Ale tohle nadávání na dnešní dobu a srovnávání z dobou minulou mi přijde už trošku přehnane.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
14.2.23 09:06
@hospodki píše:
@Svetluska55 zrovna teď jdu se sluchátky a mobilem
Tak před 15 lety už nebyly ani ohrádky ani se neprivazovalo na nočník:)
S tím mobilem je to jak se vším..kdo má rozum, má priority jasně srovnané. kdo ne, vyrazí na rodinnou procházku, během které si řeknou 3 slova.. 
- Citovat
- Upravit
14.2.23 09:07
A co se týká samotných dnešních “prisernych” kočárku, tak jsem navštívila s kočárkem muzeum kočárku a jsem rada za ten svůj jako fakt jsem rada, ze jezdím v této době, všechno lehke, prodysne, žádná těžká kozenka, korbicka vysoko postavena, takže se člověk nemusí ohýbat pro dite kolikrát až k zemi, vevnitř mekkoucka, přední kola otočná, vysoká nastavitelná rukojeť, rám lehoucky ze se dá složený i se sedackou vzít na rameno za popruh, který tam je k tomu účelu připevněn… řídit kočárek mohu i dvěma prsty aniž bych se nějak výrazně nadrela, což se o socialistických monstrech rozhodne říct neda. No ale přítomné babky si samozřejmě notovaly, jak jsou dnešní kočárky nekvalitní a hrozne
a hlavně madlo mám dostatečně vysoké, takže se nemusím hrbit, mám sice jen 174, ale za sociku bych si ten hrb u těch nízkých madel zaručeně vypestovala.
Příspěvek upraven 14.02.23 v 09:09
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.23 09:07
@Svetluska55 bydlíš s nima, ze víš jak funguji doma? Někdo je venku furt a ne jen jednou za měsíc a jindy zas ten čas tráví jinak 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.23 09:16
@Kamkam píše:
No tak když už se tu otevřelo tohle téma.to mi přišlo ujetý.
A nebyla to plastenka? Já teda mám, ale není tam okynko, protože jsem ho vystrihla, mám tam otvor, jenže do sportaku, donkorby by asi přes otvor naprselo.
Za me, do lijáku na dobehnuti domu perfektní vec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.23 09:19
@Takco píše:
Kolikrát vidím v dopravě malé děcko, které pláče a samo ani pořádně nevi proč. Prostě je mu nepohodlné. Upoutané v jedné poloze, ručičky nebo část těla „prispendlene“ ke kočárku, často pohled od mámy pryč. Ty děti se nemůžou hnout - zkusí si jejich rodice takhle sedět po dobu cesty nebo nákupu? Bez možnosti pohnutí se, protažení? Zlaté hluboké kočárky, kde se dítě může otočit, protáhnout, pohnout, uvelebit… Zlaté kšíry, které umožňovaly tyhle pohyby.
Taky mě trápí, když vidím miminko zaděláne v kočárku skoro jako v rakvi. Někdy to dorazí i černá barva kočárku. Pleny na boudě, takže na dítě se nevidí, boudicka až u noh dítěte, kočárek otočený směrem od rodiče…
Ještě jeden příklad - večer, tma, silnice s provozem. Dospelak a za ním po chodníku asi rocni až dvouletak, mohl být tak 7 metrů za dospelakem, který se ani neohlidl. Kdyby decko napadlo „přecházet“ silnici, potes pánbůh. Zrovna jel autobus. Napadlo mě, že snad i zvířata si svoje mladé hlidaji lip, aniž někoho chci urážet.
Při tom pohledu na připevněné děti v kočárcích mě napadlo, že třeba za x desítek let z nich budou nemocní starousci, kteří budou stejným způsobem uvázání v nějakém zarizeni. Je.mi to líto.
Jen tak přemýšlím, co by ta mama měla v dopravě zrovna delat. Odpoutat dítě v autobuse? Vytáhnout a držet v náruči?
Ono po tisice už KUK není zajímavý, krupky nezabiraji, hracky konci na zemi a jak znamo, s malyma detma není domluva, nebo?
Co by u většiny zabralo je mobil s nejakyma animakama, co půlka nepraktikuje a druhá půlka s radosti a úlevou ano, ale to by tady zase bylo vlákno Nešťastné děti- tablety v kočáru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.23 09:24
A přesně kvůli takovým jako zakladatelka chodím po ulici celá v křeči, co si o mně kdo pomyslí, jak se chovám k dětem, přitom nezná kontext. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.23 09:55
@Anett.taa píše:
A přesně kvůli takovým jako zakladatelka chodím po ulici celá v křeči, co si o mně kdo pomyslí, jak se chovám k dětem, přitom nezná kontext.
Snad to není třeba tak hrotit, ať si pomyslí já taky chodím po ulici s mobilem v ruce, když uspavam, kolikrát píšu manželovi vítězoslavné “UŽ SPÍ” nebo objednavam nákup…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.23 10:07
@Anezka1990 píše:
A nebyla to plastenka? Já teda mám, ale není tam okynko, protože jsem ho vystrihla, mám tam otvor, jenže do sportaku, donkorby by asi přes otvor naprselo.
Za me, do lijáku na dobehnuti domu perfektní vec.
Ty jo, to nevypadalo. Bylo to vevnitř, jakoby za okrajem tý korby. Asi tak jako kdybys tam kolickama připíchla plenu, ale tohle bylo v kuse. Barvu to mělo jako kočár, materiál vypadal taky stejně právě. Bylo to prostě celý uzavřený. Vypadalo to neprodyšně. nikdy dřív jsem to neviděla, tak mě to překvapilo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.23 11:06
@1Pears1 píše:
Ten měla dvojčata později taky. Byl i polohovací. Sedačka, která byla blíž a zády k madlu, nešla úplně do lehu, ta naproti ano jako všechny jiné sporťáky té doby.
A ve sportacich už kšíry nebyly, nebo ano?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pitaya1
14.2.23 11:10
Dítě jsem v žádném z kočárků nepoutala Ale neměla jsem teda dítě se sevevražednymi sklony.
- Citovat
- Upravit
14.2.23 11:36
Píšu hlavně o tom, že obcas-casto vidím děti někde upoutané, v malém prostoru, ubrecene, a málokoho napadne, že mít ruce nebo spodek těla delší dobu v jedné poloze, nebo dokonce celé tělo, je nejen značně nepohodlné, ale určitě pro dítě, které se potřebuje v této fazi vývoje hybar, často nezdravé.
Druhá věc je, že lepší kočáry jsou asi drazsi, cíli standard se schovává za pohodlí, avšak hlavně pro rodiče.
Prostě si vždy, cky vzpomenu na hopsajici děti v kočárcích z doby, kdy už tedy mateřská byla ty 3 až 4 roky. Seděly, klecely, ležely, staly… A dalo se s nimi být venku i delší čas. Je fakt, že třeba u nás se dopravou jezdilo jen někdy, autem už vůbec ne. Prostě první rok byl hlavně o, a teď pozor, „režimu“ ne pro dítě, ale dítěte.
Ono to spaní v autosedackach teda taky nic moc. Prostě si představím sebe, děkuji, takto odpočívat nechci!
Jeden fakt je - dítě dřív stálo víc práce a pozornosti z hlediska bezpečí. A rodiče kolikrát neměli čas ani enrgii na neustále kojení, houpání a poskakovani. Děti tak nějak líp spaly a často ten kritizovaný režim opravdu měly dost brzo. Dneska se mi zdá, že je těžké rozlišit skutečně potřeby dítěte, viz vedro, poutání atd. od těch, kdy už chudák neví, co by, a rodič se strašně ovládá, vychází mu ve všem vstříc a dítě „zlobí“ a zlobí. Podle chytrých knížek mu chybí jakási jistota, kdy rodic přestane plnit jeho rozmary. Ale to už jsme od kočárku dál.
Souhlasím s tím, že instinkty se obrušují dlouhodobě.
A pozornost mezi lidmi naživo v reálu mi taky chybí. Právě často, když je decko otočené smerem ven a v podstatě závislé, kdo z cizích se na něj usměje. Dorazily to u mě povinne masky dospelych a rodicu na obličejích. A nedávaly se jen před dvěma lety, ale kdysi také v prvních týdnech po porodu, kvůli nebezpečí nákazy. Dezinfikovaly se také bradavky fialovým, no prostě nějakou vodickou, takže novorozeně dítě mělo fialovou pusu, hlavně že nespolklo nejaky bacil. 
Nepisu o tom, že dřív bylo všechno lepší, to ne. Jen o tom, že bychom neměli zapomínat na přirozené potřeby. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.23 11:51
@Takco co? Jako pardon, mě to, co píšeš, přijde fakt hodně mimo. V dnešní době se přirozenost podporuje, podporuje se kojení a vetsina matek opravdu své dite koji - co přirozenějšího muže byt? V porodnicích je bonding, můžeš i tam mít dite nonstop u sebe. S dětmi hodně lidi spi v posteli, je to dost běžná věc, a nosí je na tele v nositkach nebo satcich. To dříve neexistovalo, za sociku dite po porodu sebrali a nosili co tři hodiny na kojení. Tím stylem, ze přivezli na jednom vozíku deset “vanocek” pro cely pokoj, ty děti byly ve dvou radách na sobě složené, a po patnácti minutách je zase odvezli. Když si mě mama rozbalila, sestra ji vynadala, protože si mě musela prebalit, nedrzely by ji na mně ostatní děti. Děti byly v nemocnicích zcela samy. Spaly v postylkach samy a spaní s rodiči vůbec neexistovalo. Oproti tomu ze mohly v kočárku klecet a měly na sobě nějaký postroj jako pes a ne pasy? No a? To má byt nějaká výhoda? Za mě zcela podruzna věc oproti tomu, co jsem psala vyse, koneckoncu do dite v tom kočárku nebo autosedačce netráví cely den, většinu dne je zpravidla na podlaze, kde si muže lézt a valet se dle libosti. V par měsících jde do sportacku, kde muže ležet mírně zdvizene, má lepší rozhled a dá se s nim lépe cestovat. Tehdy byly technologie jiné, tak se vyráběly a používaly ty ksiry a velké hluboké korby a těžké mohutné kočárky, teď je jina doba a vyrábí a používá se něco jiného a já to pokládám za lepší a pro tuhle dobu praktičtější, to rozhodne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
