Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Teta bude asi dost primitivní bytost, jednak normální člověk ví, že matkám se děti zásadně nehaní, ať si o nich myslím cokoli, jednak že vůbec vypustí z pusy větu, že by takové dítě nechtěla, když sama čekala na dítě 5 let (ve skutečnosti by brala jakékoli, i vzteklé, na to vsaď boty).
Jasně bych jí dala najevo, že takové řeči poslouchat nehodlám, asi teda raději slušným způsobem, když je to příbuzná, se kterou jste ve styku (a navíc to, že se někdo chová jako primitiv, neznamená, že se tak budu chovat taky).
A jako „majitelka“ taky pěkného divočáka (resp. dvou, kdy doufám, že mladší bude aspoň o chlup méně divoký, ale asi marně) mám radu, jak se s takovým stavem lépe smířit- jít občas na nějaké frekventovanější dětské hřiště, protože tam jednou nějakou scénu předvede tvůj syn, ale příště to bude jiné dítě a to tvé hned vypadá jak andílek, a na tvářích všech matek od živých dětí uvidíš ten úlevný výraz, že nejen jejich dítě umí udělat ostudu
(často si to i řekneme nahlas a fakt v tom není škodolibost).
@Jannys píše:
Dobrý večer, musím se někomu vypsat :-/ Ve mě to pořád vře.
Dnes jsme měli naplánovanou rodinnou oslavu 74.narozenin našeho dědečka. Všichni se známe byla tam hlavně blízká rodina cca 12 lidiček i s dětmi.
Má teta má dceru 3 roky pryč. Je to jejich vymodlené dítě po 5ti letech. Vždy byla rozmazlená všude musí být klid když „ona“spinká. Je možná klidnější povahy, ale dřívě pekně roztržitá vše si pomaličku vymručela jejím vztekáním.
Náš syn 1,6 roku pryč je hodně hyper povahy, všude musí být, všechno musí zkusit a ošahat. On je hodný „neubližuje“ dětem, nemlátí je. Rád se dělí o cokoliv co je jeho, nebo o vypůjčenou hračku. Náš jediný problém je v tom, že syn je po mě tudíš vše si musí vydupat nad vším se rozčiluje. Bohůžel se nám i stává, že často se vzteká způsobem, že sebou škubne o zem, když něco chce a nedostane tak se vzteká. Inu je to dítě dostane na zadek zařve si a jdeme dál.
Dnes padla od „tety“ věta, jestli mi tohle dělá i na veřejnosti, že by to ona asi nedala s tím takhle žít. Má odpověd byla „Co mám jako dělat je to dítě a hold je každé jiné“
Neustále má tendenci srovnávat mého syna 1,6roky a její dceru 3roky pryč. Slovy jako ona je jiná a já bych nemohla mít doma to co ty. Prostě nechápuJsem člověk který raději mlčí a myslí si svoje.
Už nevím jak jí to mám normálně říct. Hrozně mě vytáčí jak neustálé srovnává. Hold je naše dítě živé a všude vleze.Jsme s tím zžiti a bereme ho takového jaký je i když jsou dny náročné je to zlatíčko. Není zlý jen živý.
Například taky taková epizoda. Když její dcera seděla na půl žerdi na židličce a syn došel hypl do ní, že chce taky sedět. Hned se mu vysvětlilo, že se to nesmí. A v mžiku z toho bylo fopá, že je to děsný co udělal. Problém je v tom, když její dcera hypala mého syna, když byl mladší nikdo to neřešil, ale jakmile ten můj klučík hypne do ní je to hotová komedie. Že on je hrozný.
Ač si to zjevně nepřiznává ona musí být tou dokonalou matkou!!!
Snažíme se s přítelem o miminko, aby malej měl k sobě vrstevníka a mohli si spolu hrát a v dospělosti řešit problémy spolu.Je to pro nás ideální, jelikož syn je uplný hodně na nás co se týče s hraním. A za druhé nechci jedináčka.
Teta, která má tu dceru chce dítě až její dcera půjde do 1.třídy. A ve finále Vám řekne, když to vidí u mého syna tak asi už dítě nechce, že by na to neměla. A proč? Protože má rozmazlenou dceru, která je z prominutím dost vyčůrané dítě.
Bojím se, že pokud by se zadařilo, budou tu kolovat řeči typu. Ježiš další mimino jo? Se podívej na Tvého syna jaký je a do toho sichcete pořizovat další? Jak to píšu tak to úplně slyším „jakoby“ tu byla vedle mě.
Vím, že se Vám to může stát jako chaotické, ale já jsem se potřebovala vypsat, už jsem nevěděla komu.
Pokud jste článek přečetly do konce tak Vám děkuji.
Ahojky, celou diskuzi jsem nečetla.. Já bych to se svou povahou asi nevydržela.. a tetě bych řekla ať si mé dítě nebere do úst, že ona a její dcera taky nejsou dokonalé a nikdo ji tím nebombarduje.. ať si hledí sebe a neobtěžuje tě… a že když ona chce mít děti hodně let od sebe, tak jí do toho taky nikdo nekafrá.;)
Asi bych milou tetu poslala do zadele… A pri nejblizsi prilezitosti bych ji vmetla do oci neco jako, ze az ty budes mit deti odrostly, ona se bude teprve babrat s miminem, jestli se vubec kdy na druhy odvazi. A ty si myslis, ze se neodvazi, protoze je dost pohodlna a uz si zvykla na pohodlicko. Sem tam pronesla, ze tu svoji holcicku jsi ale pekne rozmazlila, vid? Nebo to vis, zvladat to moje maly torpedo, to chce spoustu energie, to bys ty urcite nezvladla! Kdyz ji to nedocvakne, tak bych omezila navstevy a mela ji proste na haku…
Ahojte, prosím o shovívavost vůči anonymitě. Mám kamarádku, která má velmi bystré a šikovné dítě. Náš malý je oproti jejímu prostě pohodář, nikam nespěchá, má své tempo, je usměvavý a hodný. Problém je v tom, že ona neustále srovnává, co ten náš oproti jejich „neumí“ a že je to zvláštní apod. Nebudu to tu vypisovat, je to únavné. Můj problém je ten, že nevím, jak asertivně jí dát najevo, že bych ráda řešila i jiné věci. Tyhle její výplody přecházím mlčením, případně hmmmm a zmenou tématu, ale o to víc ji to dráždí a neustále se vrací „ke svému“. poslední dobou je už i trochu netaktní. Jsem poměrně přímej člověk, ale moc se mi v tomhle případě nechce říkat, „hele kámo, tak aby bylo jasno…“ Ráda bych na to šla nejak šetrně. Navíc ona je ten typ, kterej „vše dělá dobře, má pravdu, o všem si něco myslí a myslí to správně a tak trochu všemu rozumí“. Samozřejmě má i dobré vlastnosti, proto říkám kamarádka. Jsem trochu papiňák, jakmile se to nastřádá a bouchne, je vymalováno. Máte nějaký tip na tyhle povahy (myslím kamarádku)?
Co se s ní nestýkat každý den. Řekni jí to narovinu. Nelíbí se ti, že je mé dítě pomalejší, fajn, tak se s tím smiř. Je to moje dítě. Já taky to tvé neopěvuju pokaždé, co příjdeš!!!
Jsem na tom podobně. Podařilo se nám naštěstí najít témata, která jsou pro nás obě důležitější než srovnávat naše děti.
No tak se jí narovinu zeptej, PROČ má pořád potřebu řešit tvoje dítě. Že ti to dost vadí.
Na druhou stranu se člověk musí zeptat sám sebe, jestli nezavírá oči, před nějakými problémy, které prostě nechce vidět a kamarádka tě na ně chce upozornit.
Mám podobné dvě kamarádky. Máme stejně staré děti, rozdíl týdne. Ale moje dítě je to nejrychlejší a mě naopak unavují řeči typu „ale tohle by neměl dělat na to je malej, na to má čas“ ale zakažte mu to, že
Přestala jsem se s nimi vídat tak často, a vidáme se spíše kvůli dětem. Začínám na ně mít lehkou alergii
Jinak bych to kamarádce řekla narovinu, sama to nejspíš nepochopí pokud nepochopila do teď, že to není moc taktní ![]()
Řekla bych ji: „kamarádko, nejsou to závody, a než půjdou do školy, bude už každému úplně jedno, kdy to dítě začalo chodit/ samostatně jíst/ chodit na nočník…“
Tak bych zacala rozvíjet teorie o tom, v čem je moje dítě lepší
jak je v klídku a pohodě, jak je usměvavé a spokojené, má rádo svět. A že psychická pohoda je to nejdůležitější a pohoda a klid v rodině, jak to příznivě působí na vývoj.
Nebo něco na ten způsob.
Proste muj názor je nikam nespechat, do ničeho deti netlacit, at si užívají dětství atd.
Něco si určitě najdeš. Každé ditko je jiné, jedno driv mluví, další lip kreslí nebo má lepší motoriku
Pokud to slečně nedojde a nedá pokoj, král to asi tak super kamarádka do nepohody není
soutěž, kdo dočůrá dál nebo výš mám velmi ráda
já bych jí řekla, že má prostě dokonalé dítě a jesti potřebuje budu jí to opakovat každou hodinu… zkusila bych to v legraci. asi má pocit, že dokonalost jejího dítka nebo jí samotné nikdo nevidí
nikdo ji a její dítě nepochválí? důležité je, že Ty to bereš v klidu. držím palce ![]()
Já dokud neměla dítě a nechodila na písek, tak jsem si myslela, že honění brka je jen mužská záležitost…
Naštěstí mám kamarádky, které tímhle syndromem netrpí.
@21.6.2014 heh, taky mám celkem smysl pro ironickej humor, ale ona moc ne
To by bylo další faux paux.
Jinak díky za rychlé reakce, nechám to probublat a uvidíme, co na příštím setkání. Stejně je vtipný, jak to mateřství přináší nový rozměry přátelství ![]()
Pryč s astertivitou a řekni ji to narovinu… že má šikovné dítě, že to víš, ale tím to hasne… některý matky jsou strašně mimo…