Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevím, čí je moje dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.12.15 10:35
Chuďato, máš to těžké. Udělej si testy DNA zatím „bokem“, ať víš, co čekat. (Nevím, jak se berou vzorky, jestli sliny, tak to bude těžké od kolegy vymámit, nejlépe najít laboratoř, která to provede z vlasu? Jestli taková je 
)
Přítel je uveden v rodném listě jako otec? 
EDIT: přečetla jsem to znovu a už to vidím. A ty chceš být raději s přítelem, než s kolegou?
Příspěvek upraven 22.12.15 v 10:38
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.15 10:37
Já nevím, co chceš slyšet, k nevěře ti nic psát nebudu, ale co nedovedu pochopit je to, že spíš s dvěma chlapama a nedovedeš se pořádně chránit, nejen proti nemocem, ale právě proti početí, promiň, ale dobře ti tak, že teď máš výčitky. Kolega se jistě trápí tím, že někde je možná jeho dítě a on k němu nesmí a jestli to někdy zjistí tvůj partner, který dítě považuje za své, tak to bude pěkná rána, pochybuji, že tvoje výčitky dosahují ranění, které jsi přichystala příteli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.15 10:38
Hele, je to blbý, ale nic nenaděláš. Testy si nech udělat dobrovolně, kdyby náhodou byl malej přítele, ať se to nerozmazává. No a pak se to pokuste nějak pořešit.
Myslíš, že by Tě přítel chtěl i s malým, i kdyby nebyl jeho, nebo by se naprdnul a poslal Tě do někam?
A hlavně: S KÝM CHCEŠ BÝT TY? Pokud Tě milujou oba, kdybych chtěla být cynik, tak řeknu - jsi v super pozici, prostě si necháš toho, čí bude to dítě.
Příspěvek upraven 22.12.15 v 10:39
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
22.12.15 10:38
Chudak pritel. S pravdou si mela jit ven uz tehotna. Na jednu stranu nechapu - ja bych mela vycitky svedomi jak hrom a na druhou stranu, cim driv by to pritel vedel, tim lip a mohl se zaridit po svem. A cim dele to budes protahovat tim hur, az bude dite mluvit a rikat pritelovi ze je tata 
cim bude dite vetsi, tim vic ho jeho domnely otec bude mit rad…
A jiste ti jako pravnicce nemusim zduraznovat hru paragrafu, ktere muze rozehrat tvuj kolega a mozny otec. Takze s pravdou ven a co nejrychleji…
- Citovat
- Upravit
22.12.15 10:39
Udělej testy DNA a budeš mít jasno… Třeba to bude přítele a budeš mít klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.15 10:40
@PaníBovaryová píše:
Chuďato, máš to těžké. Udělej si testy DNA zatím „bokem“, ať víš, co čekat. (Nevím, jak se berou vzorky, jestli sliny, tak to bude těžké od kolegy vymámit, nejlépe najít laboratoř, která to provede z vlasu? Jestli taková jePřítel je uveden v rodném listě jako otec?
EDIT: přečetla jsem to znovu a už to vidím. A ty chceš být raději s přítelem, než s kolegou?
Příspěvek upraven 22.12.15 v 10:38
Ona to má těžké? Roztahovala nohy a nechránila se, má co chtěla. Jediný, kdo si zaslouží litovat je její přítel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.15 10:41
@PaníBovaryová píše:
Chuďato, máš to těžké. Udělej si testy DNA zatím „bokem“, ať víš, co čekat. (Nevím, jak se berou vzorky, jestli sliny, tak to bude těžké od kolegy vymámit, nejlépe najít laboratoř, která to provede z vlasu? Jestli taková je
Stačí vlas nebo zubní kartáček přítele. Kolegovy vzorky nejsou potřeba, buď bude dítě přítele nebo ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.15 10:41
Já bych se s exmilencem domluvila na soukromých DNA testech, jestli je otec tak pak bude nutno s pravdou ven a bude to teda vítr to asi víš, pokud bude přítele, tak ukončit veškeré kontakty s milencem a nechat minulosti (pokud tě nebude vydírat nebo tak něco).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.15 10:41
@Slečna Ferka
nemyslim, z e nekdo je schopen odhadnout, jaka bude reakce chlapa na to, ze miminko, ktere nosi od narozeni v naruci a rozplyval se uz nad jeho ultrazvukem, neni jeho…
nejsem si jista, jestli v pripade „verejneho“ reseni, soudu atd. by jeste mela zakladatelka porad z ceho vybirat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.15 10:45
@radkka píše:
Ona to má těžké? Roztahovala nohy a nechránila se, má co chtěla. Jediný, kdo si zaslouží litovat je její přítel.
ano, je to vina jejího jednání a bude za to trpět jak ona, tak přítel. Každopádně jí teď její psychické rozpoložení nezávidím. Projevila lítost, tak asi nebude tak špatný člověk. Hlavně, aby to nenechala opět vyhnít až do 6 let dítěte a pak se to přítel nedozvěděl náhodou a neměl ještě alimenty na cizí dítě, měla to řešit dávno. Co bylo ale už nikdo nevrátí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.12.15 10:48
Ano. Jsem moc špatná. Nejvíc me trápí, jak ublížím příteli. Kolega stojí o me i o dítě. Nechce mi nějak ublížit, nepíše mi výhrůžné smsky. Ale chce vědět kdo je otec. Ja ziskávam čas a doufám, ze třeba někoho potká a zapomene na nás. Zakl.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.12.15 10:48
Ahoj, předem moc prosím a o zachování anonymity. Byla jsem v podobné situaci, jen jsem byla vdaná. Také nevěra s kolegou v práci, také shodou okolností právník. Byl ale také ženatý. Byla jsem do něj zamilovaná, s manželem doma mi to moc neklapalo. Byl i dost žárlivý a v tomto směru jsem se ho bála. Když jsem otěhotněla, věděla jsem na 100 procent, že to bylo s kolegou a kolega to věděl taky. Manželovi jsem to nikdy neřekla, bála jsem se jeho i jeho rodiny, syn je naštěstí celý já, včetně krevní skupiny.
Za mě to pak nějak vyřešil osud sám. Ve dvou letech syna jsem se rozvedla, vztah s kolegou pokračoval. Exanžel měl posléze těžkou autonehodu, na jejíž následky zemřel. S kolegou jsme se taky rozešli a nyní mám nového přítele. Kolega se mnou utnul jakýkoli kontakt. Synovi už je 10 let a přítele bere jako kámoše, ví, že „táta“ (exmanžel) zemřel, ale samozřejmě neví, že někde běhá po světě člověk, který ho biologicky zplodil a nezajímá se o něj (sám má své 3 děti).
Také se za celou situaci stydím. Já jsem to tehdy i byla připravená ex říct a jít s kůží na trh, ale kolega byl kategoricky proti, sám měl svojí rodinu, já srab to neudělala.
Ve tvé situaci bych si rozmyslela - koho miluješ a s kým chceš být. Pokud s kolegou, tak bych to příteli řekla - bude to pro něj hrozně kruté, ale lepší, když se to dozví teď, v měsíci miminka než třeba později či vůbec. A pokud miluješ a chceš být s přítelem, tak babo raď. Ale dneska bych asi volila cestu pravdy hned na začátku i tak. Šance, že to přítel během života zjistí, je obrovská…
ANONYMNÍ K.
- Citovat
- Upravit
22.12.15 10:49
Tak podle vzhledu obličeje a dalších tělesných znaků miminka opravdu nejde poznat, kdo je otcem. Genetika je věc mocná…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Předem moc děkuji za přečtení a prosím o zachování anonymity. Je to pro mne velmi citlivá záležitost. Pracovala jsem v jedné velké firmě jako podniková právnička. Začátkem minulého roku, nastoupil do firmy nový kolega. Též právník. Napřed jsem byla naštvaná, že se mi bude do práce plést, ale později jsem byla ráda. Kolega byl velmi chytrý a bystrý, bohužel i velmi pohledný a galantní muž. Já jsem byla a stále jsem zadaná. S přítelem jsme dva a půl roku. Seznamili jsme se, když mu bylo 21 a mně 28. Je mezi námi věkový rozdil sedm let. Nikdy nám to neprekáželo. Přítel byl rozumný a vyspělý. Jeho věk se spíše projevoval v organizačních schopnostech a zkušenostech, které neměl. Co jsem neřekla, to prostě nebylo. V tom jsem ale nevidela zásadní problém. Nekdy jsem sice měla plnou hlavu prace a ještě věcí z domova, ale jinak náš vztah byl naplněný láskou a štěstím. Proto je dost nepochopitelné, že jsem začala cítit určitou náklonnost ke svému kolegovi. Asi to byla ta jediná věc, kterou můj přítel neměl, která mi učarovala. Kolega byl samostatný a dokázal vše zařídit. Začali jsme spolu v praci chodit na obědy a nevěra byla na světě. Měla jsem ho ráda a vzhlížela k němu. Láska k příteli nepolevila, za to výčitky mně užíraly zaživa. Pořád jsem si říkala, že vztah s kolegou ukončím, ale nedokazala jsem to. Kolega byl a je stale nezadaný. Chová ke mně hluboké city a chce být se mnou. Moc jsem se rozepsala, tak to zkrátím. V postýlce mi teď leží měsíční miminko. Následek mého nezodpovědného přístupu k užívání antikoncepce. Celé těhotenství jsem se trápila čí miminko bude. Dívám se na něj a nevidím v něm nic ze svého přítele, přestože nosí jeho jméno. S kolegou jsem vztah před porodem ukončila. On však chce testy DNA. Stejně dobře jako on vím, že o testech může rozhodnout i soud, když je odmítnu udělat dobrovolně. Přítel nic netuší a já jsem celé dny s nervama na dně. Vím, že se testům nevyhnu, vím jak dopadnou. Vím, ze teď všem ublížím, vím že jsem to vše zkazila. Vím ze si za vše mužů sama svou nerozvazností. Přítel syna zboznuje, vzdy si pral kluka a miminko uz od doby, kdy jsme se seznámili. Zničila jsem všechno a potřebovala se z toho vypsat. Nečekám moc pochopení. Vlastně nevím co čekám.