nevlídná atmosféra v práci - vrátit se??
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
nevlídná atmosféra v práci - vrátit se??
Ahoj maminky,
přemítám ohledně návratu do práce. Jak se to pomalinku přibližuje, trochu mi narůstá v hlavě bubák. Problém je, že bych jiné místo těžko hledala, pokud nechci dojíždět. A dojíždění si ani dovolit nemůžu, protože by mi dítě neměl kdo vyzvednout ze školky, a strkat k cizím ho nechci. Navíc tuhle práci mám kousek od domu a školka je při cestě.
V práci mi drží místo, pracovní pozice je dobrá, i platově, a zaměstnání mě bavilo.
Vedení je taky dobré, s tím problém nemám, to mi spíš vždycky vycházelo ve všem vstříc.
Je to pro mě, dá se říci, jistota materiálního zajištění.
Jenže… Na našem pracovišti nevládne příliš dobrá atmosféra mezi kolegyněmi. Existuje tam jakési „kyselé jádro starších kolegyň“ nebo jak to mám nazvat, které mezi sebe jen tak někoho nepustí, takže v této situaci nejsem úplně sama. Jsme kolektiv převážně ženských, a možná to asi nikde nedělá dobrotu, nevím. Už na svůj první den vzpomínám hodně nerada. Kolegyně, s nimiž jsem sdílela kancelář, mi při prvním setkání ani neodpověděly na pozdrav, ze čtyř pozdravila jen jedna, a to ještě přes rameno. A dál se mnou vlastně téměř nekomunikovaly, odmítaly mi s čímkoli pomoci. Mezi sebou řešily svoje rodinné problémy, a co doma vaří, co dělaly o víkendu… Na mě nikdo jaksi zvědavý nebyl, co dělám já, je absolutně nezajímalo. Z profesního hlediska jsem taky byla spíš trosečník na pustém ostrově, při společných pracích mě spíš obcházely, takže ač jsem se chtěla zapojit, moc to nešlo. Snažila jsem se teda aspoň tu a tam vymyslet něco sama, abych před šéfem nevypadala, jako že jsem trdlo a nepřispívám ke společným akcím.
V tomto duchu se to neslo po celou dobu, kterou jsem tam strávila. Drželo mě tam pouze to, že brzy stejně chci jít na mateřskou, a tak to tam nějak doklepu.
Jedna starší kolegyně- moc hodná! (není členkou kyselého jádra 
)- mi řekla, že se tak chovají proto, že mám vícenásobnou kvalifikaci (dodělávala jsem si při škole ještě něco bokem), a tudíž bych je teda eventuelně mohla někdy ohrozit na místě… Tak to řekla ona. já ale nevím, čím to je, každopádně se mnou opravdu nekomunikovaly od samého začátku, takže jsem jim snad ani nemohla stihnout být nesympatická… Nebo jo ?? - už ve dveřích 
??
Opravdu nejsem paranoidní -jak říkám, je nás tam takových víc. Některé holky to vyřešily mateřskou, vlastně stejně jako já. Některé odešly radši úplně (jenže ty byly bezdětné), jiné se s tím prostě nějak srovnaly, ale hlavně si tam spousta lidí hází klacky pod nohy. A malinko tam funguje i donášení - to jsem naštěstí nezažila, ale jiní lidé jo. Kamarádka odešla též na mateřskou, a kvůli tomu brojení se vrátit už nechce, a že zatím bude doma. Jenže ona je materiálně jinde (trochu líp) než já.
Nosila jsem si to trápení domů, pořád jsem o tom mluvila, abych to ze sebe aspoň nějak dostala, když už s tím nešlo nic dělat.
Teď mám ale krásný malý dítě, a nechci chodit domů naštvaná a otrávená!
Mohla bych se svou kvalifikací pracovat doma, jenomže si říkám- jestli tady sprominutím neshniju??? Jsem dost společenský tvor, potřebuju kolem sebe pořád lidi. Práci doma si tak úplně neumím představit.
Sedět celý den doma u počítače a s nikým nepromluvit… Jsem extrovert a mám ráda humor, popovídání.
Mlátí se ve mně teď spousta pocitů.
Pracovat doma?? Nebo hledat něco nového - není to riskantní??? Co když mě z nové práce brzo vyhodí, např. po zkušební lhůtě? V téhle práci zkušební lhůta nebyla,pouze nejdřív smlouva na dobu určitou, ale tu mi vedení za pár měsíců přepsalo na neurčito.
Nebyli jste někdo v podobné situaci?? Nechtělo se vám vracet do práce? Jak jste to řešili?
Možná si to pak člověk s dítětem tolik nebere.
děkuju moc za vaše případné zkušenosti, nebo i rady nebo doporučení, povzbuzení… nebo jen třeba za napsání, že v tom nejsem sama.
(kvalifikaci ani pracovní místo uvádět nechci, raději zůstanu diskrétní, to určitě pochopíte…) díky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
ahojky Lilo-
právě že to moc nepůjde. Je nás (nebo spíš bylo…) nás tam pár mladých, jenže ty právě pracují, jak bych to řekla „o obor vedle“ - takže s nimi se dá spolupracovat jen omezeně. A i z těchto mladých jedna byla vyštípána a odešla úplně, čtyři odešly na mateřskou - z toho dvě s cílem se nevrátit.
No a já mám dilema - risknout to a začínat něco nového… nevím. dík
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj Pitrýsku,
mě to vracení zatím teprve čeká, ale už asi dvě kamarádky mi řekly, že co mají děti, tak už si ty pracovní záležitosti tak nepřipouštějí. Ne že by se flinkaly, ale získaly tak trochu tu mužskou schopnost zavřít dveře za problémem a už se k němu ani v myšlenkách nevracet. Nebude to třeba i tvůj případ?
Přeju, ať se dobře rozhodneš.
Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pitrýsku - moc Ti asi neporadím, byla jsem ve stejné situaci jako Ty. Jenže jsem měla kolegyni jen jednu se kterou jsem sdílela kancelář, všechno jsem musela za ní dělat - ona byla a je totálně neschopná (je jí 52 let, ale proti starším nic nemám), zvyklá třeba celý den číst noviny a předstírat že něco dělá.Nechci se rozepisovat o ní, ale její útoky - pomluvy a nakonec jsem třeba dvakrát do týdne byla u šéfa na koberečku jako že jsem jí vymazala něco z počítače a tak.Prostě jsem byla rozhodnutá se nikdy na toto místo nevrátit, nyní budu mít miminko a jsem šťastná že jsem doma na neschopence a vyřešilo se to naštěstí všechno samo, díky ní jsem měla smlouvu na rok, pak na půl nakonec na tři měsíce, celkem jsem tam byla tři roky.No a když jsem otěhotněla tak jsem měla dostat zase nějaké prodloužení smlouvy, když za mnou vedoucí přišel a říkal mi že mi smlouvu neprodlouží tak šlo vidět že mi to neříká rád, neví proč to tak je a že on se mnou je maximálně spokojený, byl totiž ve funkci krátce a navíc kolega se kterým jsem stále spolupracovala takže tuto situaci celou znal.Bylo mi ho samotné líto když mi to říkal, jenže já jsem už dva dny věděla že budu mít miminko a jelikož jsem před tím dvakrát o miminko přišla už jsem měla mít neschopenkua tu jsem mu také druhý den donesla, byl v šoku kolegyně měla totiž dovolenou (bylo před vánocema), takže jí musel odvolat z dovolené.No ale vzal to úplně perfektně a pořál mi hodně štěstí aby všechno dobře dopadlo. Ale jak sprostě na mně nadávala kolegyně Ti nemusím popisovat, všechno mi to řekli kolegyně z ostatních kanceláří, které nikdy nepřišli za ní když něco potřebovali, ale za mnou a říkali že je to teď hrůza. Jesti Ti můžu radit tak se nevracej, pokud máš jinou možnost zaměstnání ono se to bude všechno stupňovat, jsi totiž mladá a perspektivní a určitě se chceš vzdělávat dál, ale Ti starší to nevidí rádi někoho schopného a hlavně někoho kdo umí něco víc než oni, cítí se ohroženi a proto takové ty útoky i když Ty nikoho o práci připravit nechceš.Já bych se určitě i kdybych mohla na své místo nikdy nevrátila, pro můj klid, ale Ty to můžeš vyřešit tak že se vrátíš a když to bude vše při starém tak odejít zpět na mateřskou. Vím že jsem Ti asi moc neporadila, ale jestli jsi byla ráda že jsi už jednou odešla tak odejdeš i po druhé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj,
já bych Ti poradila, ať se vrátíš . Jenomže jsem si nezažila to, co Ty, nevím, jaké jsou šance na sehnání dobrého místa v Tvém blízkém i vzdálenějším okolí, jak Ti vyhovuje např. pracovní doba atd.
Já jsem po škole nastoupila do práce jako personalista s výhledem na vedoucí celého personálního odboru - teda pokud má o něco starší kolegyně půjde na MD. Té to nakonec brzo vyšlo a já se stala šéfkou. Moje práce mě šíleně bavila, trávila jsem tam spoustu času. I přesto, že jsem měla celkem fajn kolegyně, jsem celou dobu cítila, že jim není moc po chuti, že nějaký zajíc krátce po škole získal tak dobré místo a ještě jim pak dělá šéfa. Jednu z nich strašně žralo, že já m ám VŠ, kdežto ona se svou „pronikavou“ inteligencí ne. K tomu já se svou povahou - řeknu od plic, co si doopravdy myslím, nedržela jsem vždycky s nima - když jsme měla jiný názor a hlavně odpovědnost za všechno. Takže jsem musela prosazovat i dost nepopulární věci, které se jim nelíbily. Ke zlepšení atmosféry to nepřispívalo. A ještě k tomu jsem si dovolila se bavit se všemi zaměstnanci a hlavně i s těmi, které moje kolegyně neměly rády a pomlouvaly je. Když jsem po pár letech otěhotněla (ne kvůli práci, ale chtěli jsme dítě), tak se to trochu změnilo, protože cítily, že za chvíli odejdu. Nikdy nezapomenu na ty jejich kyselé ksichty, když mi při loučení ředitelka říkala, že jim tam budu chybět, že nikoho tak schopného jako já, tam nemají a že na mě čekají atd. Myslím, že ředitelka přeháněla, ale dobře se to postouchalo. Za celou dobu, co jsem doma, se ani jednou nestavily na návštěvu, jak slibovaly. bych pravdu řekla, nemrzí mě to. Teď jsem se doslechla, že už se zjišťuje, kdy se vrátím a ony z toho samozřejmě radost nemají. Ale dobře jim tak. A ještě k tomu mi drží dobrého fleka, protože došlo k velké reorganizaci a hodně lidí přišlo o své místo.
ALE : moc dobře vím, jak těžko se hledá práce maminám s malými dětmi, chodily jich za mnou zástupy. Maminy potřebují mít zázemí pro dítě - kdo ho dá/vyzvedne ze školky, jak je to s pracovní dobou, školení, přesčasy, možnost vzít si paragraf bez další újmy (prémie, výčitky atd.), prac. poměr na dobu neurčitou, nové zaučování, zabydlení se ve firmě. A kde máme jistotu, že jinde to bude skutečně lepší. Vím od mnoha známých, že dost často si lidé první 3 měsíce musí projít skutečně očistcem, než je tam přijmou, prostě lidi zkouší. Dělala jsem spoustu výběrových řízení a nějak se mi dařilo z lidí spoustu informací vytáhout. Je třeba si to ještě přebrat, protože je v tom někdy spousta zloby.
Máš vždycky možnost pracovní poměr ukončit, kdyby to opravdu nešlo. A do 4 let věku dítěte se vrátit na rodičák.
Toť můj názor člověka, který se od počátku plánování rodičovství bojí toho, že nebude mít práci a bude o ni někde žebrat.
Držím palečky. Míša
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahojka, nedá mi to a musím taky napsat.
Také totiž uvažuji o tom zda se vrátit nebo ne .
1.Jedna spolupracovníce mě tam psychicky týrala - dovedla mě urážet na a široko daleko nikdo jiný.
2.práce mě bavila, ale celkem náročná
3. Dojíždela jsem 30km.
4.Pracovní doba 3× 12 hodin, 1×6hodin, pátek volno.
Jenže je to „státní podnik“ 
a šéfka je skvělá .
Ještě, že mám hodně času na rozmyšlení 
Vím, že jsem TI neporadila, jen jsem dala další příklad ke srovnání.
A moje myšlenka? Pro to, aby člověk odváděl dobrou práci, musí být na pracovišti v klidu. Pokud ale budeš hákovat někde za málo peněz a ve stresu, že nenakrmíš své dítě… Náš táta přišel naštván z práce domů, všechny nás seřval a bylo. Nechci doma vytvořit podobnou situaci, ale co když finance nedovolí se nevrátit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj Pitrísku, podle toho, co píšeš, máš vlastně ideální práci. Blízko domova, po cestě školka, príma vedení, slušnej plat a dokonce tě to baví. Jedinej problém jsou opravdu ty baby. To se může stát, žes jim nepadla do oka; tobě taky určitě není sympatickej každej na potkání. A je pochopitelný, že ohrožuješ jejich pozici, protože když dojde k propouštění, hádej koho šéf vyhodí? Mladou, perspektivní a vzdělanou holku nebo údernici před důchodem? Pokud vyměkneš a znova nenastoupíš, tak si baby zamnou ruce, jak se jim zase někoho podařilo vystrnadit. To chceš? Přece jim neuděláš tu radost. Jak psala nezkušená mamina, jistotu, že najdeš nějakou lepší práci zdaleka nemáš. Tak si z bab nic nedělej a do práce se vrať.
Míša
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj,
já jsem bojovnice a já bych to zkusila.
Vrátila bych se tam,zkusila ty čarodějnice překousnout a ještě bych na ně byla zdvořilá a milá.Odejít přeci můžeš kdykoliv,ale za zkoušku to stojí.Kór,když Ti po jinej stránkách ta práce vyhovuje-škola,pr.doba,dostupnost.
Možná se to srovná.Máš taky možnost to zkusit a pak odejít na druhou mateřskou.ase čas navíc a do té doby ony snad pujdou do důchodu,ne?
Já jsem na mateřské 3 měsíce a už vím,že o svůj flek budu bojovat.Mému zástupu se na mém místě tak zalíbilo,že už teď mi vytváří problémy-změna umístění kanceláře,smlouvy s ex.firmami na druhé straně republiky,prac.doba skoro neomezená.Samozřejmě ,že to s mrnětem nelze,ale už jsme o tom doma mluvili,manžel mi vyšel vstříct a jednou se vrátím,i kdyby na měsíc,aby dostal padáka.On má smlouvu na dobu určitou a mým návratem u firmy končí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj všichni,
moc vám děkuji za příspěvky, pomohly jste mi, posílilo mě to!
Pokusím se asi baby nějak rozdýchat, a dál se uvidí. Buď nastane to, že si opravdu jejich přístup nebudu tolik připouštět, nebo se naopak jen utvrdím v tom, že to dál nepůjde. Každopádně bych se jim asi neměla vzdávat předčasně, co 
Uvidíme, možná mě znovu zachvátí mateřský pud, jako poprvé.
Zkrátka fakt děkuju, potěšilo mě to! pitris
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
