Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj, potřebovala bych radu od zkušenějších maminek. Máme dceru 3,5 roku. Od mala byla živější dítě a potřebovala hodně prostoru k vyběhání a vyblbnutí se. Jsme z vesnice, takže takže to je ok. Ale poslední půl rok už to přestáváme zvládat. Máme ještě jednu holku rok a půl, nejprve sme mysleli, že se tak chová v reakci na nový přírustek, ale teď se to spíš zhoršuje. To že je živá by ani tak nevadilo, ale ona nás absolutně ignoruje. Cokoli jí řekneme ať nedělá nebo udělá tak žádná reakce. Většinou to končí vztekáním a řevem. A to je další problém, čím dál tím častěji má nezvladatelné záchvaty vzteku, když není po jejím. Válí se po zemi, ječí, kope, mlátí kolem sebe rukama. Už nevíme jak na to reagovat, když mluvím potichu, tak nic, hlasitě taky nic. Občas už se neudržím a jednu jí plácnu na zadek a jednou sem jí musela vzít pod studenou sprchu, protože sem ani nevěděla, proč se vzteká a nic sem z ní nedostala, pak se trochu zklidnila a vylezlo z ní, že vlastně tu pohádku, co chtěla pustit ani nechtěla, ale chtěla jinou. Pak je taky strašně zákeřná, z ničeho nic do nás začne zezadu bouchat nebo i ve školce skočí na kluka, povalí ho a leží na něm, jen proto, že do ní před půl hodinou strčil. Ani od učitelek si kolikrát nedá nic vysvětlit. A pak taky její styl kreslení, namaluje princeznu a pak že jí teče krev. Nebo si hezky maluje a pak najednou začne zběsile čmárat. V lese vidí vlkodlaky (jednou nás přistihla, jak koukáme na Harryho Pottera a byl tam zrovna vlkodlak)klidně ho i popíše jak vypadal, že měl zuby a chlupy atd…mám hodně bujnou fantazii, ale říkám si, jestli to není už moc. Přesvědčuje mě, že je v lese zámek atd…A poslední věc, ubližuje klukům (ve školce, u kamarádky)z holkama je to ok, ale na kluky si dovoluje, i doma na tátu. Ten jedinej na ní donedávna platil, ale teď už ani on ne. Sestřičku asi nemá moc ráda, protože jak si vezme nějakou hračku, tak jí ji okamžitě sebere. Strká do ní, křičí na ni, šťouchla jí prstem do oka, jen tak. Ale někdy si spolu zas hezky hrajou, ale to je málokdy. Jednou si malovala s taťkou, úplný miláček a najednou z ničeho nic mu vrazila pastelku do oka. Už jsme z toho zoufalí, nevíme, jak na toto všechno reagovat. Zkusili jsme vše (kromě zmlácení, ale to ani zkoušet nehodlám)Hranice jí určujeme od mala. Vím, že možná má teď období vzdoru, spíšbych potřebovala radu, jak se s tím vypořádat a jak na to reagovat, aby jí to neublížilo. Ona je jinak strašně chytrá, až moc někdy. Ve dvou letech uměla barvy, vše se rychle učila, básničky uměla po pár přečteních. Už zvládá i anglické barvy a některá slovíčka. Fakt je inteligentní. O to víc mě její chování děsí.
Děkuju všem za přečtení a případné rady.
@Renisek20 Teda,asi tě moc nepotěším, ale tohle se mi nezdá jako normální období vzdoru…Taky mám stejně starého syna a půlroční dceru. S klukem to taky pěkně mlátí a někdy vyvádí přesně to, co popisuješ, ale to je vždy jen den blbec, jeden ze 14ti dnů třeba, a dá se s ním nějak pracovat. Takové ty záchvaty agresivity má občas taky (něčím bouchne, zničehonic zakričí..prostě potřebuje vyventilovat energii),ale málokdy to směruje na osoby.Toho bych se trochu bála. Možná by ve vašem případě pomohla konzultace-třeba s psychologem-pomůže vám přijít na způsob, jak s dcerkou jednat, čeho se vyvarovat, jak jí zvládat. Kdyby se nedejbože jednalo o něco vážnějšího, tak to rozpozná. Držím palce!
Kdyby to byl nejakej pocinajici prusvih je lepsi to podchytit zkraje…
Co chces poradit? jestli chces s tim neco delat zajdi do poradny ne?
Přesně tak, psycholog. A neděs se, je to opravdu spíš pro tebe, ty to tam vylíčíš a on dá rady jak na ní. V tomhle věku se spíš řeší ten přístup než aby jí nějak „léčili“ nebo jak to říct.
Taky bych radila psychologa, máte zřejmě nějaký komunikační problém a potřebujete zjistit, jaký. V mazičase soporučuju knihu Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly
Neziarli na mladsiu? Nema pocit ze je skrze mimino odstrcena?
A jedna po zadku nevadi, ak dieta citi, ze ju dostalo po pravu (nezalezi na tom, ako po nej reve, to je len divadielko pre okolie), nesmie to byt jedna na zadok, aby upokojila matkine nervy… to si dieta ponesie cely zivot. Ale lepsie nez studena sprcha, z jednej spravodlivej po zadku dieta traumu nema, po jednej ‚schladzovacej‘ sprche sme nemohli starsiu okupat dobre dva roky inak, nez s revom, a jeden dospely drzi decko, co doslova bojuje o zivot, a druhy umyva. To bola tiez rada, za vsetky drobne
Ked uz naozaj musis, tak prskni par kvapiek vody do tvare. Tiez prerusi hysterak a decko Ta zacne vnimat.
Inak pripadnu ziarlivost som onehda riesila tak, ze som starsiu (mala 23 mesiacov ked sa narodila druha) volala aby mi pomahala - podavala dudlik, plienku, ciapocku - a rozplyvala sa, ze bez jej pomoci by som sa nezvladla o miminko postarat.
Na tu jej predstavivost… u nas sa hovori, ze kym decko nehovori, rozprava sa s anjelmi. Takze ked mi jedna slecna nahanala po byte neviditelnych ludi, a druha psov, tak som im obom vravela, ze im verim, ze ich vidia a pocuju, aj ked ja sama nic nevidim a nepocujem. Ze vsetky deticky na svete, ked sa narodia, vidia strasidla, a anjelikov, a vedia carovat, ale ako rastu, tak to zabudaju, a maminka uz vsetky kuzla stratila… no a casom sme sa dopracovali k tomu, ze uz ani za slecnami strasidla nechodia, pretoze slecny su uz prilis velke a nemozu ich vidiet.
Ale skrze to, ze si maluje a zrazu zacne divoko cmarat, by som sa mozno skusila poradit s odbornikom. Ale mne nepomohli. Moja slecna u psychologov hra zasadne dokonale dievcatko bez jedinej chybicky, a doma beznadejneho autistu vyvedeneho z miery
Ze fakt staci mavnutie motylich kridel, aby dostala zachvat vyzera, ze nikto z odbornikov nedokaze pochopit.
Ještě chvíli počkat tak 1 měsíc, pokud se situace nezlepší vyhledat odborníka.
Pokud to trvá delší dobu, neváhala bych a navštívila odborníka - psychologa… Poradí vám ![]()
@Bábi Zlopočasná píše:
Neziarli na mladsiu? Nema pocit ze je skrze mimino odstrcena?A jedna po zadku nevadi, ak dieta citi, ze ju dostalo po pravu (nezalezi na tom, ako po nej reve, to je len divadielko pre okolie), nesmie to byt jedna na zadok, aby upokojila matkine nervy… to si dieta ponesie cely zivot. Ale lepsie nez studena sprcha, z jednej spravodlivej po zadku dieta traumu nema, po jednej ‚schladzovacej‘ sprche sme nemohli starsiu okupat dobre dva roky inak, nez s revom, a jeden dospely drzi decko, co doslova bojuje o zivot, a druhy umyva. To bola tiez rada, za vsetky drobne
Ked uz naozaj musis, tak prskni par kvapiek vody do tvare. Tiez prerusi hysterak a decko Ta zacne vnimat.
Inak pripadnu ziarlivost som onehda riesila tak, ze som starsiu (mala 23 mesiacov ked sa narodila druha) volala aby mi pomahala - podavala dudlik, plienku, ciapocku - a rozplyvala sa, ze bez jej pomoci by som sa nezvladla o miminko postarat.
Na tu jej predstavivost… u nas sa hovori, ze kym decko nehovori, rozprava sa s anjelmi. Takze ked mi jedna slecna nahanala po byte neviditelnych ludi, a druha psov, tak som im obom vravela, ze im verim, ze ich vidia a pocuju, aj ked ja sama nic nevidim a nepocujem. Ze vsetky deticky na svete, ked sa narodia, vidia strasidla, a anjelikov, a vedia carovat, ale ako rastu, tak to zabudaju, a maminka uz vsetky kuzla stratila… no a casom sme sa dopracovali k tomu, ze uz ani za slecnami strasidla nechodia, pretoze slecny su uz prilis velke a nemozu ich vidiet.
Ale skrze to, ze si maluje a zrazu zacne divoko cmarat, by som sa mozno skusila poradit s odbornikom. Ale mne nepomohli. Moja slecna u psychologov hra zasadne dokonale dievcatko bez jedinej chybicky, a doma beznadejneho autistu vyvedeneho z mieryZe fakt staci mavnutie motylich kridel, aby dostala zachvat vyzera, ze nikto z odbornikov nedokaze pochopit.
Taky jsme začínali tím že sme jen umývali obličej, někdy to pomohlo někdy ne. Taky sem se jí snažila zapojit do pomáhání a jak píšeš, rozplývala sem se nad její šikovností, ale to pomohlo jen na chvilku, ted už mi něco podá jen velice neochotně nebo vůbec. Tchýně je učittelka v mš, takže sme od ní měli dost rad, ale teď už si opravdu nevíme rady.
Ještě dotaz, je nějaký rozdíl mezi tím jít do pedagogicko-psychologické poradny nebo k dětskému psyvhologovi? a není na to ještě brzo? Dceru milujeme nadevše a lásky má od nás i tak dost. Chceme jí pomoc, jen nevíme, jak.
@Renisek20 Pedagogicko-psycholog. poradna je spíš pro školáky. Psycholog pro širší veřejnost
@Renisek20 ja som bola prvykrat u psychologicky, ked mala slecna 2 roky. Dozvedela som sa, ze je dokonala, premyslava, a ze mam JA pracovat NA SEBE.
Ked mala 4 roky, pripytala som sa k psychologovi, ktory sa uz specializuje na deti s diagnozou. Mojej ziadnu nestanovil, povedal, ze ked nieco aj ma, tak je vysoko funkcna, co znamena, ze si toho clovek takmer nevsimne. Ale vzal ju na terapiu, slecna ma teraz 5 rokov. Je na terapii najmladsia, s deckami o dva roky starsimi si rozumie, takze tam zase hra slecnu dokonalu a tej co hrabe je matka ![]()
No, uvidime, az skonci terapia, co sa dozviem… mam este par veci, o ktorych potrebujem pokecat s doktorom, pretoze jak slecna hra dokonalu, tak mu neviem vysvetlit ako lahko z akych banalit dokaze stratit nervy, takze mi stale neporadil, ako na nu.
Akurat sme dostali ESPRICO, na dozrievanie nervovej sustavy. Uz ked mala okolo roku, mi vravela vseobecna, ze ma slecna ‚hlavu napred‘, a ze kym ju nervova sustava dobehne, tak si uzijeme svoje ![]()