Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Hele ja byla parkrat u praktika, pak na ORL, neurologii, gynde, onkogynde, na sonu prsou nekolikrat…proste ruzne kazdopadne bylo to vic doktoru nez chodi lidi normalne…v mym veku…pak uz me to ale samotnou zacalo srat jedno skoncilo a zacalo druhy…a doslo mi, ze je neco spatne v hlave…posledni navsteva praktika byla pro AD ted cekam az to najede…a pal ta terapie a verim, ze mi to pomuze.
@Anonymní píše:
A vite co je nejvic vtipny mam kamaradky, ktery total kaslou i na bezny preventivky a nic jim neni…(samozrejme jim nic nepřeju ale, ze jsou jako v klidu)nebo jako i kdyz jim neco je nehledaji za tim to co ja…to jim tak strasne zavidim, doufam, ze budu jednou taky v takovym bodu, ze bolest hlavy bude jen bolest hlavy, ze bolest bricha budou jen zarazeny prdy a ne nador…
Pokud je kamarádkám +~ 30, tak co by jim jako mělo být? Normální je být zdravý. Zrovna bolesti břicha a střevní potíže bývají od stresu. Spolužačka měla průjem před každou zkouškou.
@brisco ano je to tohle vekovy rozmezi, chtela jsem ti rict, ze oni kdyz je par dni brni nohy tak hned nevidi RS a ALS ale to ze jsou pretazeny z behani kolem deti nebo ze maji malo horciku…ja vidim to druhy, neumim si to nastavit v hlave jinak, proto potrebuju pomoct, ja mam v hlavě to, ze stastna proste ted byt prece nemuzu musi zase nekdo onemocnet nebo zemrit…
Já už podstoupila magnetickou rezonanci hlavy plus několikrát ct vyšetření. Krev mi snad berou každý měsíc kvůli něčemu co si na svýho doktora zase vymyslím. Sono snad všeho co v tělě existuje. Preventivní prohlídky chodím pravidelně /zubař, gynekolog/ Několikrát mě odvezla RZ s točením hlavy a slabostí protože jsem měla mrtvici.
Holky vážně - já už s tim otravuju sama sebe a uvědomuju si svůj problém, ale sama na něj nestačim. Je mi 31 let, chodím normálně do práce. Když byla naživu moje maminka, ta to se mnou uměla, uměla mi poradit, uměla mě usměrnit. Jenže před osmi lety náhle zemřela na embolii a co myslíte že to se mnou udělalo ![]()
@Anonymní píše:
Byli jste nekdy na dne? Ale jakoze uplne psychicky na dne?Strasne me to trapi…posledních par mesicu da se rict, ze prezivam a pritom bych chtela bejt tak moc stastna…mam hodnyho, pracovityho chlapa, zdraví dite, mame co jist, kde bydlet…vsichni mi to predhazuji a me prijde, ze je mi pak jeste hur…
Od roku 2015 se to sere…ale bylo to jakoze postupne a ted to asi vyrcholi…
Do roku 2015 me nenapadlo, ze by u nas v rodine mohl nekdo zemrit nebo onemocnet…blahove ja vim.Cerven 2015 smrt tety primo na jeji oslave, ozivovani (ja a sestrenky mamzel)po par dnech umira v Karimu mozek bez funkce odpojili ji…
Leden 2016 smrt sestrenky manzela 39 let…selhani srdce pri operaci…
Pak byl chvilku klid ja v domeni, ze jsem to zpracovala a jedeme dal…
Leden 2017 potratila jsem…celou dobu jsem pracovala pod hodne velkym stresem v jedne dopravni firme…po dvou kolapsech kdy mi doktor rekl, ze musim opravdu dat vypoved, ze ta prace me jinak znici, jsem skoncila…myslela jsem ze uz bude dobre…omyl, onemocnel jeden z rodicu…tahlo se to tri roky…posledni rok jsem uz jen cekala kdy, je to strasny ale je to tak…v hlave mi jen jelo, at nema bolest, at je doma s nama, at to stihnu se rozloucit…stihla ale nevim jestli to pomohlo…kdyz zavru oci porad to vidim….Ty posledni chvilky a ta bolest je strasna….
Rikam si porad mohla jsem udelat vic? Sehnat i jiny onkology? Zkusit nejakou jinou lecbu? Mela jsem vic zjistovat a ne jen verit doktorum…To je ve zkratce…jeste mezitim zemreli dva dedove a babicka…ale meli vek a ac to bolelo taky vyrovnani bylo snazsi…
Antidepsiva beru chvilku takze asi jeste nenajeli, do toho se neustale pozoruji jestli mi neco neni…a sleduju i zbytek rodiny, nutím je chodit po doktorech…a misto uzivani života sleduju kazdy zacukani, boleni kdekoliv v tele…
Od konce zari me ceka psychologické vysetreni a nasledna terapie…
Myslite, ze bude lip?
Ahojky,
byla jsem na tom podobně, do cca 21 let jsem prostě nechápala, že někdo může vážně onemocnět, nebo zemřít. Pochopila jsem to až na VŠ na seminářích z patologie. V tu dobu se mi začala sypat psychika, přispělo k tomu pár děsivých událostí. Od té doby se v tom vezu a to už je mi přes 30 let. Za tu dobu zemřel jeden děda na leukémii, druhý na ALS (od té doby je to můj strašák a byla jsem tak jeden rok tak u osmi neurologů) a pak babička na CMP. Několik lidí v mém okolí spáchalo sebevraždu. Taky se bojím všech nemocní (momentálně karcinom plic), ale ta RS mě strašila roky a ALS taky.
Léky beru, na terapie chodím. Za mě pokud narazíš na dobrého psychoterapeuta, který ti sedne, tak je terapie super. Já mám teď skvělou psycholožku, všechno s ní můžu řešit… léky mají taky své místo. Tak ti moc držím palce, aby ses od toho dna zas odrazila.
Já právě taky přemýšlím o návštěvě psychologa. Mám hodně psychicky náročnou práci. Můžu tam jít bez objednání? Nechci aby o tom někdo věděl. Stydím se za svoje problémy ![]()
@Lollitka dekuju snad pomuze, chci zit a bejt stastna a snad jednou bych chtela i druhy dite ale ted se musim dat dohromady…:)
@Anonymní píše:
@brisco ano je to tohle vekovy rozmezi, chtela jsem ti rict, ze oni kdyz je par dni brni nohy tak hned nevidi RS a ALS ale to ze jsou pretazeny z behani kolem deti nebo ze maji malo horciku…ja vidim to druhy, neumim si to nastavit v hlave jinak, proto potrebuju pomoct, ja mam v hlavě to, ze stastna proste ted byt prece nemuzu musi zase nekdo onemocnet nebo zemrit…
Rozumím, já jsem zase měla takové období, po obou porodech, že jsem se bála napadeni. Spávala jsem třeba s nožem u postele, kdyby k nám někdo v noci vlezl. Přešlo to. Držím palce, ať Tě to taky přejde.
Proc se stydis? Ja se teda za to, ze potrebuju pomoct nestydim proste to tak je…hele mne dala zadanku prakticka na psychologicke vysetreni a nasledne terapie..ale urcite existuje i soukroma terapie koukni na netu.
@Anonymní píše:
Já právě taky přemýšlím o návštěvě psychologa. Mám hodně psychicky náročnou práci. Můžu tam jít bez objednání? Nechci aby o tom někdo věděl. Stydím se za svoje problémy
Jak bez objednání? Musíš se objednat, psychologové mají narváno, nebo si můžeš najít terapeuta online, taky to jde. Ale jestli jsi myslela doporučení praktika, tak to většinou nepotřebuješ, můžeš si prostě vybrat psychologa a ozvat se mu, ale počítej, že jen tak někdo už nebere. Já vloni v Praze obepsala všechny soukromé psychology i ty na pojišťovnu a volno měly 2 a obě tragédie. Teď jsem se náhodou dostala k jedné super psycholožce, ale je to přes jeden projekt.
@Lollitka ja doufam, ze ta moje bude super…uz po telefonu pri objednání jsem mluvila primo sni…a byla strasne fajn aspon takhle tak snad bude i terapie dobra…u me je to strasne jak na houpacce…dobry dny stridaji sileny…a nejhorsi kdyz jsem sama s ditetem…snazim se venovat maximalne ale hlava jede proste…a uz takhle se bicuju jaka jsem strasna matka…
@Lollitka myslela jsem doporučení. Psychologicke sezení online, má někdo zkušenost? Bojím se, aby na druhém konci seděl opravdový psycholog
@Anonymní píše:
@Lollitka ja doufam, ze ta moje bude super…uz po telefonu pri objednání jsem mluvila primo sni…a byla strasne fajn aspon takhle tak snad bude i terapie dobra…u me je to strasne jak na houpacce…dobry dny stridaji sileny…a nejhorsi kdyz jsem sama s ditetem…snazim se venovat maximalne ale hlava jede proste…a uz takhle se bicuju jaka jsem strasna matka…
A jak rychle jsi ji sehnala? Já měla úžasnou psycholožku, ale šla na MD a já pak obešla asi 10 terapeutů (někteří byli její známí, tak mi je doporučila), ale vůbec mi nesedli a ještě to byl rok 2018, před Covidem a nebylo ještě u psychologů tak šíleně narváno, jako teď. Vlastně od té doby jsem našla super psycholožku až letos a fakt náhodou, předtím desítky e-mailů a telefonátů, že všichni mají plno. Tak snad ta tvoje bude dobrá, je na pojišťovnu, nebo soukromá?
Hele znamy zkousel kdyz byl covid nejaky Hedepy online terapeuty…a prej dobry ale on mel asi mensi problemy nez treba ja, je mu lezla na makovici ta karantena a tak…
Holky, kam chodíte s takovými problémy? Já mám pořád pocit, že se mi motá hlava, představuji si hned nádor. Vim, že bych potrebovala pomoc, ale nevím, kde ji hledat. Taky vždy u Dr přemýšlím, že se plete, že něco přehlédl a nebo na ty moje problémy kašle a je mi jedno, že umřu…