Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Je to zřejmě štěně, chce si hrát. A neboj, za pár měsíců ti dítě začne lézt a pak si s pejskem vyhraje ![]()
No primárně to potřebuješ řešit se sestrou. už si velká, už na ní nežaluj rodičům a nechtěj, aby ten spor řešili za tebe. A ječet na rodiče, když se vyhýbáš konfrontaci se sestrou je taky dost pitomost.
Ale jinak kdo má psa, tak pokud neví jak se psem pracovat a odmítá to, tak tomu psu ubližuje…
@Ou Se sestrou jsem to samozřejmě řešila. Nehodlá s tím nic dělat. Ani toho psa „nenapomene“. Když dítěti spadne např. dudlík, pes ho vezme a začne utíkat. Sestra, ne že by ho napomenula, ale ještě se rozplývá nad tím, že ten dudlík pustila po deseti minutách přemlouvání. ![]()
Chápu tě. V takovým případě bych k rodičům nejezdila, dokud si psa nevychová tak, aby neobtěžoval ostatní a rodiče nepochopí, že se s dítětem nebudeš podřizovat psovi. Ať přijedou na návštěvu bez psa k vám.
Nejezdila bych tam. Ať si rodiče prijedou na návštěvu k vám. A na dudlik si porid klips na přinutí.
Příspěvek upraven 12.06.21 v 23:36
@Anonymní píše:
Kvůli rodině, co sem chodí prosím o ponechání anonymu… Potřebuji poradit, jak řešit můj aktuální problém. Moje sestra si pořídila psa. Doma může pes všechno… Skákat po nábytku, po posteli, atd… Já mám tříměsíční miminko. Teď jsme se sešli o víkendu u rodičů. Sestra na svého „miláčka“ nedá dopustit. Ten pes skáče dokonce po stole! Je schopný skočit i na dítě, když se chová v náručí a člověk s ním sedí. Rodičům jsem řekla, že odmítám jezdit, když tam bude ten pes. Tak je napadlo, že dítě příště dáme do ohrádky, aby pes mohl běhat po baráku, jelikož toho těžko někam zavřeme. A že je pěkné, když se všichni sejdeme.To mě teda dostalo… Takže malé dítě budeme dávat do ohrádky pokaždé, když tak bude pes, aby náhodou neměl chudáček málo prostoru
. Rodičům se chystám říct, že kvůli „nevychovanému“ psovi moje dítě rozhodně nebude celý den v ohrádce. Pes je schopný vzítu i hračky, atd… Prostě nedělám celý víkend nic jiného, že odhadním psa od dítěte. Může pro mě rodiče být nějaký pes víc než vlastní vnouče?
Co byste na mém místě dělali vy? A prosím odpusťte si komentáře typu, že pes je členem rodiny, jelikož mě jeden pes dost ošklivě zranil, takže pro mě je to prostě nevyzpytatelné zvíře.
Ale rozhodně tímto nechci urazit milovníky psů, jen mám prostě špatnézkušenosti.
Tak nezbyva nic jineho nez tam jezdit v nepritomnosti psa a sestry, s temi se muzete videt nekdy jindy, nekde jinde…jestli chteji i vasi rodice hromadne setkani, tak leda nekde venku…stejne by ale pes musel byt na voditku nejspis.
Teda já mám psa a nikdy návštěvu neobtěžoval, pokud jenom se pohyboval kolem nás v normální míře tak jsme ho nechali, pokud začal otravovat, skákat po návštěvě, tak šel do pelechu, i když se mu to nelíbilo. To že pes skáče po stole je docela síla, mě pořád když byl štěně lezl na postel a nejlépe do čistě vypranýho prádla, pořád jsem ho musela vyhazovat z postele, a nebo mě lezl na sedačku, pak už si to přede mnou nedovolil. Já bych asi přestala tam chodit, pokud nehodlají psa usměrnit a víc bych se o tom s nimi nebavila, vše má svoje meze, co je to za rasu že pořád otravuje.
Kolik je psovi? Jestli stene, tak proste rozjete bude (viz ten dudlik) a je potreba mu proste u ditete stat za zadkem a konfliktni situace zkusit eliminovat uz predem (napriklad kdyz bude mit dite plysaka v ruce, tak mu to stene proste bude zkouset sebrat, tomu se nevyhnes). Ale je potreba, aby se do toho sestra vyrazne zapojila.
Jinak mas dve moznosti, bud psa osefovat sama, nebo tam nejezdit.
(Mozna, kdyz psa parkrat smetes ze stolu, tam naopak nebude chtit jezdit segra…)
Praveze uvažuji, zda prostě říct, že v přítomnosti psa prostě jezdit nebudu. Ano, je to štěně…ale prostě nechápu, proč ho sestra nechá skákat i do mé postele, nikdy nenapomina.. Jen chválí i za úplně blbosti. Ten pes je schopný skákat po návštěvě i půl hodiny… A sestrina odpověď je, že chce prostě pohladit, tak ať ho prostě pohladime
. Sestra je u rodičů skoro pořád. Já tam právě jezdím, aby své vnouce mohli vidět. Žijeme na druhé straně ČR, takže vždy jsme tam minimálně na víkend a u nás je situace taková, že nemáme prostor, kde by mohli rodiče přespat. A jen tak na návštěvu je to prostě daleko
. Holky měly byste vidět, jak se sestra tváří na to, když si někdo dovolí jejího miláčka okriknout
Hlavně ani nechápu, že dokud jsme žili u rodičů, tak jsme nesměli mít zvíře (ani psa), jelikož by dělal nepořádek a přeci nebudou koberce od psa
a najednou takovýto obrat… Opravdu nechápu ![]()
@Anonymní píše:
Praveze uvažuji, zda prostě říct, že v přítomnosti psa prostě jezdit nebudu. Ano, je to štěně…ale prostě nechápu, proč ho sestra nechá skákat i do mé postele, nikdy nenapomina.. Jen chválí i za úplně blbosti. Ten pes je schopný skákat po návštěvě i půl hodiny… A sestrina odpověď je, že chce prostě pohladit, tak ať ho prostě pohladime. Sestra je u rodičů skoro pořád. Já tam právě jezdím, aby své vnouce mohli vidět. Žijeme na druhé straně ČR, takže vždy jsme tam minimálně na víkend a u nás je situace taková, že nemáme prostor, kde by mohli rodiče přespat. A jen tak na návštěvu je to prostě daleko
. Holky měly byste vidět, jak se sestra tváří na to, když si někdo dovolí jejího miláčka okriknout
![]()
Hlavně ani nechápu, že dokud jsme žili u rodičů, tak jsme nesměli mít zvíře (ani psa), jelikož by dělal nepořádek a přeci nebudou koberce od psa
a najednou takovýto obrat… Opravdu nechápu
Nevidim zas tak velky problem si osefovat cizi stene (s citem samozrejme).
A pres postel si prehod nejaky prehoz a nemusis to resit.
Spis ti mozna vadi, ze rodice se jednoznacne nezastanou tebe a drzi se segrou…? Vid.
Cekas, ze se te zastanou, vynadaji segre, vyhodi psa…
Spis te trapi to nezastani nez pes.
@Lucie_Sx Spíš opravdu nemám ráda psy. A jsem zasadovy člověk, takže i když je na posteli přehoz tak je pes prostě na posteli. Například práh mého domu se psem v životě nepřekročí. A nevím, proč já bych měla řešit něco, co mi přijde jako naprostý základ slušnosti od člověka, který má psa. Já se s nimi opravdu vidět nemusím, samotné je mi líp, jsem tam opravdu jen kvůli nim.
Jinak od mala jsem zvyklá, že jsem nikdy neměla u rodičů žádné zastání, takže o to mi opravdu nejde, už jsem si zvykla ![]()
Chápu, že máte špatný vztah ke psům, když jste byla zraněná, ostatně přiznáváte to, ale uvažujte tak, že byste psa neměla odhánět, nýbrž ho učit se k dítěti hezky chovat. Mám velmi temperamentního psa, ale k děcku se chová neuvěřitelně opatrně. A odháněním psa bych toho asi nedocílila. Chyba je i ve Vás (pokud pes není agresivní). Vy o psech málo víte a momentálně uvažujete „omezeně“ jen v módu ochrana dítěte. Ale to je opravdu celé špatně. A podstatnou roli v celém „případu“ ale hraje Vaše negativita vůči zvířeti.
A protože výchova psa je delší proces a protože Vaše obavy o mimčo chápu, samozřejmě je namístě především doporučit domluvu se sestrou.
@Anonymní píše:
@Lucie_Sx Spíš opravdu nemám ráda psy. A jsem zasadovy člověk, takže i když je na posteli přehoz tak je pes prostě na posteli. Například práh mého domu se psem v životě nepřekročí. A nevím, proč já bych měla řešit něco, co mi přijde jako naprostý základ slušnosti od člověka, který má psa. Já se s nimi opravdu vidět nemusím, samotné je mi líp, jsem tam opravdu jen kvůli nim.Jinak od mala jsem zvyklá, že jsem nikdy neměla u rodičů žádné zastání, takže o to mi opravdu nejde, už jsem si zvykla
Původně jsem přečetla jen Váš první příspěvek, ale po přečtení dalších - působíte dost bezcitně, vaše pozitivní emoce jsou dost na nízké úrovni, na Vašem místě časem zajděte k psychologovi, jinak budete mít potíže ve více sférách Vašeho života. Rodiče možná něco zkazili, ale terapií se něco dá napravit.
Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že pes by měl být aspoň průměrně vychovaný.
Kvůli rodině, co sem chodí prosím o ponechání anonymu… Potřebuji poradit, jak řešit můj aktuální problém. Moje sestra si pořídila psa. Doma může pes všechno… Skákat po nábytku, po posteli, atd… Já mám tříměsíční miminko. Teď jsme se sešli o víkendu u rodičů. Sestra na svého „miláčka“ nedá dopustit. Ten pes skáče dokonce po stole! Je schopný skočit i na dítě, když se chová v náručí a člověk s ním sedí. Rodičům jsem řekla, že odmítám jezdit, když tam bude ten pes. Tak je napadlo, že dítě příště dáme do ohrádky, aby pes mohl běhat po baráku, jelikož toho těžko někam zavřeme. A že je pěkné, když se všichni sejdeme.
To mě teda dostalo… Takže malé dítě budeme dávat do ohrádky pokaždé, když tak bude pes, aby náhodou neměl chudáček málo prostoru
. Rodičům se chystám říct, že kvůli „nevychovanému“ psovi moje dítě rozhodně nebude celý den v ohrádce. Pes je schopný vzítu i hračky, atd… Prostě nedělám celý víkend nic jiného, že odhadním psa od dítěte. Může pro mě rodiče být nějaký pes víc než vlastní vnouče?
Co byste na mém místě dělali vy? A prosím odpusťte si komentáře typu, že pes je členem rodiny, jelikož mě jeden pes dost ošklivě zranil, takže pro mě je to prostě nevyzpytatelné zvíře.
Ale rozhodně tímto nechci urazit milovníky psů, jen mám prostě špatnézkušenosti.