Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Emimin7 píše:
To ne. Jen řikám pro případ, že bych na to přišel. Samozřejmě vím, že každý partner/partnerka je v každém vztahu nejméně 13× nevěrný/nevěrná.
tak to jsem asi totální břídíl, já jsem věrná a nechtěj vědět jak moc let. ![]()
@Emimin7 píše:
Já bych asi nedokázal být tak tolerantní.
tak kdybys o tom nevěděl? tak není co tolerovat. ![]()
@aiwwa píše:
tak kdybys o tom nevěděl? tak není co tolerovat.
Asi jsem to špatně pochopil.
Myslel jsem to tak, že vědět bych chtěl o každé nevěře a nedokázal bych asi žádnou tolerovat. ![]()
Tak já bych tedy o jednorázovém úletu vědět nechtěla. Nejsem si jistá, že bych to dokázala překonat, asi spíš ne, takže za mě bude lepší, když se to nedozvím. Opakovaná nevěra je věc jiná. Tam už bych na to přijít rozhodně chtěla.
@aiwwa píše:
tak to jsem asi totální břídíl, já jsem věrná a nechtěj vědět jak moc let.
S největší pravděpodobností se jedná o posttraumatický šok. Tvůj mozek si odmítá připustit, žes něco takového provedla, aby tě uchránil před zhroucením, a tak to z paměti vytěsnil.
@Emimin7 píše:
Mě by to samotného nenapadlo, tohle jsem četl v nějaké místní diskuzi, kde si to partneři určili.
Já jen psal za sebe, že když už, tak bych to raději chtěl vědět.
Možná u mně. Psal jsem, že já bych to vědět chtěl, manželka ne.
Ale nevím, zda mé nastavení a pojetí světa jde doporučovat ostatním lidem. Většinou ne, spíš by jim to ublížilo. Já jsem tak trochu typ člověka, který má i rozmyšlené, „v jakém pořadí by snědl své nejbližší, kdyby to bylo třeba“ a „jak bych mohl zabít Otce Prasátek“.
![]()
@Anonymní píše:
Znám krevní skupinu syna a má jinou než já a přítel svojí bohužel neznám, ale ví jakou má syn, tak ho nikam potají poslat nemohu. A milence jsem o krevní skupinu žádala ale bez odpovědi.
Tazatelko, upřímně ti to fakt nezávidím. Žít celou dobu s mega průserem vznášejícím se ve vzduchu… Na tvém místě bych otcovství taky chtěla vědět, prostě bych to musela vědět. Už jen abych si na tu myšlenku zvykla, v případě milence se s ní smířila a byla připravená, kdyby nedejbože, se z nějakého třeba zdravotního důvodu v budoucnu na věc přišlo. Aspoň někdo by pravdu vědět měl.
Jak se říká, nejhorší je nejistota.
A co dál - to je na tobě. Jak říkám nechtěla bych být v tvojí kůži, ale ani nemoralizuju… na kolik nemanželských dětí přišly manželky, kdy manžel dlouhé roky hezky potichoučku okrádal každý měsíc rodinný rozpočet na alimenty na milenčino dítě. A ještě třeba žil dvojí život. Každopádně pevné nervy přeji.
edit - příspěvek není zakladatelky
Příspěvek upraven 27.11.17 v 13:52
No, myslím, že pokud jsi žádala ex milence o DNA, tak se z toho Vašeho „vztahu“ do buducna řádně vyškolil
moc dobře se mu asi taky nespí. Oba dva byste zasloužili po papuli.
@Emimin7 píše:
To ne. Jen řikám pro případ, že bych na to přišel. Samozřejmě vím, že každý partner/partnerka je v každém vztahu nejméně 13× nevěrný/nevěrná.
Tak kdybych na to přišla, asi bych pěkně vyšilovala.
Já pochopitelně taky chci, aby mi byl věrný. Jenom míň maskuju siláckejma řečma jako ty. ![]()
@Emimin7 píše:
To ne. Jen řikám pro případ, že bych na to přišel. Samozřejmě vím, že každý partner/partnerka je v každém vztahu nejméně 13× nevěrný/nevěrná.
Já jsem věrná. ![]()
Neříkám, že bych se někdy na cizí tyči nepovozila, ale nestojí mí to za to, že bych ublížila manželovi. ![]()
@Emimin7 píše:
S největší pravděpodobností se jedná o posttraumatický šok. Tvůj mozek si odmítá připustit, žes něco takového provedla, aby tě uchránil před zhroucením, a tak to z paměti vytěsnil.
nesmíš všechny soudit podle sebe