Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já byla od doby jsem vyšla autoškolu naprosto přesvědčená, že řídit neumím a nebudu.
Jízdy a zkoušky sice normál, ale jak jsem sedla do auta s tátou tak bylo všechno blbě. Řazení, odbočování, rozjezd. Když jsem dojela z A do B, musela jsem vystoupit aby „pro jistotu radši zaparkoval on“. Jednou někde mezi obcema byla taková ta značka „Dvojitá zatáčka“ a musela jsem se zase prohodit, nechat otce potupně projet ty 60stupňové zatáčky a pak laskavě popojet rovně.
Toho dne jsem si řekla, že už za to nikdy nesednu a taky jsem 16 let nesedla, protože já přece řídit neumím.
Zkusit to znovu mně přesvědčil manžel.
Chtělo to pár měsíců, nejdřív kolem chalupy, polňáčky, málo frekventované okresky, státovky, dálnice, po městě, po Praze.
Ze začátku mně bolelo před každým vyjetím břicho, bylo mně blbě, byla jsem rozklepaná. Ale jednoho dne prostě prásk a konečně jsem se cítila jistě a přestala se hystericky bát.
Jsou to tři roky co jsem zase začala a od té doby jsem najela nějakých 50 000km, napříč Evropou. Když na to přijde jedu s dodávkou nebo karavanem, opravdu hrozně mně to baví a nevím jak se manželovi odvděčit, že nademnou nezlomil hůl😃
Pointa-člověk nemá tvrdit že nedokáže řídit, dokud nezkusil dobrého učitele.
@Anonymní píše: Více
Jseš dobrá ![]()
Takže jen doufat, že bude dobrý učitel a zázrak se stane?
Prostě začnu opravdu jezdit známé cesty, jen vedlejší nebo polne. V práci mi radili jezdit v neděli kolem poledne, kdy jsou prázdné cesty, protože všichni jsou doma. Prý syn kolegyně se tak učil jezdit, já klidně vstanu i ve dvě v noci a půjdu jezdit, to snad bude prázdná ulice. Problém je v tom, že já rychle panikařim. V autoškole mě sice chválili, že si umím zachovat chladnou hlavu, ale teď jak vozím i dítě, tak asi mám větší respekt, nebo já nevím. Manžel (a zase jsem u něj) má strach, že 10 cest zvládnu dobře a tu jedenáctou rozsekám auto, někoho nebo neco zabiju.
@Anonymní píše: Více
A jak jsi fungovala doteď?
Proč nepočkáš až jak dopadnou ty kondiční jízdy?
@Mandisi píše: Více
Přesně tak…a je lepší si to přiznat než pak někoho zabít…
@aiwwa píše: Více
Do práce fungoval svoz, teď ho zrušili. Takže musím sama a chlap vždy taky nemůže. A jít tam veřejnou, to je sebevražda.
@Anonymní píše: Více
Proč nemůžeš jet MHD? A jak to máš daleko?
@aiwwa píše: Více
Zkusila jsem to. MHD versus auto 2 hodiny a 20 minut. MHD cesta dražší, autobus často vynechá spoj, takže náhradní řešení, pak mrznutí na zastávce, časová ztráta mluví za vše. Daleko to není, ale je to malá vesnice, kde se dá těžce dostat. V podstatě z jedné p. delky jedu do druhé. Dostat se tam 2 spojy je p stesti, že nevynechá.
Obdivuji diskuzi. Zakl. Mám poridene menší starší auto, a sice Audi 3. Manžel se mnou nejezdí, jezdím sama nebo s kámoškou. A jezdím. Do práce taky, dálnice taky, mám tam Z. Ježdění mě baví. A najednou to jde. Manžel řekl, že ano, on stresoval, nemá trpělivost, hysterik. A co je horší než hysterická žena? Hystericky chlap.
@Anonymní píše: Více
Obdivujes,
takze obnovujes. A joo, jezdi, je fuk cim
@arinecka píše: Více
Teď jsem zjistila, jo víme. Obnova. Řídím. To je hlavní.
A to lidé třeba zkusili i automat, nebo to vzdali s manuálem? A jaký tam byl u nich problém?.