Nezvládám pracovní stres
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Můj názor je ten, že každou chvilkou vyhoříš, a budeš na AD. Znám úplně stejný případ totiž. Mě by za to ta práce nestála! Ono se řekne, tak na to nemysli, buď v klidu, ale ta hlava si stejně jede to svoje. Prostě ti tělo dává najevo, že je něco špatně. Přeji ať to co nejdřív vyřešíš 
- Citovat
- Upravit
Můj názor je, že za to co děláš, dostáváš docela málo. Jak dlouho už tu práci děláš? Já jsem ze začátku byla v práci taky vyřízená z té zodpovědnosti, malá chyba a mohla jsem udělat škodu za miliony. Naštěstí taky bez hmotné zodpovědnosti. Pak jsem si v práci udělala nějaký systém a tak po roce jsem začala většinu nocí klidně spát:)
Jestli už to děláš roky a nelepší se to, tak bych si být tebou hledala jinou práci nebo zkusila šéfa poprosit, aby někoho zaměstnal aspoň brigádně - na ten úklid a třeba účetnictví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Trochu mi prijde, ze delas praci za 2-3 lidi. Co mas ve smlouve? Pokud tam nemas treba uklid a ucetnictvi, tak sefovi rekni, ze si na to musi nekoho najit, ze toho uz mas tolik ze to nejde poctive stihat 
Jinak fakt hrozi syndrom vyhoreni, byt tebou skocim rovnou k psychologovi utridit myslenky a stanovit priority. A relaxovat!!! Nutne!
I pani dokonala musi nekdy myslet jen na sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já si myslím, že to jistým pocitem viny sama k sobě. Jak píšeš, šéf bere v potaz, že člověk je jen člověk, takže tudy vítr nevane.
Lehko se poradí, těžko pochopí a úplně nejhůře převede do praxe.
Lidé jako ti, takoví ti puntičkáři (ano, paní dokonalá), mají panický strach, že se něco začne dít mimo jejich kontrolu. Že ztratí kontrolu sami nad sebou - a udělají chybu. Z ničehož nic. Nevysvětlitelnou. Proč se to stalo? Jak? Já nevím - jaktože jsem tomu nezabránil? Šílená panika. A - vlastně už předem. Co si jen lidi o nich pomyslí? - to je další patro osobnosti. Viz to, že - píšeš o sobě jako anonymní (ale to bych tady na veřejném fóru zase jako úplně špatně neviděla - chránit jisté informace by měl každý) a ještě se za to stydíš.
Strach tudíž není z chyby a následku té chyby, t. j. nějaké peníze někde. Primárně je to strach vlastní osobnosti o ztrátu kontroly nad sebou a… nad svým okolím. To je to - co řeknou lidé? Budu vypadat jak největší bordelář! Jako neschopná!
Lidé jako ty nechápou „bordeláře“, protože ten vypadá, že je mu jedno, že věci okolo něj nemá v pořádku. Já se mezi tento typ hrdě hlásím, a ráda říkám, pořádek je pro blbce, inteligent zvládá chaos. Ne, netvrdím, že máš své hodnoty a priority zahodit. Já jen říkám, bordelář je jaksi zase na druhé straně - on se nehroutí předem (proč taky?), nehroutí se dokonce ani když škoda jeho nepořádnekm vznikne - ale škody poněkud vznikají častěji, to je fakt. Hledání ztracených věcí taky trvá déle, ikdyž - taky moje oblíbené pořekadlo - bordelismus podporuje kreativitu. (Já když uklidím, spíše mi déle trvá, než danou věc opět najdu 
) Bordelář si je většinou totiž dost sám sebou jistej v tom, že TO NĚJAK DOPADNE.
Takže něco mezi.
Víc si věřit, že jsi dobrá, a že pracuješ dobře. Vědět sama o sobě ten fakt, že člověk je tvor omylný, a dokázat odpustit si sama sobě (hodně, hodně těžké, páč chybovat je sice lidské, ale odpouštět božské!!!), pokud už se ta chyba stane. A opět - věřit si, že chybu napravíš. Samozřejmě také tím, jak se říká, že se poučíš a příště tu samou neuděláš (teda já tohle nenávidím, vím totiž, že holt něco mi nejde a že to zvorám téměř pokaždý 
a jak můžu, radši to nechám dělat někoho jinýho 
) - ale hlavně, že to dobře dopadne. Že na to nejsi sama - stojí za tebou (třeba) šéf…
A co je svým dílem pro vás „dokonalé“ úplně nejtežší (ale jsem přesvědčena, že jako dost osvobozující) - prostě natvrdo přiznat, ulevit si - tohleto prostě nedám, je toho moc, dneska neeeee (nebo nejen dneska, je toho prostě… přespříliš), dneska tu nejsem za dokonalou, dneska potřebuju vaší pomoc, dneska mi to nejde, dneska se bojím, že něco zvorám, dneska bych si spíš potřebovala udělat něco jednoduššího, méně rizikového, dneska bych vás chtěla poprosit, raději to po mě zkontrolujte…
(Já takového šéfa měla, a to je fakt motivace jak bejk. Když to jeden den nejde, po nikom se nevozí - a o to lépe se pracuje v ty… lepší dny 
)
Ne nadarmo se říká, sdílená radost je dvojnásobná a sdílená straost poloviční
Příspěvek upraven 05.03.14 v 12:35
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky radím si promluvit se šéfem. Proč jsi to neudělala už dávno? Otázka taky je, v jaké míře si to zhoršuješ tím, že přenášíš problémy s rodinou do práce 
- Citovat
- Upravit
Chováš se sebedestruktivně. Vím, že je těžké jít do nejistoty a třeba zkusit začít někde úplně od nuly. Ale někdy není jiné řešení. Protože jde o to, co je pro tebe důležitější - ty, zdraví a dobré vztahy v rodině - nebo práce ve které máš jen o málo víc než bys měla jinde (byť to s tou prací není dnes snadné, chápu). Pokud docházíš do fáze, kdy bys raději umřela, abys měla klid, je to už vážné. Neklidný spánek, konflikty v rodině ani nezmiňovat… Ovšem většina lidí ve tvé situaci na to přijde a odhodlá se ke změně, až když se stane něco velmi vážného (kolaps, infarkt, rozchod..).. Mně by to za to nestálo. Také patřím k těm, kteří chtějí věci dělat perfektně a když mi to nejde, jsem z toho nervózní, ale od té doby, co se narodil syn, jsem spoustu věcí přehodnotila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Přijde mi, že toho máš fakt hodně, i když ten obrat není extra velký, takž asi firma nemá moc zaměstnanců. Ale pokud jsi už zapracovaná a nepatříš mezi pomalejší (to musíš vyhodnotit ty), tak mi toho přijde fakt více, než by na jednoho být mělo. Pokud je šéf soudný, nemohla by sis s ním promluvit o nějaké výpomoci, třeba jen na menší úvazek?
Ty peníze za takovou práci, to je věc druhá, bohužel to bývá dnes i ve velkých městech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní, tohle nestojí ani za 50tis., natož za 12! Ovlivnuje to tvůj rodinný život a jsi už téměř na sesypání - stojí ti to za to? Jám mám plat vyšší než ty (jen o pár tisíc), pracuji v administrativě v obrovské firmě (pojišťovna) a mám tu relativně klídek a pohodu, pokud zrovna není nárazově moc práce. Na tvém místě bych odešla a hledala něco vhodnějšího.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
tohle za 12 tisíc? Rozhodně si promluvit se šéfem, musí ti povinností ubrat, jinak se složíš. Aby člověk mohl podávat výkony, musí i relaxovat a mít čas i na odpočinek. Můžeš v práci aspoň -2×-3× na chvíli během dne vypnout a dát si kafe a svačinu? A moci si svou práci po sobě zkontrolovat je základ
- Citovat
- Upravit
Ono to samo nevysumi, pokud to nezacnes resit skoncis u psychiatra. Zkus chvili pomalu dychat a promluvit si o tom se sefem, zda by ti nemohl nekdo pomoct to kontrolovat. Jinak 12 tisic je za to malo, i kdyby sef platil jeste nekoho navic, vyplati se mu to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak já dělám pouze jednu práci od 7 do půl třetí denně, a plat mám 15,000 žádné nervy. Vyzvednu děti ze školky a ve tři jsme doma, na práci nemyslím, prostě přepnu do jiného režimu. Pokud vás nutí finance zkus se rozhlížet po jiné práci, nebo si promluv se šéfem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj ozivuju diskuzi…nastoupila jsem do prace po materske…jsem tam pul roku idealni pro me od 7 - 15 hodin jedna smena v miste bydliste…problem je asi ve mne…jsem psichycky vycerpana uz jsem to zazila pred deseti lety skolabovala jsem ale to jsem delala na tri smeny a ve fabrice sileny to ted je to krasa…jsem porad unavena pritom mam jedno dite a manzela prijdu domu v pul ctvrte uvarit poklidim a v sest uz lezim u telky a mam nohy nahore…v osm chodim s malym spat a vstavame v sest…jiny zensky maji doma dve a vic deti a fungujou…byla jsem na krvi a krev je v poradku tak kde je zakopanej pes…v moji hlave nevim jak z toho ven umim se tak b´vynervovat az se mi udela zle…cely den sedim na zadku a makam zadna moc extra namahava prace vsechno vim ale proste ta moje hlava…moje mysleni proc to tak mam poradte co delat…PROSIM
- Citovat
- Upravit
Tak pokud to neni fyzickeho puvodu (i kdyz tezko rict, jestli to jeden odber krve zaruci), tak zkus proste psychologa. prijit na duvod, proc te to vycerpava, kdyz by teoreticke nemelo.
jsou veci, co te bavi? veci u kterych naopak mas spoustu energie a chut do nich? treba cestovani, sportovani, vareni, cokoliv? nebo jsi unavena proste tak celkove?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj holky,
. Takže – jsem zaměstnaná v jedné společnosti, obor stavebnictví s ročním obratem kolem 4mil. Dělám tu následující – kontakt se zákazníky, poradenství, rozpočty, objednávky, fakturace, úklid, částečně účetnictví, to vše sama. Jsem naprosto vyčerpaná, přetažená a celý den napnutá jak struna, protože nemám absolutně čas na kontrolu. Logicky proto občas dojde k chybě, nedokážu tomu zabránit. Majitel je solidní, takže občasné drobné chyby toleruje a finanční ztrátu bere na sebe. Firmě se daří více než dobře a troufám si tvrdit, že i moji zásluhou. Bohužel se svou povahou (paní dokonalá…) mě každá chyba úplně položí, naprosto rozhodí a děsím se chvíle, kdy dojde k chybě zásadní. To se může stát celkem snadno, drobným přehlédnutím může dojít i k stotisícovým škodám. Nemám podepsanou hmotku, i když mě jde především o ten pocit, že nemám svou práci pod kontrolou. Opravdu se bojím, že budu muset buď odejít, nebo se z toho zblázním. Celý den se klepu. Žiju v místě s velkou nezaměstnaností, manžel také nevydělává nijak exra, takže si nemůžu dovolit odejít a hledat práci. Mám 12tis. čistého. Doma moc velkou podporu nemám. Je to jedna z mála věcí, kvůli které se s manželem hádáme. Nedokážu doma vypnout, neustále myslím na práci, v noci mě to budí. Mám i plno dalších problémů – rodiče, tchyně, ani to tu nechci rozebírat, vím, že nejsem jediná. Připadám si zneužitá, úplně vysátá, někdy si říkám, že by bylo lepší umřít a mít klid…Díky za názory, odpovím případně až večer.
začíná mi to přerůstat přes hlavu, tak vás zkusím požádat o nezávislý názor. Omlouvám se za anonymitu, nejsem na sebe moc pyšná