Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dcera, čerstvě tříletá, ve středu začala chodit do školky, ale vůbec se neumí oblékat. Snažila jsem se jí to v létě postupně učit, ale má k tomu takový odpor, že snad největší úspěch je, když si dobrovolně natahne kalhotky. U ostatních částí oblečení řve, křičí že to neumí, prosí o pomoc.. No prostě scéna. Nejvíce sem dosáhla, když jsem jí slíbila, že za oblékání dostane čtvereček čokolády (sladkosti doma dceři skoro nedáváme). Tak to se snažila a i jí to s malou dopomocí celkem šlo, jenže tohle uplácení asi není ideální cesta. Stejně tak vyhrožování… Vím, že touto cestou jít nechci. Snažím se jí vysvětlovat, proč se oblékáme, občas o tom mluvit, ale nechce o tom slyšet. Zkoušela jsem i oblékat panenku, ale spíš jí to rozčiluje. Už mi dochází nápady. Nechci se kvůli tomu zlobit, ale na druhou stranu by mi to pomohlo, kdyby to aspoň zkusila a snažila se, tak jí klidně pomůžu, ale abych jí komplet navlikala, na to mi přijde velká a chytrá dost. Ani nefunguje soutěžit, kdo se oblékne první nebo počítání.. Nic. Máte nějaký tip jak to zlomit? ![]()
No, v období vzdoru toho moc nezlomíš. Obléknout(samozřejmě úměrně věku)se umí moje dvouletá dcera, syn to uměl taky v tom věku. Teď mu ještě nejsou čtyři a taky často stávkuje, naštěstí většinou doma, ve školce si to nedovolí.
Počkej až ji to naučí ve školce. Od učitelek to vezme úplně jinak a bude se snažit trumfnout ostatní děti. U syna to tak fungovalo. Pak i skládal oblečení doma sám od sebe
, jen ho to pak zas rychle přešlo jak se nechodilo do školky.
@Julie298 Nelámala bych to naprosto nijak a prostě ji oblékala. V 15ti už se bude oblékat sama, neboj ![]()
Občas mám pocit, že by mámy chtěly, aby bylo tříleté dítě nejlépe úplně samostatné, neodbíhalo od jídla, používalo příbor a nevím co ještě… Tím chci říct, že jedna věc jsou očekávání a co umí jiné děti v jejím věku - a druhá věc je její vlastní tempo a třeba i zájmy, temperament apod. Chápu, že to rodiči pomůže, když se dítě samo oblékne. Ale když se neoblékne, tak nevím, proč to „lámat“. A mimochodem, odměny a tresty (vyhrožování) - to je funkční výchovný model jenom zdánlivě (ale podle toho, co píšeš, tak to asi tušíš).
Kdyz pospicham, tak triletou normalne obliknu.
Tim, ze z toho nedelam kovbojku, tak k tomu zadny odpor nema a jinak se oblikne i sama.
Nac si z toho delat nervy…? Uuuplne zbytecny.
@Julie298 V klidu, ve školce se děti chovají jinak než doma. Moje mladší dcera nebyla ve 3letch moc šikovná a když šla do skolky uměla se obleknout tak napůl. Ve školce si nikdo nikdy nestěžoval ![]()
Já bych to taky neřešila. Ve školce to určitě zvládne. Já se snažím oblékání učit pomaličku 2,5 letého syna a taky nemá moc zájem. Ale teď si třeba sám od sebe začal vyzouvat boty a v týdnu se i sám obul. Má to vše dobře okoukané a spíš to nechce používat. Nutit ho nebudu. U nás v tom hraje roli i mladší sourozenec. Prostě když oblékám mimino tak chce být starší také oblékán. To stejné s jídlem. Velmi často teď chce krmit. Netlačíme na něj. Stejně to nemá cenu, jen by řval. A ty sladké odměny prostě v reálu nefungují.
Chce to čas… kupovala jsem co nejsnazší věci na oblíkání (zipy, suché zipy… hlavně žádné knoflíčky a podobné kravinky), u triček některým dětem vadí ten úzký otvor na hlavu, brávala jsem radši pohodlnější trička s větší „dírou“ (to vypozoruješ u různých značek).. oblíkání holt je někdy „porod“, ještě to matně pamatuju ze školky ze šaten, jak tam některé děti vyváděly a stejně to ještě do 4/5 let de facto dělali rodiče, takže klid, nejste první ani poslední
uklidnit se, zvolit vhodné hadry a ono to půjde…
@Julie298 Měla jsi ji učit se oblékat celé poslední dva roky, ne to nechat na poslední dva měsíci.
A že rve neumí? Já taky neumím. Párkrát bych decku vysvětlila, že je sakra rozdíl mezi neumím a nechci. Nechceš se převléct z pyžama? Fajn, ale dokud se neprevleknes, tak nejdeš jíst. A jsem důsledná. Ať si děcko klidne ječí a válí třeba hodinu (a že mám zkušenost). Stejně tak nemám problém nechat jít dítě v pyžamu nebo bosky do školky. Oni si to obvykle nejpozději na prvním rohu rozmysleli, jestli se bude oblékat nebo ne.
@Svistice
dobře ty.. kdes na tom byla? docela se mi to líbí..
aktuálně kvůli pubertě zvažuji kurz nevýchovy (zní to šíleně, ale ta Katka je fakt dobrá..) a co píšeš ty je celkem drsné, ale dobré, tleskám, jestli jsi to dala ![]()
@Lucy75 Dělala jsem to stejně jako @Svistice. Neumíš se obout? Dobře, tak to na to hřiště nepůjdeme. Neumíš si obléknout bundu? To ti bude venku zima, ale dobrá, jdi v tričku, bundu vezmu sebou a když si to rozmyslíš, můžeš si ji obléknout (dítě ji obléklo před vchodem za tři vteřiny, bylo 5 stupňů).
Ráno jsem do školky dooblékla, když jsem chvátala, ale to už jsem věděla, že to to dítě umí, jen trošku pomaleji. Dát do školky dítě, které se kromě spodního prádla neobléká, bych si netroufla
A ze školky, když se dítě cukalo v šatně, jsem neoblékala nikdy. Klidně jsem nechala dceru sedět na lavičce a vztekat se, jen jsem zopakovala, že se obléknout a přezout umí, tak ať to udělá. Jednou tam takhle seděla víc než půl hodiny, já si sedla do rohu do židle a vytáhla si knížku, učitelka šla kolem a říkala „Vy doma dětem moc neustupujete, že? Kéž by takových rodičů bylo víc!“ K večeři bylo dceřino neoblíbené jídlo, protože se kvůli její scéně nestihl nákup a fazole byly ve špajzu. Druhý den jsem se jí ráno zeptala, jestli si odpoledne mám do šatny zase přinést knížku a k večeři budou fazole, nebo jestli se oblékne normálně a stihneme nákup a zmrzlinu. Od té doby byl klid (nebo lehké zdržování, ale už věděla, že víc nemá smysl).
Kazde dite ma obdobi, kdy se chce oblekat samo.
Je potreba to vyuzit a nechat ho, i kdyz mu to jde pomalu, blbe a pomoc odmita.
Zadne „uceni oblekat“ jsem nikdy neprovozovala. Neni to potreba.
Kdyz se tohle obdobi vyuzije, dite se to nauci samo a pozdeji uz ho klidne muzu ve fofru oblect ja, protoze vim ze to umi a tudiz uz nejake oblekani ode me (kvuli tomu, ze zrovna pospicham) vubec nevadi.
@Lucy75 Jelikož na rodičáku byl tatínek, tak odchod do školky v pyžamovych kalhotech byla jeho specialita. A to byl tak hodný, že normální oblečení vzal do batohu, až si to dítě rozmysli.
Na mě vycházely obvykle víkendy a dovolené ve stylu „z pyžama se neprevleknu“.V bilych puncoskach a jen v tričku odjížděla dcera z jesli, protože ona se priste oblékat nebude (ani s pomocí), a bylo potřeba dojet pro bráchu do jiné školky. Jelikož zrovna tal sníh, tak v autě následovala další scéna na téma „mám mokré punčocháče a spinave“.
Hodinová scéna „chci sundat že záchodu od maminky a přesně takovým způsobem, jakým chci já a běda jak je to trochu jinak“ byla taky super. ![]()
A absolvovala jsem pouze kurz přežití s vlastními dětmi. Jelikož jsou pekelne chytré a tvrdohlavě, musím být o to vytrvalejší. Jinak by nás tu s přehledem převálcovaly. Jenže doma proste velí rodič, ne tří až pětileté dítě.
No naše malá se ve čtyřech letech umí dobře obléknout sama, ale klidně ji ráda pomůžu a to mám ještě dva kluky (1. rok a 5 let). Sama se oblékne jen do něčeho, co si sama vybere že chce na sobě mít. Ve školce se obléká sama..vím, že to umí když je třeba a to mi stačí.. Také je možná nebaví se stokrát prevlikat ve školce, pak po návratu domů, pak zase na spinkani a má toho prostě třeba za celý den plne zuby. ![]()
@Julie298 Ahoj, já mám doma kluka 3 a 4 měsíce. Bohužel máme to docela podobné. Někdy když má náladu, tak se oblékne kalhoty a tričko. Ale většinou, když to nejde tak hladce, tak se začne vztekat, že to nejde a neumí to. A to po něm nevyžaduji zapínat zip a knoflíky. Můj malý je hrozný nervák a netrpělivý. Jsem z něj na palici. Jednou z toho s nad vyroste