Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Mám stejný názor, že je to de.bil . To teda nevím, kdyby stě čekali jedno, tak to by se ještě snad dalo nějak udělat, ale dvě a kočár. No nevím, musíš mu to zkusit vysvětlit ještě jednou.
Gratuluji k výběru otce.
Viděla jsem nositko pro dvojčata tak jedině můžu doporučit to
Takové věci se řeší před založením rodiny. Jak si to zařídíte, takové to bude. Svolila si, máš to mít. Teď se zázraky dít nebudou..
Na to asi neni co rict, tohle se musi resit pred zalozenim rodiny.. a nedelat si deti s blbcem no. Drzim palce, at se ti podari ho presvedcit
Muzes jit k rodicum? Odejdi. Tohle neni partner pro zivot. Treba se mu rozsviti, kdyz odejdes.
Ty podmínky budou těžší. Ale vždy se dá všechno nějak udělat. Na dvojky by byl fajn kočárek bez korbicky, jen s vloznou taskou. Budou se lepé přenášet.
Miminka moc věcí nepotřebuji, na nákupy posilej muže. Zatím je to pro něj určitě hodně abstraktní. Až budou mimča na světě, nech ho to samozřejmě vsechno zkusit. Třeba se bude pakovat hodně rychle jinam. Držím palce.
![]()
dvojčata jsme v době mimin a batolat vychovali v přízemním domku (hlavně teda na zahradě, ale on stačí na kočár třeba i balkon - myšleno na spaní venku), VŮBEC SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT VŠE TAHAT PO TOČITÝCH SCHODECH TŘI PATRA!!
to je úplný mamlas a idiot!
to prostě nejde a to ti říkám jako reálně…
Ne, že bys to pár týdnů-měsíců nevydržela, ale budeš totálně hotová, vyšťavená, bude problém každá prochajda, každý nákup, prostě vše!!
Dvojčata jsou fakt největší záhul do těch tří let (pak už je to super, zahrajou si spolu a nemohu si to od té doby vynachválit..
ale ty první měsíce v kočáru jsou brutální záhul (nejvíc třeba v zimě, fusaky, oblíkání, vyslíkání, to jsi zlitá na zádech jen je máš do kočáru nanosit, ne tak ještě tři patra po točitých schodech a pak to samý nahoru)
takže : NE, řekla bych NE a sama hledala přízemní nájemní byt (nebo jakýkoliv jiný s výtahem) a nejlépe i s kolárnou-kočárkárnou (i když to má taky svá rizika) na své triko s tím, že se klidně odstěhuju jen sama s dětma (to myslím vážně)
Když se narodí děti, je zvykem aspoň vymalovat, vy tam máte sto let staré tapety a plné skříně krámů, tam bych své děti prostě nepřivedla. Tečka.
@Anonymní píše:
Zdravím, čekám dvojčata a už teď jsem nešťastná z toho co bude. Bydlíme ve třetím patře bez výtahu. Kočárek nebude kam dát, sklep ani nic takového tu není, na chodbě se taky nechat nemůže, dveře se nezavírají a hlavně už by ani nikdo neprošel. Auto nemám takže taky nic. Takže budu muset kočárek i s dětmi tahat nahoru. Schodiště nemá ani zábradlí a úzké točité schody takže budu mít ještě strach že spadnu. Vchodové dveře jsou úzké takže kočárek budu muset složit už na ulici.
K tomu byt je přítelovo mamky a udělat si tam dětský pokojíček nepřipadá v úvahu. Všude jsou staré tapety a skříně které by se hodily na oblečení pro mimča, tak v nich má krámy jeho mamka.
Přítel se stěhovat nechce, prý tu jeho mamka vychovala 3 děti tak to zvládnu i já.Měli jsme se stěhovat ale jelikož se vše zdražuje a já skončila na nemocenské tak mám smůlu.
Přítel chodí do práce a odnesu to celé já. Neumím si představit jak to budu celé praktikovat v reálu
Tak jasně, určitě neměla ani pračku, chodila prát do potoka, pekla domácí pečivo a byla úplně v pohodě. Teda, neumím si představit takhle fungovat. Tahat kočár pro dvojčata, dvě miminka a sama? No tak to asi budeš pořád sedět doma, protože tohle sama nedáš. Přítel je pako, trvala bych na stěhování. Kam ty děti dáte? Nemůžeš udělat pokojíček, nemáš místo ve skříních ![]()
@Anonymní píše:
Zdravím, čekám dvojčata a už teď jsem nešťastná z toho co bude. Bydlíme ve třetím patře bez výtahu. Kočárek nebude kam dát, sklep ani nic takového tu není, na chodbě se taky nechat nemůže, dveře se nezavírají a hlavně už by ani nikdo neprošel. Auto nemám takže taky nic.Takže budu muset kočárek i s dětmi tahat nahoru. Schodiště nemá ani zábradlí a úzké točité schody takže budu mít ještě strach že spadnu. Vchodové dveře jsou úzké takže kočárek budu muset složit už na ulici.
K tomu byt je přítelovo mamky a udělat si tam dětský pokojíček nepřipadá v úvahu. Všude jsou staré tapety a skříně které by se hodily na oblečení pro mimča, tak v nich má krámy jeho mamka.
Přítel se stěhovat nechce, prý tu jeho mamka vychovala 3 děti tak to zvládnu i já. Měli jsme se stěhovat ale jelikož se vše zdražuje a já skončila na nemocenské tak mám smůlu.
Přítel chodí do práce a odnesu to celé já. Neumím si představit jak to budu celé praktikovat v reálu
Zakladatelko to je nepříjemná situace. Přítelova mamka předpokládám neměla dvojčata ani trojčata. Kočárek pro dvojčata s dětmi asi sama nevytáhneš. To prostě sama ženská běžné konstituce nejspíš nedá. Leda by byla výjimečná situace a musela. Ale jinak mi to přijde, že bys z toho mohla mít třeba kýlu. Spíš si myslím, že radši nebudeš chodit ven a to je s malými dětmi škoda. Je to těžké s bydlením, chápu to. Jestli by se dal byt pronajmout a vy jít aspoň do pronájmu jinam?
Pujč so kočárek pro dvojčata a nech ho partnerovi párkrat se 4 pytlema brambor vytahnout do bytu a zase zpátky. To nestěhování se a blbý kecy ho rychle přejdou. Vybavení bytu a jeho předělaní bych řešila s partnerovou maminkou - slušně se jí zeptala, zda by nevadilo tapety sundat, zdi nove natahnout a vymalovat. A zda by se veci nemohly ucjovat nekde jinde, protože a poněvadž 2 děti, víc místa, bla bla bla bla
A ještě jestli budeš po císaři, což je u dvojčat velká pravděpodobnost, tak budes ráda že ty schody vylezes sama. V sestinedeli by si neměla tahat nic tezkyho, kromě miminek.
A to si o tom bytě nemůžeš promluvit aspoň s jeho mámou? Ona tam s vámi bydlí, nebo proč tam má věci? Hlavně já bych nic netahala a dala to vymyslet chlapa když je tak chytrý
![]()
@Modra1 píše:
Takové věci se řeší před založením rodiny. Jak si to zařídíte, takové to bude. Svolila si, máš to mít. Teď se zázraky dít nebudou..
Drsné, ale pravdivé. Zakl. nechala bych ho to od začátku tahat samotného, ono se mu to zají. Pokud by nepřistoupil na změnu bydlení, šla bych sama. Ale v tom, co popisuješ bych nebydlela ani bez dětí.
Zdravím, čekám dvojčata a už teď jsem nešťastná z toho co bude. Bydlíme ve třetím patře bez výtahu. Kočárek nebude kam dát, sklep ani nic takového tu není, na chodbě se taky nechat nemůže, dveře se nezavírají a hlavně už by ani nikdo neprošel. Auto nemám takže taky nic. Takže budu muset kočárek i s dětmi tahat nahoru. Schodiště nemá ani zábradlí a úzké točité schody takže budu mít ještě strach že spadnu. Vchodové dveře jsou úzké takže kočárek budu muset složit už na ulici.
K tomu byt je přítelovo mamky a udělat si tam dětský pokojíček nepřipadá v úvahu. Všude jsou staré tapety a skříně které by se hodily na oblečení pro mimča, tak v nich má krámy jeho mamka.
Přítel se stěhovat nechce, prý tu jeho mamka vychovala 3 děti tak to zvládnu i já. Měli jsme se stěhovat ale jelikož se vše zdražuje a já skončila na nemocenské tak mám smůlu.
Přítel chodí do práce a odnesu to celé já. Neumím si představit jak to budu celé praktikovat v reálu