Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Nevím co dělat s novorozencem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.1.16 11:18
Já mám 3měsíčního chlapečka - byli jsme dost nemocní a konečně jsme zdraví a začínáme taky bojovat…
na bolest bradavek vyzkoušej PURELAN krém - je fakt perfektní na hojení - stojí kolem 300, ale stačí troška a pomůže to.
Na prasklinky pomáhají kojící kloboučky.
my teda odříhávat dáváme, ale málokdy se to povede.
Přes den mi malý spí dobře, položím do kočárku a usne, ale v noci je to taky boj, takže položím do postýlky a když se vzbudí a i po cca 15 min spánku se probere, tak si ho prostě šupnu k sobě do postele. Možná potřebuje cítit mámu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.1.16 11:19
Navíc muž půjde v po do práce, na dlouhý týden do 23:00 to už vůbec nevím jak to tu dám, já už večer nejsems chopná ničeho jak jsme grogy, vypadám jak mrtvola, takže na něj vždy houknu at ho přebalí, omyje, on mi ho pak dá do postele či já se zvednu a jdu na gauč kojit, být tu ještě sama, asi fakt zcvoknu..
vlastně mám jen dvě známé co měly mimi a ty dle jejich slov tohle nezažily, byly v poho, spaly méně, prý kolem 6 hodin! to neznám, dle jejich slov to bylo krásné období, možná jen potřebuji slyšet, že nejsme jediná kdo to má jinak.
- Citovat
- Upravit
15.1.16 11:19
Mám dvě děti. Nejanči, za měsíc si řekneš, že je líp. Cokoliv tě zajímá, ptej se. Klidně mi napiš do soukromých zpráv a ráda poradím.
Moc to všechno řešíš. Nakoj vleže, usněte oba a neřeš nějaké cvičení, nahřívání a nevím co ještě. Ty první dva-tři měsíce děti prostě nemají zralou trávicí soustavu a nepomůže nic. Choď co nejvíc ven. Zkus udrncat třeba na balkoně nebo v garáži, pokud má dítě raději pohyb venku a chladno. Co šátek? A pořádně jez a pij.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.16 11:19
To jsou hormony a ta velká změna. U prvního to byl u mě taky očistec. Trpěl na prdiky, furt brečel, spal max hodinu. Říkala jsem, že ho dám do babyboxu, aby dostal maminku, co bude vědět co s ním. Já se za matku ani nepovažovala. Furt jsem brečela… Pak si to všechno nějak sedlo, začal sledovat, fungoval bílý šum, začal si všímat hraček, hýbat se…
A navíc Teda můj první syj byl šíleně zvracecí. 20X denně prevlekani.
Co jsem pochopila a na co si dát pozor: dítě vycítí z tebe tu nervozitu a je to pak ještě horší. Pokud budeš klidná, i dítě bude klidne. Po šestinedělí sama uvidíš, že bude líp. Snaž se najít si i chvilinku pro sebe, sníst kýbl zmrzliny na nervy 
Ne čokolády, to je pak bolí bříško 
spí, když spí miminko. Neboj, až se naučí efektivně sat, vydrží spát dyl.
No a my teď už máme druhé…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.16 11:20
A ven můžeš do -5°c
to mi řekl pediatr i u staršího syna, který se narodil v lednu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.16 11:20
Tak tohle by si měly přečíst ty náctileté děti, které chtějí mít dítě nebo jsou už těhotné.
No jinak. Hlavně se musíš dát do klidu - když budeš nervní, brečet, dítko to pozná a naladí se stejně. Takže klid.
Povolej tchýni, prcka dej do kočárku a šup na 2 hodiny na procházku a ty odpočívej. Že nevydrží? ALe vydrží. Děti většinou v kočáru spí mnohem lépe a déle než doma.
Kojení - nakoj, když nebude chtít odříhnout, neodříhej a dej na bok do postele. Kdyby chtěl za chvíli zase kojit, nedávej, dej mu dudlík. Oni to mají automaticky, protože sání je uklidňuje. Už jsi zkoušela vzít si ho do postele vedle tebe a spát dohromady? Mohl by se uklidnit, protože by tě cítil.
S partnerem to udělej tak, že spi v ložnici, když on nechce jít spát dřív aby ti pomohl, tak a%t dva dny pocítí jaké to vaše mimčo je nespavé.
A to samé jak s tchyní - nakoj, dej mu ho do kočárku nebo ho nech doma a vyraž k doktorovi. Věř, že se to nezblázní a partner alespoň pochopí o co se jedná. Neboj, přežily to ostatní, přežiješ i ty. Držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.1.16 11:21
@PT123 mám ho u sebe, a el je to stejné, nic se nezměnilo, ho i ted víc přes den chovám, snažím se ho hned nedáváat do postýlky, chovat ho, chodit s ním po bytě, ale u přímne, už ani na to není energie
- Citovat
- Upravit
15.1.16 11:21
Je to normální- ty pocity, já je měla tři měsíce.. Já so pak stíhala- nechci, aby to vyznělo jako vychloubání, ale síthlaa, ale prostě v hlavě stejně jsem měla hroznou depresy ani nevím z čeho
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.16 11:22
@Anonymní píše:
Navíc muž půjde v po do práce, na dlouhý týden do 23:00 to už vůbec nevím jak to tu dám, já už večer nejsems chopná ničeho jak jsme grogy, vypadám jak mrtvola, takže na něj vždy houknu at ho přebalí, omyje, on mi ho pak dá do postele či já se zvednu a jdu na gauč kojit, být tu ještě sama, asi fakt zcvoknu..vlastně mám jen dvě známé co měly mimi a ty dle jejich slov tohle nezažily, byly v poho, spaly méně, prý kolem 6 hodin! to neznám, dle jejich slov to bylo krásné období, možná jen potřebuji slyšet, že nejsme jediná kdo to má jinak.
Všechno z toho je normální, pokud chceš bojovat za kojení, bojuj. Pokud ne, tak dej flašku a umělý.
Radím přes den dotáhnout kočár domů, dítě oblíknout jako na ven, otevřít okno nebo balkon a dát ho tam.
Režim po týdnu asi nelze očekávat.
Většinou jsou to hormony, až se zklidníš ty, zklidní se i dítě.
Držím palce, je to náročný, manžel mi taky moc nepomáhal, v noci k malýmu nevstal snad nikdy (maximálně s dovětkem proč řve)…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.16 11:22
@Anonymní píše:
@PT123 mám ho u sebe, a el je to stejné, nic se nezměnilo, ho i ted víc přes den chovám, snažím se ho hned nedáváat do postýlky, chovat ho, chodit s ním po bytě, ale u přímne, už ani na to není energie
stahuješ malou do zavinovačky? občas to pomáhá - zakutat miminko aby čouhala jen hlavička. Do zavinovačky, nebo klidně jen do plíny.
klidně písni SZ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.16 11:25
Tvůj popis celkem sedí na to jak jsem se cítila po porodu s dcerkou. Trvalo mi to 4 měsíce, než si to sedlo a ještě k tomu jsme se 14 dní po jejím narození stěhovali.
Pokud bude nad nulou, obleč ji a běž na chvíli ven. Zkus opravdu jíst, já si nejezením dost rozhodila organismus a pak i když jsem měla pohybu dost, tak jsem pořád vypadala, jak kdybych se válela celý den na gauči.
Co se týče kojení, já používala kloboučky a pureland. Bez nich bych dcerku ani nenakojila, při kojení jsem ji neustále budila.
Zkus si domluvit s manželem, že jeden den o víkendu vstane ráno, ty malou nakojíš a on s ní půjde ven a ty si na tu chvíli lehneš. Pokud neusneš, vem si nějakou příjemnou knížku a čti si v posteli.
Šátek jsem měla taky a bylo to super, jen se mi s tím špatně cokoliv dělalo, ale chodila jsem s ním i na procházky, vše co jsem potřebovala vyřídit ve městě jsem řešila šátkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.16 11:25
Že brečíš je normální hormonální výkyv, zvláště u prvního miminka (sice to tu nepíšeš, ale předpokládám, že máš první). Co se týče kojení tak ano ze začátku to dost bolí, i když je správně přiložen, i mě to bolelo a to už jsme věděla co a jak, mám už druhé miminko. Kup si betapanten mast dost to zklidňuje a můžeš i kojit, nemusíš omývat bradavku a po každém kojení důkladně namasti. 6e máš malého u prsu je normální, já taky zprvu kojila skoro hodinu, u toho usínal. Je to normální. Je to pro mimčo hrozně vyčerpávající a taky se to učí. Ale neboj během 2-3 týdnů se to spraví, bradavky si zvyknou a nebude nic bolet a mimčo se naučí napít cca 10-15 min. a další kojení za ty 2,5-3 hod. čím bude větší tak se prodlouží interval.
co se týče spánku, některé děti to tak prostě mají, nepomohlo by, kdybys ho dala do kočárku, tam většinou všechny dětí spí jak dudci, někdo by s ním šel ven a ty si odpočinula? Třeba jen na chvilku, až zabere, tak pak s ním domů a třeba ho nechat v kočárku na chladnější chodbě.
Hlavně pravidelně jez a pij, pestrá strava a dávej pozor co jíš, aby neměl bolesti bříška, pokud by měl tak zkus Espunisal před každým kojením 5 kapek. že máš málo mléka nemyslím, tvoří se dle potřeby, když je novorozenec je pochopitelné že máš méně než budeš mít u půlročního. Hlavně se drž a buď v pohodě a bude i miminko v pohodě, cítí tvou bezmocnost a stres a pak je taky neklidné. Budu držet palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.16 11:28
Zkus si poridit satek a mit ji u sebe. Tim dudlanim prsa, chce byt treba jen s tebou. A ohledne mleka kontaktuj tu laktacni poradkyni, treba se ti mliko ztraci a mala ma hlad. S tim pokladanim na bok pri spani, muzes klidne, nebo na zada a otacet ohlavicku, aby ji neprelezela. Vse se casem srovna uvidis . Drzim palce at je lip!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.16 11:28
@Framik píše:
Ale neboj během 2-3 týdnů se to spraví, bradavky si zvyknou a nebude nic bolet a mimčo se naučí napít cca 10-15 min. a další kojení za ty 2,5-3 hod. čím bude větší tak se prodlouží interval.
Bohužel moje bradavky si nezvykly a dá se říci, že až po 4 či 5 měsících jsem zvládla jedno max. dvě kojení za den bez kloboučků. Pravda je, že já mám i měla hodně citlivá prsa a bradavky před dítkem i nyní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
Ahoj,
prosím o zachování anonymu, chodí sem i z rodiny a nechci, aby vděly jak to mám..
Já mám problém, mám doma týdenní miminko a absolutně nevím co s ním, připadám si uplně nepřipravená. čekala jsem, že to bude náročné období, ale tohle ne..
Já vlastně vůbec nevím co s ním dělat, každý mi radil něco jiného a ted tápu, navíc mi to s ním moc nejde..jsme unavená, zavalená hormony a mám pocit, že se brzo zblázním..
Nevím mám ho dávat ležet na bok? Říkali v porodnici, laktační zas, že na záda, jak ho mám tedy polohovat, jednou tak, po druhé tak?
Kojení..to je věc, ze které zešílím, bolí mě, ano, měla jsme laktační poradkyni, přesto jsme asi uplně pitomá, nejde mi to, kojíme dlouho, asi špatně, páč mě to dost bolí, už mám i hrlzu kdy zas bude chtít papat. Je mi do breku už..
Spánek, malý se budí co hodinu! já vím, že s miminkami se člověk nevyspí, ale hodinu? Kdy mám spát já? Já myslela, že jkrmit budeme tak co 3 hodky, přebalit a spát, ale tohl je permanentní kolotoč a já už padám na hubu, přece se musím trochu vyspat, aspon 2 hodky v kuse, jak to mám dát fyzicky a psychicky?
No třeba v 6 ráno jdu kojit, kojim cca 40 min, malý saje hodně pomalu, usíná u toho, když odpadne (prý ho mám nechat dokud sám neodpadne, druhá laktační, že na kojení musí stačit 20 min..)
dám ho odříhnout, což mu nejde, trvá to věčnost, ne vždy se to povede, každopádně se u toho vždy probere a chce sát, dám mu druhé prso a cca 20 min zas kojíme, odříhnout, spát, mezitím se znovu po..přebalit a modlit se, že se neprobere, většinou ano, pochodovat s ním po bytě dokud trochu nezabere, jdu s ním do postele, mám ho u sebe, usne, ale spí přerušovaně, prdíky? nevím, knourá ze spaní, natahuje se, celý se šponuje, ale nebrečí, u prdíky prý vždy hodně brečí, já nestačím ani zabrat, bojim se co mu je, když dělá tohle, za hodku je vzhůru, já jestli usnu na 10 - 20 min..takže přebalit, cvičit nožičkama, nahřát polštářek, nakojit a pořád dokola, nemám čas ani se pořádně najíst, já už fakt nevím, za den má tak 2 časy, kdy spí třeba 2 hodky, snažím se toho využít a usnout též, ale jak nachvál, zrovna takhle na povel mi to nejde..jak je pořád u prsa, mám i malo mlíka, možná proto se pořád budí, 2× jsme dokrmili, jednou usnul hned podruhé to bylo stejné jako vždy..
už se hádáme i s mužem, on je nervní, když brečí, neví si s ním rady, jako pom, ůže přebalí a tak, ale stejně, u prsa ho mám pořád já..
laktační mi říkala, že si to časem sedne, ale já už nemůžu, měla jsme dost těžký porod a ještě fyzicky z něho nejsme ok, nedodju pomalu ani do krámu aniž by mi nebylo zle, a el to souvisí i s tou vyčerpanotí si myslím..
S mužem už nastaly hádky, on že je unavený už taky, on pí 8 hodin denně, já v obýváku s malým, hlava klesá, brečím a on mi řekne, že už je taky grogy, do noci kouká na filmy, říkám mu, jdi spát, at jsi čilý a on v poho..jenže on vstane o 12..a jde třeba začít vařit, já bych potřebovala aby vstal ráno, já dala prchu, v klidu snídani, málo jim, ani nemám hlad..
Mám jít třena na kontrolu krve k obvodákovi kvůli porodu..kdy ale? jak mám malou vzít s sebou? nechat doma manželovi na hodku a půl, co když mezitím bude chtít jíst, mlíka na odstříkání tolik nemám..on se z něj zblázní..
Jsme jak dva zoufalci co vůbec netuší, pomáhá na m tchýně, poklidí, ale v péči o malou moc neporadí, už jak říká, je to dlouho a vše bylo jiné, já v okolí nikoho s mimi neznám..vlastně ani nevím jak by měl vypadat den s malým..ven nechodíme, je tam kosa, pediatričkla říkala, že max když bude nad nulou a jen na chvíli..
navíc si říkám, zda už neblázním, občas se rozbrečím z ničeho nic a říkám si proč jsme si ho pořizovali, já už nechci a takové hnusné věci.( přitom malého miluji, ale občas mám chut se sesypat, aby si mě odvezli a já malého nemusela řešit..já už totiž fakt nevím jak dál..je to v šestinedělí normální?