Nočník a kakání
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Mně se to taky nezdá - a to jsem zastáncem režimu. Taky malý chodí spát a jí v pravidelnou dobu. Ale čurá a kaká kdy se mu zachce, stejně jako maminka a tatínek 
A vůbec si nedovedu představit, asi JAK bych ho měla po dobrém udržet na nočníku, když má 18 kg a metr do výšky a má hodinový hysterický záchvat i na téma, že mu rozvážu tkaničky, nebo zavřu dveře u auta místo něho. Jakmile se ho pokusím proti jeho vůli po:,–(it na nočník, dostane takový záchvat, že 1,5 - 2 hodiny jenom křičí a kope… ani ho tam prostě neudržím. Musela bych si na něj asi lehnout?? nebo ho svázat?? Chce všechno dělat sám, už mě k sobě nepouští ani na záchod, kde sám jde čůrat. A když jsem mu tu plínu prostě nedala a na nočník ho posazovala (asi 2 měsíce zpátky) tak prostě radši 2 dny nekakal a nemohl spát, protože ho bolelo bříško.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Muminko, musim souhlasit s holkama, ja bych mela stres a to jsem dospela, kdyby na me nekdo tlacil, ze proste kadit musim !!!!! Vïm, ze je zdrave chodit na velkou pravidelne kazdy den, ale ne vsichni mame stejne traveni a metabolismus.
Jestli to tak tve holcicce vyhovuje, tak zadny problem, ale ne u kazdeho lze takova „zachodova vychova“ praktikovat
Marka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
MARTANKA- Mám podobnou zkušenost. Syn také zhruba ve 2 letech začal čurat do nočníku nebo na záchod ale kakat ani náhodou. Také vždy nekakal dokud nedostal plínu. Potom se někde schoval a vykakal se. Zkoušela jsem to na něj po dobrém i po zlém a nic. Také jsem nechtěla riskovat zácpu tak jsem mu plínu vždy nakonec dala. Trvalo to dlouho bylo mu 2 a půl, když se mu stalo, že si uprdnul a přitom se malinko pokakal a to byl ten zlom. Ta představa hovínka ve slipech mu tak vadila, že najednou začal chodit na záchod. Nočník jsme úplně přeskočili. Takže ti neporadím, ale asi máš podobného paličáka. 
Protože ten můj to dělal rozhodně jen z trucu, na žádný jiný důvod jsem nepřišla.
Horajda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
holky, my jsme podobný problém řešili s dcerkou. až na to, že naše čírče začalo normálně čůrat a kakat na záchod ve 23 měsících (bez nátlaku, občas jsem zkusila nedat plenku-bez úspěchu, tak jsme dali plenečku zpátky a zkusili za několik dní…). po měsíci si to kakání rozmyslela. čurala spolehlivě na wc, kakat do plenky. do záchoda to prý nešlo. nakonec to vypadalo tak, že milý potomek si vyfasoval plenku, oběhl celou rodinu (je nás doma 5 dospělých) a každému se pochválila, že „ide kakat do plenky“, po akci opět s radostí oběhla celou rodinu a všem hlásila, že kakala do plenky a to i zpětně-ti kdo zrovna nebyli doma, se o akci dozvěděli po příchodu z práce. nemohla jsem se zbavit dojmu,že si z nás dělá srandu - nesmějte se.po třech měsících mi došla trpělivost a sebrala jsem plenu. narovinu říkám, že musela trpět, ale po třech dnech a třech hodinách řevu se povedlo a od té doby máme klid. ono je každé dítko jiné a na to naše zrovna platí mnohdy dost tvrdý nátlak - nebila jsem, nekřičela, jen jsem jí nedala na výběr-plenka prostě není…taky jsem využila toho, že slečna má odpor ke špíně (nedejbože mít špinavé boty, ruce - fakt nevím, po kom to má) a do kalhotek se prostě nepokajdila.
Samotné mi to nedělalo žádnou radost, ale byla to cesta k řešení. nejsem zastáncem brzkého vysazování na nočník, ale v případě naší dcery jsem neviděla důvod, proč jí tolerovat rozmar s plenou, když několik týdnů předtím normálně kakala na WC bez nehod.
elda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj,
akosi mi neda nereagovat na Missu. S vcasnym vy:,–(zovanim velmi nesuhlasim, a to nehovorim o tom, ze v 5 mesiacoch dieta este nemoze sediet same. (Ja za samostatne sedenie povazujem IBA to, ze sa dieta z polohy na styroch SAME po:,–(i, nie, ze ho do tej polohy naaranzuju.) Jednak sa nedokazem zmierit s faktom, ze dieta co hodinku odtrhnem od hry, vyzleciem a niekam na nejaku dobu po:,–(im (ako to robis, ak ste napr. pol dna niekde vonku?), a jednak mi vychadza, ze ak dieta po:,–(zujes od 5 mesiacov a v 15 bolo bez plienky, tak „nacvik“ trval 10 mesiacov. Naproti tomu, ak sa zacne s nocnikom neskor, trva to trebars 2-3 mesiace, niekedy aj menej, a to mi pride prijatelnejsie.
Je to samozrejme len moj sukr. nazor.
Gabika
- Citovat
- Upravit
Musím se Missy zastat - mě máma dávala na nočník hned od okamžiku kdy jsem začala sedět (6 měsíců, posazovala jsem se sama) a v roce jsem byla bez plen - teda byly ještě na noc. Já mám 8m dcerku Anetku, která se sama posazuje od 6,5m a ještě jí teda na nočník nedávám, jen jsem chtěla říct, že tenhle přístup mi nepřijde jako špatný - je to jedna z variant.
Příspěvek upraven 24.08.20 v 10:01
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
HOlky já zase budu citovat milého pana doktora Matějčka, období po prvních narozeninách:
Nočníček, aneb první nápor kultury
Je to doba, kdy si dítě osvojuje první důležité společenské a kulturní návyky. Vytvořily se pro to podmínky v patřičné zralosti jeho nervového systému a ve vyspělosti rozumové. Toto zrání, jak jsme již víckrát připomněli, má své zákonitosti - a není dobře ani je předbíhat ani se za nimi opožďovat.
Od roku do patnácti měsíců je u velké většiny dětí vhodná doba k učení na nočníček. Mnohým rodičům se to jistě bude zdát pozdě a mnohé babičky se zhrozí, protože samy začaly s tímto nácvikem u svých dětí už dávno před prvním rokem, ba některé dokonce hned po půl roce věku dítěte. V některých případech se jistě tento nácvik povedl. Jenomže z těchto jednotlivých úspěchů nelze dělat pravidlo, i když mnohé babičky se tím jistě moc rády „vytáhnou". Zkušenost totiž ukazuje, že tam, kde se to nepovede v tak časném věku (a nepovede se to opravdu hodně často), je pak nadlouho ztížena cesta ke správnému návyku. Předčasné učení může totiž mnoho pokazit.
Jeden významný americký psycholog (E. Erikson, kterého jsem tu už nejednou citoval) prováděl šetření vývoje dětí slavného indiánského kmene Siouxů. Lidé tu žili dosti jednoduše, v chatrčích s podlahou z udusané hlíny. Malé děti do dvou let věku mohly svou potřebu dělat kdykoliv a jakkoliv - nebylo moc obtížné všechno pravidelně vymést a vyčistit. Ve dvou letech však bylo dítě podrobeno důslednému nácviku udržování čis-
toty - a výsledek byl překvapivě rychlý a trvalý. Denní i noční pomočování starších dětí (jak je známe u nás) je u Siouxů prakticky neznámé. Počkají si totiž na dokonalou zralost nervového systému, potřebnou u dítěte k takovémuto náročnému nácviku.
Šetření prováděná v našich kulturních poměrech ukazují, že kolem 15 měsíců (u některých dětí už od 13 měsíců výš) velká většina dětí už je schopna přijmout základní princip učení, tj. posílení dobrého výkonu (srozumitelnou) odměnou. To je základní podmínka. Druhou podmínkou je patřičná zralost organismu dítěte. Kapacita močového měchýře je nyní taková, že pojme větší množství moči, přičemž ovládání měchýře pokročilo natolik, že dítě vydrží suché už třeba i několik hodin. Velkou většinou si už i samo uvědomuje plnost močového měchýře a potřebu uvolnění. Může tedy dát znamení, kdy se mu takzvaně „chce". Je jen třeba dítě ohlídat a dát je vyčurat nebo vykakat, když dává ono své „znamení" (tj. ono tradiční „e"). Anebo aspoň v intervalech, kdy se dá rozumně očekávat, že už by mohlo „chtít". A nácvik je pak velmi rychle hotov!
Jen je třeba zachovávat při tom několik důležitých zá:,–(.
Situace má být pro dítě srozumitelná a příjemná.
Všechno se má pokud možno důsledně opakovat. To znamená, že dítě „vysazuje" ponejvíce jeden člen domácnosti, že nočníček je pokud možno stále stejný, na stejném místě, že není příliš studený, že není vratký, že netlačí atd.
A to nejpodstatnější! Když dítě do nočníčku udělá to, co mělo, následuje vždy výrazná pochvala!
Docela obyčejný kapesník
Tak zní nadpis slavného a nadmíru důležitého článku dětského lékaře MUDr. Karla Macka, blahé paměti, který měl mimořádně rozsáhlé zkušenosti s dětmi z rodin i z dětských domovů a který nudli u nosu důsledně pronásledoval. Jeho poznatky jsem tedy převzal a zařadil je mezi psychologické poučky. Teď, když je našemu dítěti kolem 15 měsíců, je totiž na boj s plným nosem ten pravý vývojový čas.
Musíme uznat, že nácvik na hrníček rodiče zpravidla nezanedbají, ale velmi často, bohužel, odkládají na daleko pozdější dobu nácvik jiného
důležité návyku, a to vyprázdnění či vyčištění nosu čili smrkání. Je v tom podivná rodičovská nedůslednost. Na hrníček se děti nutí div ne od půl roku, ale nudle u nosu se jim utírají třeba až do pěti šesti let. A přitom psychický mechanismus učení, který tu vstupuje do hry, je v obou případech celkem shodný.
U dětí v tzv. kolektivních zařízeních, tj. v jeslích (ba později i v mateřských školách), v dětských domovech, v ozdravovnách apod. je ucpaný nos dětí a věčná nudle hotovou metlou. Ostatně o tom, jak důležité je správné dýchání a že podmínkou toho je čistý nos, si můžeme přečíst v každé lékařské knížce.
Na začátku věku batolecího nezapomínejme tedy učit dítě smrkat! Tak jako chození na nočníček ani čištění nosu nemá být pro dítě životní nepříjemností, ale má mu přinášet pocit společenské důležitosti a samostatnosti. Předvádíme dítěti opakovaně, jak má foukat nosem. Velká většina dětí má tendenci nás dospělé i v této věci napodobit. Musíme to ovšem dělat výrazně a zajímavě. Počínáme si klidně a trpělivě. A samozřejmě důsledně! Babičky a tetičky či kdokoliv jiný, pokud někdy zastupuje rodiče, musí nácvikovou taktiku převzít a dodržovat. Napřed jednu dírku, pak druhou dírku - a jde to! A samozřejmě za každý zdařilý pokus náležitou pochvalu!
Poučení
Řekli jsme, že předčasné učení může mnoho pokazit. Platí to obecně, ale o nácviku kontroly vyměšování zvláště. Nebylo by však ani dobře vhodnou vývojovou dobu promeškat.
Pamatujme také, že orgánem dýchání je nos, nikoliv ústa. Ta mají řadu jiných nezastupitelných funkcí. A z hlediska zdravotního je udržování čistého nosu tak důležitým návykem jako málo co jiného. Troufám si říci, že důležitějším než onen hrníček.
A zopakujme si, prosím, zlaté pedagogické pravidlo: Zařiďme věci tak, aby je dítě udělalo dobře, a nezapomeňme je za to pochválit! A nedopusťme, aby je udělalo špatně, neboť žádné dodatečné naše zlobení a žádný trest tady nepomůže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak koukám, další osvědčené téma (hned po papání), vedoucí k lynčování některých odvážných (obvykle anonymních) přispěvatelek .
Myslím, že přístup Missy není zase tak strašný, vždyť ho praktikovaly snad všechny naše maminky, a taky žijem 
. Každé dítě je jiné, a když v půlroce sedí, proč ho občas, jen tak na zkoušku, nezkusit po:,–(it na nočníček? Nemusí tam snad sedět, dokud něco „nevytvoří“, ale jen tak pár minut, aby vědělo, že něajký nočníček vůbec existuje, proč ne?
Každé dítě je také jiné, některé je jako hodinky a kaká každý den ve stejnou dobu (to se pak může naučit na nočníček brzy), jiné ne. Já třeba dodneska nevím dne ani hodiny (doslova), kdy se mi bude chtít . Takže synka do ničeho nutit nebudu, ale uvidím-li v jeho „procesech“ určitou pravidelnost, možná ho semtam na ten nočníček po:,–(ím taky. Po hodině a půl to ale asi nebude, na to jsem moc velký lenoch 
.
Tak ať vám dětičky pěkně papají, kakají a čůrají 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj,
já taky nesouhlasím s brzkým vysazováním, držením na nočníku (neumím si představit, jak bych dceru donutila tam sedět) apod.
Velmi blízký je mi následující názor, který jsem četla na Rodině (nelze jej brát jako dogma, ale smysl to dává víc, než vysazování málem po narození - i takové metody se někde již razí):
Jsem z oboru péče o kojence a batole. Jsem sice nadupaná teorií z přednášek, ale taky už desátý rok pracuji s malými dětmi, takže lecos z těch přednášek opravdu potvrzené z praxe. Mrzí mě, že téma vývoje psychomotoriky a dovedností dítěte od narození do tří let je strašně ovlivněno tím, „co říkala sousedka“. Zdravé dítě, k jehož nácviku hygieny, přistupují rodiče s citem a rozumem, dokáže kolem 18. měsíce věku oznámit, že právě čůralo. Kolem 21. měsíce ohlásí, že právě čůrá a teprve potom může opravdu uvědoměle ovládat svěrače. Dřív není nervová soustava dítěte vůbec schopná zaznamenat potřebu.
Jistě,že jsou děti, které jsou „suché“ v jednom roce. Ale to jsou děti, které jsou odevzdané k tomu, že jsou na nočník posazovány. Přemíra výchovy (nebo spíše předčasná výchova) způsobí, že dítě si vypěstuje reflex. Tento reflex na vyprázdnění je vyvoláván dosednutím zadečku na chladný okraj nočníku. Tyto děti se dokáží vyprázdnit opravdu ve věku kolem jednoho roku, ale pouze do nočníku. Nedokáží to ani do záchodu, ani na „kanálek“. Nedokáží svěrače ovládat kontrolovaně. Tento reflex je poměrně silný a spolehlivý, ale ve věku mezi třetím a pátým rokem vymizí a vědomé ovládání svěračů schází. Nastává pomočování a hledání důvodů.
Každé dítě je jiné v tom, zda mu vyhovují ty nebo jiné plenky, zda mu vadí být úplně mokré nebo je „estét“. Ale u dítěte, které nikdo nestresuje,nemá žádný zdravotní problém a jeho maminka se nenechá rozhodit nátlakem okolí, se hygiena dostaví sama, po dobrém, téměř ze dne na den mezi 21. a 27. měsícem.
Přeji všem hodně trpělivosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Souhlasím s Efinou a předešlým příspěvkem.
Samo, že naše mamky a tchyně se chlubí suchými dětmi v roce. I pár mých kamarádek, ale samy (tchyně, mamka, kamošky) uznaly, že musely dítě aktivně vysazovat, což mně osobně připadá dost šílený a pracnejší než měnit plenu. Ona nutnost dítě na ten nočník po:,–(it svědčí o tom, že se jedná o reflex a ne o potřebu dítěte, což je dle mně špatně.
Ale chtěla jsem tady diskutovat o dětičkách, co se odmítají vzdát kakání do plenky. Každopádně je to asi celkem častý jev, dávám Matějovi ještě čas. Do školky to snad zvládneme.
Díky za všechny příspěvky
Martina a chlapečci
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Muminka píše:
Tak jak jsem si vsimla, vsechny me tu ted mate za hrozneho „tyrana“
muminka, ja som tiez zastancom dodrzovania rezimu, maly (30 mes) rano vstava kazdy den rovnako, mame rovnake ritualy, na obed chodi spat v tom istom case (zaspava sam behom par minutiek), vecer takisto, s jedlom tiez.....ale kaka kazdy den v inu dobu. predsa nemozes prinutit dieta, aby kakalo napr. iba doobeda!!! my sme s plienkami tak, ze cez den nema vobec od cca 26 mesiacov, na noc a na von mu stale davame i ked je nauceny necikat do plienky a z 90% ostava plienka sucha (aj v noci). kedze je uz ale rozumny, mozem mat plienku na sebe, ale i tak sa vypyta cikat/kakat do nocnika/zachoda.
zaver.....proste si nemyslim, (ze ak to funguje s tym casovanim kakania u vas) ze sa zrovna tato cinnost da generalizovat na vsetky deti…
- Citovat
- Upravit
Muminko, já se považuji za dost přísnou matku, režim dodržuji až mi někdy manžel říká, že to přeháním, ale co se týká „vylučování“ a jídla, nejsem zastáncem dítě do něčeho nutit. Samo mě mrzelo, když malej zpočátku odmítal do nočníku čůrat. Jen si poseděl a šup z něj pryč bez toho, aby tam udělal kapičku . Ale postupně se to začalo dařit a pak si začal i sám říkat. S kakáním byl problém, už jsem z toho byla nešťastná. Kakal jen tehdy, když jsem mu dala třeba na procházku nebo z nějakého jiného důvodu plínu. Tak se hned šel někam zašít a hlásil, že se vykakal.
Kolikrát jsem se neovládla a nevýchovně zvýšila hlas. Ale pak mi řekla kamarádka, že mají to samé, tak mě to uklidnilo. Tohle období trvalo asi 2-3 měsíce, pak nastal zlom a zadařilo se i tohle. TAkže souhlasím s tím, že to nechce lámat přes koleno, oni se to časem naučí všichni. Na druhou stranu se mi nelíbí pohodlnost kamarádky, která radši dítěti dávala plínu snad do třech let, jen aby se jí náhodou nepočůralo a nemusela prát třeba punčocháčky 
. To mi vadí . Babička ho pak zbavila plínek za tři dny.
Iva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ahoj,
pustily jste se do Muminky jak nestresuje svoje dítě - nepřeháníte to trochu s tím stresem? Nášeho malého vysazuju na kakání od začátku 8.měsíce (sám sedí od 6m), protože mě nebavilo celého ho převlíkat - žádná plenka to prostě neudržela, vždycky to přeteklo buď přes nohavičky, či přes záda, podle druhu plenky . A nepřipadá mi, že by z toho byl nějak stresovaný či deprimovaný 
Připadá mi, že se v dnešní době stres u miminek zvaličuje.
Janka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
konečně k tématu :)
Hurá hurá!!! konečně k tématu. Jak jsem psala před pár dny, tak Jířa chodí jen kadit do plínky. Včera jsme ho dali k babičce na noc, byli večer vyvenčit pejska a Jiříčka hrozně zaujalo, jak venku kaká. Tak si o tom povídali celou cestu domů, tak prohlásil e-e já kaka - a po 5 minutách se vykakal do záchodu!!! Když mi to psala, tak jsem dojetím skoro zaslzela Doufám, že doma v tom bude pokračovat, aniž bychom museli pořídit psa. Ten by se k našim 4 kočkám, 2 osmákům a rybičkám už moc nevešel
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
