Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@pikola píše:
No a to nejsi jeji rodic, oni to maji doma nonstopme ostatni deti taky prijdou hrozny. Ale moje je samozrejme zlaticko
Přesně, cizí děti mi přijdou většinou dost otravné a nesympatické ![]()
Moje jsou taky hodně často otravné, ale jsou moje.
Klidné období závisí na dítěti a na tom, co člověk snese.
Z klidného miminka může být za chvíli uřvaný dvouleťák, období vzdoru mu vydrží do pěti a pak přejde plynule v odmlouvání. V první třídě v nechuť se učit a pak už rovnou do předpuberty a puberty.
Každý z nás snáší jiné období lépe a jiné hůře. Důležité je, že u svých dětí je to něco úplně jiného než u těch cizích.
Obyvkle to bývá, že člověk je trpělivější, tolerantnější k cizím dětem, jak k těm svým.
Neteř je ještě kotě malé, hravé, nepřijde mi, že by dělala něco strašného.
Ale tak rozumnet a slecnovatet začne nástupem do školy určitě. Nám se dcera od loňska úplně co je školačka meni před očima. Ovšem ještě se to střídá chvilku je ještě dítě hlavě, pak je úžasná rozumná holka a zachvilku se projeví jak puberťačka, to se u ní projevuje hlavně záchvaty smichu. Ale to si vždycky vzpomenu na sebe, navíc je tak nakažlivé, že se začnou úplně blbosti smát i ti okolo.
A je to třeba tak, že dítě, které je v šesti letech extrovert se pak v dospělosti ukáže bt introvert? děje se to?
Jak pisou holky-sve deti budes vnimat jinak, ale zatim bych si je neporizovala, podle me na to nejsi pripravena. Vnimat dite jako prekazku v konverzaci ci zabave je zvlastni. Jasne, ze male deti musi byt stredem pozornosti ve smyslu, ze se jim musime venovat a hlidat je, ale da se toho vychovou hodne ovlivnit. U nas i 20m dcerka (velmi extrovertni a bezprostredni) vi, ze kdyz si s nekym na navsteve povidam, musi se zabavit sama. A ze do reci se neskace. U stedrovecerni vecere ona i jeji bracha (4,5) klidne sedeli a jedli a jedine, cim na sebe upozornovali bylo cinkani priboru o talir
pod stromkem se pak vrhli na darky, nechali jsme je vse rozbalit jako prvni (ano, to byl blazinec, ale zaroven to bylo moc krasne) a pak se s tim uklidili do vedlejsiho pokoje a my v klidu rozbalovali nase darky a povidali si.Pro me jsou v pohode deti nad 18m a nad ri roky uz jsou uplne bozi.
@Anonymní píše:
A je to třeba tak, že dítě, které je v šesti letech extrovert se pak v dospělosti ukáže bt introvert? děje se to?
NEvím, k čemu ti takové informace je, ale ano, běžně se to děje.
@Anonymní píše:
A je to třeba tak, že dítě, které je v šesti letech extrovert se pak v dospělosti ukáže bt introvert? děje se to?
Ja osobne si myslim, ze zakladni zdedene povahove rysy cloveku zustavaji, neznam nikoho, kdo by se takto rapidne zmenil-maximalne nejaka kratkodoba revolta v puberte.
Mě fascinuje, jak si pamatuješ a hlavně uvědomuješ, jak ses chovala ve 4 letech ![]()
To co popisuješ, je standardní chování dětí daného věku. Studuj literaturu a pořiď si své vlastní a najdeš odpověď na své otázky a třeba z tebe bude i chápavá teta.
Mi přijde, že čím starší dítě, tím víc je to s ním na palici. mám exempláře vev ěku od 2 do skoro 7 let ![]()
Mam tříletou a chová se uplně stejně a ano je to na palici a taky se těšim, až z toho vyroste. Naštěstí na rodinných sešlostech je hodně natěšených tětiček, takže si ní každý chvilku pohraje a je to
. Jinak mam doma ještě strašně moc hodný miminko, který opravdu jen přebalim, nakojim a pomuchlam, ale mít doma nonstop řvoucí mimino, tak to radši několik tříletých dětí
.
Pamatuju si jak jsem byla navsteve u bezdetne kamaradky se svym tehdy 9mesicnim neposednym synem. Na stole, pochutiny, horke kafe, caj atp. Ona s manzelem sedela na gauci, ja na zemi usmernovala syna. Ten lezl po ctyrech vsude, dokonce jim zpoza pocitace vytahoval nejake papiry, zvedal koberec, vytahoval knizky. Manzel valil oci a pak mi sverila, ze nikdy takove dite nevideli. A jeji manzel prohlasil, ze jejich dite bude hodne a vychovane, coz syn dle jeho nazoru nebyl. Ted maji 7mesicniho syna a kdyz jsem tam naposledy byla, tak sedeli na zemi oni a ja na gauci
. Proste kazde obdobi vyvoje ma svoje „vyhody“ a „nevyhody“ a zalezi na temperamentu ditete. Nektere stihas od narozeni malem do puberty a jine kam polozis, tam ho najdes si v klidu hrat. Urcite to pretrvava do dospelosti, kazdy jsme jiny. Nastesti.
Zakladatelko, Ahoj, to je dobrý dotaz, já chci taky vědět odpověď! Můj skoro 5tiletý je to samý cos popsala a do toho 10m holčička, ale ta je tedy zlatá, hodná, takže vyšiluju jen z kluka a zrovna včera jsem se ptala manžela, kdy to přejde…Už jsem si říkala, že snad zajdeme k psychologovi, oba, protože u nás tedy poslední dobou opravdu vládne nepohoda, syn si sám nepohraje ani minutu, jinak se nudí a zaleze k pohádkám, což z toho taky nejsem na větvi ale co mám dělat, já nemám jen jeho a hrát si s ním mě už opravdu, ale opravdu přestalo bavit…nevím, jestli se to stalo s příchodem druhého dítěte nebo proč, ale byl to vždy zlatej kluk, je to s ním k nesnesení až tak posledních pár měsíců..
Ja jsem na palici i ze svych vlastnich deti- cizi se mi zdaji v pohode
ale po precteni nadpisu tematu me napadlo to co rika moje maminka - vite, kdy zacina zivot? „az deti odejdou z domu a umre pes!“ ![]()
Myslím, že to nepřejde nikdy:-) Tedy, když pomine jedno období, přijde další. A i v dospělosti pořád ty děti budeme mít za zády, jsou prostě naše. Dětská otravnost je ale dost individuální. Dcera je podobná, hrozně ráda se vykecává, s kdekým a nechápe, že někdo se s ní bavit třeba nechce. Je jí 6. Dospělí jsou různých povah, projevuje se to už od narození. Někteří jsou kliďasové, jiní temperamentní, dominantní.
Má 4 letého a 2 letou a stále čekám, kdy se to zlepší. Vždycky si říkám, že snad už za rok,…Obavám se, že to nebude nikdy.