Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevím, jak vychovávat dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.4.19 15:22
@Anonymní píše:
@Hobitka některá slova umí říct dobře, skoro jako originál, hlavně slova v manželove jazyce. Jejich pár, tak 5. Pak má pár, která umí říct tak polopate, jako kíka (knížka), koky (kostky),hópy (houpy), kokej (kovej), okatá (to říká jako originál, z básničky), moc těch slov nemá, ale snaží se u některých.
Já mu vlastně hodně povídám u jidla, aby vůbec jedl, tak říkám říkanky z knížky, už je umím všechny nazpaměť. To je tak jediná doba kdy poslouchá.
Můj syn říkal slova jako kokej když mu bylo 3,5 let. V 19ti měsících řekl první slova - máma, hóba (houba). Pak už žádné jiné až do věku 2,5 let kdy se najednou ze dne na den rozmluvil a začal opakovat. Teď pusu nezavře. A to, že jiné děti stačí naťuknout zatímco s mým synem jsem musela intenzivně pracovat třičtvrtě roku aby dosáhnul stejného výsledku jako jiné děti za dva dny, tak tohle důvěrně znám.
Hodně mu pomohlo když začal chodit do školky - jakoby se probudil. Byly mu dva roky a dva dny a šel. Doma byl naprosto nespolupracující - mám pocit, že už mě měl plný zuby. Potřeboval prostě jinou autoritu a dětský kolektiv a nějaký pořádný program.
Třeba i u vás je důvod jednodušší než se zdá.
Jako malý byl úplný mimoň a teď je mu šest a podle dětské psycholožky má sociální cítění jako desetiletý kluk. V něčem je překvapivě bystrý a v něčem jiném zase překvapivě natvrdlý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.19 21:15
@Kriss Tina ale tak je to myšleno. Že každý pořád něco hledá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.19 21:50
@Anonymní píše:
@Hobitka některá slova umí říct dobře, skoro jako originál, hlavně slova v manželove jazyce. Jejich pár, tak 5. Pak má pár, která umí říct tak polopate, jako kíka (knížka), koky (kostky),hópy (houpy), kokej (kovej), okatá (to říká jako originál, z básničky), moc těch slov nemá, ale snaží se u některých.
Já mu vlastně hodně povídám u jidla, aby vůbec jedl, tak říkám říkanky z knížky, už je umím všechny nazpaměť. To je tak jediná doba kdy poslouchá.
Na trojjazycne dite mi to neprijde uplne katastroficke 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.19 21:52
Proste zakladatelko, az budes mit moznost, nech ho proklepnout, do te doby se mu venuj a nezoufej. Pokud by to mela byt nejaka PAS, nemyslim, ze bude vazna. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.4.19 22:09
Zakl.
Tu řeč bych ani tak moc neřešila, vlastně to, že něco už umí, beru jako bonus. Kolikrát jednojazycne děti neříkají nic. A navíc já ty básničky a říkanky do něj hustim denně u jidla.
Jde mi spíš o ty další věci, že je nesamostatny (ale umí se nakrmit lžíci, třeba jogurt) , a že nerozumí pokynum.
Přitom já mluvím na něj jak na blbeho. Třeba teď mu říkám „hrneček postavíme na stůl“ - „podívej, už hrneček stojí na stole“. Jakoby o každé činnosti ještě mluvím, prostě aby viděl, že tohle je stůl a tohle hrneček 
Hází neustále s vecma, je to jeho oblíbená cinnost, dělá to i občas s jídlem a nebo lžíci, tak jsem mu několikrát řekla, když jsem zachytila, že hodlá házet, „pokud to nechceš, tak mi to podej“ a on mi teď nosí věci, jako nechala jsem mu na stole banán, ať si vezme. Ale očividně ho to vizuelne rusilo, tak za mnou šel do kuchyně mi ho dát. Ale kdybych mu řekla, poloz jej na stůl a ještě na ten stůl ukazovala jak blbá, tak by ho tam nedal. Buď by ho odhodil, položil na zem a nebo dal mě a šel si po svém.
- Citovat
- Upravit
2.4.19 22:40
Nesamostatny nejak neumerne veku mi neprijde. Nejstarsi dceru jsem krmila asi do 4, ta jidlo opravdu nevymyslela a byla dobu na 1.-2. percentilu. Oblekani okolo 2.5 zacatky u prvni dcery, syn nastupoval ve skoro 3.5 a horkotezko triko a teplaky (ale zato znal par tuctu kytek a zvirat rodovym a druhovym). Hazeni vecma, potazmo jidlem, je super zabava, co vytoci matku, ne 
? Nejmladsi se naucila ostrelovat kuchyn lzickou jako prakem. A jeste u toho rika fuj 
.Takze by me asi nejvic zarazelo, ze nerozumi pokynum. Mozna bych na nej tedy zkusila mluvit jen jednou reci jednoslovne, maximalne dvouslovne. Me nejmladsi je 22m a pravda je, ze rozumi vsemu, obcas az moc. Ja zase resila s nejstarsi okolo 2 let, ze treba konkretni druh jogurtu se musel jist konkretni lzickou, jinak hysterak (proste malinovej zlutou, jahodovej zelenou a tak). Na stejnych mistech v parku musela dostavat stejne jidlo a beda, jak jsem udelala chybu… Ritualu bylo milion, chudak moje hlava. Je to lepsi, ale ne dokonale.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.4.19 00:10
Zakl.
S tím autismem si nejsem úplně jista, buď možná ten vysokofunkcni a nebo
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.4.19 00:23
Zakl. (se mi to odeslalo)
A nebo možná atypický. A nebo jiná porucha PAS a nebo úplně něco jiného. Jako trochu nestandardní je no.
Ale on třeba nemá žádné rituály, na ničem nelpi, nic mi nestaví do řady a taky ho neirituji vyrazne zvuky či co.
Není neverbální. Zvatle japonský a do toho občas zazní slovo.
Předevčírem jsme nešli ven, byl nemocný, ale běžel ke dveřím a měl hysterak, chtěl ven. Snažila jsem se mu to vysvětlit, jenže mlátil hlavou o dveře a křičel. No tak jsem ho nechala tam a šla něco uklízet a on za chvíli za sebou táhl moji tašku na ven, tu kterou pokaždé beru. Dotáhl ji sám do ložnice ke mně. Nebo včera boty. Donesl si jednu svoji boticku sám od sebe. Tak mu říkám, že máme jenom jednu a že potřebuji i tu druhou a ať mi ji taky podá. A šel a podal mi ji. Úplně nechápavej asi nebude. Jenže tohle se stane jednou za měsíc. Můžu mu každý den valit, že jedna bota nestačí ať podá i druhou a vůbec žádná reakce, že by chápal co po něm chci.
On má hrozný ty hysteraky a ten průběh no. Třeba je v transu a začne se mlátit rukama do hlavy, jako fackuje se a u toho křičí. A nebo boucha hlavou do něčeho.
- Citovat
- Upravit
12.4.19 23:32
@Anonymní píše:
Dobry den, potrebovala bych poradit, jak spravne vychovavat dite, protoze mam pocit, ze to neumim a nebo nevim jak na to.
Mam chlapecka, neco malo pres dva roky, je to jedinacek. Neni absolutne samoobsluzny v nicem. Necekam, ze si oblekne sam mikinu a zapne, nebo obuje boty, ale on je ani neprinese, kdyz o ne pozadam, a ukazuju na ne. Takze je donesu nakonec ja, jinak by jsme se nikam nepohnuli, a hnili doma.
Neprinese mi svuj hrnecek, abych mu tam doplnila piti, i kdyz ho o to zadam. Kouka na me nechapave. Pritom vi, co je jeho hrnek.
Kdyz na neco ukazuju, podej mi toto a nebo tamto, tak nereaguje, jakoby nerozumel tomu pokynu, ale kreslici tabulku prinest umi, jako jedinou vec.
Kdyz si chci s nim hrat, tak si hrajeme chvili s tou tabulkou, to ma rad a chvili treba s knizkou, koukame na obrazky. Popisuju co je na obrazku, (to je auto, auto jede / to je dum, ma strechu, komin, dvere, okna…) je to takove rychle prohlizeni, on otaci stranky velmi rychle, takze ja stiham komentovat velmi sporadicky. Pokud do prohlizeni zasahnu, jako, ze bych chtela zpomalit a lepe si obrazky prohlednout a komentovat, tak ma hysterak.
Kdyz na cokoliv ukazu, a zeptam se co to je?, tak mlci, a kdyz mam stesti, tak rekne „to je“, to rikam velmi casto u veci, ktere mu ukazuji a misto pojmenovani veci si z toho odnesl „to je“Dale moc aktivit spolu nemame, snazim se brat hracky, hrat si s nim, ale vydrzi max 5 min a pak zacne hrackama hazet a utika si po svem. Tak ja si pak sednu a treba si ctu, jenze po chvili mam vycitky, ze on je nekde sam a ja ho nestimuju, ze nic neumi, a ja si tu ctu.
Dalsi vec je, ze se bojim aby mi neprerostl pres hlavu, nevim, jak adekvatne reagovat na jeho hystericke sceny. Bud ma obdobi vzdoru, nebo uz je rozmazleny a nebo kombinace obojiho.
Jdeme z prochazky, pokazde jeste z okna domu v chodbe koukame ven a ukazuju mu vyhled z vrchu a komentuju. Tato aktivita trva asi 2 min, jemu by vyhovovali dve hodiny, abych stala a drzela ho v jedne ruce a ukazovala na vyhled. Takze co ho sundam dolu, ze uz pujdeme domu, ze uz jsme se podivali, tak hysterak. Doma busi hlavou do dveri, a rozhodne se nesetri. Kdyz neni pokazdne po jeho, tak ho chytne amok, a boucha se do hlavy, jak mam reagovat?Venku si utika hned po svem, kdyz se snazim neco rikat, tak stejne me nevnima, ukazuju, treba na kocku co bezi kolem, ale jako kdyby nevidel, takze moje snaha je zbytecna.
Jsem tu nastinila jen par situaci, bohuzel neumim psat tak, aby to nepusobilo zmatene.
Prosim anonymne a nebo smazat, nejsem hrda na svoji neschopnost
Proste muj hlavni problem je, ze nevim jak ho stimulovat v rozvoji. Bojim se, aby jeho „neschopnost“ nebyla vysledkem me spatne, nedostatecne, nebo nevim jeste jake vychovy. Stimulace se mi moc nedari, u aktivit se mnou nevydrzi, pohadky, abych mu cetla nechce, u knizek vydzri chvilicku, jak s nim mluvit a kdy s nim mam mluvit? On si jde nejradeji po svem, mne nepotrebuje. Venku je uplne jako hluchy. Jak mam zaridit, aby me vice vnimal. Jak na samoobsluhu? A jak reagovat na jeho hysteraky?
No víte co si myslím, že máte vcelku normální 2 leté dítě. Pozornost u knížky 5 minut to je dost dobré a hysterické záchvaty jsou vcelku normální - moje dcera ležela pod stolem vzteky bušila pěstma do země. ( Ignorovat ) Zavírala mi dveře před nosem a strkala do mě.
Tak když do mě chtěla strčit 2× jsem jí řekl ne, po třetí jsem jí uhnul spadla na zem a natloukla si a už do mě nestrkala. Já mám ročního syna a také neposlouchá, protože nechce, začíná se vztekat. Jinak když chcete, aby Vám něco podal a on nereaguje, tak ho vezměte doveďte do k té věci dejte mu jí do ruky a ukažte mu co má dělat. Uvidíte do jaké míry rozumí a do jaké nechce. Když udělá co chcete vždycky ho pochvalte. Jinak nejsem odborník na PAS, ale vezměte ho mezi děti třeba na hřiště a uvidíte jestli bude nějaký extravagantní - já bych řekl že nebude. Fyzicky jsem děti prakticky nikdy netrestal - nemá to valný efekt a navíc si dítě řekne, že nejlepší je věci řešit násilím a bude se tak chovat. Jinak děti jsou naučené, že buď poslechnou nebo mě umluví - dítě má právo protestovat a pokud mě neumluví a neposlechnou pak přijde trest - většinou něco zakážu na krátkou dobu třeba počítač - mám proti Vám už velké děti. Jinak s dětmi nemáme problém jsou hodné normálně vycházíme prakticky na ně nezvyšuji ani hlas. Mám normální míru autority, děti se mě nebojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
