Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Prosím pomoc, jsem totálně vytočená, tlak mám asi 180 a chuť někoho uškrtit. Náš starší syn neustále ze všeho odlupuje samolepky. Tomík dostal k narozkám auto Cars a ještě ten den mu Honza odloupal oči. Včera totálně oloupal magnetku s bořkem stavitelem a dnes pokračoval magnetkou z úplně nové Tomášové knihy!!! Všechna auta máme oloupaný,autodráhy, kostky, magnetky a samolepky otrhaný. Jsem totálně zoufalá. Nepomůže domluva, nepomůže na zadek, nepomůže upozornění předem, nepomůže nic… Taky si u telky dost často žužlá tričko. Je jedno kde, rukáv, límec, rameno, na co dosáhne je ožižlaný. polštářky na gauči… Věčně autíčko v pusy… Neměli bychom zajít k psychologovi je to normální???????Není na to už velkej? Když jsem se doktorky na tříleté prohlídce ptala „jako že si pořád něco cpe do pusy“ tak mi řekla, že můžu být ráda že už nemá dudlík a prý je to u dětí ve školce normální… No já nevím, buť su divná já, nebo on…
lacenka píše:
Tomík dostal k narozkám auto Cars a ještě ten den mu Honza odloupal oči.
Chudák Tomík
, asi mu Honzík to autíčko záviděl
.
Ne, já nevím, ale jsou i horší věci a těžší úchylky. Že si něco žužlá… já si jako malá kousala zevnitř tváře. Když tak pozoruju Štěpána, dělá lautr to samé. Tak nějak divně křiví pusinu, tipuju, že je to ono. Bavila jsem se o tom s mamkou a dozvěděla jsem se, že ona taky dělala to samé
. Jestli ta genetika není nádherná. Co tatínek? Nežužlal? Neloupal
?
Vážně se to dá svést na genetickou zátěž? Já s tím totiž problémi měla a obrovský, ale jako že by se s tím děti rodily jako s určitou povahovou vlastností???? To přece není možný.
jinak já nemýt v pusy neustále žvýkačku tak asi vše ožužlávám do teď, ale jako vrozená úchylka se mi to nějak nezdá… a jestli jo, tak mě teda podrž, neb to nás čekají ještě pěkný věci…
lacenka píše:
Vážně se to dá svést na genetickou zátěž? Já s tím totiž problémi měla a obrovský, ale jako že by se s tím děti rodily jako s určitou povahovou vlastností???? To přece není možný.jinak já nemýt v pusy neustále žvýkačku tak asi vše ožužlávám do teď, ale jako vrozená úchylka se mi to nějak nezdá… a jestli jo, tak mě teda podrž, neb to nás čekají ještě pěkný věci…
A je to venku! ![]()
Nejsem dětský psycholog, ale podle mě rozhodně jo, aspoň co tak sbírám historky od kamarádek.
Jedna má např. syna, který potřebuje k usnutí žmoulat ucho, a to konkrétně lidské, žádnou atrapu. Nejčastěji její ucho. Je to docela problém a bolí z toho záda
. Když jsem se ve srandě ptala, jak na to asi chlapeček přišel, tak jsem vyzvěděla, že tatínek měl úúúúplně stejnou úchylku
.
U nás v rodině se tiky taky dědí, nejen to kousání tváře. Moje sestra třeba má ze zvyku takovou šílenost, že sedí a najednou zničehonic s urputným výrazem začne šmrdlat dlaně jednu o druhou (jako když si někdo spokojeně mne ruce, ale děsně rychle) a u toho se vždycky ještě předkloní. Neteř má úplně to samé! A to ať mi nikdo neříká, že to odkoukala, já to od ségry taky neokoukala (naštěstí, ono to není zrovna projevem zářného duševního zdraví
).
Abych pravdu řekla, já už na nějaký vliv výchovy přestávám věřit. Moje dítě je tvrdohlavé jak mezek a člověk s ním nehne ani heverem. Dělá si absolutně co chce, i kdyby se na hlavu stavěla, a to se považuju za autoritativní typ rodiče. Možná do jisté míry se na něm ta výchova podepíše, ale fakt omezeně. Dělá přesně ty věci, co jsem dělala já nebo můj manžel, když jsme byli malí - např. vybírá jen určité potraviny a na ostatní neotevře pusu, kdybychom se rozkrájeli na nudličky. To vždycky úplně slyším tchána, jak vzpomíná na Adámka „jahůdky nepapám, protože jsou červené, kakao nepiju, protože jsou v něm bublinky“! Aspoň pokaždé vím, koho za to můžu sprdnout
.
Asi se s tím budeme muset smířit
.
Tak náš malý dělá úplně to samé a já z něho rostu!!!
![]()
Koupíme nové autíčko a za chvíli je bez nálepek, to samé jsou vláčky, tatrovka ......... a nejvíc mě točí, když mu koupím třeba nějaké pití kvůli nové flašce (Jupík, ......) a než to vypije tak má oloupaný i ten igelitový nebo platový obrázek z té nové flašky!!!
Holky, já než vyhodím jakoukoliv petku tak mi ji malý oloupe, já fakt nevím co s tím, ale někdy mě to pěkně vytáčí!!!
Možná na tom něco s tou genetikou bude, můj taťka dělá totiž úplně to samé s petkama
![]()
Ja teda cim dele dite mam, tim vic si zvykam na vse. Stale mene uvazuji nad materialnimi skodami, rikam si, ze prece nebudu nicit dusicku ditete, to radsi, at je sloupnuta samolepka. A navic - kupujete ty hracky pro sebe nebo pro dite? Jestli pro dite, tak mu dejte moznost, at si s nimi hraje tak jak ono uzna za vhodne.
Mozna by deti bavilo koupit bile samolepky a pak dokreslovat a nalepovat jednou za cas na hracky… aby mely co sloupavat ![]()
No ja vim, asi vam to moc vtipne nepripada, ale kazdy resime holt neco a tohle by pro me nebyl problem ![]()
H.
Hromix - já neřeším ty „materiální škody“, to je mi úplně jedno!!! Přece, když vyhazuji petku tak je mi šumák jestli má nálepku nebo ne, ale celkem by mě zajímalo jaký z toho má požitek nebo co ho k tomu vede toť vše
![]()
Na Vánoce jsem mu koupila 300 samolepek dinosaurů a ty máme nalepené snad úplně všude a malý si je postupně přelepuje, odlupuje a zase nalepuje - to byl pro něho asi ten nejlepší dárek pod stromečkem!!!
No a když budu hnusná, tak mám radost, že to nedělá jen náš malý
![]()
To já s fobií ze samolepek tvé dítě plně chápu
. Třeba lepky z kindervajíček, brrrrr!
Nesnesu ani polepky na šamponech, cenovky na čemkoliv…prostě co jde odlepit, to odlepím. Manžel s tím má občas problémy, když neví ve které dóze je nasypaná jaká mouka a v jaké vlašce přelitý ocet nebo olej
Ale naučil se s tím žít, přestože na začátku vztahu z toho býval dost špatný.
A s Hromix musím jedině souhlasit! ![]()
R.
Tož mi kupujeme hračky pro dítě, jasně a když bude ta hračka jeho tak ať si na ni klidně naser., ale on ničí hračky bráchovi!!! Ten se ještě nebrání, sice má období moje, ale osobní vlastnictví zatím moc neřeší. Samolepky taky kupujem, aktuálně tuším v Katce večerníčka, kterého jsme včera nalepili na bednu s hračkama a dnes už mám dva na podrážce… Ty flašky od „jupíka! no jako bych viděla Honzíčka. "maminko kup pitíčko s tím slonem…“ a než dojdem dom flaška je totálně bez etikety.
No jestli je to dědičný tak se máme vážně na co těšit, neb já ohlodala každou tužku co jsem měla… ![]()
Jak naučit dítě na žvejkačky. Já si myslím že to mě zachránilo… Dokonce i od kousání nehtů
Nemůže to být nějaký neuspokojený sací reflex? Nebo příliš vyvinutý? Já nevím, mě to hrozně mrzí, všechno máme hnusný ![]()
Taky jsem pochopila, že je problém, že ničí hračky, které nejsou jeho (ono taky asi trošku problém ve školce, ne?). Asi bych se s tím smířila, vysvětlila, že cizí hračky rozhodně odlepovat nebude (to se bude fajně hlídat
) a jako satisfakci poskytla dostatek materiálu na odlepování.
S kousáním jsem docela zvědavá, jak se to u vás vyvrbí. Třeba až nějaké další dítě
.
Teda ale já bych byla taky hodně špatná, kdyby mi chlap odlepil etikety z octa a oleje, to je skoro na hrdelní zločin
.
Strč mu normálně žvýkačku, pokud vám to pomůže. Viktorka (kvůli zubům, jednu dobu si nenechala vyčistit od nás jen sama a to nebylo zrovna dokonalé) žvýká snad od dvou let a v pohodě. Ze začátku občas spolkla, udělali jsme z toho děsně dospěláckou věc jako že žvýkačky jsou super (ona je chtěla jsou u každé pokladny v supermarketu a ještě hezky barevné žeee), ale že nesmí polknout a je to v pohodě.
Se samolepkami nevím, Viktorka měla tež tohle období, ale přešlo.
I když třeba včera zrovna otrhala řadu samolepek, ale svých že. ) ![]()
Se musim smat
U nas bylo to samy. Ja nacancala novou bednu na hracky, polepila ji samolepkama a behem 5ti minut byly dole a roztrhany
Na druhou stranu si Mates nejaky priserny samolepky nalepil na postel, muj vkus trpel… Ale casem ho to zaclo opoustet…a taky jsem prestala kupovat veci se samolepkama, aspon v tomhle kritickym obdobi. Pokud to bylo auticko a na to se lepily, sly hned do kose.
Takze neboj, ono to snad prejde
Pokud te to vadi, jako mne, nic takovyho nekupuj, bez toho se da zit
…mne teda nejvic vadily sezmoulany samolepky nalepeny vsude mozne, v koberci atd.
Tak jeste me napadlo koupit album na samolepky (v papirnictvi), pak par arsiku samolepek a tam si je muze zas a znova odlepovat a zase nalepovat. Dcerka ma takhle asi 4 albumy skoro plne samolepek (ma to rada, dostava k svatku, narozeninam, Mikulasi, jako ceny utechy atd), takze je takova vlastne sberatelka. A hraje si se mnou na „vymenovani“. Takze mi pujci album, sama si veme jine a vymenujem. Tady v okoli je to oblibene i na zakladni skole, vlastne to mame okopirovane od synovce a netere. Myslim, ze samolepky berou snad vsechny deti. Dcerka si i odlupuje z bananu a dava do alba ![]()
Jinak jestli odlupuje brachovi - vychovne by bylo samolepku treba prave namalovat znovu (vyrobit novou) a auticko mu s ni opravit…
Samoplekam zdar!
H. a A. (4roky)
, to jsem ráda, že v tom nejsem sama
. Naše Kiki totiž také pořád všechno oloupává. Cokoliv vidí někde nalepeného, tak to hned loupe a pere se s tím tak dlouho, dokud to nesundá. Občas - dost často, bych jí nejradši přetrhla ![]()