Život bez otce

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.03.19 22:18
Život bez otce

Ahojky, je tu nejaka z vas, která vyrůstala bez otce a vychovavala vas pouze matka, bez žádného mužského vzoru? Jestli ano, jak vnímate sve detství a myslíte, že vas ta vychova bez otce nejak poznamenala? S kým jste tancovali na vasem maturitním plesu, kdo vas doprovázel na svatbě??
Zakladam tuto dikusi, jelikož muj tata odesel od nas, když mi byly 2 roky..Vždy jsem zavidela tem holcickam, kterého měli tatínka, který umel projevovat lasku ke své dceři.
Táta prej mamku psychicky týral, protože mu porodila dceru(mě) a ne jeho vysněného syna,.
Prosím o zachování anonymu, je to pro me citlivé.

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.03.19 22:21

Úplně bez mužského vzoru jsem po rozvodu rodičů nevyrustala, ale pro me byl na 1.místě dědeček. Ten mě vedl k oltáři a i se mnou tančil na maturáku :andel:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.03.19 22:25

Ja nikdy nemela muzsky vzor a myslim, ze me to poznamenalo. Je mi 32 a za svuj zivot jsem mela x partneru, nejdelsi vztah 5 let a stejne nemuzu ukotvit. Kdezto moje spoluzacky maji rodiny s prvnim ci druhym partnerem co poznaly. Ja mam problem, protoze jsem nikdy nevidela jak se k sobe muz a zena maji v partnerstvi chovat. Nyni mam muze, je starsi o 15 let, mame syna.

Russet
Neúnavná pisatelka 15028 příspěvků 31.03.19 22:26
@Anonymní píše:
Ahojky, je tu nejaka z vas, která vyrůstala bez otce a vychovavala vas pouze matka, bez žádného mužského vzoru? Jestli ano, jak vnímate sve detství a myslíte, že vas ta vychova bez otce nejak poznamenala? S kým jste tancovali na vasem maturitním plesu, kdo vas doprovázel na svatbě??
Zakladam tuto dikusi, jelikož muj tata odesel od nas, když mi byly 2 roky..Vždy jsem zavidela tem holcickam, kterého měli tatínka, který umel projevovat lasku ke své dceři.
Táta prej mamku psychicky týral, protože mu porodila dceru(mě) a ne jeho vysněného syna,.
Prosím o zachování anonymu, je to pro me citlivé.

Chyběl mi a měla jsem pocit prázdna. Odešel v mých 4 letech a vzhledem ke vztahům jsme se vůbec nevídali, ač jsme bydleli blízko. Na maturiťák jsem šla z donucení, měli jsme za sebou 2 úmrtí v rodině. Neučil mě plavat, jezdit na kole a ani lyžovat. Jak se chovat ke chlapům jsem se musela naučit metodou pokus omyl. Dnes spolu vycházíme dobře. Nechci navazovat na ty propasti a chci, aby syn měl oba dědy. Svatbu jsme neměli, ale nejspíš bych mu dovolila, aby mě vedl, ale není to na pořadu dne. Kdybych se vdávala hned škole, spíš bych řekla strýci. Ten v mém životě hrál hodně důležitou roli taky.

kamiŠ
Generální žvanilka 23845 příspěvků 31.03.19 22:28

Nikdy jsem nemela muzsky vzor. Nasi se rozesli v mych 4 letech a nestykali jsme se.
Na maturitaku jsem nemela ani mamu. Tancila jsem s partnerem.
A k oltari me vedl bratr ;)

splendis
Kecalka 299 příspěvků 31.03.19 22:31
@Anonymní píše:
Ahojky, je tu nejaka z vas, která vyrůstala bez otce a vychovavala vas pouze matka, bez žádného mužského vzoru? Jestli ano, jak vnímate sve detství a myslíte, že vas ta vychova bez otce nejak poznamenala? S kým jste tancovali na vasem maturitním plesu, kdo vas doprovázel na svatbě??
Zakladam tuto dikusi, jelikož muj tata odesel od nas, když mi byly 2 roky..Vždy jsem zavidela tem holcickam, kterého měli tatínka, který umel projevovat lasku ke své dceři.
Táta prej mamku psychicky týral, protože mu porodila dceru(mě) a ne jeho vysněného syna,.
Prosím o zachování anonymu, je to pro me citlivé.

Ano, poznamenalo… Ale dobrá otázka, já si zas říkala jestli není lepší vyrůstat bez táty? a nebo mít tátu co chodí domu jen večer? a poslouchate jen urážky, řvaní, sprosté nadávky a obcas nějaké násilí když přišel opilý domu

Příspěvek upraven 31.03.19 v 22:34

Kriss Tina
Echt Kelišová 9381 příspěvků 31.03.19 22:33

Já otce „měla“. Alkoholika, kterého sem třeba týden neviděla protože každý den po práci seděl v hospodě a vracel se až když sme spaly. Úžasný vzor no, když už pritah domu dřív tak akorát řval. Lepší žádný než toto. Vychovala nas mamka a poznamenána si nepřipadám. Naopak mám pocit, že zvládnu spoustu mužských prací, protože sme si jako ženské musely se vším poradit samy. Rozvedli se když sem nastoupila na střední, od té doby sem otce neviděla. Na maturitak nebo do tanečních jsem nešla, k oltari mě povede máma.

Aduš8
Závislačka 4120 příspěvků 31.03.19 22:37

Vyrůstala jsem s oběma rodiči do svých devíti let. Pak si táta našel jinou, jezdila jsem k němu jen na víkendy. Kolem mých čtrnácti nastala pauza, kdy jsme se viděli třeba jen dvakrát do roka. Trvalo to asi tři roky a hodně nás to odcizilo v době, kdy jsem ho potřebovala asi nejvíc. Jestli mě to poznamenalo? Asi nějakým způsobem ano, jsem hodně citově závislá na svém manželovi . Manžel je starší o šestnáct let, ale jsme spolu šťastní. S ním jsem našla takovou tu vnitřní a domácí pohodu, stejně staří kluci pro mě byli strašně akční a neudržela jsem s nimi krok. Ale to je dáno i mou povahou, nejsem typ, co musí někde pořád lítat. Teď jsme s tátou v kontaktu, k oltáři mě vedl on, ale mamka je mamka.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.03.19 22:44

Nemám, asi jako jediná mám vyjímečný případ. Mamka se s otcem rozešla ještě v těhotenství, nenechala si na mě platit, není uveden RL, nic. Asi k tomu měla důvody..respektuju. V dětství mi dávala mimořádnou pozornost a veškeerý volný čas. Což je průšvih, protože tento model hledám v partnerech. Jak už tu bylo zmíněno, nemůžu pořád zakotvit, i když už mám malé dítě, s partnerem tak nějak jsme nejsme, jezdí za malou obden, je tady pár hodin. Nespíme spolu, nebydlíme spolu, ale jinak fungujeme jako partneři. Vím, že je to ujetý, chtěli bysme oba si někoho najít ale shodli jsme se, že nám to takto víc klape. Já chci samozřejmě aby bydlel s námi a trávil s námi čas, ale ho tento model údajně dusí, chce mít nějakou pomyslnou svobodu. Už to, že jsem si pro své dítě vybrala tohohle otce, něco vypovídá a věřím, že mě poznamenal právě model ,,bez otce" :(

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.03.19 22:59

Trosku jsem vtirnu moji otazku. Je to nejaka samozivitelka? Jak to zvlada vase dite?
Moje dite porad breci , jak chce taky tatinka, jako ostatni deti..

Ostružka
Ukecaná baba ;) 1459 příspěvků 31.03.19 23:10

Moje máma to zvládla skvěle, takže s bráchou jsme měli dětsví super, i když bez otce. Maminka pak už ani s nikým nežila, takže úplně bez mužského vzoru. Myslím, že to nebyl vůbec špatný start do života, hledala jsem ve vztazích to, co jsem skutečně potřebovala a cítila, nebyla jsem zatížená žádnými stereotypy. Obecně mám dojem, že díky šťastnému dětství mám teď šťastný život. Bez otce to jde taky.

Ostružka
Ukecaná baba ;) 1459 příspěvků 31.03.19 23:12
@Anonymní píše:
Trosku jsem vtirnu moji otazku. Je to nejaka samozivitelka? Jak to zvlada vase dite?
Moje dite porad breci , jak chce taky tatinka, jako ostatni deti..

Děti obecně brečí po tom, co nemají. Je to pro Vás těžké, ale pokud budete vyrovnaná a v pohodě, bude mít krásné dětství s Vámi a nijak ho to nepoškodí.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.03.19 23:14

Já jsem tátu měla a mám, ale byl s námi tak nějak do mých cca 6-8 let, pak pracoval v zahraničí a pak se s mámou rozešli. A nemám pocit, že by mě to poznamenalo, vyrůstali jsme se sourozenci s mámou a nic nám nechybělo. S tátou jsme se stýkali občas o víkendech. Mám rodinu, s mužem jsem už přes 15 let a jsem spokojená…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.03.19 23:22

Další anonymní.
Vyrůstala jsem sice s otcem,ale vlastně vedle sebe.On byl chorobný žárlivec na mámu.Dělal šílený scény.Hrozně na ní visel,měl jí rád,ale až tak,že to bylo nesnesitelný pro všechny.Maminka pracovala na směny.On se o nás jako o děti neuměl postarat,ani v základních věcech.Takže nás jezdila hlídat babička dle potřeby.Nikdy si s námi nepovídal,nikdy se nás na nic neptal,nezajímal se o nás.Jakobychom byli s bratrem vzduch.Snad ani netušil,do jaké třídy chodíme,tušil,že se učíme dobře,ale vysvědčení nikdy neměl zájem vidět.To že by nás něco učil,nikdy nic.Naopak nadával,že jsem tlustá,bratr měl dle něj také určité „vady“.Když měl „dobrou“ náladu,tak si nás posadil ke stolu a začal vyprávět,jak měl šílený dětství.Jak ho jeho matka odstrčila.Jeho bratr byl protěžovaný.V práci jsou na něj všichni ošklivý.Rodiče se rozvedli když mě bylo 14 let.Ale s bratrem jsme to chtěli již dlouho,aby od nás odešel a měli jsme doma klid.Bylo to u nás náročný,stále dusno,nadávky,hnus.po tomto už si maminka nikdy nikoho nenašla.
A jak to cítím.Snažila jsem se nenasadit růžové brýle,až se mě bude někdo líbit.Primárně jsem hledala chlapa,který si bude rozumnět s dětmi a nebude žárlit.Našla jsem ho v 19-ti letech.Letos spolu budeme 29 let.
A co je zvláštní,tak když vidím,jak některé holky z mého okolí říkají,že táta je nejlepší chlap svého života,jaké měly krásné dětství,že se na něj i v dospělosti mohou obrátit-tak necítím žádnou závist,žádnou hořkost,nemám pocit,že jsem o něco přišla.Prostě beru život s pokorou-měla jsem úžasnou babičku,která vlastně suplovala tátu,který se o nás neuměl starat.Maminku,která vše zvládla na jedničku,.Cítím tu obrovskou úlevu,když se otec odstěhoval.A své dětství beru jako krásné,mám hezké vzpomínky.
Nemá význam se trápit tím,co jsme neměli.Určitě je v životě spousta věcí,které jsme měli.A to je důležitější,z toho musíme čerpat a žít.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.03.19 23:38

Mně otec zemřel, když jsem měla 9 let a musím říct, že mi chybí pořád a rodinu to určitě hodně poznamenalo, co se týče formování osobností. Já jsem převzala mužskou roli, takže dokážu řešit chlapské věci kolem bydlení, auta atd. Partnera mám takovou „babu“, který chlapské věci moc nedělá. Asi nejvíc mi chybí teď v dospělosti když mám děti, protože byl prostě kus mě, povahově si myslím, že jsme si byli hodně blízko. K oltáři mě vedla maminka a svatební kytku jsem mu pak po obřadu odvezla na hrob. V těchto situacích je to prostě těžké, ale určitě záleží, zda otec nebyl nikdy, nebo si na něj nějakým způsobem pamatuje…

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama