Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Omluva, které se nedočkám – jak se smířit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.8.26 16:36
@Serpentini píše: Více
K odpuštění nepotřebuješ omluvu. Dokonce není potřeba ty lidi ani vídat. Zároveň chápu, že někdo odpustit nedokáže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 16:52
Myslím si, že se nemají za co omouvat. Prostě jsi povaha, které ta výchova nevyhovovala, většina dalších by s tím neměla nějak zásadní problém.
Mám známou, která strašně plive po svých rodičích, že jí pořád něco zakazovali a měli na ni požadavky(zcela přiměřené-dodržovat domluvený čas příchodu a podobně). Měla hodně divikou pubertu. Já říkám, že si s ní užili a měli upřímnou snahu a ona to prostě nevidí.
Na syna jsou rodiče hodnější možná proto, že nemají snahu a potřebu ho vychovávat. Ono je to dost rozdíl, vnouče a dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 16:59
Jinak, moje matka mně vychovávala hrozně. K vnučkám je úplně zlatá. To, co dělala mně, by vnučkám nikdy neudělala. I když to neřekla, vím to.
Kolikrát mám chuť své matce říct, že kdyby jí její sedmiletá vnučka řekla, že to jíst nebude, protože jí to nechutná, nebo by se z toho poblila, jestli by jí taky tak zmlátila, až by měla sedřené lokty od koberce a záchvat dušnosti.
Nebo když vím, že by moje matka nikdy do huby nedala držkovou polévku, tak bych jí na návštěvě nalila plný talíř držkovky a řekla jí, že dokud ji nesežere, od stolu neodejde a ještě bych jí řekla, že když jí projde pr. delí, tak i krkem!… 
Ne, nic z toho jí neřeknu, protože mám sebereflexi, sebevědomí a vím, že jsem dobrým člověkem. Vychovala ze mě úplný opak sama sebe. Mě její výchova nezlomila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.8.26 17:13
Jeste jak pises ze ti dali materialne vsechno jen k tobe nebyli tutununu tak mi prijde ze se v tom babras fakt zbytecne 
trosku pokory by to chtelo a jak po nich chces porad tu omluvu - jak se musi citit oni, kdyz podle nich neudelali nic vedome spatne??? a jak nekdo psal vztah rodic-dite je uplne jiny nez prarodic-vnouce…to nejde vubec srovnavat.
- Citovat
- Upravit
26.8.26 17:16
@Bytsamsebou píše: Více
To je síla, je mi to moc líto čím jsi si prošla… 
A jsi silná jak jsi z toho vyšla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 17:16
@Anonymní píše: Více
Mě by asi zajímalo, jestli si myslíš, že ti rodiče „škodili“ naschvál a vědomě? Proto máš tendenci jim to předhazovat?
Já když nad tím přemýšlím, tak jsem asi nikdy neměla potřebu to s nimi řešit jak se ke mě chovali, nebo nechovali a že by se situací k výčitkám našlo, ale jako nevím co bych z toho měla a asi by mi to bylo i líto vyčítat jim něco co už stejně nemůžou změnit. A právě já si teda nemyslím, že by to dělali přímo se záměrem mi uškodit. Prostě naráželi na nějakou svojí kapacitu povah, naučenyho chovani, vlastnich potreb, vnimavosti, doby…
Navíc dneska už to vidím tak, že sice hodně věcí dělali špatně, ale taky jsou věci který dělali dobře a jsem s tím nějak v míru. Mají svý mouchy, vídáme se dle toho sporadicky, ale i presto je v zásadě vnímám jako dobrý lidi. Nejsou a nikdy nebyli alkoholici ani narkomani, nebili mě - to dokonce cením jako upgrade v jejich výchově, protože oni sami bití byli, nikdě mě nezadlužili, bydlení jsme vždycky měli, sice jsme si nežili kdo ví jak, ale nebyli jsme ani nějaký sociální případ, nikdo z nich nebyl nikdy trestaný… A to prostě není samozřejmost, já to cením. Navíc ještě pár let zpátky bych si říkala jak to mám na prd oproti ostatním ve svym okolí, ale dneska vidím, že každá rodina má něco a když nahlídneš pod pokličku, nic není tak růžový jak se zdá…
Zkus poslechnout nějaký díly Vychovávej s láskou na youtube. Ne proto abys devalvovala svoje pocity, spíš abys získala perspektivu, myslím si že mi to pomohlo vidět v rodičích a v tom co mi dali do života ty světlý stránky, který člověk může brát jako samozřejmý. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 17:23
@Marrixie píše: Více
To není síla, oproti jiným dětem jsem měla dětství ještě úplně v pohodě … Mého sourozence to zlomilo. A myslíš, že naši někdy přiznali, že to doj. ebali? Ne, i když to byla jen a pouze jejich vina.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 17:42
@Bytsamsebou píše: Více
Některý příběhy jsou šílený. Poslouchám občas podcast Vychovávej s láskou a to je hrozně špatný co se dělo a děje.
Hele samozřejmě, že to ti lidi nepřiznají a zahájí protiútok. To je úplně standardní reakce, co pozoruju na sítích (je to poslední roky celkem téma a mě zajímá psychologie), nebo v tom podcastu. U tech rodicu jsou obvykle narcisticky rysy a to je prostě jasná věc, ten člověk je sám před sebou dokonalej. Bud te zacne shazovat a bagatelizovat to, nebo se hodi do role chudacka, ze ty mu neco vycitas a jak jsi nevdecna. Cekat od těch lidí omluvu je absolutně bláhový, tam na nějakou upřímnou sebereflexi prostě není kapacita. Mě to teda i prijde ze cim hur tem detem uskodili tim snad vic to ty lidi popiraji, ze udelali nejakou chybu a vsechno svaluji na ty deti jaky jsou nevdecni…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 17:45
@Anonymní píše: VíceOno holt člověk vždycky postrádá to co mu chybělo a místo toho, aby si vážil a byl rád za to co dostal, tak frfňá nad tím, co dle něj nebylo ideální. Píšeš, že finančně ti dali všechno. Byla bys radši, kdyby pro tebe nehli prstem a přitom tvrdili, jak jim na tobě záleží ale v reálu ti nijak nepomohli? Asi ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 17:45
@Marrixie píše: Více
Moje matka to vyřešila po svém - všechno, co se dělo, byla jenom moje chyba. 
A úplně nejlepší bylo, když mi začala vykládat, že jsem nemožná matka a moje děti chudáci. Tak jo, no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 17:47
Mně v hlavě běží hromada dodatečných otázek. Máš sourozence? Máš nebo měla jsi nějakou hodně blízkou kamarádku? Jak jsi na tom ve vztahu s muži? Jaký je tvůj muž? Kde jsi pracovala, pracuješ? Jak zvládáš kritiku na tvou osobu - ať už oprávněnou nebo neoprávněnou?
Synovi jsou 3 roky a ty mluvíš o výchově. S většími dětmi to někdy může být náročnější a v pubertě často dětí cítí křivdu, že věci nejsou po jeho… Jak by jsi definovala svoji výchovu vůči synovi? Ono jedna věc je ta direktivní, kterou jsme si prošli někteří my, což není dobře. Ale některé dnešní matky sklouzávají k naprostému opaku a děti paradoxně taky nejsou spokojené. Nemají hranice, které jsou velmi důležité, aby dítě cítilo jistotu a vědělo, co se děje a bude dít…
Ty máš totiž podle mě hlavní problém s vlastním sebevědomím jako takovým. A od toho se odvíjí tvé myšlenky a křivdy. Tvůj problém není v omluvě - jak píšou ostatní - které se nikdy nedočkáš, ale v tom rodiče přijmout takové, jací byli/jsou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 17:53
Nalít sama sobě čistého vína a přiznat si, že čekáš na něco, co nikdy nepřijde a cíleně přestat čekat.
Je mi 40+, že má moje matka narcistickou poruchu jsem uvedomila až dva, tři roky zpět. A vyplouvají pořád další a další hnusy. Uvědomila jsem si, ze za to platím zdravim a vyhledala jsem terapeutku.
Cim je moje vlastni dítě starsi, tim je toho vic. Pomáhá mi sama sobě donekonečna opakovat, ze byla matka na draka a ze je i babicka na draka a jiny to nebude.
Netrap sama sebe snahou a touhou mit veci jinak…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 17:59
@Aries6 píše: Více
Souhlasim, to přijetí je podle mě úplně klíčové. Přestat si někde v myšlenkách malovat jaké by je člověk chtěl nebo potřeboval (to vnitřně generuje odpor) a přijmout jací skutečně jsou a že jiní nebudou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 18:06
@Bytsamsebou píše: Více
zas to má jeden dobrý efekt : od mala víš, co a jak dělat nechceš a nebudeš… 
taková jako výchova negativním příkladem slabší povahy to může zlomit, ale tebe ani mne ne
v některých věcech to člověka naopak posílí. Například vůle, odhodlání, ctižádost, cílevědomost… to se do života hodí
Příspěvek upraven 26.08.26 v 18:08
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.26 18:08
@normalni zena píše: Více
Hele, mně taky finančně dali všechno 
. Ale mohli ty hodnoty vyvážit a né, že někde dostaneš moc a jinde nic .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
