Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Období vzdoru plus malé miminko
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Lutonka
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.8.15 10:37
Nevim, jestli to je extra vychovne, ale dobu krmeni mladsi jsem resila tim, ze starsi dostal na 20min tablet. bylo to tak 2-3 denne, jinak ho nemel, takze to rad vyuzil, poskladal si par puzzli, pustil nejakou pisnicku a pak jsem mu ho zase vzala.
nervak byl (a castecne porad je) sileny, obcas to vzal i hlavou o zem, ale s tabletem fungovalo, ze ho to jednak zabavilo a ze ho i po tech 20min zas v klidu odevzdal (respektive jsem pozornost prevedla jinam a schovala ho).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lutonka
18.8.15 10:41
Taky to tak občas dělám, ale popravdě se mi to zdá moc často. Pokud jsme doma, tak by to bylo minimáně 3-4× denně na půl hodiny a to je na tříleté dítě asi moc.. 
- Citovat
- Upravit
Lutonka
18.8.15 10:45
No, to bohužel nefunguje, pak kolem mě běhá a křičí „už dokoj!“ 
- Citovat
- Upravit
Lutonka
18.8.15 10:47
Ale možná se vyprdnu na to, co je výchovné a co ne a holt ty pohádky pustím. Však ono ho to snad nepoznamená za těch pár měsíců než s ním začne být řeč a dcerka odroste 
- Citovat
- Upravit
18.8.15 10:50
No tak to máme stejně syn má nejvíce zlobení když kojím nebo nemůžu odejít od miminka někdy fakt rostu…já jen doufám že se to trochu srovná nového člena rodiny máme doma krátce tak snad si uděláme všichni 3 režim a dáme to v klidu ale uplně chápu o čem mluvíš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 11:16
Já sice neporadím, ale hlásím se do klubu 
Staršímu jsou teprve dva, takže mu toho ještě moc nevysvětlím… ale nestěžuju si, sama jsem to tak chtěla (děti dva roky od sebe) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 11:17
Já bych to zas tak dramaticky neviděla:)Já mám dvouletýho syna a když jó potřebuju něco rychle a nutně, tak mu tu pohádku pustím a je klid..:) Když nekouká celej den, tak se myslím nic hrozného neděje..
V říjnu se mi navíc narodí druhé dítko, takže možná tu budu za chvíli řešit to samé:-D
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 11:21
Výchovné to není, ale když jsem potřebovala uložit malinkou, tak jsem starší pustila pohádku… Zabralo to výborně. Jinak bych se zbláznila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 11:36
Taky jsem starší dceři pouštěla pohádku, nebo půjčila tablet a byl klid
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lutonka
18.8.15 12:18
Děkuju holky, já myslím, že někdo by určitě namítl, že i půl hodina denně na tabletu je pro tříleté dítě dost, ale jsem ráda, že to má někdo i jinak Samozřejmě dohlížím na to, co si pouští (on má totiž youtube pěkně zmáklej, umí i stahovat hry). Tak to asi nebudu toliko hrotit, abych z toho pak neskončila v Bohnicích
- Citovat
- Upravit
20.8.15 09:40
Já mám sice skoro 8měs. syna, ale mám taky dvouletacku, takže vím, o čem mluvis. V tomhle je možná i výhoda čtyř dětí, protože si s nimi nehraju, hrají si mezi sebou. Takže spíš řeším hádky a odstrkovani právě dvouleté dcery. Klid doma teda rozhodně nemáme, ale syn si na holky zvykl a klidně usne i v bugru. Na rozdíl od kamarádky, ta má první dítě a musí mít na usnuti úplný klid a každá kravina ji dítě vzbudí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lutonka
20.8.15 14:35
No oni jsou oba zvykli usinat v mirnem hluku, ono to ani v tom byte jinak nejde. Proste treba myji nadobi, zehlim, manzel datli do pc nebo je u pustena televize, ale kdyz syn zacne s tim hysterickym revem, tak to ma pane docela jine grady V tu chcili bych udelala cokoli, abych ho ztisila a malou neprobudil, jenze to, co zabira (ucpat sladkosti, pujcit tablet) je nevychovne a to, co bych rada udelala (sla mu vysvetlil, co a jak nebo pomazlit a odvest pozornost) udelat nemuzu, protoze to se mezitim rozerve dcerka..Chjo, je to nekdy pakarna.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.6.19 11:20
2,5 léta dcera a měsíční syn
Obnovují diskuzi a prosím o radu… Máme doma čerstvé miminko a dcera byla doteď zvyklá, že se všechno točí kolem ní. My jsme tedy s manželem se snažili, aby to tak nebylo, ale bydlíme s tchanovci na baráku a ty malou i přes náš nesouhlas dost rozmazlují, dělají to i když my s tím nesouhlasíme, ve všem jí vyhovují a s naší dcery se postupem času stává malý tyran, který si myslí, že si všechno vyknoura a vyřve. Omlouvám se, že teď zním, jakože jí nemám ráda, to ne, udělala bych pro ní cokoli, ale teď s malým prckem prostě nemám tolik času, abych se jí věnovala 100% a kolikrát mám pocit, že naopak zanedbávám syna, protože dcera si něco uminila a už mě z toho jde hlava kolem. Do toho poslouchám furt od tchyně, jak musí být furt venku, chodím a oběma dvakrát denně,.někdy na procházku, někdy na zahradu do bazénku s malou, ale prostě nemůžu celý den prosedět venku na zadku, potřebuju navařit, do toho kojím a v těhle vedrech si malý říká pomalu co hodinu. A když už konečně malý usne, tak mě fakt dokáže vytočit, když dcera začne běhat po bytě, vříská a vyloženě dělá naschvál. Řeknu nech toho, probereš brášku a ona se začne ještě víc smát a dělá to dál… Přitom se k němu mazlí, dá pusinku, ale když jí něco není po chuti, brácha nebracha, řve nebo kňoura, uráží se, zabouchává za sebou dveře, všechno by mu sebrala. To samé když řeknu pojď, půjdeme jíst, oblict se, vyčistit zuby… Prostě se začne smát a utíkat mi, nebo zařve ne a sesune se k zemi kde kňoura, jakobych jí nutila do něčeho hrozného. Jíst taky nebude, co jí dáváme, protože babička dá lepší a sladké, já už jsem s nervama v koncích… A i když řeknu, nedávej jí to, nejedla normální jídlo, tak nemá asi hlad, tak mi řekne, tak my si to dáme na půl a stejně jí něčím sladkým narve. Mám pocit, že jenom řvu a vyhrozuju doma, tchýni furt vysvětluju, ale ta pak malou cpe nám i za zády když jí hlídá, abychom mohli s malým po vyšetřeních, má ortopedického vrozenou vadou, díky které jezdime furt po doktorech… Už fakt nevím co dělá 
- Citovat
- Upravit
26.6.19 11:30
Potřebuješ hlavně přežít a nezabít děti - vyšší ambice si nedávej, natož v tomhle vedru. Na podzim už ji bude možné dávat třeba na jedno dopoledne do školky, bude to ku prospěchu všem.
A ideálně se domluvit s tchýní, jestli by mohla vnučku hlídat nějak pravidelněji a delší dobu, ideálně aby ji učila věci co tak babičky dělají - sbírat a zpracovávat ovoce, jednoduché práce na zahrádce, zkoušet nějaké jednoduché věci jako navlékání korálků na velkou jehlu, vyprávět příběhy o tom jaké to bylo když babíčka byla malá a tak. S tím že potřebuješ spolknout svoji ješitnost a při domluvě s tchýní vypíchnout věci které ona má ráda a je na ně hrdá a poprosit ji, jestli by to vnučce chtěla předávat.
Stejně tak minimálně sobotní doboledne by mělo být pro otce s dcerou.
Dceři to ideálně celé prodej jako speciální výhodu pro veliké holky.
Stejně tak by bylo fajn, aby se ti podařilo najít si denně tak 30 minut, kdy se o syna bude starat někdo jiný a ty budeš svoji pozornost věnovat jen dceři a budete společně dělat něco, co ji baví. Na takovouhle pravidelnou půlhodinu společného času se pak můžeš odkazovat, když bude chtít pozornost v okamžiku, kdy ji ji dát nemůžeš. A pokus se ale nepoužívat odebrání té půlhodiny jako trest - to by byl docela dost mizerný princip, protože nechceš svoje děti učit, že tvoje přízeň je zásluhová a máš je ráda, jen když jsou hodné. To bohužel vede ke spoustě potíží se sebepřijetím a sebevědomím v budoucnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Ahoj maminky, bohužel jsem nenašla podobnou diskuzi, byť o období vzdoru je toho tu mraky. Tak zakládám novou a prosím o radu, názor. Máme doma čertsvě tříletého syna, se kterým už asi 2 měsíce cloumá období vzdoru a do toho 4m holčičku. Synovy výlevy a hysteráky nejsou nic neobvyklého, myslím, že ho celkem zvládám, až na určité vyjímky. A to je právě ten problém. Máme byt řešený jen jako 1+kk (stěhování řešíme, ale hned tak to nebude). Mě to celkem vyhovuje (méně úklidu, na děti pořád vidím atd.), ale nevím, jak se chovat v případě, že dcerka například konečně usne (nebo zrovna uspávám či kojím) a syn do toho začne vřískat a něco vyžadovat. Občas to vygraduje do pěkné scény, kdy křičíme všichni tři. Mimo tyto situace prostě funguje si ho nevšímat nebo odvést pozornost na něco jiného, venku nebo mezi lidmi je vzorný. Je mi líto dcerky, někdy jí prostě musím „odervat od prsa“, abych mohla syna zpacifikovat. Snažíme se být hodně venku, ale samozřejmě to nejde pořád. Taky se mu snažím udělat nějakou zábavu na tu chvíli, co jdu kojit nebo uložit malou, ale taky to ne vždy funguje, když se nudí, je to nejhorší. Máte nějaký tip? Bojím se, abych například nezanedbala výchovu tím, že abych předešla scéně v těchto momentech, mu raději něco povolím (pohádku, bonbon atd..). Díky předem za názory.