Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky,
prosím o pomoc. Nebo mě ten můj 2,5 roku mladý chlapeček přivede do blázince.
Jsem v 36. týdnu a potřebuji od syna už pomoc a hlavně spolupráci. Trénovali jsme to již předtím, snažila jsem se mu vysvětli, ukazát, jak se má vysléct, jak si má vyzout boty atd. S oblékáním se taky snažím vysvětlovat, ukazovat. Jenže vždycky mě „setře“ větou, že on to neumí. Já už nevím, jak jej mám přesvědčit, že je lepší, když to dělá sám. Pak se s ním tahám, dohaduju, nechávám ho v oblečení, dokud nemá snahu se vysléct. To samé i u hraček. Uklidit je neumí, umýt se neumí, utřít ruky si neumí. Jíst sám neumí.
Asi fakt dělám něco špatně, protože už nevím
Vždy, když po mně něco chtěla a já to fakt neuměla třeba opravit, tak jsem mu vysvětlila, že to neumím, že počkáme na tatínka, který to zvládá lépe. Ale nikdy jsem toho nezneužívala, vždycky jsem se snažila nějak mu ukázat, že mám snahu to udělat.
Co myslíte? Jak na něj? Chytrý je až moc, ale přijde mi strašně líný či pohodlný. Možná je to i moje chyba, no určitě bude, když jsem s ním doma stále ![]()
Máte nějaké rady? Nebo co byste holky dělaly Vy? Ještě dodám, že ho občas chytají vzdorovací uřvané scény, ale není to tak strašné. Kdyžtak další info doplním.
Děkuju
Je malej, má svou hlavičku. Zkoušej to dál, ale hlavně ho nenuť ti pomáhat s odůvodněním že musí protože miminko…
U nás to bylo to samé…zlomilo se to po 3. roce a hlavně po nástupu do MŠ..to byl vidět každý týden, je to stýle neskutečný skok (je tam od září, tj. 3,5 let).
Víš je to kluk a to samo o sobě dost vypovídá. Často jsou pomalejší, pohodlnější..není radno je srovnávat s holčičkami stejného věku. Prostě jen vydržet, to prostě přijde samo..
Ano, zkoušela jsem také cokoliv..nechtěl jíst sám..byl 5 dní bez obědů (nechala jsem ho jíst jen to, co snědl sám…), lítal celé dny v pyžamu…bylo mu to jedno ![]()
@K-Black je pravda, že dneska jsem ho prosila, aby mi pomohl, že mi není nejlépe a minulo se to těžce účinkem
Spíš dělal pravý opak. Akorát mě to někdy právě leze na nervy a pak děsně mrzí. No jooo, už mám zas slzy na krajíčku
Hormony před porodem
Děkuju za uklidnění.
@alien5
jen to zkouší - neumí znamená že se mu do toho moc nechce protože to bud není zábavné a nebo je to namáhavé.. zkus udělat z činností hru..
@alien5 Si myslím, že šikovný je chlapec i ty. To, jak ho vedeš se mi jeví v pořádku, jenže on se taky na svůj věk chová přiměřeně. Včetně té hlášky.
Jediné co bych poupravila, tak že „něco neumíš a počkáte na tatínka“, který to umí.
Nevím o jaké věci a situace může jít. Nicméně bych se snažila nejdříve společně a pokud to nejde, tak bych třeba řekla, že počkáte na tatínka a podíváte se na to společně.
Osobně se před malou varuji slov: nuda, neumím a další. Poněvadž tyhle slova v období vzdoru vyvolávají šťavnaté okamžiky.
Myslím si, že vyžadovat po 2,5letém chlapečkovi pomoc a spolupráci je nemožné. Na to je moc maličký. Sotva ve své hlavičce pobere fakt, že jsi těhotná a potřebuješ, aby ti pomáhal.
S malou taky musím hrou. Jinak si postaví hlavu a nic z toho není. Ale když s ní třeba závodím, kdo bude mít dřív oblečený ponožky, tak to zvládne i sama
Právě z těhle důvodů mám mezi dětmi větší věkové rozdíly abych takové věci nemusela řešit, 2.5 je opravdu málo na to aby to chápal.
Ufff, holky. Já myslela, že je všechno špatně. Už jsem klidnější a budu to brát tak, že je ještě prcek. Zkusím mu to oživit, ať se přidá sám.
@Trojlístek já se také snažím vyvarovat slov, kde je NE. Ale někdy mi to ujede. Zkusím nad tím opět popřemýšlet a pořádně si to pohlídat.
Neboj to jen zkouší to dělá hodně děcek říká to proto aby jsi to udělala za něj. Náš dodneška musíme slyšet jak mu to nejde jak to neumi ale jak se jde ze školky tak je oblíklej raz dva. Nevěnuj tomu pozornost říkej mu jak je šikovnej a jak to určitě zvládne sám. A u jídla mu řekni at to nejí když nechce on pak přijde a uvidíš jak to sní sám. Hlavně nepodlehej jinak ho budeš muset krmit i oblékat jestě za rok
@hanka.br. ja si taky myslim. Obdobi vzdoru, nechce se mu, tak to neumi. To je asi jako ja: zlato me to nejde.
Ono by to i slo, kdyby ten zlato nebyl, ale tak kdyz vim, ze to udela lip.
a malej vi, ze to vzdycky udelas za nej. Nebo ne snad? ![]()
Já to neumím používal syn místo mně se nechce. Chce to důslednost a pevné nervy, nejdřív jsme vyjednávali, pokud to k ničemu nevedlo, udělala jsem s ním krátký proces.
@alien5, promiň, ale Tvůj 2,5 roku starý syn nemůže za to, že Ty jsi těhotná a potřebuješ pomoc. To je Tvůj problém a je nefér přenášet ho na něj.
Nastavuj mu hranice, určuj pravidla, vychovávej - že se večer uklízejí hračky, je samozřejmost, například, tj. trvej na dodržení. Ale ne proto, že Ty potřebuješ pomoc - pouze proto, že je to normální.
Druhé dítě s aktuálním režimem domácnosti prozatím nesouvisí (až přijde, zajedete si nový režim) a co se týče pomoci, na to máš svého partnera. Syna vychovávej a veď úměrně jeho věku - požadavky na jeho samostatnost musejí vycházet z jeho věku a mentální zralosti, nikoli z Tvého těhotenství.
O věkovém rozdílu to tolik není. Každé dítě je malé. Já je mám od sebe dva roky. Ve dvou letech si malá sama oblékala triko, tepláky… Jenom to muselo být hrou. Teď každý ráno závodíme jestli bude oblečená rychleji než já obleču bráchu. A to se teprve snaží. Najednou si umí sama obléct i ponožky. Jinak taky tvrdí, že to neumí.