Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Jannys píše:
Bojím se, že pokud by se zadařilo, budou tu kolovat řeči typu. Ježiš další mimino jo? Se podívej na Tvého syna jaký je a do toho sichcete pořizovat další? Jak to píšu tak to úplně slyším „jakoby“ tu byla vedle mě.
No a co? No tak jednoduše odpovíš: „Chceme. Každej pohled na mýho krásnýho syna je přesně ten důvod, proč si pořizujeme další!“
Ona srovnává, tobě to vadí, ale na to srovávání vlastně přistupuješ. Kdybys si byla jistá sama sebou, tak tě taková blbost nevyvede z míry. Vidím problémy ve tvém sebevědomí. Dle mého by bylo dobré na takové poznámky říct něco ve smyslu: svoje dítě miluju takové, jaké je. Jenže to si tím musíš být nejdřív sama jistá. ![]()
@1.zizi píše:
Bud rada, ze mas zdrave dite a nezaobirej se zbytecnostmi, ktere te stoji nervy
přesně tak
jestli tvoje teta nechápe, že je každé dítě jiné, tak má problém ona a ne ty. Aby se jednou třeba nedivila a nechodila si k tobě pro rady co že má s holkou dělat. Já taky byla chytrá jako rádio než jsem měla děti, jak nikdy nebudou dělat to nebo ono
a co myslíš?
když se mi válí v obchodě po zemi, tak to poslední co mě zajímá je, co si myslí ostatní. Jenom mě překvapuje, že to tvojí tetě nedochází
mmch to co ona dělá kolem svojí dcery dělám já taky, takže mi to nepřijde přehnaný.
Tak jednak ty popises, co ti vadi a zaroven uplne stejne pises o jejim diteti. Ac ji to asi nereknes na plnou hubu.
Za druhe, znam nekolik zivych deti a z nekterych rostu, chapu, ze to neni lehke, moje dite je take zivejsi, ale nektere matky se za tohle jen schovavaji a decko nechaji delat, co se jim zachce. Kdyz mi nektere nekolikrat za sebou shodi dceru a matka sedi u kaficka, pak uz taky prudim. (Tim nechci rict, ze je to vas pripad)
Neznam vas, soudit vas nebudu, sama vis, co mas doma a jaky mas k nemu postoj, pokud s jeho povahou nejde nic vic delat, pak hod takove reci za hlavu nebo ji od plic rekni, ze ti to vadi. Ale pokud jsem pochopila, pak je to clovek, ktereho potkavas jen pri rodinnych seslostech, tak bych to presla nebo dala necim jasne najevo, ze takhle se o tvem diteti vyjadrovat nebude.
Neřeš ty řeči, zbytečně se s tím nervuješ, to jsou kecy ženský, která si myslí, že je dokonalá. Taky jsem podobné poslouchala, když bylo malému 2 měsíce, tak známá měla kecy, že nevím co je mateřství, když mám dvouměsíční mimino. Sama měla v tu dobu rok a půl staré dítě. Pak když mi v roce nemluvil, tak kecy, jak je pozadu, že její v roce mluvil. Dnes mám děti dvě, je jim osm a čtyři roky, ona zůstala u jednoho dítěte. Ale kecy že nevím, co obnáší mateřství
si pamatuji dodnes.
@Jannys 1,6 roční dítko, podle mého nemůžeš chtít zázraky. Některé věci podle mého umět musí a jiné se doučí no. Jinak co se s tetičkou scházet minimálně? Ona přijede na Vánoce, tak ty přijedeš druhý den. Co se týká narozenin, klidně bych to i vysvětlila tomu dotyčnému, že přijedeš druhý den, že prostě necheš aby vás tetička pomlouvala tak v zájmu klidu v rodině přijedeš druhý den.
@jdukolem je to tak že od nás bydlí cca 10 minut pěšky takže vyžadují návštěvy a s tím, že se pozvou k nám na kafíčko. :-/ a i s tím, že jejich dcera chce vidět mého syna. @Mikys Děkuji
v podstatě děkujivšem co mě tak nějak pochopili zvedli jste mi náladu
@Jannys mam syna dva a pul roku. Velky je asi rok a pul stare dite, totez vaha. Mluvit teprve zacina. Nocnik pomalu do 2 let bojkotoval uplne, ted uz chape, dojde si, ale bez nehody to neni. Podle nekterych mam dite dost pozadu. Na nocnik by mel umet uz rok, mluvit by uz mel umet. Trpelivost by mel mit vetsi. Stolovat by mel umet (je to trosku potizista s jidlem a tak casto odbiha od stolku a nebo si hraje s jidlem). Mel by umet toto, mel by si hrat s timto… proste porad neco.
Lekari mi ho zkontrolovali (prave kvuli te velikosti mel nejake testy) a syn je naprosto v norme. Takze si o takovych myslim sve a pokud me nekdo vylozene prudi, tak mu jen reknu, ze proste muj syn neni dokonaly a presto ho mam rada takoveho, jaky je. To vetsinou zacpe pusu.
Tak ja osobne vztekaci deti nemam v lasce - ty nasi proste plesknu po zadeli a je vymalovano
Pokud mi nekdo srovnava dite s jinym
Vetsinou to mam „na haku“
Vzdycky se najde neco v cem je moje dite treba lepsi nez to, se kterym je srovnavano… Deticky holt nejsou seriova vyroba… Kazdy jeden je prototyp, no
Neresila bych moc. Ale kazdej na to ma jinej pohled, kazdej neni odolnej proti nejakymu srovnavani, ktery bylo, je a bude… Ja se obcas pristihnu, ze nevedomky taky srovnavam
Umyslne to ale nedelam, protoze je mi do jinych deti prd ![]()
@Jannys píše:
@jdukolem je to tak že od nás bydlí cca 10 minut pěšky takže vyžadují návštěvy a s tím, že se pozvou k nám na kafíčko. :-/ a i s tím, že jejich dcera chce vidět mého syna. @Mikys Děkujiv podstatě děkujivšem co mě tak nějak pochopili zvedli jste mi náladu
no pak je to o tobě o vytyčení hranic - na kafíčko se nám to nehodí, něco máme ale uvidíme se příští týden na hřišti, na procházce.. prostě mimo domov..
asi bych neměla problém popsat tetě to napětí které cítíš srovnáváním obou dětí a že myslíš že to neprospívá hlavně malému že jsou na něj kladeny požadavky na chování jako na dítě o skoro dva roky starší.. a že ti to vadí.. prostě se ozvi
Díky za rady snad nějak uspěji jsem typ, který raději mlčí. Navíc jsem cíta takže si vše beru
@Jannys píše:
Díky za rady snad nějak uspěji jsem typ, který raději mlčí. Navíc jsem cíta takže si vše beru
To znam.. ja se ted nekolikrat rozbrecela u mamky na navsteve. Je hodna, ale take neustale neco srovnava a pozoruje.. Vzdy jsem se snazila vse vysvetlit a vzdy mela spoustu rad. Jako naschval i to, co mi neslo, tak s ni syn spolupracoval a ja vypadala jako jeste vetsi blbec
No, ale nakonec to stejne skoncilo tim „syn, ani ja proste nejsme dokonali, ale ja ho miluju“.
@trpaslinka Samozřejmě syna také miluju nadevče je hrozně hodný jen se mu vše musí opakovat 100× aby to pochopil a hold někdy se dalo přes zadek je to celej Já prostě hlavu na svém místě a když něco chce musí to mít hned.Hold špatná vlastnost ![]()
@Jannys asi ti to nedoslo ale tady srovnavas i tveho klucinu s jeji holcickou a pises svuj nazor, tak jako ona ho vyslovuje…jinak si myslim ze neni co resit kazda mate na vase deticky jiny nazorr
@Jannys píše:
Díky za rady snad nějak uspěji jsem typ, který raději mlčí. Navíc jsem cíta takže si vše beru
V tom je totiž celý kámen úrazu.
Ostatní si k Tobě dovolí jen to, co jim Ty sama umožníš - Tys tetě umožnila, aby děti srovnávala a zatím jsi jí vlastně nijak nedala najevo, že Ti to vadí. Tudíž se chová, jak se chová. Dítě má vymodlené, je to středobod jejího vesmíru a ztrácí soudnost ve věcech, které se ho týkají. To se stává.
Ale je jen a jen na Tobě, zda jí vymezíš nějakou hranici nebo ne. Nemyslím tím, že bys jí musela vynadat nebo s ní věc sáhodlouze rozebírat - stačí dát jasně a jednoznačně v konkrétních situacích najevo, že TAKHLE NE.
„To já bych teda nemohla mít doma to, co ty“… „vidíš, teto, já jsem za to ráda. Kdybych měla Aničku, nevěděla bych, co s ní - jsem ráda, že dítě nenajdu, kam jsem ho posadila a užívám si to. Dobře, že ty naše děti věděly, kterou z nás si vybrat.“
Lidé jsou různí. Ale jsem to jen a jen JÁ, kdo jim dovoluje, jak se ke mně mohou chovat. ![]()