Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevím, jak vychovávat dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.4.19 09:53
@AlenaSu píše:
Anonymní hrdino… S dcerou to nebylo a není jednoduché. Má své nálady, umí být pořádně protivná, ale přijde mi, že v dnešní době se všechno nějak moc řeší. Dobrá polovina dětí má ADHD a autismus, ale nemyslím si, že je to jen o tom. Můj názor no, ale na ten mám právo.
Druhá dcera je vzteklina. U oblékání vriska, jak kdybych ji chtěla roztrhnout, nic se jí nelíbí, ale nebudu to prisuzovat nějaké mentální chorobě. Prostě je taková, vyroste z toho. Každé dítě je jiné, každé má jiný vývoj.
Jenže důvod, proč se nám tady některým nepozdává syn zakladatelky a proč radíme návštěvu odborníka, není to, že je živý a vzteká se, ale ta nedostatečnost v reakcích. Podle popisu to skutečně odpovídá reakcím dítěte s PAS a pokud to tak je, tak čím dříve se na to přijde, tím lépe pro to dítě.
Že má polovina dětí ADHD nebo autismus je totální blábol. Nebo ty všem dětem kontroluješ lékařskou kartu? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.19 10:06
podle mě je teda chyba ve výchově. Syn vychovává tebe a ne ty jeho, protože on je ten kdo má navrch a ty jsi ta která se mu přizpůsobuje. Musíš být tvrdší a trpělivější než je on. Ono je vždy jednodušší vstát a podat si to sama, on má tu trpělivost vydržet až to nevydržíš a obsloužíš se sama - vychovává z tebe samostatného jedince 
S hysterákama je to hrozně jednoduchý. Dítě se učí v tomto věku pracovat emocema a ty jako rodič mu máš pomoct to zpracovat. Ignorování nebo klidným monotóním domlouváním ho to vážně nenaučíš. Já vždy synovi řekla, že chápu, že je naštvanej, ale že tímto způsobem to najevo dávat nemůže, že ani já ani táta neřveme a neválíme se po zemi když se nám něco nelíbí a že takhle se chovat nemůže. Postavila jsem ho do pokojíčku, zavřela dveře které otevřel sám a řekla ať přijde až se uklidní. Děti nebaví moc hrát divadlo když nemají obecenstvo. Venku při hysteráku jsem na něj houkla, že takhle se vychovaný kluk nechová, zvedla ho jednou rukou na nohy a plácla ho přes zadek. A bylo po hysteráku. A když nebylo a měl gumový nožičky, tak jsem ho vláčela za ruku po zemi. Stát nad ním a nejít kam potřebuju to je prohra. Nemůžeš ho tam nechat válet a jít pryč, protože jsi jeho rodič, takže jediná správná varianta je bohužel ho vláčet po zemi a jít a pochopitelně mu trochu nadávat aby si uvědomil, že jeho chování je nežádoucí. O tom je výchova. Metoda cukru a biče. Když se dítě chová dobře tak chválit, pusinkovat, odměňovat, usmívat se na něj, prostě ho na rukou nosit. Když se dítě chová špatně, tak se mračit, okřiknout ho, plácnout ho, být prostě mrzutá a dát mu to sežrat, aby mu tvá reakce byla co nejvíc nepříjemná a příště si to dvakrát rozmyslel. Tohle pochopí i dvouměsíční štěně, takže pokud IQ tvého dvouletého syna není menší, tak to prostě musí fungovat.
Stejně tak to jeho bouchání hlavou o zeď. Je to nežádoucí chování, takže tomu musíš učinit přítrž stejně jako kdyby kopal do psa. Okřikneš ho, plácneš ho. Pokračuje? tak ho okřikneš víc a plácneš víc. Pokračuje, odtáhneš ho jinam. Dáváš mu najevo dost lásky? Mazlíš se s ním, zpíváš mu, pohladíš ho?
Základem výchovy je totiž láska, když syna miluješ, miluje i on tebe a nechce abys byla naštvaná, a tak se snaží chovat správně. Pokud je vztah chladný, tak výchova pak nemůže fungovat.
Nech ho aby si hrál sám a čti si knížku. Nemusíš ho stimulovat celý den i přestávky jsou důležité. Zároveň hraní s hračkama a prohlížení obrázků je pro děti často nudnější než moct bouchat vařečkou do obrácenýho hrnce. Zapojuj ho do domácích prací - ať podává kolíčky, dává do pračky prádlo a podobně. Buď trpělivá - tomu že ho naučíš aby ti podával věci zasvět klidně celý den. Když to udělá zatleskej, pusinkuj ho, řekni mu že je šikovný a dej mu půlku gumovýho medvídka. Když to neudělá tak buď neutrální. Dej mu víc času aby mu to docvaklo. Opakuj příkaz. Taky můžeš použít maňáska. Řekneš synovi podej mi hrnek - ten kouká. Řekneš maňáskovi podej mi hrnek a ten ti ho podá a ty ho budeš chválit, pusinkovat, hladit a dáš mu jakože sladkost. Pak to zase zkusíš na syna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.19 10:13
@Lynette Pokud má dítě PAS, jakože zakladatelka píše, že to podezření měla už dříve a čekala, až to přejde, tak to jsou absolutně nepadnoucí až škodlivé rady. Ty poznámky o IQ štěněte a „lásce k dítěti“ naznačují cosi o tvém SQ
A ta metoda „cukru a biče“ ve tvém podání je vlastně to, čemu psychologové říkají „double bind“. V dospělosti jsou z toho moc pěkné poruchy osobnosti.
Příspěvek upraven 02.04.19 v 10:16
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.19 10:14
Taky je dobré hodně vše vysvětlovat. Já synovi vysvětlovala své pocity každý den. Když jsem byla bez nálady na hraní, tak jsem si s ním hrála, ale omluvila jsem se mu, že jsem unavená a tak mě to dnes moc nebaví, nebo jsem mu řekla že se zlobím, protože se nechová jak má, nebo jsem mu řekla že se mračím, protože mě bolí hlava, že brečím protože jsem smutná a nebo že brečím protože jsem moc šťastná. Tím dítě naučíš chápat emoce, chápat výraz obličeje, chápat projevy emocí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.19 10:16
@SlečnaDahlia Pokud má podezření, tak ať zajde k dětské psycholožce. Když to potvrdí tak jí poradí jak s ním pracovat. Ale i kdyby byl syn zcela v normě, tak způsob její výchovy je podle mě úplně mimo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.19 10:17
@Lynette píše:
@SlečnaDahlia Pokud má podezření, tak ať zajde k dětské psycholožce. Když to potvrdí tak jí poradí jak s ním pracovat. Ale i kdyby byl syn zcela v normě, tak způsob její výchovy je podle mě úplně mimo.
Podle mě je zase úplně mimo způsob tvé výchovy 
Co naděláš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.19 10:22
@SlečnaDahlia Podle psychologů nikdo není normální. Každý má určité autistické znaky, každý má nějaké poruchy. Až mi psycholog ukáže jediného dospělého člověka, který je podle nich zcela psychicky zdravý, můžu mu naslouchat jak dítě vychovávat aby nebylo poznamenané. Problém je v tom že nejen rodiče mají na dítě vliv, ale i děti na hřišti, ve školce, učitelky ve školce, pak ve škole… Jsou děti co se ve školce hroutí, protože jim učitelka křivdila, protože na ně zařvala nebo je postavila do kouta a pak jsou děti který to ustojí, protože z nich rodiče při výchově udělali odolnější jedince.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.19 10:22
@SlečnaDahlia píše:
Podle mě je zase úplně mimo způsob tvé výchovy
Tak pokud je dítě hysterické a já nad ním bezradně stojím, tak co je tohle za výchovu? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.4.19 10:24
@Lynette díky za rady. Já se ho snažím zapojovat. Rád zameta, má smetácek dětský i lopatku a pak ty velké, to se mnou uklízí vážně rád a je pomocnicek. U dřezu se mnou stává a hraje si ve dřezu s nádobím a priborem, do pračky někdy taky něco donese. Ale to co popisují, je takove maximum jeho schopnosti.
Ostatní rady jsou mi k ničemu, protože jsem to zkoušela, doklouvani, vysvětlování, je to, jakoby to nechápal vůbec a neslyšel mě. Z toho důvodu je to absolutně neefektivní. Když mu vysvětluje něco, tak co ten syn dělá? Stojí? Sedí? Kouká na tebe? (nemyslím, při hysteraku). Protože můj na mě nekouká, je mu u zadku, že já něco povídám, buď si dělá svoje a nebo utíká pryč. A když ho chci přinutit aby mě poslouchal tak má hysteraku a už vůbec nevnímá.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.4.19 10:28
@Lynette pokud má dítě PAS nebo třeba i tu VD, tak si můžeš vymluvit hlasivky a nic.
Syn na vztekání nepotřebuje publikum. Klidně bude ječet dál i když bude sám v místnosti. Pokud jsem dala na zadek, situaci to jen zhoršilo.
Syna miluju nejvíc na světě. Mazlíme se, tulíme.
Rada s trénováním podávání je úplně mimo. Co když dítě opravdu nerozumí. My si prošli obdobím, kdy syn nerozuměl, chápal, že po něm něco chci, tak na jakýkoliv pokyn udělal to samé. Na pokyn odnes dal věc, co měl v ruce do kuchyně na linku. Pokyn přines znamenal to, že přinesl první věc, kterou potkal. Kdybych udělala scénku s manáskem, tak by to skončilomscénou, protože by situaci nepochopil.
A ano, asi byl v dané době syn hloupější než štěně Ale lepší se to.
- Citovat
- Upravit
2.4.19 10:29
Tak s ním skoč k té psycholožce, za to nic nedáš. Pak napiš, co říkala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.19 10:33
Ahoj, tady moc není o čem. To chce odborný vyšetření (psycho, neuro, uši…), pak budeš moudřejší. Pokud se něco najde, tak raná péče atd. Nic si nedělej z příspěvků na téma, že nezvládáš výchovu a málo se mu věnuješ. S tím se potýká spousta maminek ne úplně standardních dětí, že jsou v okolí lidé, co si myslí, že mít zdravé a šikovné dítě je jen a jen jejich zásluha, že to nezáleží taky na genetické výbavě, případně ne/přítomnosti nějaké diagnózy. 
Za mě 
za to, že to řešíš a nečekáš „až z toho vyroste“. Čím dřív se něco začne dít, tím líp pro něj. Držím palce, zasloužilá matka mimoně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.19 10:37
Ja bych ho klidně nechala ať si jde doma po svém. Nemusíš ho pořád nějak stimulovat.
Ale jeho chování nebude jen výchovou. Určitě ti rozumí? Slyší dobře?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.19 10:42
@Anonymní píše:
Zakl.
Nechtela jsem resit, co tomu vyvojove predchazelo, nejaka temata uz tu zalozena mam, prave na PAS, jen jsem mela pocit, ze z toho „vyrostl,“ a bohuzel vidim, ze to byla plana nadeje a z meho popisu se nejevi normalne.
Jeste doplnim, ze zijeme mimo CR, v rozvojove zemi, kde neni ranna pece a detskeho psychologa bych tu mohla delat i ja, bez vzdelani. To jen k pripadnym dalsim prispevkum ohledne pomoci, aby jsme se na tom v diskuzi nezasekli.On v roce a pul jevil veskere znamky autismu, a byl bodove nad hranici nejvyssiho rizika (dle testu, ktere se pouzivaji v CR u pediatru). Nereagoval na jmeno, neukazoval sam na nic, u meho ukazovani nesledoval smer, ale pouze moji ruku (s ukazovanim je stale problem, je v tom slabsi, i kdyz uz to zvlada lepe,zacal to chapat ve 2 letech) Nenapodoboval, nehral si na nic atd. Nepamatuju si veskere ty body, ale to nejvyssi riziko bylo od 12 bodu a on mel 14.
Zacala jsem k nemu pristupovat jak k autistovi, nacetla si literaturu, zkusenosti matek s praci s detmi s PAS, sjizdela videa „jak naucit dite ukazovat, jak naucit to a to“, zavrela jsem s nim v pokoji a „nutila ho“, ke spolupraci, jenze to on jeste nemel obdobi vzdoru. Po 3 mesicich, reagoval na jmeno, koukl na nas, usmival se, daval pusinky, chodi za mnou neustale a chce se chovat, s detma si hraje, teda pouze na honenou, jinak si moc hrat neumi. Deti ma moc rad a usmiva se kdyz nejake vidi, a dava pusinku, chodi za nami, kouka se na nas a povida (zvatle neco). Rad si se mnou hraje na honenou a delame kuk a nebo na schovku. Napodobuje uz i neco, dela paci paci,kovej kovej kovaricku (kove se do nozicky, jak to delam ja jemu),kutali se brambora, snazi se opakovat nektere pohyby co delam ja, a i rikat tu rikanku se snazi. Rad tancuje. Umi mi podat balon, kdyz si spolu hrajeme a ja natahuju ruce.
Tim, ze se zlepsil a vlastne jsme odstranili nektere ty autisticke body, tak jsem nabyla dojmu, ze je jen pomalejsi trochu, ale normalni no
Ted co nedela, nebo dela divne: to ukazovani je stale problem, on ukaze co chce, spis to, kde ukazuju ja na neco, a je to dal, tak to kolikrat nevidi, pak taky ocni kontakt je sporadicky, nekdy mam hlavu uplne u nej a on se schvalne vyhyba kontaktu a otaci ji z jedne na druhou. Jsem oblicejem u nej, volam jmenem, a on se nepodiva. A pak jindy hned prijde, jde se mazlit, prijde uplne blizko, diva se na me, povida, smeje se a pusobi uplne normalne. Kdyz zavolam ho jmenem, jsem v jinem pokoji a je ticho u nej v pokoji, tak vyda zvuk, slysi ze ho volam.
Byla jsem nekolik mesicu v CR, a resila tam s nima jeho neprospivani, delali vsemozne testy a je :zdravy", po upozorneni nekoho zvenci na jeho chovani, jsem jeste stihla klinickeho psychologa, ta mi rekla pouze to, ze se mam ja snazit s ditetem navazat vztah, ze ono to samo neudela, a k memu dotazu na autismus se nevyjadrila, ze je moc brzo a at se snazim. tak jsem odesla s pocitem neschopnosti.
Neustale beha, neumi chodit, ujde dva kroky a pak bezi, proste beha. To je taky jeho oblibena aktivita, behat, a nekam splhat pres prekazky. Ale vidim ostatni deti v jeho veku, ze normalne chodi, kdyz ho vedu za ruku tak jde, ale snazi se mi vykroutit, aby behal.
Taky ma problemy s jidlem, velmi spatne a malo ji, je to neprospivajici dite.
A zkusit ho nechat vyšetřit v ČR? Jezdíte sem?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.19 10:51
zakladatelko to co popisujes. ocividne ma narusene porozumneni reci. s tim se da pracovat a jak ti rekne detsky klinicky logoped a zamestnanci rane pece. cim driv zacnete tim lepe. nemusis cekat na diagnozu (treba ji fakt nema) kdyz jsme zacali ve 2,5 letech syn fakt nerozumnel jako vrstevnici. zahajili jsme kolecko-detsky klinicky psycholog, foniatr (vyloucil vadu sluchu), logoped (nyni ma logopedii 4krat tydne+mam ukoly co se synem trenovat doma, neurologie+eeg (vylouceni epilepsie), rana pece (dlouhe cekaci doba nez nas vzali do pece). necekejte. vse vam usnadni praci s malym a bude delat pokroky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
