Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Já mám za sebou dva porody klasické a jeden CS. Láska k dětem je stejná. Já spíš mám občas stihomam, jestli mám ráda obě dvojčata stejně…nebo jestli se jedné nevěnuji víc než druhé… ![]()
Nic si ztoho nedělej,já to měla podobně..rodila jsem taky CS,a malá byla hned nemocná a já jako prvorodička ze všeho vyplesklá a nervy v kýblu.Taky mi bylo líto,že pořád ta mateřská láska nějak nedochází,ale jeden z důvodů byl asi ten,že jsem na to byla sama a měla jsem toho až nad hlavu.Pak jsme se ztoho všeho vyhrabaly a kolem 4m se to uklidnilo a já malou mohla láskou sežrat
Ptala jsem se na podobný pocitty i tady holek a docela dost se jich ozvalo s podobnýma pocitama,tak se mi ulevilo,že nejsem jediná
Ted si to všechno vynahrazujem ![]()
Ahoj, já jsem si prošla poporodní depresí, takže láska se u nás budovala hodně zvolna a postupně. Trvalo to nějaký ten měsíc, než jsem se dala do kupy a než jsem začala zvládat péči o miminko, ale taková radost z mateřství přišla až hooodně později ![]()
ahojky, nemyslim si že by na to měl vliv císař.
rodila jsme normálně a ani jsme se skoro na malou nepodívala,když ji na mě položily tak jsem chtěla aby ji zase daly pryč jak jsme byla zničená.Láska mi přišla až postupem času ![]()
no já jsem jediná z mého okolí,kdo rodil císařem a když poslouchám holky,jak porod bolí jako prase,ale ten pocit,když to porodí je prostě THE BEST a ten pocit štěstí atd.Já se s malým potkala asi za 5hodin po zákroku na JIPce a jen jsem si řekla,tak toto je ono:))
ALe díky za odpovědi,jsem si myslela,že jsem fakt divná:)I když mám vcelku hodné mimi od narození,tak je to prostě záhul,ale to znáte!:)
Anonymní píše:
no já jsem jediná z mého okolí,kdo rodil císařem a když poslouchám holky,jak porod bolí jako prase,ale ten pocit,když to porodí je prostě THE BEST a ten pocit štěstí atd.Já se s malým potkala asi za 5hodin po zákroku na JIPce a jen jsem si řekla,tak toto je ono:))
ALe díky za odpovědi,jsem si myslela,že jsem fakt divná:)I když mám vcelku hodné mimi od narození,tak je to prostě záhul,ale to znáte!:)
První porod hnus,sice ne CS,ale mimčo mi hned nedali.Asi až po dvou h.Milovala jsem ho od prvního okamžiku moc,bylo to první dítko.Druhé dítko supr porod,hned mi ho dali na bříško a ten okamžik se mi hluboko zaryl do srdce.Jenomže po příchodu domů s porodky to začalo.řev a řev a řev.láska ustoupila totální vyčerpanosti,bezmocnosti ale i zlosti.Po necelých dvou měsicích to ustoupila a já konečně měla „čas“ tu mateřskou lásku pustit ven.
já teda rodila 2× sejcí a prvního syna jsme viděla 3 den a druhého taky 3 den ale toho sjem si mohla pochovat až 7 den
a hned jsem byla na ně napojená, je ale fakt že u menšího to bylo o hodně jiné. byl to akutní císař a i mě přemlouvali at s enecham uspat celá, protože samo nevěděli jak na tom malej bude, ejstli vůbec bude živej
takže mě stačilo jen ho slyšet plakat a byla jsem štastná a manžel do ted tvrdí že jsme na sebe byli napojený už v těhu a prý ta podoba je neuvěřitelná a do ted ho furt omlouvam že měl těžký start ![]()
Vůbec nejsi divná, u někoho to „naskočí“ hned, u někoho později, u někoho o dost později. Vím, o čem mluvím. Taky jsem si prošla poporodní depresí, jak už tu nějaká mamina psala, dodnes beru léky, malému bude 8 měsíců, a už je to paráda.
P.S. Taky jsem rodila císařem.
peggy.sl píše:
Já mám za sebou dva porody klasické a jeden CS. Láska k dětem je stejná. Já spíš mám občas stihomam, jestli mám ráda obě dvojčata stejně…nebo jestli se jedné nevěnuji víc než druhé…
tak tohle mívám taky dokonce kontroluju jestli když jim něco dělím tak nemá jeden víc ne druhý.já nemám srovnání s klasickým porodem ale děti jsem milovala od narození .
Taky jsem rodila císařem, bylo to příšerné, po 12 hodinách „normálního“ porodu malý přestal dýchat, okamžitě akutní císař, v celkové narkóze, protože jsem ani neměla epidurál… Ale milovala jsem ho hned od začátku, myslím, že právě proto, že jsem si při porodu prožila o něj tak příííííšerný strach…
Jinak většina mých známých a kamarádek naopak říká, že ty první okamžiky byly spíš ve stylu „tak to je ono, jo? tak fajn, můžu teď chvíli spát?“
. I tady jsem to v mnoha diskuzích četla, takže neboj, jsi úplně normální ![]()
ahoj maminy,omlouvám se za anonym,ale stydím se…Rodila jsem císařským řezem a teď už začínám věřit,že tam nevzniká takové pouto jako u porodu klasického. Začla jsem svého syna milovat až když měl 5 měsíců. Te%d ho láskou můžu zežrat,líbám ho o 106, pořád se na něho dívám…předtím jsem měla pocit,že je to mimino o které se musím starat. Mám ho ráda od narození,ale až teď zažívám tu skvělou lásku,když se na mě usměje
Zpětně mě to mrzí,že jsem to tak neměla od začátku
měly jste to některá z vás taky???