Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ještě jsem chtěla dodat že i po těch letech se jeden druhému chceme líbit. manžel sportuje cvičí a já se mu snažím také líbit. Pěkná postava a abych celkově dobře vypadala.
CHceme v tom pokračovat i když budou děti ..
a mám taky dojem že všechny ženy ze kterých se stali maminky tak jsou najednou „matky od rodiny“ a že už nemusí vypadat dobře . A omlouvají to tím že jsou „po dětech“ a že je to vyčerpávající mít dítě…
chci další ujištění ŽE TO TAK NEMUSÍ NUTNĚ BÝT?"
ahoj anonymní, teda nejdřív obrovská gratulace k očekávanému miminku.
no a s tím nabouráním domácnosti, je to dost často pravda, hlavně ze začátku. vem si, že sice budeš stále doma, ale celý den ti zabere péče o miminko a o sebe. po porodu jsem měla dost starostí sama se sebou a byla neskutečně unavená. na to se pak váže nervozita a „protivnost“
ale zase se to časem srovnalo. je prostě potřeba smířit se s tím, že nebudeš mít vygruntovaný a nablískaný dům, že nebude ukázkově uvařeno atd. taky je hodně dobré čas od času vypadnout jen sama. my jsme třeba dělávali o víkendu, že jsem klárku ráno nakojila, nechala manželovi a jela jsem sama nakoupit potraviny do Tesca. pro mě to byla neskutečná relaxace, i když jsem věděla, že musím být za 3 hodiny zpátky na další kojení. je prostě potřeba najít si nové rituály a rytmus života, který se přizpůsobí novému členu rodiny. pokud máš tak úžasného manžela, tak to určitě společně bez problémů zvládnete a nebála bych se toho.
Ahojky zakladatelko, ANO - dítě změní partnerský život a hodně. ALE(!!) hodně záleží na tom, jak se k tomu jako partneři dokážete postavit. Pokud budete chtít oba dva nadále pracovat na tom, že rodina je vám oběma nade vše - máte vyhráno. Mnozí si to vysnili a není to tak. Přetažená z miminka budeš a muž taky, to každopádně. Pak třeba stačí „krávovina“, u který by jsi se normálně ani nepozastavila a na hádku je zaděláno.
S tím volným časem taky - jaký si to uděláš, takový to máš.
Takže držím hodně moc palce, aby vám ten maličký „vetřelec“ váš vztah moc nenarušil
a jedním dechem dodávám, že takového zlatého chlapa jenom závidím.....
.
Anonymní: Dle mého názoru: Jak si to kdo udělá, takové to má. Samozřejmě dítě musí zákonitě život změnit, ale záleží jen na lidech, jak se k tomu postaví ![]()
Je podle mě lepší, když s výraznou změnou počítáte, ale nemusí to být přeci špatná změna ![]()
s tím vzhledem to určitě není pravda. i po porodu jsem se jen pro svůj vlastní pocit snažila vypadat v rámci možností dobře. porod určitě neznamená, že o sebe přestanu pečovat a začnu se oblékat jako šupák
pravda je, pro hodně chlapů je ženská co tlačí kočárek neviditelná
ale jde hlavně o tvůj pocit.
takže bezva ![]()
jsme s manželem připraveni, že to bude fuška, že budeme z miminka „vyřízení“ než najedeme na nový režim. manžel počítá s tím, že celá domácnost bude na něm. Že já budu běhat"jen" kolem miminka a na nějaké uklízení atd to nevídím
. Přípravku snad máme dobrou takže by jsme to pak všechno mohli lépe zvládnout
Zároveň už jsem mu nahlásila že mě musí několikrát za den pootulit abych se necítila odstrčená
. Jsem zvyklá na to, že pě „pomojá“ kdykoli chci, potřebuju, nebo sám od sebe…
Flyingfrog píše:
Anonymní: Dle mého názoru: Jak si to kdo udělá, takové to má. Samozřejmě dítě musí zákonitě život změnit, ale záleží jen na lidech, jak se k tomu postaví
Je podle mě lepší, když s výraznou změnou počítáte, ale nemusí to být přeci špatná změna
to je moc pěkně napsané… ![]()
Ahoj všem ![]()
Jestli se můžu přidat, tak: nám změnilo miminko život zcela zásadně- ale jen a jen v dobrém
Když se mi narodilo první dítě, tak první týdny jsem se nestihla ani vyčůrat, převlíknout, najíst… Ale všechno se usadilo a když se mi narodil druhý syn, tak už jsem s „prstem v nose“ stihla postarat se o domácnost, obě děti a ještě k tomu podnikat ![]()
Co se týká vztahu k manželovi- tak ono hormony dělají svoje, takže jsem byla občas podrážděnější…Ale i to se časem srovnalo… A teď ho miluju nejen jako muže, přítele, ale i jako otce ![]()
Já myslím, že rodičovství spíš odhalí slabá místa vztahu..a je pak jen na těch dvou, co s tím udělají. Mít dítě je jedna z největších životních změn, nikdo si nedovede dopředu představit, jak moc náročné a jak moc krásné to je..a chvíli trvá, než si to sedne.
Pokud dopředu takhle uvažujete, tak myslím, že je velká šance, že to ustojíte bez problémů. ![]()
Co se týče vzhledu, tak je jasné, že se trochu změní priority a taky únava a míň času udělá svoje..ale já se stále líčím i když jdu s košem a tepláky nenosím..takže to jde. ![]()
Přeju krásné těhotenství a zdravé miminko. ![]()
Změní
Pokud máte problémy před dítětem, dítě je ještě prohloubí.Ale fungující vztah bude fungovat dál, neboj ![]()
Já za sebe musím říct, že dítě je to nejlepší, co nás dva společně potkalo
Sice šestinedělí nebylo nejlepší (já depky, on nepochopení), ale pak se to srovnalo a teď si to užíváme.
Dítě dodalo našemu vztahu nový rozměr ![]()
Jo a k tomu vzhledu, v šestinedělí jsem se cítila hrozně, byla jsem ráda, že jsem se učesala a převlékla
A vytahané břicho po těhotenství mi na dobrém pocitu nepřidávalo. Časem se vrátilo vše do normálu, čas na šminkování (když jdu ven) si najdu, však to trvá tři minuty ne? Pilování nehtů a mytí hlavy taky moc času nezabere. Jde jen o to, že celý den se věnovat prckovi je fakt náročné, pořád ještě nespíme celou noc a tak jsem unavená a prostě se mi nechce. A taky partner je pracovně vytížený, dcerku nepohlídá a babičky daleko. Třeba kadeřnice u mně nehrozí
Ale s mými vlasy není moc potřeba. Tady fakt platí „Jaké si to uděláš, takové to máš“ ![]()
Jestli jsi v domácnosti, klidně se vsadím, že pak budeš hodně zaskočená tím, jak strašně nestíháš. Ale - co má být?
To trvá chvíli a usadí se to. Rozhodně se vyplatí předem manžela zaběhnout do věcí, které by mohl začít dělat sám, jako uvařit večeři, když to nestihneš (já to teda s miminem ze začátku často nestíhala - a stačí ho naučit minimum jednoduchých jídel), udělat ti před odchodem do práce snídani, měl by automaticky skládat nádobí do myčky, věšet prádlo a další tyhle snadnější, rutinnější práce… jemu to neublíží a vzpomínám si, s jakým vděkem jsem vnímala každou ulehčenou maličkost, když jsem se tak ploužila bytem a houpala bolavý mimiňácký bříško ![]()
Jste spolu už bez dítěte hrozně dlouho, takže se asi bez něj nenudíte, ale co tak mohu říct u nás, chlapisko zvládlo všechna ta přechodná období (a že byla některá hodně dlouhá - s naším torpédem jsem se nevyspala víc jak dva roky) s naprostou samozřejmostí, vždycky jsem měla pocit, že mé případné nenálady bere spíš jako možnost se předvést, jak je dobře zvládá ![]()
Teď už jezdí s prckem a dalšími tatínky s prcky na výlety, aby si maminky užily volný den… náš vztah to rozhodně nepokazilo v žádném směru, spíš vylepšilo, protože užívat si všechno s dítětem je velká hodnota navíc. No a brzy zjistíme, jak to bude se dvěma, už se na to opětovné nevyspání fakt „těším“ ![]()
Ahoj anonymní,
především gratuluju k takovému vztahu a k manželství, zní to jako pohádka, fakt.
Pokud spolu takhle komunikujete a jste připraveni na změnu, tak myslím, že to zvládnete.
My zdaleka takhle idylický vztah nemáme, u nás si myslím, že naopak dítě vztah zlepšilo, je to něco co má konečně smysl.
A k tomu vzhledu - já se teda líčila už v porodnici, je to záležitost 5ti minut a s jedním dítětem to pro mě fakt nebyl rozdíl.Vlasy si třeba myju a fénuju denně ![]()
Jasně - první rok když jsem kojila, tak jsem neměla možnost jít cvičit, pak už by ta možnost byla, ale zase jsem nepřekonala lenost ![]()
Já se teď spíš obávám toho co bude až přijde druhé, myslím, že to už taková pohoda nebude ![]()
Každopádně přeju hodně štěstí!!!!
Ahoj, ano dítě změní život Vám oběma, ale věř mi, že ta změna stojí za to.Bude brečet, ty nebudeš stíhat, ale pak se na tebe usměje a vše bude zapomenuto! ![]()
Předem se omlouvám za anonym, ale nechci být odhalena.
Čekáme po několika nezdarech a delší době vytoužené miminko. Oba se s manželem strašně moc těšíme.
Jsme spolu 9 let 7 let manželé. Náš vztah by nám mohl kde kdo závidět. Vše v naprostém pořádku, žádná krizovka nebyla. Jsme opravdu partneři a vše řešíme spolu. Po finanční stránce se máme velice dobře. I po těch letech máme k sobě úctu a chováme se k sobě moc hezky. Sex taky v pořádku. Nejsme ani jeden co by jsme to potřebovali 5× denně, takže v tom k sobě perfektně sedneme…Manžel je pozorný, milující často překvapí krásným obyčejným výletem nebo uvaří véču. Občas přinese dáreček z nějaké cesty i třeba jen v podobě mlsáníčka. Doma se nabízí, že chce pomáhat, ale to já nechci jelikož nepracuji tak domácnost mám plně na starost já. Nepracovala jsem ani před těhotenstvím. Jsem žena v domácnosti. Manžel vidělává dost peněz takže po něm určitě nechci aby mi pomáhal doma.. Koš a takové maličkosti kdykoli řeknu nebo mu ho podstrčím vynese atd.. Nikdy se o nic nemusím prosit 2×. Pokud něco nechce udělat řekne mi to a já tím pádem nečekám a je to v pohodě. Manžel je opravdu dokonalý chlap. Vím, že teď se zpousta z Vás směje, že to není možné, ale je!! jedinou „vadu“ kterou má je, že se vyslíkne jako žebrák a někam to švihne. Ale odůvodnil to kdysi tím, že to je proto, že si to ještě potom obleče. (samozřejmě že někdy ne)
ale s tím jsem se kdysi už naučila žít a nerozčilu je mě to. Maximálně řeknu "no jo tady se vyslíkl nějaký bezdomovec a švihl to tu doprostřed šatny
" s úsměvem udělám si z toho legraci. a manželovo reakce je: jééé miláčku promiň, vlastně já už si to asi neobleču hodila by jsi to prosím do prádla?
" já se pousměju a pohoda…
Vlastně u nás rozhodně platí kolik lásky a všeho dáváš tolik se Ti dostává zpět.
A teď k věci:
ale opravdu je to tak že jste vy ženy maminky věčně vydeptané ze všeho, na nervy z dětí, sexuální život žádný, jste protivné na manžely. vadí vám uplně všechno a už ráno vztáváte „kysela“ co zas dneska bude. Jestli malá bude spát po obědě, jestli bude jíst, kde co zase vyvede, jestli bude mít řvací den atd…Tak proč když je to tak strašně HROZNÉ máte některé tolik moc dětí?
třeba fragola (nevím jestli píšu dobře přezdívku) a vůbec zpousta z Vás má 3 děti.
všude poslední dobou čtu jak dítě strašně moc změní vztah a vůbec celé žití. Já jsem ochotná obětovat se našim dětem (chceme 4) udělala bych pro ně všechno stejně tak jako pro manžela…
Tak nějak mě poslední dny napadá myšlenka,: takže to dítě které jsme si tolik přáli nám vlastně skazí zbytek života??
a jsou vyjímky a může to být i jinak?
hodně jsem přemýšlela, je možné že některé z Vás jste takové vyřízené a unavené protože nemáte čas samy na sebe? Třeba dojít si na masáž(pokud to prostředky dovolí) nebo na nehty aby jste cítila dobře nebo s kamarádkou na kafe…pomůžou ženským tyhle věci aby to pak doma zvládali lépe??
Chci se jen ujistit že dítě zas tak uplně nezmění život… Už jsem se přistihla že na naše miminko myslím tak že si říkám aha za chvíli se vylodí malý vetřelec a vše nám zničí.
přitom na miminko se těšíme a chceme ho strašně moc!! asi to zní zmateně ale chci se ujistit
ŽE NEJKRÁSNĚJŠÍ CO ŽENU MŮŽE POTKAT JE MÍT SKVĚLOU A ZDRAVOU RODINU (+ velkou ((my si přejeme)))Milujícího manžela a vytoužené děti.
Manželovi jsem řekla svoje obavy a myšlenky a hezky jsme si o tom popovídali, že budeme nadále parťáci a budeme držet spolu proti dětem
nemyslím to doslova samozřejmě.
omlouvám se za romáááááááááááán