Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Dělej to, co si myslíš, že je nejlepší…základem je vyrovnaná matka
![]()
Ja jsem po porodu nekojila takrka vubec, laktace takzka miziva. Byla jsem nasledne na to i na vysetreni prsou, kam me poslal gyn. Tam mi rekli, ze spousteni mleka se odehrava v mozku diky hormonu oxytocin. Pokud ho ma clovek malo, tak se laktace proste nerozjede… coz byl asi muj pripad.
ahoj mela jsme taky problemy, ne jako ty ale malej mel silnou zloutenku a boj s kojenim byl od zacatku, ale vybojovali jsem to nez se v 7. mesici odstavil sam..
laktace asi taky nebyla nejak extra super ale vzdycky mi pomohly homeopatika, nedam na ne dopustit…ricinus comuni 5ch
k tomu jsem pila hodne caro a hlidala si jidlo abych jedla pravidelne a pila… do toho homeo…
jinak se vam holky co jste tu uz mi prispivaly omlouvam,ale diskuzi jsem chtela anonymni,ale nechca jsem ji odeslala jako verejnou
…
pozadala jsem o anonymitu,jelikoz tu chodi par znymych co by mely „radost“ze mam takove problemy,znaji hlavne muj nick na emimcu…
takze diky za pochopeni ![]()
ahoj zakladatelko, předně bych chtěla napsat, že tě docela obdivuju. já, ač zastánce kojení, bych s tím nejspíš dávno sekla
.
samozřejmě chápu, že tě to moc mrzí. můj syn se odstavil, když mu bylo 9 měsíců, a přesto jsem se s tím nechtěla ještě smířit a začala odsávat. ALE! mně tou dobou stále teklo mléko i ušima - ráno jsem během chvilky pravidelně odsávala třeba 260 ml. nedávno byl synovi rok a já začala pozorovat, že to teče o něco hůř, tak jsem s tím bez rozpaků sekla
. chápu. že podstatný rozdíl je v tom, že syn byl při odstavu už velký, ale chtěla jsem tím vyjádřit, že já, jakožto lemra lína,
před tebou vážně smekám, protože já jsem přestala odsávat, jakmile se objevil „problém“. kdyby se neobjevil, odsávala bych ještě třeba přes zimu (to byl původní plán).
pokud by jsi opravdu chtěla tak moc bojovat, bylo by dobré odsávat i v noci. ale jak už psala Gladys, vzhledem k tomu, že laktace nikdy nebyla zcela v pořádku, není ani tak úspěch zaručen.
spíš bych možná malému dávala těch 20 ml tak dlouho, jak to půjde. z hlediska protilátek je určitě každá kapka dobrá.
ale jinak si myslím, že už jsi mu dala dobrý základ. děláš pro to maximum a určitě ze sebe můžeš mít dobrý pocit, který by ti ani UM nemělo pokazit
. držím palce
.
dujano
moc ti dekuji za podporu,ja jsem taky lemra lina,ale pokud se jedna o maleho,tak ja jdu stranou a vse jen pro nej(samozrejme ve zdrave mire)
vis,ja jsem v zacatku mela depky jak hrom,nemela jsem k malemu vztah takovy jaky bych mela mit…nekolikrat jsem omdlela,cele dny probrecela s myslenkama jak jsem hrozna,neschopna,ze jsem si maleho nezaslouzila…
ale chut to zmenit,podpora rodiny a cas pomohl,postupne se vse vratilo do normalu a ja zacala maleho vnimat jak je krasny,jak jsem rada,ze ho mam,krasne prospiva a miluji ho,jsem z nej uprdena…
tak mam jakoby urcity dluh k nemu za ten zacatek,kdy jsem jako mama moc nefungovala…odsavani me boli,vzdy se tesim az to budu mit za sebou,kozy mam jak vesaky jak si je taham,mackam,abych to mliko vycedila…ale za maleho bych dychala,snazim se pro nej delat jen to nej…sice porad jsem jen obyc.clovek,ale mam mu co proste co vracet ![]()
Gladys píše:
Já ti nevím, stojí to za to? Kdyby byla laktace od začátku v pořádku, malý normálně sál a ty bys to měla snížené jen po té operaci, tak bych řekla, že jo, jdi do boje, ale takto mám pocit, že to moc nestojí za to. Stejně už má UM.
Jinak pokud bys do toho chtěla jít, tak si dej termín, do kdy to budeš zkoušet, abys měla jasně dané, kdy to ukončíš, když to nepude.
Ale jedno si pamatuj, laktace nelaktace, mateřská láska neteče přes kozu
jinak tva posledni veta me me moc potesila a vnitrne povzbudila,urcite mi do budoucna pomuze…dekuji ti uprimne ![]()
Anonymní píše:
dujano
moc ti dekuji za podporu,ja jsem taky lemra lina,ale pokud se jedna o maleho,tak ja jdu stranou a vse jen pro nej(samozrejme ve zdrave mire)vis,ja jsem v zacatku mela depky jak hrom,nemela jsem k malemu vztah takovy jaky bych mela mit…nekolikrat jsem omdlela,cele dny probrecela s myslenkama jak jsem hrozna,neschopna,ze jsem si maleho nezaslouzila…
tak mam jakoby urcity dluh k nemu za ten zacatek,kdy jsem jako mama moc nefungovala…odsavani me boli,vzdy se tesim az to budu mit za sebou,kozy mam jak vesaky jak si je taham,mackam,abych to mliko vycedila…ale za maleho bych dychala,snazim se pro nej delat jen to nej…sice porad jsem jen obyc.clovek,ale mam mu co proste co vracet
ale chut to zmenit,podpora rodiny a cas pomohl,postupne se vse vratilo do normalu a ja zacala maleho vnimat jak je krasny,jak jsem rada,ze ho mam,krasne prospiva a miluji ho,jsem z nej uprdena…
to je hezké, co píšeš.
no, začátek jsi měla opravdu těžký, ale ne svou vinu - deprese si bohužel nevybírá. mně se tedy naštěstí vyhnula, přesto to sžívání se synem považuji za velmi náročné období, ve kterém jsem si taky připadala ultra neschopná. ono je to do jisté míry normální, takže si určitě nemusíš nic vyčítat. a malému jsi to už jistě mnohonásobně vynahradila a ještě vynahradíš. a jestli v tom vynahrazování bude hrát roli mateřské mléko, není vůbec důležité. tak se tím netrap a užívej si svého chlapečka
.
tescada píše:
Jsi skvela mama, kdyz se kvuli malymu takhle snazis![]()
![]()
velice dekuji,ja si tohle nemyslim,ale kdyz to tak pusobi na okoli,tak urco to potesi ![]()
Dobrý den…vůbec si nevím rady…mam doma 7 tydenní miminko…vše bylo v pořádku a plne jsem kojila a krasne pribyval…před par dny jsem zacinala pozorovat ze v odpolednich hodinách se mi při kojení vzpouzel…kopal nožičkama pobrekávala a furt poustel prs a zas ho rychle,,lovil" a byl nervozni a pak tezko usinal…včera uz to bylo horsi, vecer jsem mu musela dat napit z obou prsů, ale vůbec to nestacilo, tak jsem mu udelala nutrilon a vypil 60 ml a pak v klidu usnul a ted rano, jsem mu musela dat opet napit z obou prsou a to nastesti stacilo ale bojim se ze na další kojeni uz zas bude ten jisty problém… co to tedy znamená? udelala jsem chybu, nevím si rady… děkuju předem za odpověd emoticon