Poradna na téma dluhy, exekuce a osobní bankroty
Zbyněk Vorel
Dobrý den, pro příležitost této diskuze, řekněme, že se jmenuji Panenka, což vlastně není až tak daleko od pravdy, když jsem byla malá, říkal mi tak můj táta. Ráda bych Vám, jako příklad, uvedla problémy naší rodiny a tím Vás zachránila před špatným rozhodnutím brát si půjčky.
Když jsem byla malá všechno bylo krásné, nejen proto, že mi bylo 6 let a já myslela, že nejhorší věcí na světě je bubák pod postelí, ale proto, že to tak opravdu bylo. Moje rodina bez problémů vyšla s platem na celý měsíc a měli jsme se rádi. Najednou přišlo období půjček, ach to byl fenomén, člověk si půjčí peníze a za malé úroky je bude měsíčně splácet. A tak jsme si půjčili, na nádobí, na auto a tak dále. Ano naše blbost, jsme hloupí. Abych se dostala k počátku úpadku naší rodiny, přeskočím pár věcí.
Otec měl být povýšen na velitele policejní stanice, byl nadšen, ale zároveň věděl, že by byl celé dny v práci a to nechtěl. Plat nebyl o tolik vyšší a on chtěl být raději s rodinou. Odmítl a to neměl dělat. Jeho šéf, starosta nejmenovaného města ho za to vyhodil. V té době jsme měli baráček v jedné vesnici. Vedlo se nám poměrně špatně, dřevo a uhlí bylo drahé a baráček potřeboval spousty oprav. Bez tátovi práce to nešlo utáhnout. Naštěstí se naskytla příležistost, že by táta pracoval v Praze. Tak tedy přijal, bydlel v policejních ubytovnách a pracoval. My zatím přebývali v oné vesnici. Z nenadání přišel dopis. Dopis byl od nejmenované firmy na nádobí. Kdysi prý rodiče podepsali smlouvu a tím si měli pořídit nějaké nádobí, což samozřejmě ve smlouvě vůbec nebylo. Podána byla jako jakási registrace. No abych to zkrátila, úroky se vyšplhaly na 100 000,–. V naší situaci, kdy jsme byli zadluženi kvůli domku, si asi umíte představit, co to bylo. Potřebovali jsme se zbavit domu a umořit alespoň nějaké dluhy. Maminka našla práci v Praze a tak jsme se stěhovali. Z prodeje domu jsme zaplatili sice jen hypotéku, ale alespoň něco. Táta byl moc rád, říkal, že teď už to bude jenom dobré. Nebylo. Otec pracoval u policie a maminka ve vězeňství. Tátova práce byla poměrně dobrá, ale maminka začala mít brzo po nástupu psychické problémy, které byly zveličeny její dřívější operací žlučníku, která se nepovedla a doktoři jí museli rozříznout bříško od prsou až k podbřišku. Maminka kolabuje .. kvůli zdravotním problémům zůstává doma půl roku, což je s našimi půjčkami šibeniční. Táta začíná mít problémy u soukromníka, pan majitel mu strhává z platu tisíce za banality, sám totiž nemá a tak se snaží zdírat své zaměstance, hlavně otce. Strhává mu za to, že nemá na sobě oblek, že mu chybí čárka nad písmenem ve výplatách a tak dále. Táta je zoufalý. Kvůli maminčině nemoci se zpožďují splátky. Dostáváme exekuci 100 000,–. A tady to začíná být zajímavé. Když je špatně, jde, aby bylo ještě hůř. Umírá nám pejsek. Zní to asi banálně, ale tenhle malý skrček s námi byl dlouhá léta a my ho milovali. Maminka nalézá novou práci, kde už jí nešikanují naštěstí. Je spokojená. Tatínek je na tom o poznání hůř. V práci bývá 20 hodin a půl platu mu většinou pan majitel vezme jako pokuty. Proč neodchází? Kvůli exekuci, s majitelem je dohodnut na jistých podmínkách a díky tomu, mu na exekuci nejde celý plat. Je tam uvězněn. Začíná mít zdravotní problémy z vyčerpání. Ne dlouho na to dostáváme pokutu za auto, velmi vysokou, prý jsme vynechali splátku, což je pravda, ale vědět nám dali 4 měsíce po udání pokuty. Úroky narostly. Hned druhý den na to, táta zjišťuje, že mu vykradli služební auto. Ukradli úplně vše. Vše bude muset táta šéfovi zaplatit. Jsme v dluzích až po uši, rodiče nespí. Trápí se, brečí.
Tak takhle nějak vypadá náš příběh, o čem teď přemýšlím? O tom, že se budu muset prodat, abychom to vůbec poplatili, že můj sen jít na nejmenovanou VŠ se rozplynul, protože až já tam půjdu, určitě se už budou platit poplatky za semestr. Na to my vážně nemáme. Ještě, že nemám sourozence, to už by byla katastrofa. Není nikdo kdo by pomohl, ani rodina, prostě nikdo. Jaké jsou naše vyhlídky? Za chvíli budeme na ulici, studium budu muset ukončit a ani nechci domýšlet, co ještě. Pro pochybnosti bych jen chtěla podotknout, že počítač mi dala babička k narozeninám (stejně ho budu muset prodat) a internet potřebuje táta k práci.
Jaké je ponaučení? Prosím Vás srdečně, neberte si nikdy půjčky, nedopadne to dobře. Pomalu šetřte a všeho se dočkáte. Navíc radím, šetřte dětem na studia
není nic horšího než vědět, že nejspíš nevystudujete.
Přeji krásný den a dejte na mé rady prosím ![]()
Příspěvek upraven 13.11.11 v 15:30
Moje rodina měla spoustu peněz a měli jsme se rádi. Najednou přišlo období půjček, ach to byl fenomén, člověk si půjčí peníze a za malé úroky je bude měsíčně splácet. A tak jsme si půjčili, na nádobí, na auto a tak dále.
Nějak nechápu, když jste měli spoustu pěněz, proč jste se nechali uvrtat do půjček.
![]()
Uf, tak to je mi upřímně líto. Ach jo, doba je hnusná, ale lidi jsou ještě daleko hnusnější. Proč to dřív tak nějak šlo? Proč se teď spousta lidí ocitá bez domova? Víš, mám malýho synka a už teď přemýšlím, že mu budu muset šetřit na školu, co kdyby byl po mně - učení mi docela šlo. Nechtěla bych, aby jednou řekl „mami, tati, já bych chtěl na VŠ“ a my mu museli říct, že na to prostě nemáme.
peggy.sl píše:
Moje rodina měla spoustu peněz a měli jsme se rádi. Najednou přišlo období půjček, ach to byl fenomén, člověk si půjčí peníze a za malé úroky je bude měsíčně splácet. A tak jsme si půjčili, na nádobí, na auto a tak dále.Nějak nechápu, když jste měli spoustu pěněz, proč jste se nechali uvrtat do půjček.![]()
Spoustu peněz je individuální pojem, pro mě to znamená, že když jsem třeba chtěla jít se školou do divadla, mohla jsem říct beze strachu rodičům a oni mi dali. Ne jako teď, kdy dělám, že jsem nemocná.
peggy.sl, přijde mi, že pokud lidi peníze mají, prostě nepřemýšlí nad tím, aby je šetřili, ale chtějí si dopřát to, o čem snili - domek, lepší auto, bazén… Proč by si to nepořídili, když se jim daří dobře a pokud si vezmou půjčku, hravě jí splatí… Prostě asi nedokážou v přebytku myslet na zadní vrátka.
blba situace ale urcite ne neresitelna, existuje konsolidace dluhu, osobni bankrot a pujcky treba ano - ale bankovni a hlavne pocitat a cist co podepisuju…
neni to pak vina instituci ale lidi samotnych… ![]()
kazdopadne radim poradit se s pravnikem, zajit na socialku atd…
a studovat se da i pri praci nebo brigade, popripade bude umozneno studentum platit studia az s astupem do zamestnani
jeste sami nevedi jak to bude ale pokud oparvdu studovat chces, urcite to pujde ![]()
ahoj, je mi líto co vás potkalo..na druhou stranu, měli jste hodně peněz a brali si půjčky na nádobí??A když jste měli tolik peněz, tak proč nebyl opravený baráček?? A ještě já měla už s partnerem za naše dlouho trvající partnerstí, manželství čtyři půjčky, ale většinou to tedy byli peníze na bydlení, a všechno jsme splatili, prostě když si půjčím tak ne na blbosti, takže ten závěrečný apel na mě nějak nefunguje..jen si říkám, jak je možný, že někdo kdo na to nemá si bere půjčky na blbosti..
Mám pocit, že se zakladatelka chtěla vypovídat a varovat, ne slyšet odsouzení ![]()
Naši tenkrát nejlepší známí skončili dost podobně.Měli super vztah,dvě úžasné děti,peněz dostatek.Koupili si baráček,předělávali,dvě auta-bohužel vše na splátky.Se slovy-vyděláváme dost,abychom to poplatili a žijeme jen jednou na to,abychom dlouho na vše šetřili,když to můžeme mít hned.Jenže stačila jedna menší výplata-byli OSVČ-a jedna splátka nešla zaplatit…potom další…tak se vzal další úvěr,aby se ty splátky uhradily včas.Jenže postupně narůstala dlužná částka tak,že už to nešlo ukočírovat.Sebrali jedno auto,polepily domácnost exekutorskýma páskama…barák se musel prodat.A jak to dopadlo?Rozvedli se,oba budou mnoho let splácet dluhy.Ty byly cca 3 miliony.Ono to jde potom rychle.A kdybych je tak dobře neznala,tak bych si myslela,že to ani není možný.
Takže z rodiny nezbylo nic-ona bydlí v jiném městě,sice už má přítele,ale není to ideální,on má přítelkyni,ale je to víc vztah s rozumu,jedna dcera odešla z domova k příteli,druhá bydlí u táty,ale nevychází s jeho přítelkyní.Takže všichni jsou nešťastný,nemají nic a zůstaly jen vzpomínky na nedělní nákupní dny,na vánoce s hromadou dárků,na večeře v hospůdkách / aby nemuseli tak často vařit/,dovolené v jižních čechách a na tu pohodu,která u nich vždy panovala.
Takže také říkám-každý úvěr si vždy rozmyslete.Zda je životně důležitý.Chápu úvěr na bydlení-přiměřený platu a s dostatečnou rezervou na účtě.Chápu úvěr na auto,ne nové,ale pojízdné,pokud je nezbytné k práci.Ale úvěr na telefon,na novou ledničku,na vánoční dárky,to opravdu ne.
Panenka90 píše:peggy.sl píše:Spoustu peněz je individuální pojem, pro mě to znamená, že když jsem třeba chtěla jít se školou do divadla, mohla jsem říct beze strachu rodičům a oni mi dali. Ne jako teď, kdy dělám, že jsem nemocná.
Moje rodina měla spoustu peněz a měli jsme se rádi. Najednou přišlo období půjček, ach to byl fenomén, člověk si půjčí peníze a za malé úroky je bude měsíčně splácet. A tak jsme si půjčili, na nádobí, na auto a tak dále.Nějak nechápu, když jste měli spoustu pěněz, proč jste se nechali uvrtat do půjček.![]()
Tak to potom jo. Pro mně spoustu peněz znamená, že teď hned půjdu a koupím si nového Mercedesa.
Jít s dětmi do divadla pro mě znamená běžný standart se kterým se u dětí počítá.
Promiň, špatně jsem si to vyložila. ![]()
Já jsem co se půjček týká těžký ,,přizdisráč,, takže mám pouze jednu splátku okolo tisícovky, to vím, že uplatím vždycky.
beruska2× píše:
blba situace ale urcite ne neresitelna, existuje konsolidace dluhu, osobni bankrot a pujcky treba ano - ale bankovni a hlavne pocitat a cist co podepisuju…neni to pak vina instituci ale lidi samotnych…
kazdopadne radim poradit se s pravnikem, zajit na socialku atd…
a studovat se da i pri praci nebo brigade, popripade bude umozneno studentum platit studia az s astupem do zamestnanijeste sami nevedi jak to bude ale pokud oparvdu studovat chces, urcite to pujde
Karku píše:
ahoj, je mi líto co vás potkalo..na druhou stranu, měli jste hodně peněz a brali si půjčky na nádobí??A když jste měli tolik peněz, tak proč nebyl opravený baráček?? A ještě já měla už s partnerem za naše dlouho trvající partnerstí, manželství čtyři půjčky, ale většinou to tedy byli peníze na bydlení, a všechno jsme splatili, prostě když si půjčím tak ne na blbosti, takže ten závěrečný apel na mě nějak nefunguje..jen si říkám, jak je možný, že někdo kdo na to nemá si bere půjčky na blbosti..
Asi bych ten pojem hodně peněz měla editovat, hodně peněz je pro mě, že vyjdete do dalšího měsíce. Ne, že máte na účtě tisíce.
Panenka90 píše:beruska2× píše:
blba situace ale urcite ne neresitelna, existuje konsolidace dluhu, osobni bankrot a pujcky treba ano - ale bankovni a hlavne pocitat a cist co podepisuju…neni to pak vina instituci ale lidi samotnych…
kazdopadne radim poradit se s pravnikem, zajit na socialku atd…
a studovat se da i pri praci nebo brigade, popripade bude umozneno studentum platit studia az s astupem do zamestnanijeste sami nevedi jak to bude ale pokud oparvdu studovat chces, urcite to pujde
Karku píše:Asi bych ten pojem hodně peněz měla editovat, hodně peněz je pro mě, že vyjdete do dalšího měsíce. Ne, že máte na účtě tisíce.
ahoj, je mi líto co vás potkalo..na druhou stranu, měli jste hodně peněz a brali si půjčky na nádobí??A když jste měli tolik peněz, tak proč nebyl opravený baráček?? A ještě já měla už s partnerem za naše dlouho trvající partnerstí, manželství čtyři půjčky, ale většinou to tedy byli peníze na bydlení, a všechno jsme splatili, prostě když si půjčím tak ne na blbosti, takže ten závěrečný apel na mě nějak nefunguje..jen si říkám, jak je možný, že někdo kdo na to nemá si bere půjčky na blbosti..
tak pouze „vyjit“ do dalsiho mesice by pro me znamenalo mit penez nedostatek ![]()
na VŠ klidně jít můžeš, jen se to chce probrat a zajistit si brigádu - i kdyby to bylo uklízení…myslím, že to není tak horké, jak si myslíš. Spousta vysokoškoláká maká aby mělo na bydlení, školu, pc už teď.
PC neprodávej - z půjček vás to nevytrhne a pokud na něm tvůj otec pracuje, nebude mít na čem pracovat a budete ještě ve větším loji než jste.
Co osobní bankrot? To by na vás nešlo aplikovat?
Panenko-je to opravdu smutný,nevěš hlavu,snad se najde nějaké řešení.POkud jsou dlhy opravdu veliký,tak ať rodiče na sebe vyhlásí osobní bankrot.Sice to bude pár let hodně náročný,ale potom už budou začínat s čistým štítem.
Panenka90 píše:beruska2× píše:
blba situace ale urcite ne neresitelna, existuje konsolidace dluhu, osobni bankrot a pujcky treba ano - ale bankovni a hlavne pocitat a cist co podepisuju…neni to pak vina instituci ale lidi samotnych…
kazdopadne radim poradit se s pravnikem, zajit na socialku atd…
a studovat se da i pri praci nebo brigade, popripade bude umozneno studentum platit studia az s astupem do zamestnanijeste sami nevedi jak to bude ale pokud oparvdu studovat chces, urcite to pujde
Karku píše:Asi bych ten pojem hodně peněz měla editovat, hodně peněz je pro mě, že vyjdete do dalšího měsíce. Ne, že máte na účtě tisíce.
ahoj, je mi líto co vás potkalo..na druhou stranu, měli jste hodně peněz a brali si půjčky na nádobí??A když jste měli tolik peněz, tak proč nebyl opravený baráček?? A ještě já měla už s partnerem za naše dlouho trvající partnerstí, manželství čtyři půjčky, ale většinou to tedy byli peníze na bydlení, a všechno jsme splatili, prostě když si půjčím tak ne na blbosti, takže ten závěrečný apel na mě nějak nefunguje..jen si říkám, jak je možný, že někdo kdo na to nemá si bere půjčky na blbosti..
Tak v tom bude zakopaný pes. Potom se bohužel nemůžete divit, že to dopadlo tak jak to dopadlo. Všeobecně se považuje za minimální dostatek peněz na přežití rezerva na účtě minimálně na tři měsíce dopředu.
Divím se, že třeba někdo neuvažuje, když si naseká půjčky s tak těsným rozpočtem, že ho třeba zítra zajede auto a co bude dál.
Promiň, že jsem asi drsná, ale každý svého štěstí strůjce.