Neustálý stres v těhotenství

Anonymní
6.2.20 00:51

Neustálý stres v těhotenství

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat hlavně maminek, které si prošli obrovským a neustálým stresem v těhotenství, jaký to mělo dopad na vaše miminko, hlavně jestli se narodilo zdravé nebo se mu během života spustila nějaká porucha nebo celkově nějaké postižení?

Nyní jsem ve 35tt, všechny testy dopadli dobře a malý prý prospívá jak má, ale porod a péče o mimi je za rohem a já začínám mít strach aby mu něco nebylo. Mé těhotenství bylo plánované, ale přišlo v nejméně vhodnou chvíli. Když jsem to zjistila měli jsme a vlastně pořád máme s přítelem krizi. Neustálé hádky, žádný klid a prostě jen stres. Navíc v tu dobu jsem přišla o práci (propouštěli z fabriky), a co to šlo a cítila jsem se dobře, jsem lítala jen po brigádách aby jsem aspoň něco málo měla (takže celkem hekťák)Do toho nulová podpora od otce (otec alkoholik a agresor takže každá návštěva byla jen o hádkách, povyšování se, pošměch a jakákoliv podpora nikde takže další stres) z přítelové strany rodiče jen další stres a hádky kvůli blbostem, kdo mě nějak tak drží nad vodou je moje mamina a kámoška od kterých mám neskutečnou podporu.

Celé těhotenství jsem vesměs probrečela a neustále se stresovala poslední 3 měsíce se dokonce budím ze spaní klidně i na 3-4 hodiny takže naspím tak 2-4 hodiny denně max. Jsem opravdu psychicky vyčerpaná, tak se potřebuji poradit zda vaše miminka byla zdravá…

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymní
6.2.20 03:16

To neni nic oproti tomu, co prijde potom. Rodila jsem skoro ve 40ti. Po umelem oplodneni. Cekala jsem dvojcata, jedno zemrelo, bylo riziko ze potratim i to druhe, stale jsem krvacela, testy ukazali vysoke rizuko downova syndromu. Plodovou vodu jsem odmitla a do posledni chvile jsem nevedela, zda bude zdrave nebo ne. Vubec jsem si to neuzivala, porad jsem jenom brecela. Nespala jsem, stres. Navic jsem rodila az ve 42 tydnu a porod byl vyvolavany. Trval 2 dny. Co je paradox, porodu jsem se nebala. Bylo mi uz vsechno jedno. Nemela jsem ani nic koupeneho, zadnou vybavicku, byla jsem presvedcena, ze to nedopadne dobre. Porod vubec nebyl tak hroznej. Nechtela jsem pochopit proc u toho zensky tak rvou. Ok ty kontrakce jsou neprijemny, to se musi odhekat, ale ten porod samotnej v pohode. Me to vubec nebolelo. A narodila se mi krasna holcicka. Andilek. V noci satan. Ale to snad brzy prekoname. Bydlim v zahranici, manzel moc zajem nema, takze jsem v podstate na vsechno sama. Preju hodne stesti:four_leaf_clover: :four_leaf_clover: :four_leaf_clover:

  • Nahlásit
  • Citovat
6.2.20 06:52

To mi je moc líto.. Mysli ale teď na to malé a zkus myslet už jen kvůli němu pozitivně, dítě je největší láska a to nic nepřekoná - mysli na to a přeji Ti hodně štěstí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.2.20 07:33
@Anonymní píše:
To neni nic oproti tomu, co prijde potom. Rodila jsem skoro ve 40ti. Po umelem oplodneni. Cekala jsem dvojcata, jedno zemrelo, bylo riziko ze potratim i to druhe, stale jsem krvacela, testy ukazali vysoke rizuko downova syndromu. Plodovou vodu jsem odmitla a do posledni chvile jsem nevedela, zda bude zdrave nebo ne. Vubec jsem si to neuzivala, porad jsem jenom brecela. Nespala jsem, stres. Navic jsem rodila az ve 42 tydnu a porod byl vyvolavany. Trval 2 dny. Co je paradox, porodu jsem se nebala. Bylo mi uz vsechno jedno. Nemela jsem ani nic koupeneho, zadnou vybavicku, byla jsem presvedcena, ze to nedopadne dobre. Porod vubec nebyl tak hroznej. Nechtela jsem pochopit proc u toho zensky tak rvou. Ok ty kontrakce jsou neprijemny, to se musi odhekat, ale ten porod samotnej v pohode. Me to vubec nebolelo. A narodila se mi krasna holcicka. Andilek. V noci satan. Ale to snad brzy prekoname. Bydlim v zahranici, manzel moc zajem nema, takze jsem v podstate na vsechno sama. Preju hodne stesti:four_leaf_clover: :four_leaf_clover: :four_leaf_clover:
  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
6.2.20 07:34

Omylem jsme to odeslala dřív, promiň. Chtěla jsem napsat, že buď ráda, že jsi porod měla ok. Já se sice taky předem nijak zvlášť nebála, rodila jsem už třikrát, ale bolesti jsem měla úplně příšerné :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
6.2.20 07:39
@Anonymní píše:
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat hlavně maminek, které si prošli obrovským a neustálým stresem v těhotenství, jaký to mělo dopad na vaše miminko, hlavně jestli se narodilo zdravé nebo se mu během života spustila nějaká porucha nebo celkově nějaké postižení?

Nyní jsem ve 35tt, všechny testy dopadli dobře a malý prý prospívá jak má, ale porod a péče o mimi je za rohem a já začínám mít strach aby mu něco nebylo. Mé těhotenství bylo plánované, ale přišlo v nejméně vhodnou chvíli. Když jsem to zjistila měli jsme a vlastně pořád máme s přítelem krizi. Neustálé hádky, žádný klid a prostě jen stres. Navíc v tu dobu jsem přišla o práci (propouštěli z fabriky), a co to šlo a cítila jsem se dobře, jsem lítala jen po brigádách aby jsem aspoň něco málo měla (takže celkem hekťák)Do toho nulová podpora od otce (otec alkoholik a agresor takže každá návštěva byla jen o hádkách, povyšování se, pošměch a jakákoliv podpora nikde takže další stres) z přítelové strany rodiče jen další stres a hádky kvůli blbostem, kdo mě nějak tak drží nad vodou je moje mamina a kámoška od kterých mám neskutečnou podporu.

Celé těhotenství jsem vesměs probrečela a neustále se stresovala poslední 3 měsíce se dokonce budím ze spaní klidně i na 3-4 hodiny takže naspím tak 2-4 hodiny denně max. Jsem opravdu psychicky vyčerpaná, tak se potřebuji poradit zda vaše miminka byla zdravá…

Neboj :kytka:, ono stejně teď s tím nic už nenaděláš a miminka jsou siláci, vypadají krehounce, ale jsou to bojovníci. Trocha stresu matky je myslím nesemele. Když se podíváš co vydrží nedonošená mimina, resuscitace, infekce, operace i několik, že jsou příběhy kdy našli mimi v kanálu vyhozené a dostalo se z toho, prostě extrémy, tak dítě na který se těšíš ty, babička, miluješ ho a slyší nějakou tu hádku si myslím není důvod aby bylo skrz to postižené. To riziko nebude nijak moc vyšší než kdyby si ležela celé těhotenství v Karibiku na pláži a relaxovala s kokosem v ruce :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
140
6.2.20 08:10

Já jsem také zažívala hodně stres v těhotenství s dcerou. Narodila se zdravá, ale se zkaženou vodou. Byla jsem ráda, že jsme stihli dojet do porodnice, malá se narodila na příjmu, žádné tlačení, žádné šití - možná odměna za to stresové období :mrgreen:.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6.2.20 08:55

Celé mé těhotenství bylo samý stres, pláč, hysterie, hroutila jsem se psychicky, neustále hádky s pritelem, občas jsme se poprali ( to ale vyprokovala vždy já), rodina se nesmířila s těhotenstvím, posílali mě na potrat.Bala sem se že potratim, nějak miminku ublizim, nebo predcasne porodim. Každá kontrola u dr.pro mě byla stresující, i když bylo vše naprosto v pořádku. Žili jsme v domě plne plísně a vlhkosti. Malej se narodil v dubnu a naštěstí je zdravé a celkem klidné miminko. Teď už má 10 měsíců. Nebyl nijak moc uplakaný, spíš se začínají projevovat povahové rysy které zdědil po mě a příteli. Znamení beran, takže projevy vzteku spíše připisují tomu. Jinak zdrave, pohodové, čilé až akční, usměvavé a občas až srandovní mimco. Snažíme se na něj působit pozitivně a klidně. Dítě nás zrcadlí a tím se s přítelem řídíme. Celá naše neustalena nálada mezi mnou a přítelem se uklidnila a našla svůj směr. Dítě nás změnilo - sjednotilo. Rodina se z malého taky těší, vše se obratilo v dobré. Myslím že je to i o štěstí. Přeji ať to vše celé zvládnete, a máte pohodové zdravé mimco. Hodně dělají hormony, je potřeba si ujasnit priority a hlavně klid. :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama