Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Omluva, které se nedočkám – jak se smířit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
26.8.26 14:29
- Citovat
- Upravit
26.8.26 14:36
@Anonymní píše: Více
Smířila bych se tím, že chyby neopakují na vnoučeti. A nebo to neříkej vyčítavým tónem a řekni spíš, že jsi ráda, že se k synovi pěkně chovají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 14:38
@Anonymní píše: Více
Zkus se na to dívat z té druhé strany. Díky nim vidíš, jak to nedělat, aby se tvé dítě necítilo špatně jako ty. Oni chybu nepřiznají. A nebo až po letech. Když už budou staří a nemocní. A budou na tebe odkázaní. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 14:38
@Anonymní píše: Více
Podle mě má psycholožka pravdu. Rodiče Ti nejspíš neublížili úmyslně. Pokud skutečně dělali, co v té době považovali za správně a co bylo v jejich silách, tak jí osobně bych se tím netrápila. Vždy rozlišuji, jestli mi člověk ubližuje úmyslně, nebo ne. A pak samozřejmě, když mi ublíží a uvědomí si to, tak je to lepší, než když to popírá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 14:44
@Anonymní píše: Více
Já možná dloubnu do něčeho nepříjemného – opravdu jsi týraná nebyla? 
Ono i „jen“ emoční zanedbávání je určitá forma týrání.
Píšu to pro to, že já to tak viděla do svých téměř 30 let – kdyby mi někdo řekl, že jsem byla týraná, zůstala bych na něj asi jen hledět a rodičů se zastávat. Přece mne nebili, jídla a všeho jsem měla dost… Až po té třicítce jsem si začala uvědomovat, že „všeho dostatek“ a na první pohled slušná rodina nemusí automaticky znamenat, že v ní nedochází k mnohovrstevnatému zneužívání, jako tomu bylo v mém případě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.8.26 14:54
@RajaMatangi myslim si ze ne, ale tezko rict jak to uvidim za par let 
pred synem jsem si myslela jak jsem mela krasne dětství, tyhle veci si začínám uvědomovat až po jeho narození, ze neznam něhu a pohlazeni, ale jen výčitky příkazy zakazy apod. Finančně jsem ale mela vsechno, na co jsem si ukazala.
- Citovat
- Upravit
26.8.26 15:04
Dobra tema a dotyka se spousty lidi, zrovna vcera jsem o tom psala do jine diskuse :
Rikam si, ze zivot je prilis kratky na to, abych si ho zasirala bolesti z minulych kriv od blizch lidi, clovek tak v podstate tu bolest pak taha sebou cely zivot a ten mu tak unika mezi prsty..
Zajimavy byl vyzkum z hospicu, kde se lidi pred smrti ptali, co v zivote lituji…umirajici nelitovali, ze neudelali karieru, prachy a dalsi voloviny, ale litovali, ze se vic nevenovali lidem, ktere meli radi a vztahum a ze si nedali do poradku porouchane vztahy a neudobrili se a taky litovali, ze nanasledovali v zivote hlas sve duse a nesli vlastni cestou, ale se prizpusobili tomu, co se od nich ocekavalo.
Ano, pokud je blizky proste psychohajzl, neni o cem, ale pokud je to nestastny clovek se znicenym zivotem, ktery pres vlastni bolest nevidel bolest, kterou delal sve rodine, je odpusteni nejlepsi vec, jakou muzeme udelat.
Příspěvek upraven 26.08.26 v 15:21
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 15:05
Jeste dodam, ze kdyz jsem rodicum vnitrne odpustila, bylo to, jak kdyby mi spadl kamen ze zad, prisla lehkost a clovek se muze posunout dal…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 15:06
@Anonymní píše: Více
Já nechci být zla, ale asi by ses nad to měla povznést a rodičům to nevyčítat, když vztahy máte jinak dobré a snaží se. Já týraná byla psychicky i fyzicky hodně ošklivě, po té materiální stránce to bylo taky špatné, zničili mi celých prvních 25 let života než jsem se s tím nějak srovnala. Prostě to tak bylo, je to pryč a nemá smysl se v tom vrtat. Jestli jsem odpustila nedokážu posoudit, neproběhla žádná sebereflexe ani omluva, tak jsem si to v sobě uzavřela asi bez odpuštění. Vidět ty lidi už nikdy nechci, chráním svojí rodinu. Soustřeď se na současnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 15:17
@Anonymní píše: Více
opakuju ti, že žádné omluvy a satisfakce se od nich nedočkáš.
Je tvá práce na sobě ji přestat potřebovat. Proč ji potřebuješ?? Aby to uznali? Neuznají, nevidí to, myslí si, že dělali své maximum a možná i dělali.
Mně děti vyčítají taky pár věcí, za pár jsem se jim i omluvila, ale garantuju ti, že vše jsem dělala s láskou k nim nejlíp, jak jsem v dané době ve svém životě uměla!!
A fakt ti nepřeju být v dětství mlácená, kopaná do celého těla, ponižovaná, využívaná na kompletní domácnost a péči o batole a trpět hlady.
Přestaň se litovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 15:50
@Anonymní píše: Více
A vždyť ani ty nevíš, jak bude reagovat tvůj syn na tvou výchovu. Možná bude chtít taky omluvu a ty s tím nebudeš souhlasit. Myslíš, že ti škodili záměrně? Možná to v té době jen líp neuměli a nejspíš, i když ty to jako velkou křivdu vnímáš a čekáš na omluvu, tak oni si třeba myslí, že přeháníš a nevidí důvod se omlouvat.
Psycholožka má pravdu v tom, že když rodičům odpustíš, tak se v první řadě uleví hlavně tobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 16:19
A teď si vem, že takový „studený odchov“ zažilo tak 80 procent lidí nad 30 let 
. Proč by se ti omlouvali, když tenkrát se tak vychovávalo a nikdo netušil, že to bude špatně 
. Stejně jako je dnes spousta výchovných hovadin (nevýchova, vysvětlování emocí,…). Máš špatnou terapeutkou, když ti nedokázala dát na věc nadhled a furt se z toho hroutíš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 16:22
Faktem je, že většina rodičů - tyrany opravdu nepočítám. Prostě děti vychovávala tak jak nejlépe uměla. Ano je smutné, že tato výchova na dětech napáchala hodně škody. Ale bohužel jiné řešení, než se s tím dospělé děti smíří a vyrovnají a nebudou stejné chyby opakovat u svých dětí to nemá. Já jsem také musela zpracovat své dětství. A vím, že nejsem první ani poslední, kdo v dospělosti toto řeší. Tvoji rodiče žádnou chybu opravdu nevidí. Vychovali z tebe slušného člověka, materiálně ti dali všechno. Tak svůj úkol splnili na jedničku v jejich očích. A nechápou co řešíš. Já vím, bolí to. Ale každá generace na dětech spáchá určité křivdy. To co ty popisuješ byla celkem běžná výchova té doby. A kdo ví, co nám jednou vyčtou naše děti. To odpuštění rodičům je tu pro tebe! Tobě se uleví, když si přiznáš, že to nebyla tvá chyba. A rodiče prostě dělali jak uměli. Je to celé o tobě ne o nich.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 16:33
@Anonymní píše: Více
A jak se k tobě chovají ted? Vynucená omluva ti bude k ničemu, pokud si rodiče svoji chybu neuvědomují, neuděláš nic. Muzes se smířit s tím jaky jsou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.8.26 16:35
@Anonymní píše: Více
Můj tchán si dodnes uštěpačně vyřizuje účty se svou mámou za to, že ho nutila na gympl, chtěla po něm vysokou a snažila se, aby něco uměl a někam to dotáhl. A mně už to po těch letech přijde spíš trapné než pochopitelné. Protože v dospělosti už přece člověk nese odpovědnost za to, co si v sobě dál pěstuje.
Jeho mámy na starý kolena mi je naopak líto. Vyrůstali v chudých poměrech a ona podle mě prostě chtěla, aby její děti měly lepší život. Možná to dělala špatně, možná na něj tlačila víc, než bylo zdravé. Ale co s tím udělá dnes on, už je jeho odpovědnost. Jen on v tomhle směru vůbec psychicky nedozrál a ani nedozraje. Neni schopen nějaké své hlubší sebereflexe a raději bude kopat kolem sebe, smutný no…
To platí podle mě i na tebe, v určitém bodě už není možné celý svůj současný život vysvětlovat tím, co udělali rodiče. Je to převzetí odpovědnosti za sebe a pokud budeš žárlit na syna…což mi přijde bizarní, ale budiž…a dávat vše za vinu rodičům, tak ve svým životě nikdy nedosáhneš míru..
A vlastně ano, mají pravdu, jsi ukřivděná a neustále chceš litovat, je pro tebe nedosažitelné spolknout hořkou pilulku po těch xx letech a místo toho, abys byla vděčná, že jsou poprdění ze svého vnoučete, tak jim to taky na starý kolena necháš vyžrat, ať se utápí taky, když ty taky, je to nefér chování a velmi nevyspělé z tvé strany. Jsi fakt jak můj tchán, vnitřně velmi jedovatý a zapšklý…Nikdo není dokonalý a ani tvoje výchova není dokonalá 
Příspěvek upraven 26.08.26 v 16:55
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
@Lucy75 mate pravdu, to s psycholožkou také řeším, že tyrana jsem nebyla. Ale je to pro mě i trochu sůl do rány, protože kdykoli našim řeknu něco co mě trápí nebo mi ublížilo, tak začnou hned že jsem teda chudáček a ze mi dali všechno (finančně mi opravdu dali všechno) a že at se podívám na lidi co mají opravdové starosti a ne jako ja. A takhle to poslouchám cely život, ze řeším kraviny a vsichni se maji hůř než já a moje trápení je nepodstatné